Marek 7
1 I sešli se k němu farizeové a někteří z zákonníků, kteříž byli přišli z Jeruzaléma.
Variserid ja vaimulikud juhid, kes olid tulnud Jeruusalemmast alla, et Jeesusega kohtuda,
2 A uzřevše některé z učedlníků jeho obecnýma rukama, (to jest neumytýma, ) jísti chleby, reptali o to.
märkasid, et mõned tema jüngritest sõid „ebapuhaste“(pesemata) kätega.
3 Nebo farizeové i všickni Židé nejedí, leč by ruce umyli, držíce ustanovení starších.
(Variserid ja ükski juut ei söö enne, kui on oma esivanemate traditsiooni järgides käsi pesnud.
4 A po trhu nejedí, leč se umyjí. A jiné mnohé věci jsou, kteréž přijali, aby je zachovávali, jako umývání koflíků, žejdlíků a medenic i stolů.
Samuti ei söö nad turult tulles enne, kui on pesnud. Nad järgivad veel paljusid muidki rituaale, näiteks kruuside, kannude ja kastrulite pesemine.)
5 Potom otázali se ho farizeové a zákonníci: Proč učedlníci tvoji nezachovávají ustanovení starších, ale neumytýma rukama jedí chléb?
Nii küsisid variserid ja vaimulikud juhid Jeesuselt: „Miks ei järgi sinu jüngrid meie esivanemate traditsiooni? Nad söövad toitu ebapuhaste kätega.“
6 On pak odpověděv, řekl jim: Dobře prorokoval Izaiáš o vás pokrytcích, jakož psáno jest: Lid tento rty mne ctí, srdce pak jejich daleko jest ode mne.
Jeesus vastas: „Jesajal oli teie, silmakirjatsejate, suhtes õigus, kui ta ütles: „See rahvas ütleb, et austab mind, kuid oma mõtetes on nad minust kaugel.
7 Ale nadarmoť mne ctí, učíce učení a ustanovení lidská.
Nende jumalateenistusel ei ole mingit mõtet, sest see, mida nad doktriinidena õpetavad, on üksnes inimeste reeglid.“
8 Nebo opustivše přikázaní Boží, držíte ustanovení lidská, umývání žejdlíků a koflíků, a jiné věci mnohé těm podobné činíte.
Te eirate Jumala seadust ja järgite selle asemel hoolikalt hoopis inimeste traditsioone, “rääkis ta neile.
9 I pravil jim: Čistě vy rušíte přikázaní Boží, abyste ustanovení svá zachovali.
„Kui osavalt te jätate Jumala seaduse kõrvale, et saaksite vääramatult kinni pidada oma traditsioonidest!
10 Nebo Mojžíš pověděl: Cti otce svého i matku svou, a kdož by zlořečil otci neb mateři, ať smrtí umře.
Mooses ütles: „Austa oma isa ja ema“ja „Kes iganes oma isa või ema neab, peab surema“.
11 Ale vy pravíte: Řekl-li by člověk otci neb mateři: Korban, (totiž, dar jest to, ) čímž by tobě ode mne pomoženo býti mohlo.
Aga teie ütlete, et kui keegi ütleb oma isale või emale: „Kõik, mille sa oleks võinud minult saada, on nüüd korban, “(see tähendab Jumalale pühendatud),
12 A nedopustíte mu nic více učiniti otci svému neb mateři své,
siis ei luba te tal enam edaspidi oma ema ja isa heaks midagi teha.
13 Rušíce slovo Boží ustanovením svým, kteréž jste ustanovili. A mnohé těm podobné věci činíte.
Selle traditsiooni kaudu, mida te edasi annate, teete Jumala sõna tühiseks ja kehtetuks. Te teete veel palju selliseid asju.“
14 I svolav všecken zástup, pravil jim: Slyšte mne všickni a rozumějte.
Jeesus kutsus rahva jälle enda juurde ja ütles neile: „Palun kuulake mind ja saage aru.
15 Nic není z zevnitřku vcházejícího do člověka, což by jej poškvrniti mohlo; ale to, což pochází z něho, toť jest, což poškvrňuje člověka.
Ebapuhtaks ei tee see, mis on väljas ja läheb sisse. Ebapuhtaks teeb see, mis tuleb välja.“
16 Má-li kdo uši k slyšení, slyš.
17 A když všel do domu od zástupu, tázali se ho učedlníci jeho o tom podobenství.
Siis läks Jeesus sisse, et rahvahulga eest pääseda, ja tema jüngrid küsisid talt selle illustratsiooni kohta.
18 I řekl jim: Tak jste i vy nerozumní? Což nerozumíte, že všecko, což z zevnitřku do člověka vchází, nemůže ho poškvrniti?
„Kas ka teie ei saa aru?“küsis ta neilt. „Kas te ei mõista, et see, mida te sööte, ei tee teid ebapuhtaks?
19 Nebo nevchází v srdce jeho, ale v břicho, a potom ven vychází, čistěci všeliké pokrmy.
See ei lähe teie mõistusesse, vaid kõhtu ja väljub siis ihust. Nii on kogu toit tseremoniaalselt puhas.
20 Pravil pak, že to, což pochází z člověka, to poškvrňuje člověka.
Ebapuhtaks teeb see, mis teist välja tuleb.
21 Nebo z vnitřku z srdce lidského zlá myšlení pocházejí, cizoložstva, smilstva, vraždy,
Seestpoolt, inimese mõistusest, tulevad kurjad mõtted: seksuaalne ebamoraalsus, vargused, mõrvad, abielurikkumine,
22 Krádeže, lakomství, nešlechetnosti, lest, nestydatost, oko zlé, rouhání, pýcha, bláznovství.
ahnus, õelus, valelikkus, sündsusetus, kadedus, laim, uhkus, hoolimatus −
23 Všecky tyto zlé věci pocházejí z vnitřku, a poškvrňují člověka.
kõik need pahed tulevad seestpoolt ja rüvetavad inimese.“
24 A vstav odtud, odšel do končin Týru a Sidonu, a všed do domu, nechtěl, aby kdo věděl, ale nemohl se tajiti.
Siis Jeesus lahkus ja läks Tüürose piirkonda. Ta ei tahtnud, et keegi teaks, et ta seal viibib, kuid ta ei suutnud seda saladuses hoida.
25 Nebo uslyševši o něm žena, jejíž dcerka měla ducha nečistého, přišla a padla k nohám jeho.
Kui naine, kelle väikesel tütrel oli kuri vaim, kuulis Jeesusest, tuli ta kohe ja langes Jeesuse jalgade ette.
26 (Byla pak ta žena pohanka, Syrofenitská rodem.) I prosila ho, aby ďábelství vyvrhl z její dcery.
See naine oli kreeklanna, sündinud Sürofoiniikias. Ta palus, et Jeesus ajaks tema tütrest kurja vaimu välja.
27 Ale Ježíš řekl jí: Nechať se prvé nasytí dítky; nebť není slušné vzíti chléb dětem a vrci štěňatům.
„Kõigepealt peavad lapsed saama kõhu täis süüa, “vastas Jeesus. „Ei ole õige võtta laste toit ja visata see koertele.“
28 A ona odpověděla a řekla mu: Ovšem, Pane, nebo štěňátka jedí pod stolem drobty synů.
„Õige, isand, “kostis naine, „aga isegi koerad laua all söövad lastest järelejäänud raasukesi.“
29 I řekl jí: Pro tu řeč jdi, vyšloť jest ďábelství z tvé dcery.
Jeesus ütles talle: „Tänu sellisele vastusele võid sa minna − kuri vaim on su tütrest lahkunud.“
30 I odšedši do domu svého, nalezla děvečku, ana leží na loži, a ďábelství z ní vyšlo.
Naine läks koju ja leidis lapse voodis lamamas, kuri vaim aga oli ära läinud.
31 Tedy vyšed zase z končin Tyrských a Sidonských, přišel k moři Galilejskému, prostředkem krajin Desíti měst.
Tüürose piirkonnast lahkudes läks Jeesus läbi Siidoni ja seejärel Galilea mere äärde ja Kümnelinnamaale.
32 I přivedli jemu hluchého a zajikavého, a prosili ho, aby na něj ruku vzložil.
Seal toodi tema juurde kurt mees, kes ei suutnud ka korralikult rääkida. Toojad palusid Jeesusel meest oma käega puudutada ja ta terveks teha.
33 A pojav jej soukromí ven z zástupu, vložil prsty své v uši jeho, a plinuv, dotekl se jazyka jeho.
Kui Jeesus oli mehe rahvast eemale viinud, pani ta oma sõrmed kurdi mehe kõrvadesse. Seejärel puudutas ta mehe keelt süljega.
34 A vzezřev k nebi, vzdechl a řekl jemu: Efata, to jest, otevři se.
Jeesus vaatas üles taevasse ja ütles ohates: „Effata, “mis tähendab: „Avane!“
35 A hned otevříny jsou uši jeho, a rozvázán jest svazek jazyka jeho, i mluvil právě.
Mehe kõrvad avanesid, tema kõnehäire oli kadunud ja ta hakkas korralikult rääkima.
36 I přikázal jim, aby žádnému nepravili. Ale jakžkoli on jim přikazoval, oni mnohem více ohlašovali.
Jeesus keelas rangelt sellest kellelegi rääkida, aga mida enam ta keelas, seda rohkem uudis levis.
37 A převelmi se divili, řkouce: Dobře všecky věci učinil. I hluchým rozkázal slyšeti, i němým mluviti.
Rahvas oli äärmiselt hämmastunud ja ütles: „Kõik, mida ta teeb, on imestusväärne. Ta paneb isegi kurdid kuulma ja tummad rääkima.“
