Marek 6
1 I vyšel odtud a přišel do vlasti své, a šli za ním učedlníci jeho.
U u yerdin kétip, öz yurtigha keldi. Uning muxlislirimu uninggha egiship bardi.
2 A když bylo v sobotu, počal učiti v škole, a mnozí slyšíce, děsili se, řkouce: Odkud tento má tyto věci? A jaká jest to moudrost, kteráž jest dána jemu, že i takové moci dějí se skrze ruce jeho?
Shabat küni kelgende, u sinagogda telim bérishke kirishti. Telimini anglighanlardin köp adem intayin heyran bolushup: — Bu adem bulargha nedin érishkendu? Uninggha mushundaq danaliq qandaq bérilgen? Uning qolida mushundaq möjiziler qandaq yaritilidighandu?
3 Zdaliž tento není ten tesař, syn Marie, bratr pak Jakubův a Jozesův a Judův a Šimonův? A zdaliž nejsou i sestry jeho zde u nás? I horšili se na něm.
U héliqi yaghachchi emesmu, Meryemning oghli, shundaqla Yaqup, Yose, Yehuda we Simonlarning akisighu? Uning singillirimu bu yerde arimizda turuwatmamdu? — déyishti. Shuning bilen ular uninggha heset-bizarliq bilen qaridi.
4 I řekl jim Ježíš: Není prorok beze cti, jediné v vlasti své a v rodině své a v domě svém.
Shuning bilen Eysa ulargha: — Herqandaq peyghember bashqa yerlerde hörmetsiz qalmaydu, peqet öz yurti, öz uruq-tughqanliri arisida we öz öyide hörmetke sazawer bolmaydu, — dédi.
5 I nemohl tu divu žádného učiniti, jediné málo nemocných, vzkládaje na ně ruce, uzdravil.
Shuning bilen qollirini birqanche bimarning üstige tegküzüp, ularni saqaytqandin bashqa, shu yerde u héchqandaq möjize yaritalmidi.
6 I podivil se jejich nevěře, a obcházel vůkol po městečkách, uče.
We u ularning iman-ishenchsizlikidin heyran qaldi.
7 A svolav k sobě těch dvanácte, počal je posílati po dvou a dvou, a dal jim moc nad duchy nečistými.
Andin u etraptiki yéza-kentlerni aylinip telim berdi. U on ikkiylenni yénigha chaqirdi we [xelq arisigha] ikki-ikkidin ewetishke bashlidi. U ulargha napak rohlarni heydesh hoquqini berdi;
8 A přikázal jim, aby ničeho nebrali na cestu, jediné toliko hůl, ani mošny, ani chleba, ani do opasku peněz,
we ulargha: — Seperde yéninglargha hasidin bashqa nerse éliwalmanglar, ne xurjun ne nan éliwalmanglar, belwaghqa pulmu salmanglar,
9 Ale aby obuté měli nohy v střevíce, a neobláčeli dvou sukní.
putunglargha keshlerni kiyinglar, biraq ikki yektek kiyiwalmanglar, — dep tapilidi.
10 A pravil jim: Kdežkoli vešli byste do domu, tu ostaňte, dokudž nevyšli byste odtud.
U yene: — [Bir yurtqa barghininglarda], kimning öyige [qobul qilinip] kirsenglar, u yurttin ketküche shu öydila turunglar.
11 A kdož by koli vás nepřijali, ani vás neposlouchali, vyjdouce odtud, vyrazte prach z noh svých na svědectví jim. Amen pravím vám: Lehčeji bude Sodomským a Gomorským v den soudný než městu tomu.
Qaysi yerdikiler silerni qobul qilmisa, shundaqla sözünglarni anglimisa, u yerdin ketkininglarda, ulargha agah-guwah bolsun üchün ayighinglardiki topini qéqiwétinglar! — dédi.
12 Tedy vyšedše, kázali, aby pokání činili.
Shuning bilen ular yolgha chiqip, kishilerni gunahlirigha towa qilishqa jar sélip ündidi.
13 A ďábelství mnohá vymítali, a mazali olejem mnohé nemocné, i uzdravovali.
Ular nurghun jinlarni heydidi, nurghun bimarlarni zeytun méyi bilen mesih qilip saqaytti.
14 A uslyšev o tom Heródes král, (nebo zjevné učiněno bylo jméno jeho, ) pravil, že Jan Křtitel vstal z mrtvých, a protož divové dějí se skrze něho.
Uning nami meshhur bolghachqa, Hérod padishah uning heqqide anglap: «Bu adem [choqum] ölümdin tirilgen Chömüldürgüchi Yehyadur. Shuning üchün mushu alahide qudretler uningda küchini körsitidu» deytti.
15 Jiní pak pravili, že jest Eliáš; a jiní pravili, že jest prorok, aneb jako jeden z těch proroků.
Bashqilar: «U Ilyas [peyghember]» dése, yene beziler: «Burunqi peyghemberlerdek bir peyghember bolsa kérek» déyishetti.
16 To uslyšev Heródes, řekl: Totoť jest ten Jan, kteréhož jsem já sťal. Ontě z mrtvých vstal.
Biraq bularni anglighan Hérod: — Men kallisini alghan Yehyaning özi shu — u ölümdin tiriliptu! — dédi.
17 Ten zajisté Heródes poslav, jal Jana, a vsadil jej do žaláře pro Herodiadu manželku Filipa bratra svého, že ji byl za manželku pojal.
Hérodning bundaq déyishining sewebi, u [ögey] akisi Filipning ayali Hérodiyening wejidin adem ewetip Yehyani tutup, zindan’gha tashlighanidi. Chünki u shu ayal bilen nikahlan’ghanidi; Yehya Hérodqa [tenbih bérip]: «Akangning ayalini tartiwélishing Tewrat qanunigha xilap» dep qayta-qayta dégenidi.
18 Nebo pravil Jan Heródesovi: Neslušíť tobě míti manželky bratra svého.
19 Herodias pak lest skládala proti němu, a chtěla jej o hrdlo připraviti, ale nemohla.
Shuning üchün Hérodiye Yehyagha adawet saqlaytti; uni öltürmekchi bolghan bolsimu, lékin shundaq qilalmaytti.
20 Nebo Heródes ostýchal se Jana, věda jej býti muže spravedlivého a svatého. I šetřil ho, a slýchaje jej, mnoho i činil, a rád ho poslouchal.
Chünki Hérod Yehyani diyanetlik we muqeddes adem dep bilip, uningdin qorqatti, shunglashqa uni qoghdaytti; u uning sözlirini anglighan chaghlirida alaqzade bolup kétetti, lékin yenila sözlirini anglashqa amraq idi.
21 Když pak přišel den příhodný, v němž Heródes, pamatuje den svého narození, učinil večeři knížatům svým a hejtmanům a předním mužům z Galilee,
Emma [Hérodiye kütken] peyt axir yétip keldi; Hérod tughulghan künide öz emeldarliri, mingbéshiliri we Galiliye ölkisidiki katta erbablarni ziyapet bilen kütüwaldi;
22 A když dcera té Herodiady tam vešla a tancovala, a zalíbila se Heródesovi i spoluhodovníkům, řekl král děvečce: Pros mne, zač chceš, a dámť.
héliqi Hérodiyening qizi sorun’gha chüshüp ussul oynap berdi. Bu Hérod we hemdastixan bolghanlargha bekmu yarap ketti. Padishah qizgha: — Mendin néme telep qilsang, shuni bérimen, — dédi.
23 I přisáhl jí: Že začkoli prositi budeš, dám tobě, by pak bylo až do polovice království mého.
Andin u qesem qilip yene: — Mendin néme telep qilsang, hetta padishahliqimning yérimini désengmu shuni bérimen, — dédi.
24 Ona pak vyšedši, řekla mateři své: Zač budu prositi? A ona řekla: Za hlavu Jana Křtitele.
Qiz sirtqa chiqip, anisidin: — Néme telep qilay? — dep soriwidi, anisi: — Chömüldürgüchi Yehyaning kallisini telep qil, — dédi.
25 A všedši hned s chvátáním k králi, prosila, řkuci: Chci, abys mi dal hned na mise hlavu Jana Křtitele.
Qiz derhal padishahning aldigha aldirap kirip: — Chömüldürgüchi Yehyaning kallisini hazirla bir texsige qoyup ekilishlirini xalaymen, — dédi.
26 Král pak zarmoutiv se velmi, pro přísahu a pro spoluhodovníky nechtěl jí oslyšeti.
Padishah buninggha nahayiti hesret chekken bolsimu, qesemliri tüpeylidin we dastixanda olturghanlar wejidin, uninggha bergen sözidin yan’ghusi kelmidi.
27 Protož král ten poslav hned kata, rozkázal přinesti hlavu Janovu.
Shunga padishah derhal bir jallat ewetip, uning kallisini élip kélishni emr qildi. Jallat zindan’gha bérip Yehyaning kallisini élip,
28 A on odšed, sťal jej v žaláři, a přinesl hlavu jeho na mise, a dal ji děvečce, a děvečka dala ji mateři své.
uni bir texsige qoyup, qizning aldigha élip kélip uninggha berdi. Qiz uni anisigha tapshurdi.
29 Tedy uslyševše to učedlníci jeho, přišli, a vzali tělo jeho, a pochovali je v hrobě.
Bu ishni anglighan Yehyaning muxlisliri kélip, jesetni élip kétip bir qebrige qoydi.
30 Tehdy sšedše se apoštolé k Ježíšovi, zvěstovali jemu všecko, i to, co činili, i co učili.
Qaytip kelgen rosullar Eysaning yénigha yighildi, néme qilghanliri hem néme telim bergenlirini uninggha melum qilishti.
31 I řekl jim: Poďte vy sami obzvláštně na pusté místo, a odpočiňte maličko. Nebo bylo množství těch, kteříž přicházeli a odcházeli, tak že ani k jídlu chvíle neměli.
Kélip-kétiwatqanlar nahayiti köplikidin ulargha tamaqlinishqimu waqit chiqmidi. Shunga u ulargha: — Yürünglar, men bilen xilwet bir jaygha bérip, birdem aram élinglar, — dédi.
32 I plavili se na lodí na pusté místo soukromí.
Buning bilen ular kémige chüshüp, xilwet bir chöl yerge qarap mangdi.
33 A vidouce je zástupové, že jdou pryč, poznali jej mnozí. I zběhli se tam ze všech měst pěšky, a předešli je, a shromáždili se k němu.
Biraq nurghun kishiler ularning kétiwatqanliqini bayqap, ularni tonuwéliwidi, etraptiki barliq sheherlerdin piyade yolgha chiqip, yügürüp, ulardin burun u yerge bérip yighilishti.
34 Tedy vyšed Ježíš, uzřel zástup mnohý, a slitovalo mu se jich, že byli jako ovce, nemajíce pastýře. I počal je učiti mnohým věcem.
Eysa kémidin chüshüp, zor bir top ademni körüp, ularning padichisiz qoy padisidek bolghanliqigha ich aghritti. Shunga u ulargha köp ishlarni ögitishke bashlidi.
35 A když se již prodlilo, přistoupivše k němu učedlníci jeho, řekli: Pustéť jest toto místo, a již se prodlilo.
Kech kirip qalghanda, muxlisliri uning yénigha kélip: — Bu chöl bir jay iken, kech kirip ketti.
36 Propusť je, ať jdouce do okolních vesnic a městeček, nakoupí sobě chleba; nebo nemají, co by jedli.
Xalayiqni yolgha séliwetken bolsang, ular etraptiki kent-qishlaqlargha bérip, özlirige nan sétiwalsun; chünki ularda yégüdek nerse yoq, — dédi.
37 On pak odpověděv, řekl jim: Dejte vy jim jísti. I řkou jemu: Jdouce, koupíme za dvě stě grošů chleba, a dáme jim jísti?
Lékin u ulargha jawaben: — Ulargha özünglar ozuq béringlar, — dédi. Muxlislar uningdin: — Ikki yüz kümüsh dinargha ulargha nan ekélip ularni ozuqlanduramduq? — dep soridi.
38 I dí jim: Kolik chlebů máte? Jděte a zvězte. A když zvěděli, řekli: Pět, a dvě rybě.
Eysa ulargha: — Qanche néninglar bar? Bérip qarap béqinglar, — dédi. Ular qarap baqqandin kéyin: — Beshi bar iken, yene ikki béliqmu bar iken, — déyishti.
39 I rozkázal jim, aby se kázali posaditi všechněm po houfích na zelené trávě.
U ulargha kishilerni top-top qilip yéshil chimende olturghuzushni buyrudi.
40 I usadili se rozdílně, po stu a po padesáti.
Xalayiq yüzdin, elliktin sep-sep bolup olturushti.
41 A vzav těch pět chlebů a ty dvě rybě, popatřiv do nebe, dobrořečil, i lámal chleby, a dal učedlníkům svým, aby kladli před ně. A dvě rybě rozdělil mezi všecky.
U besh nan bilen ikki béliqni qoligha élip, asman’gha qarap [Xudagha] teshekkür-medhiye éytti, andin nanlarni oshtup, köpchilikke tutup bérish üchün muxlislirigha bérip turatti; ikki béliqnimu hemmeylen’ge tarqitip berdi.
42 I jedli všickni, a nasyceni jsou.
Hemmeylen yep toyundi.
43 Potom sebrali drobtů dvanácte košů plných, i z ryb.
[Muxlislar] éship qalghan nan we béliq parchilirini liq on ikki séwetke tériwaldi.
44 A bylo těch, kteříž jedli ty chleby, okolo pěti tisíců mužů.
Nanlarni yégen erlerning sanila besh mingche idi.
45 A hned přinutil učedlníky své, aby vstoupili na lodí, a předešli jej přes moře k Betsaidě, až by on propustil zástup.
Bu ishtin kéyinla, u muxlislirigha özüm bu xalayiqni yolgha séliwétimen, angghiche siler kémige olturup, déngizning qarshi qirghiqidiki Beyt-Saida yézisigha ötüp turunglar, dep buyrudi.
46 A propustiv je, šel na horu, aby se modlil.
Ularni yolgha séliwetkendin kéyin, u dua-tilawet qilish üchün taghqa chiqti.
47 A když byl večer, byla lodí u prostřed moře, a on sám na zemi.
Kech kirgende, kéme déngizning otturisigha yetkenidi, u özi yalghuz quruqluqta idi.
48 A viděl je, a oni se s těžkostí plavili; (nebo byl vítr odporný jim.) A při čtvrtém bdění nočním přišel k nim, chodě po moři, a chtěl jich pominouti.
U muxlislirining palaqni küchep uruwatqanliqini kördi; chünki shamal tetür yönilishte chiqqanidi. Kéche tötinchi jések waqtida, u déngizning üstide méngip, muxlisliri terepke keldi we ularning yénidin ötüp kétidighandek qilatti.
49 Oni pak uzřevše jej, an chodí po moři, domnívali se, že by obluda byla. I zkřikli.
Lékin ular uning déngizning üstide méngip kéliwatqanliqini körüp, uni alwasti oxshaydu, dep oylap chuqan sélishti.
50 (Nebo jej všickni viděli, a zstrašili se.) Ale hned promluvil k nim a řekl jim: Doufejtež, jáť jsem, nebojte se.
Chünki ularning hemmisi uni körüp sarasimige chüshti. Lékin u derhal ulargha: — Yüreklik bolunglar, bu men, qorqmanglar! — dédi.
51 I vstoupil k nim na lodí, a utišil se vítr; a oni mnohem více sami v sobě se děsili a divili.
U kémige, ularning yénigha chiqqandila, shamal toxtidi. Ular buningdin hoshidin ketküdek derijide qattiq heyran qéliship, némini oylashni bilmeytti;
52 Nebo nerozuměli z strany chlebů; bylo zajisté srdce jejich zhrublo.
chünki ular nan bérish [möjizisini] téxiche chüshenmigenidi, ularning qelbi bixud halette turatti.
53 A přeplavivše se, přišli do země Genezaretské, a tu lodí přistavili.
Ular déngizning qarshi teripige ötüp, Ginnisaret dégen yurtta [quruqluqqa] chiqip, kémini baghlap qoydi.
54 A když vyšli z lodí, hned jej poznali.
Ular kémidin chüshüshi bilenla, [xalayiq] uni derhal tonuwélip,
55 A běhajíce po vší krajině té, počali na ložcích nositi nemocné, kdežkoli uslyšeli o něm, že by byl.
etraptiki hemme jaylargha yügürüshüp bardi we «U palanchi yerge chüshüptu» dep anglishi bilenla, bimarlarni zembilge sélip, shu yerge [uning aldigha] élip bérishti.
56 A kamžkoli vcházel do městeček neb do měst neb do vsí, na ulicech kladli neduživé, a prosili ho, aby se aspoň podolka roucha jeho dotkli. A kolikož jich koli se jeho dotklo, uzdraveni byli.
U meyli yéza, meyli sheher yaki qishlaqlargha barsun, xelq aghriqlarni bazarlargha élip chiqip yatquzatti; ular uningdin aghriqlar héch bolmighanda séning yépinchangning péshige bolsimu qolini tegküzüwalsaq dep ötündi. Uninggha qolini tegküzgenlerning hemmisi saqaydi.
