Marek 6
1 I vyšel odtud a přišel do vlasti své, a šli za ním učedlníci jeho.
Jesus, leaving that place, went to his own country, accompanied by his disciples.
2 A když bylo v sobotu, počal učiti v škole, a mnozí slyšíce, děsili se, řkouce: Odkud tento má tyto věci? A jaká jest to moudrost, kteráž jest dána jemu, že i takové moci dějí se skrze ruce jeho?
And on the Sabbath he taught in their synagogues, and many who heard him, said with astonishment, Whence has this man these abilities? What wisdom is this which he has gotten? and how are so great miracles performed by him?
3 Zdaliž tento není ten tesař, syn Marie, bratr pak Jakubův a Jozesův a Judův a Šimonův? A zdaliž nejsou i sestry jeho zde u nás? I horšili se na něm.
Is not this the carpenter, the son of Mary, the brother of James and Joses, and Judas and Simon? Are not his sisters also here with us? And they were offended at him.
4 I řekl jim Ježíš: Není prorok beze cti, jediné v vlasti své a v rodině své a v domě svém.
But Jesus said to them, A prophet is no where disregarded, except in his own country, and amongst his own relations, and in his own house.
5 I nemohl tu divu žádného učiniti, jediné málo nemocných, vzkládaje na ně ruce, uzdravil.
And he could do no miracle there, excepting curing a few sick by laying his hands on them.
6 I podivil se jejich nevěře, a obcházel vůkol po městečkách, uče.
And he wondered at their unbelief. And he went through the neighboring villages teaching.
7 A svolav k sobě těch dvanácte, počal je posílati po dvou a dvou, a dal jim moc nad duchy nečistými.
And having called to him the twelve, he sent them out two by two, and gave them power over the unclean spirits;
8 A přikázal jim, aby ničeho nebrali na cestu, jediné toliko hůl, ani mošny, ani chleba, ani do opasku peněz,
and ordered them to take nothing for their journey, but a single staff; no bag, no bread, and in their girdle no money;
9 Ale aby obuté měli nohy v střevíce, a neobláčeli dvou sukní.
to be shod with sandals, and not to put on two coats.
10 A pravil jim: Kdežkoli vešli byste do domu, tu ostaňte, dokudž nevyšli byste odtud.
He said also, Whatever house you enter in any place, continue in that house, till you leave the place.
11 A kdož by koli vás nepřijali, ani vás neposlouchali, vyjdouce odtud, vyrazte prach z noh svých na svědectví jim. Amen pravím vám: Lehčeji bude Sodomským a Gomorským v den soudný než městu tomu.
But wheresoever they will not receive you, nor hear you, shake off the dust under your feet at your departure, as a protestation against them.
12 Tedy vyšedše, kázali, aby pokání činili.
And being departed, they publicly warned men to reform;
13 A ďábelství mnohá vymítali, a mazali olejem mnohé nemocné, i uzdravovali.
and expelled many demons, and cured many sick persons, anointing them with oil.
14 A uslyšev o tom Heródes král, (nebo zjevné učiněno bylo jméno jeho, ) pravil, že Jan Křtitel vstal z mrtvých, a protož divové dějí se skrze něho.
And King Herod heard of him, (for his name was become famous) and said, John the Immerser is raised from the dead; and therefore miracles are performed by him.
15 Jiní pak pravili, že jest Eliáš; a jiní pravili, že jest prorok, aneb jako jeden z těch proroků.
Others said, It is Elijah. Others, It is a prophet like those of ancient times.
16 To uslyšev Heródes, řekl: Totoť jest ten Jan, kteréhož jsem já sťal. Ontě z mrtvých vstal.
But when Herod heard of him, he said, This is John whom I beheaded. He is raised from the dead.
17 Ten zajisté Heródes poslav, jal Jana, a vsadil jej do žaláře pro Herodiadu manželku Filipa bratra svého, že ji byl za manželku pojal.
For Herod had caused John to be apprehended, and kept bound in prison, on account of Herodias, his brother Philip's wife, whom he had himself married.
18 Nebo pravil Jan Heródesovi: Neslušíť tobě míti manželky bratra svého.
For John had said to Herod, It is not lawful for you to have your brother's wife.
19 Herodias pak lest skládala proti němu, a chtěla jej o hrdlo připraviti, ale nemohla.
Now this roused Herodias' resentment, who would have killed John, but could not,
20 Nebo Heródes ostýchal se Jana, věda jej býti muže spravedlivého a svatého. I šetřil ho, a slýchaje jej, mnoho i činil, a rád ho poslouchal.
because Herod respected him, and knowing him to be a just and holy man, protected him; and did many things recommended by him, and heard him with pleasure.
21 Když pak přišel den příhodný, v němž Heródes, pamatuje den svého narození, učinil večeři knížatům svým a hejtmanům a předním mužům z Galilee,
At length a favorable opportunity offered, which was Herod's birthday, when he made an entertainment for the great officers of his court and army, and the persons of distinction in Galilee.
22 A když dcera té Herodiady tam vešla a tancovala, a zalíbila se Heródesovi i spoluhodovníkům, řekl král děvečce: Pros mne, zač chceš, a dámť.
For the daughter of Herodias came in, and danced before them, and pleased Herod and his guests so much, that the king said to the young woman, Ask whatever you will, and I will give it you;
23 I přisáhl jí: Že začkoli prositi budeš, dám tobě, by pak bylo až do polovice království mého.
nay, he swore to her, Whatsoever you shall ask, I will give it you, were it the half of my kingdom.
24 Ona pak vyšedši, řekla mateři své: Zač budu prositi? A ona řekla: Za hlavu Jana Křtitele.
And she withdrew, and said to her mother, What shall I ask? She answered, The head of John the Immerser.
25 A všedši hned s chvátáním k králi, prosila, řkuci: Chci, abys mi dal hned na mise hlavu Jana Křtitele.
Her daughter then, returning hastily to the king, made this request: I would that you give me presently in a basin, the head of John the Immerser.
26 Král pak zarmoutiv se velmi, pro přísahu a pro spoluhodovníky nechtěl jí oslyšeti.
And the king was much grieved; however, from a regard to his oath, and his guests, he would not refuse her,
27 Protož král ten poslav hned kata, rozkázal přinesti hlavu Janovu.
and immediately dispatched a sentinel with orders to bring the Immerser's head. Accordingly he went, and beheaded him in the prison,
28 A on odšed, sťal jej v žaláři, a přinesl hlavu jeho na mise, a dal ji děvečce, a děvečka dala ji mateři své.
and brought his hand in a basin, and presented it to the young woman; and the young woman presented it to her mother.
29 Tedy uslyševše to učedlníci jeho, přišli, a vzali tělo jeho, a pochovali je v hrobě.
When his disciples heard this, they went and brought his corpse, and laid it in a monument.
30 Tehdy sšedše se apoštolé k Ježíšovi, zvěstovali jemu všecko, i to, co činili, i co učili.
Now the Apostles, being assembled, related everything to Jesus, both what they had done, and what they had taught.
31 I řekl jim: Poďte vy sami obzvláštně na pusté místo, a odpočiňte maličko. Nebo bylo množství těch, kteříž přicházeli a odcházeli, tak že ani k jídlu chvíle neměli.
And he said to them, Come you apart into a desert place, and rest awhile; for there were so many coming and going, that they had not leisure so much as to eat.
32 I plavili se na lodí na pusté místo soukromí.
And they retired by ship to a desert place, to be by themselves.
33 A vidouce je zástupové, že jdou pryč, poznali jej mnozí. I zběhli se tam ze všech měst pěšky, a předešli je, a shromáždili se k němu.
But many who saw them depart, and knew whither they were sailing, ran out of all the cities, and came together.
34 Tedy vyšed Ježíš, uzřel zástup mnohý, a slitovalo mu se jich, že byli jako ovce, nemajíce pastýře. I počal je učiti mnohým věcem.
Being landed, he saw a great multitude, and had compassion on them; because they were as a flock which has no shepherd; and he taught them many things.
35 A když se již prodlilo, přistoupivše k němu učedlníci jeho, řekli: Pustéť jest toto místo, a již se prodlilo.
When it grew late, his disciples came to him and said, This is a desert place, and it is now late;
36 Propusť je, ať jdouce do okolních vesnic a městeček, nakoupí sobě chleba; nebo nemají, co by jedli.
dismiss the people, that they may go to the neighboring farms and villages, and buy themselves bread, for they have nothing to eat.
37 On pak odpověděv, řekl jim: Dejte vy jim jísti. I řkou jemu: Jdouce, koupíme za dvě stě grošů chleba, a dáme jim jísti?
He answering, said to them, Supply them yourselves. They replied, Shall we go and give two hundred denarii for bread, in order to supply them?
38 I dí jim: Kolik chlebů máte? Jděte a zvězte. A když zvěděli, řekli: Pět, a dvě rybě.
He said to them, How many loaves have you? Go and see. Upon inquiry, they answered, Five and two fishes.
39 I rozkázal jim, aby se kázali posaditi všechněm po houfích na zelené trávě.
And he commanded them to make all the people recline upon the green grass in separate companies.
40 I usadili se rozdílně, po stu a po padesáti.
And they formed themselves into squares, by hundred and by fifties.
41 A vzav těch pět chlebů a ty dvě rybě, popatřiv do nebe, dobrořečil, i lámal chleby, a dal učedlníkům svým, aby kladli před ně. A dvě rybě rozdělil mezi všecky.
Then Jesus taking the five loaves and the two fishes, and looking up to heaven, blessed and broke the loaves, and gave them to his disciples to set before the multitude. He distributed also the two fishes among them all.
42 I jedli všickni, a nasyceni jsou.
When they all had eat and were satisfied,
43 Potom sebrali drobtů dvanácte košů plných, i z ryb.
they carried off twelve baskets full of the fragments of the bread and the fishes.
44 A bylo těch, kteříž jedli ty chleby, okolo pěti tisíců mužů.
Now they who had eat of the loaves, were five thousand men.
45 A hned přinutil učedlníky své, aby vstoupili na lodí, a předešli jej přes moře k Betsaidě, až by on propustil zástup.
And immediately he obliged his disciples to embark, and pass over before, toward Bethsaida, while he dismissed the people.
46 A propustiv je, šel na horu, aby se modlil.
And having sent them away, he retired to a mountain to pray.
47 A když byl večer, byla lodí u prostřed moře, a on sám na zemi.
In the evening, the bark being in the midst of the sea, and he alone on the land,
48 A viděl je, a oni se s těžkostí plavili; (nebo byl vítr odporný jim.) A při čtvrtém bdění nočním přišel k nim, chodě po moři, a chtěl jich pominouti.
he observed them toiling at the oar, for the wind was against them: and about the fourth watch of the night, he went to them, walking on the water. and seemed intending to pass by them.
49 Oni pak uzřevše jej, an chodí po moři, domnívali se, že by obluda byla. I zkřikli.
When they saw him walking on the sea, they thought it was an apparition, and cried out.
50 (Nebo jej všickni viděli, a zstrašili se.) Ale hned promluvil k nim a řekl jim: Doufejtež, jáť jsem, nebojte se.
For they all saw him, and were terrified; but he immediately spoke to them, saying, Take courage; it is I; be not afraid.
51 I vstoupil k nim na lodí, a utišil se vítr; a oni mnohem více sami v sobě se děsili a divili.
And having gone aboard to them, the wind ceased, which struck them still more with astonishment and admiration.
52 Nebo nerozuměli z strany chlebů; bylo zajisté srdce jejich zhrublo.
for their minds were so stupefied, that they never reflected upon the loaves.
53 A přeplavivše se, přišli do země Genezaretské, a tu lodí přistavili.
When they had crossed, they came to the territory of Gennesaret, where they landed.
54 A když vyšli z lodí, hned jej poznali.
And being come ashore, the people knew him,
55 A běhajíce po vší krajině té, počali na ložcích nositi nemocné, kdežkoli uslyšeli o něm, že by byl.
and ran through all that country, carrying the sick on couches, to every place where they heard he was.
56 A kamžkoli vcházel do městeček neb do měst neb do vsí, na ulicech kladli neduživé, a prosili ho, aby se aspoň podolka roucha jeho dotkli. A kolikož jich koli se jeho dotklo, uzdraveni byli.
And whatever village, or city, or town he entered, they laid the diseased in the streets, and besought him, that they might touch, were it but a tuft of his mantle; and whosoever touched him, were healed.
