< Marek 7 >
1 I sešli se k němu farizeové a někteří z zákonníků, kteříž byli přišli z Jeruzaléma.
Jerusalem hoiah angzo ca tarik thoemto kaminawk hoi Farasinawk Jesu khaeah amkhueng o.
2 A uzřevše některé z učedlníků jeho obecnýma rukama, (to jest neumytýma, ) jísti chleby, reptali o to.
To naah a hnukbang kaminawk loe kaciim ah buhcaa o ai, tiah nihcae mah hnuk o (thuih koehhaih loe ban amsae ai ah buh caak o pongah kasae ah a hnuk o).
3 Nebo farizeové i všickni Židé nejedí, leč by ruce umyli, držíce ustanovení starších.
Farasinawk hoi Judahnawk boih loe ban amsae ai ah, buh caa o ai, saning coeh kaminawk loe khosak kangquem to patawn o caeng vop.
4 A po trhu nejedí, leč se umyjí. A jiné mnohé věci jsou, kteréž přijali, aby je zachovávali, jako umývání koflíků, žejdlíků a medenic i stolů.
Hmuenmae zawhhaih ahmuen ih hmuennawk cae loe pasae ai ah loe caa o ai. Boengloeng, laom sabaenawk, khaang laomnawk hoi caboinawk to pasaeh khue khawt ai, kalah atawknawk doeh kacakah patawnh o moe, pazui o.
5 Potom otázali se ho farizeové a zákonníci: Proč učedlníci tvoji nezachovávají ustanovení starších, ale neumytýma rukama jedí chléb?
Topongah Farasinawk hoi ca tarik kaminawk mah, tipongah nang hnukbang kaminawk loe kacoehtanawk mah thuih ih lok to pazui o ai moe, ban amsae ai ah buh a caak o loe? tiah lok a dueng o.
6 On pak odpověděv, řekl jim: Dobře prorokoval Izaiáš o vás pokrytcích, jakož psáno jest: Lid tento rty mne ctí, srdce pak jejich daleko jest ode mne.
Anih mah nihcae khaeah, Isaiah mah nangcae angsah thaih kami kawng tarik ih oh, Hae kaminawk loe pakha hoiah kai ang saphaw o, toe nihcae ih palungthin loe kai khae hoi angthla o.
7 Ale nadarmoť mne ctí, učíce učení a ustanovení lidská.
Atho kaom ai anui aphawn hoiah kai ang bok o moe, kaminawk mah sak ih loknawk to ni patuk o, tiah thuih.
8 Nebo opustivše přikázaní Boží, držíte ustanovení lidská, umývání žejdlíků a koflíků, a jiné věci mnohé těm podobné činíte.
Sithaw mah paek ih loknawk to na vah o moe, kaminawk ih atawk mah, boengloeng hoi laom sabaenawk pasaeh han angaih, tiah patuk ih kaminawk ih atawk hoi kalah hmuennawk to kacakah na patawnh o lat, tiah a naa.
9 I pravil jim: Čistě vy rušíte přikázaní Boží, abyste ustanovení svá zachovali.
Anih mah nihcae khaeah, Nangmacae khosakhaih atawk to na pazui o thai hanah, Sithaw ih kaalok to na vah o ving.
10 Nebo Mojžíš pověděl: Cti otce svého i matku svou, a kdož by zlořečil otci neb mateři, ať smrtí umře.
Mosi mah, Nam no hoi nam pa to saiqat ah; mi kawbaktih doeh amno maw, to tih ai boeh loe ampa maw kasae thui kami loe, paduek han oh, tiah thuih:
11 Ale vy pravíte: Řekl-li by člověk otci neb mateři: Korban, (totiž, dar jest to, ) čímž by tobě ode mne pomoženo býti mohlo.
toe nangcae mah loe, Mi kawbaktih doeh amno maw, to tih ai boeh loe ampa khaeah maw, Kai khae hoi atho hnuk han koi kaom hmuennawk boih loe Korban ah ni oh, (to hmuen loe tangqum tiah thuih koehhaih ih ni, ) tiah thui nahaeloe, anih loe loih boeh.
12 A nedopustíte mu nic více učiniti otci svému neb mateři své,
Anih mah amno hoi ampa khetzawn han angaih ai boeh, tiah na thuih pae o;
13 Rušíce slovo Boží ustanovením svým, kteréž jste ustanovili. A mnohé těm podobné věci činíte.
to tiah nangmacae ih khosak kangquem hoiah Sithaw ih lok atho kaom ai ah na sak o: hae baktih kalah pop parai hmuennawk doeh na sak o vop, tiah a naa.
14 I svolav všecken zástup, pravil jim: Slyšte mne všickni a rozumějte.
Anih mah paroeai kaminawk to angmah khaeah kawk moe, nihcae khaeah, nangcae boih mah tahngai oh loe, thaikophaih to tawn oh:
15 Nic není z zevnitřku vcházejícího do člověka, což by jej poškvrniti mohlo; ale to, což pochází z něho, toť jest, což poškvrňuje člověka.
tasa bang hoi kami takpum thungah akun, kami amhnongsak thaih hmuen tidoeh om ai: toe kami takpum thung hoi tacawt hmuen mah ni kami to amhnongsak.
16 Má-li kdo uši k slyšení, slyš.
Mi kawbaktih doeh thaihaih naa tawn kami loe, thai nasoe, tiah a naa.
17 A když všel do domu od zástupu, tázali se ho učedlníci jeho o tom podobenství.
Pop parai kaminawk to a caehtaak moe, imthung ah akun pacoengah, a hnukbang kaminawk mah patahhaih lok to dueng o.
18 I řekl jim: Tak jste i vy nerozumní? Což nerozumíte, že všecko, což z zevnitřku do člověka vchází, nemůže ho poškvrniti?
Anih mah nihcae khaeah, Nangcae doeh na thaih o kop ai maw? Tasa bang hoi kami takpum thungah akun kawbaktih hmuen mah doeh, kami to amhnongsak thai ai, tito na panoek o ai maw?
19 Nebo nevchází v srdce jeho, ale v břicho, a potom ven vychází, čistěci všeliké pokrmy.
To hmuen loe kami palung thungah akun ai, zok thungah ni akunh, zok thung ih caaknaeknawk to ciimsak pacoengah, aek ah tacawt, tiah a naa.
20 Pravil pak, že to, což pochází z člověka, to poškvrňuje člověka.
Anih mah, Kami takoh thung hoi angzo hmuen mah ni, kami to amhnongsak thaih.
21 Nebo z vnitřku z srdce lidského zlá myšlení pocházejí, cizoložstva, smilstva, vraždy,
A thung hoiah loe kasae poekhaih, zu sava laep ah zae sakhaih, daan ai ah nongpa nongpata zae sakhaih, kami humhaih,
22 Krádeže, lakomství, nešlechetnosti, lest, nestydatost, oko zlé, rouhání, pýcha, bláznovství.
paqukhaih, uthaih, poeksethaih, alinghaih, zae sak koehhaih, khithaih, loksae thuihaih, amoekhaih, amthuhaih:
23 Všecky tyto zlé věci pocházejí z vnitřku, a poškvrňují člověka.
hae kasae hmuennawk boih loe kami takoh thung hoiah angzoh moe, kami to amhnongsak, tiah a naa.
24 A vstav odtud, odšel do končin Týru a Sidonu, a všed do domu, nechtěl, aby kdo věděl, ale nemohl se tajiti.
Anih loe to ahmuen hoiah angthawk moe, Tura hoi Sidon prae bangah a caeh, minawk mah panoek han ai ah, im maeto thungah akun, toe anih loe anghawk thai ai.
25 Nebo uslyševši o něm žena, jejíž dcerka měla ducha nečistého, přišla a padla k nohám jeho.
Taqawk sae tawn nongpata ih amno mah anih angzohhaih tamthang to thaih naah, anih khaeah angzoh moe, a hma ah cangkrawn pae:
26 (Byla pak ta žena pohanka, Syrofenitská rodem.) I prosila ho, aby ďábelství vyvrhl z její dcery.
to nongpata loe Syrophonicia prae ah kaom Grik kami ah oh; a canu ih takoh thung hoiah taqawk haek pae hanah, anih khaeah tahmenhaih a hnik.
27 Ale Ježíš řekl jí: Nechať se prvé nasytí dítky; nebť není slušné vzíti chléb dětem a vrci štěňatům.
Jesu mah anih khaeah, Nawktanawk zok kamhah ah caa o rae nasoe: nawktanawk ih buh to lak pae ving moe, uinawk khaeah paek han hoih ai, tiah a naa.
28 A ona odpověděla a řekla mu: Ovšem, Pane, nebo štěňátka jedí pod stolem drobty synů.
To nongpata mah, Ue, Angraeng; toe uinawk mah loe caboi tlim ah kakrah nawktanawk ih caaknoi to a caak o bae, tiah a naa.
29 I řekl jí: Pro tu řeč jdi, vyšloť jest ďábelství z tvé dcery.
To tiah thuih ih lok pongah, Anih mah nongpata khaeah caeh lai ah; taqawk sae loe na canu takoh thung hoi tacawt boeh, tiah a naa.
30 I odšedši do domu svého, nalezla děvečku, ana leží na loži, a ďábelství z ní vyšlo.
To nongpata loe angmah im ah amlaem, to naah a canu takoh thung hoiah taqawk to tacawt boeh moe, iihkhun nuiah ka-iip a canu to a hnuk.
31 Tedy vyšed zase z končin Tyrských a Sidonských, přišel k moři Galilejskému, prostředkem krajin Desíti měst.
Tura hoi Sidon vangpui to tacawt taak moe, Dekapolis prae thung hoiah Kalili tuipui bangah a caeh.
32 I přivedli jemu hluchého a zajikavého, a prosili ho, aby na něj ruku vzložil.
To ahmuen ah naa pangh moe, lok doeh ka-aa kami maeto, anih khaeah hoih o; a nuiah ban koeng pae hanah tahmenhaih a hnik pae o.
33 A pojav jej soukromí ven z zástupu, vložil prsty své v uši jeho, a plinuv, dotekl se jazyka jeho.
Anih mah to kami to pop parai kaminawk salak hoiah ahmuen kalah bangah caeh haih, anih ih naa khaw to ban pazung hoiah tapawh pae, tamtui pathoih pae moe, palai to a sui pae;
34 A vzezřev k nebi, vzdechl a řekl jemu: Efata, to jest, otevři se.
van bangah doeng tahang moe, kasawkah anghah pacoengah, Eph-phatha, tiah a thuih, thuih koehhaih loe, Am-ong lai ah, tih haih ih ni.
35 A hned otevříny jsou uši jeho, a rozvázán jest svazek jazyka jeho, i mluvil právě.
Akra ai ah to kami ih naa to amongh pae moe, palai thaqui doeh naem pae boeh pongah, kahoihah lok apaeh thai roep.
36 I přikázal jim, aby žádnému nepravili. Ale jakžkoli on jim přikazoval, oni mnohem více ohlašovali.
Mi khaeah doeh thui hmah, tiah a naa: toe nihcae mah kanung aep ah a thuih o.
37 A převelmi se divili, řkouce: Dobře všecky věci učinil. I hluchým rozkázal slyšeti, i němým mluviti.
To ah kaom kaminawk loe dawnrai o boih, anih loe hmuen boih kahoihah sak: naapang kami to naa amongsak moe, lokaa doeh lok apaehsak, tiah a thuih o.