Marek 7
1 I sešli se k němu farizeové a někteří z zákonníků, kteříž byli přišli z Jeruzaléma.
And there come together to him the Pharisees, and some of the scribes, who came from Jerusalem;
2 A uzřevše některé z učedlníků jeho obecnýma rukama, (to jest neumytýma, ) jísti chleby, reptali o to.
and seeing some of his disciples eating bread with defiled, that is, unwashed hands,
3 Nebo farizeové i všickni Židé nejedí, leč by ruce umyli, držíce ustanovení starších.
(for the Pharisees, and all the Jews, unless they wash their hands often, do not eat, holding fast the tradition of the elders;
4 A po trhu nejedí, leč se umyjí. A jiné mnohé věci jsou, kteréž přijali, aby je zachovávali, jako umývání koflíků, žejdlíků a medenic i stolů.
and on coming from the marketplace, unless they bathe, they do not eat; and there are many other things which they have received to hold, the dipping of cups, and pitchers, and brazen vessels; )
5 Potom otázali se ho farizeové a zákonníci: Proč učedlníci tvoji nezachovávají ustanovení starších, ale neumytýma rukama jedí chléb?
then the Pharisees and scribes ask him, Why do not thy disciples walk according to the tradition of the elders, but eat bread with defiled hands?
6 On pak odpověděv, řekl jim: Dobře prorokoval Izaiáš o vás pokrytcích, jakož psáno jest: Lid tento rty mne ctí, srdce pak jejich daleko jest ode mne.
And he said to them, Well did Isaiah prophesy of you hypocrites, as it is written, “This people honoreth me with their lips, but their heart is far from me.
7 Ale nadarmoť mne ctí, učíce učení a ustanovení lidská.
But in vain do they worship me, teaching as doctrines the commandments of men.”
8 Nebo opustivše přikázaní Boží, držíte ustanovení lidská, umývání žejdlíků a koflíků, a jiné věci mnohé těm podobné činíte.
Laying aside, the commandment of God, ye hold fast the tradition of men.
9 I pravil jim: Čistě vy rušíte přikázaní Boží, abyste ustanovení svá zachovali.
And he said to them, Full well do ye reject the commandment of God, that ye may keep your tradition!
10 Nebo Mojžíš pověděl: Cti otce svého i matku svou, a kdož by zlořečil otci neb mateři, ať smrtí umře.
For Moses said, “Honor thy father and thy mother;” and, “He that curseth father or mother, let him surely die.”
11 Ale vy pravíte: Řekl-li by člověk otci neb mateři: Korban, (totiž, dar jest to, ) čímž by tobě ode mne pomoženo býti mohlo.
But ye say, If a man say to his father or mother, Whatever thou mightst receive in aid from me is Corban, that is, a gift to God, [[he is not bound by the command. Thus]]
12 A nedopustíte mu nic více učiniti otci svému neb mateři své,
ye suffer him no longer to do anything for his father or his mother;
13 Rušíce slovo Boží ustanovením svým, kteréž jste ustanovili. A mnohé těm podobné věci činíte.
making void the word of God by your tradition, which ye have handed down; and many such things ye do.
14 I svolav všecken zástup, pravil jim: Slyšte mne všickni a rozumějte.
And again calling the multitude to him, he said to them, Hearken to me all of you, and understand.
15 Nic není z zevnitřku vcházejícího do člověka, což by jej poškvrniti mohlo; ale to, což pochází z něho, toť jest, což poškvrňuje člověka.
Nothing that entereth into a man from without can defile him; but the things that come out of him are what defile a man.
16 Má-li kdo uši k slyšení, slyš.
17 A když všel do domu od zástupu, tázali se ho učedlníci jeho o tom podobenství.
And when he had gone into the house from the crowd, his disciples asked him concerning the parable.
18 I řekl jim: Tak jste i vy nerozumní? Což nerozumíte, že všecko, což z zevnitřku do člověka vchází, nemůže ho poškvrniti?
And he saith to them, Are ye too so without discernment? Do ye not understand that whatever thing from without entereth into a man, cannot defile him?
19 Nebo nevchází v srdce jeho, ale v břicho, a potom ven vychází, čistěci všeliké pokrmy.
because it entereth not into his heart, but into the stomach; and goeth out into the drain, which cleanseth all kinds of food.
20 Pravil pak, že to, což pochází z člověka, to poškvrňuje člověka.
And he said, That which cometh out of a man, that defileth a man.
21 Nebo z vnitřku z srdce lidského zlá myšlení pocházejí, cizoložstva, smilstva, vraždy,
For from within, out of the heart of men, come forth evil thoughts, fornications,
22 Krádeže, lakomství, nešlechetnosti, lest, nestydatost, oko zlé, rouhání, pýcha, bláznovství.
thefts, murders, adulteries, covetousness, iniquities, deceit, wantonness, an evil eye, blasphemy, pride, foolishness.
23 Všecky tyto zlé věci pocházejí z vnitřku, a poškvrňují člověka.
All these evil things come from within, and defile a man.
24 A vstav odtud, odšel do končin Týru a Sidonu, a všed do domu, nechtěl, aby kdo věděl, ale nemohl se tajiti.
And rising up, he departed thence into the borders of Tyre; and entering into a house, he desired that no one should know it; but he could not escape notice.
25 Nebo uslyševši o něm žena, jejíž dcerka měla ducha nečistého, přišla a padla k nohám jeho.
But a woman, whose young daughter had an unclean spirit, immediately hearing of him, came in, and fell at his feet.
26 (Byla pak ta žena pohanka, Syrofenitská rodem.) I prosila ho, aby ďábelství vyvrhl z její dcery.
The woman was a Greek, a Syrophoenician by nation; and she besought him that he would cast out the demon from her daughter.
27 Ale Ježíš řekl jí: Nechať se prvé nasytí dítky; nebť není slušné vzíti chléb dětem a vrci štěňatům.
And he said to her, Let the children be filled first; for it is not well to take the children's bread and throw it to the little dogs.
28 A ona odpověděla a řekla mu: Ovšem, Pane, nebo štěňátka jedí pod stolem drobty synů.
But she answered, and saith to him, Yea, Lord; even the little dogs under the table eat of the children's crumbs.
29 I řekl jí: Pro tu řeč jdi, vyšloť jest ďábelství z tvé dcery.
And he said to her, For this saying go thy way; the demon hath gone out of thy daughter.
30 I odšedši do domu svého, nalezla děvečku, ana leží na loži, a ďábelství z ní vyšlo.
And going away to her house, she found the child laid upon the bed, and the demon gone out.
31 Tedy vyšed zase z končin Tyrských a Sidonských, přišel k moři Galilejskému, prostředkem krajin Desíti měst.
And again leaving the borders of Tyre, he came through Sidon to the lake of Galilee, through the midst of the borders of Decapolis.
32 I přivedli jemu hluchého a zajikavého, a prosili ho, aby na něj ruku vzložil.
And they bring to him one that was deaf, and had an impediment in his speech, and beseech him to lay his hand upon him.
33 A pojav jej soukromí ven z zástupu, vložil prsty své v uši jeho, a plinuv, dotekl se jazyka jeho.
And taking him aside from the multitude, he put his fingers into his ears, and having spit, touched his tongue;
34 A vzezřev k nebi, vzdechl a řekl jemu: Efata, to jest, otevři se.
and looking up to heaven, he sighed, and saith to him, Ephphatha, that is, Be opened.
35 A hned otevříny jsou uši jeho, a rozvázán jest svazek jazyka jeho, i mluvil právě.
And his ears were opened; and the string of his tongue was immediately loosed, and he spoke plain.
36 I přikázal jim, aby žádnému nepravili. Ale jakžkoli on jim přikazoval, oni mnohem více ohlašovali.
And he charged them to tell no one; but the more he charged them, the more did they publish it.
37 A převelmi se divili, řkouce: Dobře všecky věci učinil. I hluchým rozkázal slyšeti, i němým mluviti.
And they were beyond measure astonished, saying, He hath done all things well; he maketh both the deaf to hear, and the dumb to speak.
