Marek 7
1 I sešli se k němu farizeové a někteří z zákonníků, kteříž byli přišli z Jeruzaléma.
Hambu atahori Farisi ro meser agama bubꞌueꞌ esa rema mia Yerusalem, fo randaa ro Yesus.
2 A uzřevše některé z učedlníků jeho obecnýma rukama, (to jest neumytýma, ) jísti chleby, reptali o to.
Atahori Farisi naa ra toꞌu rahereꞌ sira adat Yahudi na. Onaꞌ a, mete ma atahori rae raa, musi safe lima na tungga adat hihii-nanau na. Mete ma baliꞌ mia pasar, sira musi rariu dei. Losa-losa sira bua dapu na boe o, onaꞌ a huraꞌ, pinggaꞌ, nggalas, ceret, basa se musi safe tungga adat hihii na, dei fo pake raa. Mete ma hambu atahori Yahudi laen nda tungga adat naa sa, atahori Farisi ra ramanasa. Naa de, leleꞌ ara mete-rita Yesus mana tungga nara raa nda safe lima nara tungga adat hihii na, ara ramanasa. Basa ma ara rema fee salaꞌ neu Yesus rae, “Saa de mana tungga mara raa, nda safe lima nara sa? Naa, sira labꞌan basa hita adat na mia bei-baꞌi tara!”
3 Nebo farizeové i všickni Židé nejedí, leč by ruce umyli, držíce ustanovení starších.
4 A po trhu nejedí, leč se umyjí. A jiné mnohé věci jsou, kteréž přijali, aby je zachovávali, jako umývání koflíků, žejdlíků a medenic i stolů.
5 Potom otázali se ho farizeové a zákonníci: Proč učedlníci tvoji nezachovávají ustanovení starších, ale neumytýma rukama jedí chléb?
6 On pak odpověděv, řekl jim: Dobře prorokoval Izaiáš o vás pokrytcích, jakož psáno jest: Lid tento rty mne ctí, srdce pak jejich daleko jest ode mne.
Te Yesus nataa nae, “Hei ia ra memaꞌ atahori mana oꞌolaꞌ laen, tao laen! Mia dalahulu naa Baꞌi Yesaya suraꞌ hela Lamatualain hara-lii na oi, ‘Atahori ia ra koa-kio Au, no akaꞌ bafa a, te nda no rala nara sa. Sira tao taꞌo naa, o parsuma a. Sira nda fadꞌuli Au hihii ngga sa, te sira tungga akaꞌ a atahori hihii na. Hei onaꞌ naa boe.
7 Ale nadarmoť mne ctí, učíce učení a ustanovení lidská.
8 Nebo opustivše přikázaní Boží, držíte ustanovení lidská, umývání žejdlíků a koflíků, a jiné věci mnohé těm podobné činíte.
Hei lao hela Lamatualain hihii na, fo tungga atahori adat na. Hei memaꞌ mahine mara seli tao onaꞌ a naa!
9 I pravil jim: Čistě vy rušíte přikázaní Boží, abyste ustanovení svá zachovali.
10 Nebo Mojžíš pověděl: Cti otce svého i matku svou, a kdož by zlořečil otci neb mateři, ať smrtí umře.
Lele uluꞌ a Baꞌi Musa nafadꞌe Lamatualain parenda na nae, ‘Fee hadat neu hei papa-mama mara.’ Ma oi, ‘Mete ma atahori se rarai eni papa-mama na, musi hukun misa e.’
11 Ale vy pravíte: Řekl-li by člověk otci neb mateři: Korban, (totiž, dar jest to, ) čímž by tobě ode mne pomoženo býti mohlo.
Lamatualain nanori taꞌo naa, te hei minori fea. Hei mae, ‘Mete ma atahori helu basa fee buas esa neu Lamatualain, mae eni papa-mama na doidꞌoso rae mate o, te buas naa nda bole pake tulu-fali neu se sa, huu helu basa fee neu Lamatualain ena.’
12 A nedopustíte mu nic více učiniti otci svému neb mateři své,
13 Rušíce slovo Boží ustanovením svým, kteréž jste ustanovili. A mnohé těm podobné věci činíte.
Naa de, Au ufadꞌe basa faꞌ ra, hei nggari Lamatualain hihii na, de nggati no atoran feuꞌ. Hei nggati basa atoran naeꞌ taꞌo naa ena.”
14 I svolav všecken zástup, pravil jim: Slyšte mne všickni a rozumějte.
Basa ma, Yesus noꞌe atahori laen sia naa, de nae, “Pasa ndiki mara dei, fo mihine.
15 Nic není z zevnitřku vcházejícího do člověka, což by jej poškvrniti mohlo; ale to, což pochází z něho, toť jest, což poškvrňuje člověka.
Saa fo masoꞌ nisiꞌ teiꞌ a rala, naa nda tao nanggenggeo atahori sa. Te saa fo kalua dea neu, naa mana tao nanggenggeo.
16 Má-li kdo uši k slyšení, slyš.
[Seka mandikiꞌ, rena matalolole o!”]
17 A když všel do domu od zástupu, tázali se ho učedlníci jeho o tom podobenství.
Basa ma Yesus no mana tungga nara lao hela atahori ra, de masoꞌ risiꞌ ume sa rala. Boe ma mana tungga nara ratane nekendandaaꞌ naa sosoa na.
18 I řekl jim: Tak jste i vy nerozumní? Což nerozumíte, že všecko, což z zevnitřku do člověka vchází, nemůže ho poškvrniti?
Yesus nataa nae, “Hei o nda mihine sa, do? Sosoa na taꞌo ia: saa fo atahori raa, naa maloleꞌ. Te saa fo kalua, naa nda maloleꞌ sa.
19 Nebo nevchází v srdce jeho, ale v břicho, a potom ven vychází, čistěci všeliké pokrmy.
Saa fo hita taa, masoꞌ nisiꞌ tei tara, basa naa kalua seluꞌ fali. (Lamatuaꞌ Yesus hihii na oi atahori bole raa sudꞌiꞌ saa. Nda ena-ai sa.)
20 Pravil pak, že to, což pochází z člověka, to poškvrňuje člověka.
Saa fo kalua mia atahori rala na, naa fo tao nanggenggeo losa Lamatualain melu-mudꞌu eni, boe ma nda nau naꞌabꞌue no e sa.
21 Nebo z vnitřku z srdce lidského zlá myšlení pocházejí, cizoložstva, smilstva, vraždy,
Dedꞌea deꞌulakaꞌ naeꞌ kalua mia atahori rala nara! Sama onaꞌ dudꞌuꞌa deꞌulaka, hohongge, nemenaꞌo, tisa atahori,
22 Krádeže, lakomství, nešlechetnosti, lest, nestydatost, oko zlé, rouhání, pýcha, bláznovství.
bare-naꞌo, deꞌulakaꞌ, lelekoꞌ, tungga hihii na, dale loleꞌ, olaꞌ natudꞌa atahori, koao, nda nahine hadat sa, ma langga fatu.
23 Všecky tyto zlé věci pocházejí z vnitřku, a poškvrňují člověka.
Basa deꞌulakaꞌ naa ra, kalua mia atahori rala nara. Naa, mana tao nalutu se. Lamatualain melu-mudꞌu se bee.”
24 A vstav odtud, odšel do končin Týru a Sidonu, a všed do domu, nechtěl, aby kdo věděl, ale nemohl se tajiti.
Basa boe, Yesus se lao hela mamanaꞌ naa, de risiꞌ kamboꞌ esa nara na Tirus. Losa naa, ara masoꞌ risiꞌ ume esa, huu Yesus nda nau atahori bubꞌuluꞌ Eni sia naa sa. Te Eni nda bisa keke sa.
25 Nebo uslyševši o něm žena, jejíž dcerka měla ducha nečistého, přišla a padla k nohám jeho.
Sa naa hambu mama esa nda atahori Yahudi sa. Bꞌonggi eni mia Fenesia sia propensi Siria. Ana rena Yesus nema, ana neu noꞌe Yesus fo oi hendi nitu mia ana feto na.
26 (Byla pak ta žena pohanka, Syrofenitská rodem.) I prosila ho, aby ďábelství vyvrhl z její dcery.
27 Ale Ježíš řekl jí: Nechať se prvé nasytí dítky; nebť není slušné vzíti chléb dětem a vrci štěňatům.
Te Yesus nggari dedꞌeat nae, “Anaꞌ ra musi raa raꞌahuluꞌ, dei fo nggari lena na neu busa!” (No hihii maꞌafuniꞌ, Yesus musi tulu-fali Eni atahori Yahudi nara dei, dei fo bisa tulu-fali atahori feaꞌ ra).
28 A ona odpověděla a řekla mu: Ovšem, Pane, nebo štěňátka jedí pod stolem drobty synů.
Te mama naa naselu nae, “Tebꞌe, Papa! Te busa sia mei a raeꞌ, naa nanaat mana tudꞌa mia anaꞌ a pinggan.” (No hihiiꞌ na, leleꞌ anaꞌ ra raa, busa o hambu naa boe. Mae Yesus tulu-fali Eni atahori nara, Eni o musi mete atahori feaꞌ ra boe.)
29 I řekl jí: Pro tu řeč jdi, vyšloť jest ďábelství z tvé dcery.
Rena taꞌo naa, Yesus nafadꞌe nae, “Wei! Mama olaꞌ ndaa lao esaꞌ! De mama baliꞌ leo, te nitu a lao hela mama ana na ena.”
30 I odšedši do domu svého, nalezla děvečku, ana leží na loži, a ďábelství z ní vyšlo.
Basa ma, mama naa baliꞌ. Losa ume, ana na mana sunggu masambetaꞌ. Nitu a memaꞌ lao hela e.
31 Tedy vyšed zase z končin Tyrských a Sidonských, přišel k moři Galilejskému, prostředkem krajin Desíti měst.
Basa ma, Yesus lao hela kambo Tirus, tungga dala tasi suu na seli kambo Sidꞌon. Mia naa, ara lao rakandoo losa dano Galilea. Basa ma ara lao risiꞌ nusaꞌ esa no kamboꞌ sanahulu fo roꞌe rae ‘Dekapolis’.
32 I přivedli jemu hluchého a zajikavého, a prosili ho, aby na něj ruku vzložil.
Sa naa hambu atahori esa mabꞌobꞌeꞌ ma mbakeꞌ. Nono nara rendi e nisiꞌ Yesus. Ara roꞌe Yesus tao lima neu langga na fo nahai e.
33 A pojav jej soukromí ven z zástupu, vložil prsty své v uši jeho, a plinuv, dotekl se jazyka jeho.
Boe ma Yesus lao hela atahori naeꞌ naa ra, de mesaꞌ ne neu no atahori naa. Yesus mbau lima uꞌu na neu atahori naa ndiki na ruꞌa se rala. Basa ma, Ana tao miru neu lima uꞌu na, de nggama atahori naa maa na.
34 A vzezřev k nebi, vzdechl a řekl jemu: Efata, to jest, otevři se.
Ana oroꞌa mbali lalai ata, lea hahae naruꞌ, basa ma parenda nae, “Efata” (sosoa na oi “Tabuka leon!”)
35 A hned otevříny jsou uši jeho, a rozvázán jest svazek jazyka jeho, i mluvil právě.
Ana olaꞌ taꞌo naa, boe ma atahori naa ndiki na rena neuꞌ ena. Ma maa baraꞌaiꞌ na, bangganaꞌu neuꞌ ena, losa ana olaꞌ malole.
36 I přikázal jim, aby žádnému nepravili. Ale jakžkoli on jim přikazoval, oni mnohem více ohlašovali.
Basa ma, ruꞌa se baliꞌ risiꞌ atahori naeꞌ naa ra. Yesus ai se nae, “Rena! Hei afiꞌ mifadꞌe atahori mae, Au uhaiꞌ atahori ia ena.” Mae Yesus ena-ai se, te ara dui sia bee-bꞌee.
37 A převelmi se divili, řkouce: Dobře všecky věci učinil. I hluchým rozkázal slyšeti, i němým mluviti.
Atahori mana rena dudꞌuit naa ra, ndindiiꞌ a. De ara ola-olaꞌ rae, “Mana seli! Atahori ia tao basa e, dadꞌi malole. Atahori mbakeꞌ rena. Atahori mabꞌobꞌeꞌ ola-olaꞌ.”
