Marek 7
1 I sešli se k němu farizeové a někteří z zákonníků, kteříž byli přišli z Jeruzaléma.
And the Pharisees and some of the scribes, coming from Jerusalem, are gathered together to him,
2 A uzřevše některé z učedlníků jeho obecnýma rukama, (to jest neumytýma, ) jísti chleby, reptali o to.
and seeing some of his disciples eat bread with defiled, that is, unwashed, hands,
3 Nebo farizeové i všickni Židé nejedí, leč by ruce umyli, držíce ustanovení starších.
(for the Pharisees and all the Jews, unless they wash their hands diligently, do not eat, holding what has been delivered by the ancients;
4 A po trhu nejedí, leč se umyjí. A jiné mnohé věci jsou, kteréž přijali, aby je zachovávali, jako umývání koflíků, žejdlíků a medenic i stolů.
and [on coming] from the market-place, unless they are washed, they do not eat; and there are many other things which they have received to hold, the washing of cups and vessels, and brazen utensils, and couches),
5 Potom otázali se ho farizeové a zákonníci: Proč učedlníci tvoji nezachovávají ustanovení starších, ale neumytýma rukama jedí chléb?
then the Pharisees and the scribes ask him, Why do thy disciples not walk according to what has been delivered by the ancients, but eat the bread with defiled hands?
6 On pak odpověděv, řekl jim: Dobře prorokoval Izaiáš o vás pokrytcích, jakož psáno jest: Lid tento rty mne ctí, srdce pak jejich daleko jest ode mne.
But he answering said to them, Well did Esaias prophesy concerning you hypocrites, as it is written, This people honour me with their lips, but their heart is far away from me.
7 Ale nadarmoť mne ctí, učíce učení a ustanovení lidská.
But in vain do they worship me, teaching [as their] teachings commandments of men.
8 Nebo opustivše přikázaní Boží, držíte ustanovení lidská, umývání žejdlíků a koflíků, a jiné věci mnohé těm podobné činíte.
[For], leaving the commandment of God, ye hold what is delivered by men [to keep] — washings of vessels and cups, and many other such like things ye do.
9 I pravil jim: Čistě vy rušíte přikázaní Boží, abyste ustanovení svá zachovali.
And he said to them, Well do ye set aside the commandment of God, that ye may observe what is delivered by yourselves [to keep].
10 Nebo Mojžíš pověděl: Cti otce svého i matku svou, a kdož by zlořečil otci neb mateři, ať smrtí umře.
For Moses said, Honour thy father and thy mother; and, he who speaks ill of father or mother, let him surely die.
11 Ale vy pravíte: Řekl-li by člověk otci neb mateři: Korban, (totiž, dar jest to, ) čímž by tobě ode mne pomoženo býti mohlo.
But ye say, If a man say to his father or his mother, [It is] corban (that is, gift), whatsoever thou mightest have profit from me by...
12 A nedopustíte mu nic více učiniti otci svému neb mateři své,
And ye no longer suffer him to do anything for his father or his mother;
13 Rušíce slovo Boží ustanovením svým, kteréž jste ustanovili. A mnohé těm podobné věci činíte.
making void the word of God by your traditional teaching which ye have delivered; and many such like things ye do.
14 I svolav všecken zástup, pravil jim: Slyšte mne všickni a rozumějte.
And having called again the crowd, he said to them, Hear me, all [of you], and understand:
15 Nic není z zevnitřku vcházejícího do člověka, což by jej poškvrniti mohlo; ale to, což pochází z něho, toť jest, což poškvrňuje člověka.
There is nothing from outside a man entering into him which can defile him; but the things which go out from him, those it is which defile the man.
16 Má-li kdo uši k slyšení, slyš.
If any one have ears to hear, let him hear.
17 A když všel do domu od zástupu, tázali se ho učedlníci jeho o tom podobenství.
And when he went indoors from the crowd, his disciples asked him concerning the parable.
18 I řekl jim: Tak jste i vy nerozumní? Což nerozumíte, že všecko, což z zevnitřku do člověka vchází, nemůže ho poškvrniti?
And he says to them, Are ye also thus unintelligent? Do ye not perceive that all that is outside entering into the man cannot defile him,
19 Nebo nevchází v srdce jeho, ale v břicho, a potom ven vychází, čistěci všeliké pokrmy.
because it does not enter into his heart but into his belly, and goes out into the draught, purging all meats?
20 Pravil pak, že to, což pochází z člověka, to poškvrňuje člověka.
And he said, That which goes forth out of the man, that defiles the man.
21 Nebo z vnitřku z srdce lidského zlá myšlení pocházejí, cizoložstva, smilstva, vraždy,
For from within, out of the heart of men, go forth evil thoughts, adulteries, fornications, murders,
22 Krádeže, lakomství, nešlechetnosti, lest, nestydatost, oko zlé, rouhání, pýcha, bláznovství.
thefts, covetousness, wickednesses, deceit, licentiousness, a wicked eye, injurious language, haughtiness, folly;
23 Všecky tyto zlé věci pocházejí z vnitřku, a poškvrňují člověka.
all these wicked things go forth from within and defile the man.
24 A vstav odtud, odšel do končin Týru a Sidonu, a všed do domu, nechtěl, aby kdo věděl, ale nemohl se tajiti.
And he rose up and went away thence into the borders of Tyre and Sidon; and having entered into a house he would not have any one know [it], and he could not be hid.
25 Nebo uslyševši o něm žena, jejíž dcerka měla ducha nečistého, přišla a padla k nohám jeho.
But immediately a woman, whose little daughter had an unclean spirit, having heard of him, came and fell at his feet
26 (Byla pak ta žena pohanka, Syrofenitská rodem.) I prosila ho, aby ďábelství vyvrhl z její dcery.
(and the woman was a Greek, Syrophenician by race), and asked him that he would cast the demon out of her daughter.
27 Ale Ježíš řekl jí: Nechať se prvé nasytí dítky; nebť není slušné vzíti chléb dětem a vrci štěňatům.
But [Jesus] said to her, Suffer the children to be first filled; for it is not right to take the children's bread and cast it to the dogs.
28 A ona odpověděla a řekla mu: Ovšem, Pane, nebo štěňátka jedí pod stolem drobty synů.
But she answered and says to him, Yea, Lord; for even the dogs under the table eat of the children's crumbs.
29 I řekl jí: Pro tu řeč jdi, vyšloť jest ďábelství z tvé dcery.
And he said to her, Because of this word, go thy way, the demon is gone out of thy daughter.
30 I odšedši do domu svého, nalezla děvečku, ana leží na loži, a ďábelství z ní vyšlo.
And having gone away to her house she found the demon gone out, and her daughter lying on the bed.
31 Tedy vyšed zase z končin Tyrských a Sidonských, přišel k moři Galilejskému, prostředkem krajin Desíti měst.
And again having left the borders of Tyre and Sidon, he came to the sea of Galilee, through the midst of the coasts of Decapolis.
32 I přivedli jemu hluchého a zajikavého, a prosili ho, aby na něj ruku vzložil.
And they bring to him a deaf [man] who could not speak right, and they beseech him that he might lay his hand on him.
33 A pojav jej soukromí ven z zástupu, vložil prsty své v uši jeho, a plinuv, dotekl se jazyka jeho.
And having taken him away from the crowd apart, he put his fingers to his ears; and having spit, he touched his tongue;
34 A vzezřev k nebi, vzdechl a řekl jemu: Efata, to jest, otevři se.
and looking up to heaven he groaned, and says to him, Ephphatha, that is, Be opened.
35 A hned otevříny jsou uši jeho, a rozvázán jest svazek jazyka jeho, i mluvil právě.
And immediately his ears were opened, and the band of his tongue was loosed and he spoke right.
36 I přikázal jim, aby žádnému nepravili. Ale jakžkoli on jim přikazoval, oni mnohem více ohlašovali.
And he charged them that they should speak to no one [of it]. But so much the more he charged them, so much the more abundantly they proclaimed it;
37 A převelmi se divili, řkouce: Dobře všecky věci učinil. I hluchým rozkázal slyšeti, i němým mluviti.
and they were astonished above measure, saying, He does all things well; he makes both the deaf to hear, and the speechless to speak.
