Marek 6
1 I vyšel odtud a přišel do vlasti své, a šli za ním učedlníci jeho.
ⲁ̅ⲞⲨⲞϨ ⲈⲦⲀϤⲒ ⲈⲂⲞⲖ ⲘⲘⲀⲨ ⲀϤⲒ ⲈϦⲞⲨⲚ ⲈⲦⲈϤⲂⲀⲔⲒ ⲞⲨⲞϨ ⲀⲨⲘⲞϢⲒ ⲚⲤⲰϤ ⲚϪⲈⲚⲈϤⲘⲀⲐⲎⲦⲎⲤ
2 A když bylo v sobotu, počal učiti v škole, a mnozí slyšíce, děsili se, řkouce: Odkud tento má tyto věci? A jaká jest to moudrost, kteráž jest dána jemu, že i takové moci dějí se skrze ruce jeho?
ⲃ̅ⲞⲨⲞϨ ⲈⲦⲀϤϢⲰⲠⲒ ⲚϪⲈⲞⲨⲤⲀⲂⲂⲀⲦⲞⲚ ⲀϤⲈⲢϨⲎⲦⲤ ⲚϮⲤⲂⲰ ϦⲈⲚϮⲤⲨⲚⲀⲄⲰⲄⲎ ⲞⲨⲞϨ ⲞⲨⲘⲎϢ ⲀⲨⲤⲰⲦⲈⲘ ⲚⲀⲨⲈⲢϢⲪⲎⲢⲒ ⲈⲨϪⲰ ⲘⲘⲞⲤ ϪⲈ ⲈⲦⲀ ⲪⲀⲒ ϪⲈⲘ ⲚⲀⲒ ⲐⲰⲚ ⲞⲨⲞϨ ⲞⲨ ⲦⲈ ⲦⲀⲒⲤⲞⲪⲒⲀ ⲈⲦⲀⲨⲦⲎⲒⲤ ⲘⲪⲀⲒ ⲚⲈⲘ ⲚⲀⲒⲔⲈϪⲞⲘ ⲘⲠⲀⲒⲢⲎϮ ⲈⲦϢⲞⲠ ⲈⲂⲞⲖ ϨⲒⲦⲈⲚ ⲚⲈϤϪⲒϪ
3 Zdaliž tento není ten tesař, syn Marie, bratr pak Jakubův a Jozesův a Judův a Šimonův? A zdaliž nejsou i sestry jeho zde u nás? I horšili se na něm.
ⲅ̅ⲘⲎ ⲪⲀⲒ ⲀⲚ ⲠⲈ ⲠⲒⲀⲘϢⲈ ⲠϢⲎⲢⲒ ⲘⲘⲀⲢⲒⲀ ⲞⲨⲞϨ ⲠⲤⲞⲚ ⲚⲒⲀⲔⲰⲂⲞⲤ ⲚⲈⲘ ⲒⲰⲤⲎⲦⲞⲤ ⲚⲈⲘ ⲒⲞⲨⲆⲀⲤ ⲚⲈⲘ ⲤⲒⲘⲰⲚ ⲞⲨⲞϨ ⲚⲈϤⲤⲰⲚⲒ ⲚⲤϨⲒⲘⲒ ⲚⲀⲨϨⲀⲘⲚⲀⲒ ϨⲀⲢⲞⲚ ⲞⲨⲞϨ ⲚⲀⲨⲈⲢⲤⲔⲀⲚⲆⲀⲖⲒⲌⲈⲤⲐⲈ ⲚϦⲎⲦϤ.
4 I řekl jim Ježíš: Není prorok beze cti, jediné v vlasti své a v rodině své a v domě svém.
ⲇ̅ⲞⲨⲞϨ ⲚⲀϤϪⲰ ⲘⲘⲞⲤ ⲚⲰⲞⲨ ⲚϪⲈⲒⲎⲤⲞⲨⲤ ϪⲈ ⲘⲘⲞⲚ ⲞⲨⲠⲢⲞⲪⲎⲦⲎⲤ ⲈϤϢⲎϢ ⲈⲂⲎⲖ ϦⲈⲚⲦⲈϤⲂⲀⲔⲒ ⲚⲈⲘ ⲦⲈϤⲤⲨⲄⲄⲈⲚⲒⲀ ⲚⲈⲘ ⲠⲈϤⲎⲒ.
5 I nemohl tu divu žádného učiniti, jediné málo nemocných, vzkládaje na ně ruce, uzdravil.
ⲉ̅ⲞⲨⲞϨ ⲘⲠⲈϤϢϪⲈⲘϪⲞⲘ ⲘⲘⲀⲨ ⲈⲒⲢⲒ ⲞⲨⲆⲈ ⲞⲨⲒ ⲚϪⲞⲘ ⲈⲂⲎⲖ ⲈⲞⲨⲘⲎϢ ⲚⲢⲈϤϢⲰⲚⲒ ⲈⲀϤⲬⲀ ϪⲒϪ ⲈϪⲰⲞⲨ ⲀϤⲈⲢⲪⲀϦⲢⲒ ⲈⲢⲰⲞⲨ.
6 I podivil se jejich nevěře, a obcházel vůkol po městečkách, uče.
ⲋ̅ⲞⲨⲞϨ ⲀϤⲈⲢϢⲪⲎⲢⲒ ⲈⲐⲂⲈ ⲦⲞⲨⲘⲈⲦⲀⲐⲚⲀϨϮ ⲞⲨⲞϨ ⲀϤⲘⲞⲨϢϮ ⲚⲚⲒϮⲘⲒ ⲈⲦⲈⲘⲠⲔⲰϮ ⲈϤϮⲤⲂⲰ
7 A svolav k sobě těch dvanácte, počal je posílati po dvou a dvou, a dal jim moc nad duchy nečistými.
ⲍ̅ⲞⲨⲞϨ ⲀϤⲘⲞⲨϮ ⲈⲠⲒⲒⲂ ⲞⲨⲞϨ ⲀϤⲈⲢϨⲎ ⲦⲤ ⲚⲞⲨⲞⲢⲠⲞⲨ ⲚⲂ ⲂⲞⲨⲞϨ ⲀϤϮⲈⲢϢⲒϢⲒ ⲚⲰⲞⲨ ⲈϪⲈⲚ ⲚⲒⲠⲚⲈⲨⲘⲀⲚⲀⲔⲀⲐⲀⲢⲦⲞⲚ
8 A přikázal jim, aby ničeho nebrali na cestu, jediné toliko hůl, ani mošny, ani chleba, ani do opasku peněz,
ⲏ̅ⲞⲨⲞϨ ⲀϤϨⲞⲚϨⲈⲚ ⲚⲰⲞⲨ ⲈϢⲦⲈⲘⲈⲖ ϨⲖⲒ ⲚⲈⲘⲰⲞⲨ ϨⲒ ⲪⲘⲰⲒⲦ ⲈⲂⲎⲖ ⲈⲞⲨϢⲂⲰⲦ ⲘⲘⲀⲨⲀⲦϤ ⲞⲨⲆⲈ ⲰⲒⲔ ⲞⲨⲆⲈ ⲠⲎⲢⲀ ⲞⲨⲆⲈ ϨⲞⲘⲦ ϦⲈⲚⲚⲈⲦⲈⲚⲘⲞϪϦ
9 Ale aby obuté měli nohy v střevíce, a neobláčeli dvou sukní.
ⲑ̅ⲀⲖⲖⲀ ⲈⲢⲈ ϨⲀⲚⲤⲀⲚⲆⲀⲖⲒⲞⲚ ⲦⲞⲒ ⲈⲢⲀⲦⲈⲚ ⲐⲎⲚⲞⲨ ⲞⲨⲞϨ ⲘⲠⲈⲢϮ ϢⲐⲎⲚ ⲤⲚⲞⲨϮ ϨⲒ ⲐⲎⲚⲞⲨ
10 A pravil jim: Kdežkoli vešli byste do domu, tu ostaňte, dokudž nevyšli byste odtud.
ⲓ̅ⲞⲨⲞϨ ⲚⲀϤϪⲰ ⲘⲘⲞⲤ ⲚⲰⲞⲨ ϪⲈ ⲠⲒⲘⲀ ⲈⲦⲈⲦⲈⲚⲚⲀϢⲈ ⲈϦⲞⲨⲚ ⲈⲞⲨⲎⲒ ⲘⲘⲞϤ ϢⲰⲠⲒ ⲘⲘⲀⲨ ϢⲀⲦⲈⲦⲈⲚⲒ ⲈⲂⲞⲖ ⲘⲘⲀⲨ
11 A kdož by koli vás nepřijali, ani vás neposlouchali, vyjdouce odtud, vyrazte prach z noh svých na svědectví jim. Amen pravím vám: Lehčeji bude Sodomským a Gomorským v den soudný než městu tomu.
ⲓ̅ⲁ̅ⲞⲨⲞϨ ⲘⲀ ⲚⲒⲂⲈⲚ ⲈⲦⲈⲚϤⲚⲀϢⲈⲠ ⲐⲎⲚⲞⲨ ⲈⲢⲞϤ ⲀⲚ ⲞⲨⲆⲈ ⲚⲦⲞⲨϢⲦⲈⲘⲤⲰⲦⲈⲘ ⲈⲢⲰⲦⲈⲚ ⲀⲚ ⲈⲢⲈⲦⲈⲚⲚⲎⲞⲨ ⲈⲂⲞⲖ ⲘⲘⲀⲨ ⲚⲈϨ ⲠϢⲰⲒϢ ⲈⲦⲤⲀⲈϦⲢⲎⲒ ⲚⲚⲈⲦⲈⲚϬⲀⲖⲀⲨϪ ⲈⲂⲞⲖ ⲈⲨⲘⲈⲦⲘⲈⲐⲢⲈ ⲚⲰⲞⲨ.
12 Tedy vyšedše, kázali, aby pokání činili.
ⲓ̅ⲃ̅ⲞⲨⲞϨ ⲈⲦⲀⲨⲒ ⲈⲂⲞⲖ ⲀⲨϨⲒⲰⲒϢ ϨⲒⲚⲀ ⲚⲤⲈⲈⲢⲘⲈⲦⲀⲚⲞⲒⲚ
13 A ďábelství mnohá vymítali, a mazali olejem mnohé nemocné, i uzdravovali.
ⲓ̅ⲅ̅ⲞⲨⲞϨ ⲀⲨϨⲒ ⲞⲨⲘⲎϢ ⲚⲆⲈⲘⲰⲚ ⲈⲂⲞⲖ ⲞⲨⲘⲎϢ ⲚⲢⲈϤϢⲰⲚⲒ ⲚⲀⲨⲐⲰϨⲤ ⲘⲘⲰⲞⲨ ⲚⲚⲈϨ ⲞⲨⲞϨ ⲚⲀⲨⲈⲢⲪⲀϦⲢⲒ ⲈⲢⲰⲞⲨ.
14 A uslyšev o tom Heródes král, (nebo zjevné učiněno bylo jméno jeho, ) pravil, že Jan Křtitel vstal z mrtvých, a protož divové dějí se skrze něho.
ⲓ̅ⲇ̅ⲞⲨⲞϨ ⲀϤⲤⲰⲦⲈⲘ ⲚϪⲈⲠⲞⲨⲢⲞ ⲎⲢⲰⲆⲎ ⲤⲠⲈϤⲢⲀⲚ ⲄⲀⲢ ⲀϤⲞⲨⲞⲚϨϤ ⲈⲂⲞⲖ ⲞⲨⲞϨ ⲚⲀϤϪⲰ ⲘⲘⲞⲤ ϪⲈ ⲒⲰⲀⲚⲚⲎⲤ ⲠⲒⲢⲈϤϮⲰⲘⲤ ⲀϤⲦⲰⲚϤ ⲈⲂⲞⲖ ϦⲈⲚⲚⲎ ⲈⲐⲘⲰⲞⲨⲦ ⲈⲐⲂⲈⲪⲀⲒ ⲚⲒϪⲞⲘ ⲤⲈⲈⲢϨⲰⲂ ⲚϦⲎⲦϤ.
15 Jiní pak pravili, že jest Eliáš; a jiní pravili, že jest prorok, aneb jako jeden z těch proroků.
ⲓ̅ⲉ̅ϨⲀⲚⲔⲈⲬⲰⲞⲨⲚⲒ ⲆⲈ ⲚⲀⲨϪⲰ ⲘⲘⲞⲤ ϪⲈ ⲎⲖⲒⲀⲤ ⲠⲈ ϨⲀⲚⲔⲈⲬⲰⲞⲨⲚⲒ ⲆⲈ ⲚⲀⲨϪⲰ ⲘⲘⲞⲤ ϪⲈ ⲞⲨⲠⲢⲞⲪⲎⲦⲎⲤ ⲘⲪⲢⲎϮ ⲚⲞⲨⲀⲒ ⲚⲚⲒⲠⲢⲞⲪⲎ ⲦⲎⲤ ⲚⲀⲢⲬⲈⲞⲤ
16 To uslyšev Heródes, řekl: Totoť jest ten Jan, kteréhož jsem já sťal. Ontě z mrtvých vstal.
ⲓ̅ⲋ̅ⲈⲦⲀϤⲤⲰⲦⲈⲘ ⲆⲈ ⲚϪⲈⲎⲢⲰⲆⲎⲤ ⲚⲀϤϪⲰ ⲘⲘⲞⲤ ϪⲈ ⲒⲰⲀⲚⲚⲎⲤ ⲪⲎ ⲀⲚⲞⲔ ⲈⲦⲀⲒⲈⲖ ⲦⲈϤⲚⲀϨⲂⲒ ⲚⲐⲞϤ ⲠⲈⲦⲀϤⲦⲰⲚϤ.
17 Ten zajisté Heródes poslav, jal Jana, a vsadil jej do žaláře pro Herodiadu manželku Filipa bratra svého, že ji byl za manželku pojal.
ⲓ̅ⲍ̅ⲎⲢⲰⲆⲎⲤ ⲄⲀⲢ ⲚⲈⲀϤⲀⲘⲞⲚⲒ ⲚⲒⲰⲀⲚⲚⲎ ⲤⲞⲨⲞϨ ⲀϤⲤⲞⲚϨϤ ϦⲈⲚⲠⲒϢⲦⲈⲔⲞ ⲈⲐⲂⲈ ⲎⲢⲰⲆⲒⲀⲤ ⲦⲤϨⲒⲘⲒ ⲘⲪⲒⲖⲒⲠⲠⲞⲤ ⲠⲈϤⲤⲞⲚ ϪⲈⲞⲨⲎ ⲒⲄⲀⲢ ⲚⲈⲀϤϬⲒⲦⲤ ⲠⲈ
18 Nebo pravil Jan Heródesovi: Neslušíť tobě míti manželky bratra svého.
ⲓ̅ⲏ̅ⲚⲀϤϪⲰ ⲄⲀⲢ ⲘⲘⲞⲤ ⲠⲈ ⲚϪⲈⲒⲰⲀⲚⲚⲎⲤ ⲚⲎⲢⲰⲆⲎⲤ ϪⲈ ⲤϢⲈ ⲚⲀⲔ ⲀⲚ ⲈϬⲒ ⲦⲤϨⲒⲘⲒ ⲘⲠⲈⲔⲤⲞⲚ.
19 Herodias pak lest skládala proti němu, a chtěla jej o hrdlo připraviti, ale nemohla.
ⲓ̅ⲑ̅ⲎⲢⲰⲆⲒⲀⲤ ⲆⲈ ⲚⲀⲤⲘⲂⲞⲚ ⲈⲢⲞϤ ⲠⲈ ⲞⲨⲞϨ ⲚⲀⲤⲞⲨⲰϢ ⲈϦⲞⲐⲂⲈϤ ⲞⲨⲞϨ ⲚⲀⲤϢϪⲈⲘϪⲞⲘ ⲀⲚ ⲠⲈ.
20 Nebo Heródes ostýchal se Jana, věda jej býti muže spravedlivého a svatého. I šetřil ho, a slýchaje jej, mnoho i činil, a rád ho poslouchal.
ⲕ̅ⲎⲢⲰⲆⲎⲤ ⲄⲀⲢ ⲀϤⲈⲢϨⲞϮ ϦⲀⲦϨⲎ ⲚⲒⲰⲀⲚⲚⲎ ⲤⲈϤⲤⲰⲞⲨⲚ ⲘⲘⲞϤ ϪⲈ ⲞⲨⲢⲰⲘⲒ ⲚⲆⲒⲔⲈⲞⲤ ⲠⲈ ⲞⲨⲞϨ ϤⲞⲨⲀⲂ ⲞⲨⲞϨ ⲚⲀϤⲀⲢⲈϨ ⲈⲢⲞϤ ⲠⲈ ⲞⲨⲞϨ ⲚⲀϤⲤⲰⲦⲈⲘ ⲈϨⲀⲚⲘⲎϢ ⲚⲦⲞⲦϤ ⲞⲨⲞϨ ⲚⲀϤϢⲞⲖϨ ⲚϨⲎⲦ ⲠⲈ ⲞⲨⲞϨ ϨⲎⲆⲈⲰⲤ ⲚⲀϤⲤⲰⲦⲈⲘ ⲈⲢⲞϤ.
21 Když pak přišel den příhodný, v němž Heródes, pamatuje den svého narození, učinil večeři knížatům svým a hejtmanům a předním mužům z Galilee,
ⲕ̅ⲁ̅ⲈⲦⲀ ⲞⲨⲈϨⲞⲞⲨ ⲆⲈ ϢⲰⲠⲒ ⲚⲈⲨⲔⲈⲢⲒⲀ ϨⲞⲦⲈ ⲈⲦⲀ ⲎⲢⲰⲆⲎⲤ ϦⲈⲚⲠⲈϤⲈϨⲞⲞⲨ ⲘⲘⲒⲤⲒ ⲐⲀⲘⲒⲈ ⲞⲨⲆⲒⲠⲚⲞⲚ ⲚⲚⲈϤⲚⲒϢϮ ⲚⲈⲘ ⲚⲒⲬⲒⲖⲒⲀⲢⲬ ⲞⲤ ⲚⲈⲘ ⲚⲒϨⲞⲨⲀϮ ⲚⲦⲈϮⲄⲀⲖⲒⲖⲈⲀ.
22 A když dcera té Herodiady tam vešla a tancovala, a zalíbila se Heródesovi i spoluhodovníkům, řekl král děvečce: Pros mne, zač chceš, a dámť.
ⲕ̅ⲃ̅ⲞⲨⲞϨ ⲈⲦⲀⲤⲒ ⲈϦⲞⲨⲚ ⲚϪⲈⲦϢⲈⲢⲒ ⲚⲎⲢⲰⲆⲒⲀⲤ ⲞⲨⲞϨ ⲈⲦⲀⲤϬⲞⲤϪⲈⲤ ⲀⲤⲢⲀⲚⲀϤ ⲚⲎⲢⲰⲆⲎⲤ ⲚⲈⲘ ⲚⲎ ⲈⲐⲢⲞⲦⲈⲂ ⲚⲈⲘⲀϤ ⲠⲈϪⲈ ⲠⲞⲨⲢⲞ ⲆⲈ ⲚϮⲀⲖⲞⲨ ϪⲈ ⲀⲢⲒⲈⲦⲒⲚ ⲘⲘⲞⲒ ⲘⲠⲈⲦⲈⲞⲨⲀϢϤ ⲚⲦⲀⲦⲎⲒϤ ⲚⲈ.
23 I přisáhl jí: Že začkoli prositi budeš, dám tobě, by pak bylo až do polovice království mého.
ⲕ̅ⲅ̅ⲞⲨⲞϨ ⲀϤⲰⲢⲔ ⲚⲀⲤ ϪⲈ ⲪⲎ ⲈⲦⲈⲢⲀⲈⲢⲈⲦⲒⲚ ⲘⲘⲞϤ ϮⲚⲀϮ ⲚⲈϢⲀ ⲦⲪⲀϢⲒ ⲚⲦⲀⲘⲈⲦⲞⲨⲢⲞ.
24 Ona pak vyšedši, řekla mateři své: Zač budu prositi? A ona řekla: Za hlavu Jana Křtitele.
ⲕ̅ⲇ̅ⲞⲨⲞϨ ⲈⲦⲀⲤⲒ ⲈⲂⲞⲖ ⲠⲈϪⲀⲤ ⲚⲦⲈⲤⲘⲀⲨ ϪⲈ ⲞⲨ ⲠⲈϮⲚⲀⲈⲢⲈⲦⲒⲚ ⲘⲘⲞϤ ⲚⲐⲞⲤ ⲆⲈ ⲠⲈϪⲀⲤ ϪⲈ ⲦⲀⲪⲈ ⲚⲒⲰⲀⲚⲚⲎⲤ ⲠⲒⲢⲈϤϮⲰⲘⲤ
25 A všedši hned s chvátáním k králi, prosila, řkuci: Chci, abys mi dal hned na mise hlavu Jana Křtitele.
ⲕ̅ⲉ̅ⲞⲨⲞϨ ⲈⲦⲀⲤⲒ ⲈϦⲞⲨⲚ ϦⲈⲚⲞⲨⲤⲠⲞⲨⲆⲎ ϨⲀ ⲠⲞⲨⲢⲞ ⲀⲤⲈⲢⲈⲦⲒⲚ ⲈⲤϪⲰ ⲘⲘⲞⲤ ϪⲈ ϮⲞⲨⲰϢ ϨⲒⲚⲀ ϮⲚⲞⲨ ⲚⲦⲈⲔϮ ⲚⲎⲒ ⲚⲦⲀⲪⲈ ⲚⲒⲰⲀⲚⲚⲎ ⲤⲠⲒⲢⲈϤϮⲰⲘⲤ ϨⲒ ⲞⲨⲂⲒⲚⲀϪ.
26 Král pak zarmoutiv se velmi, pro přísahu a pro spoluhodovníky nechtěl jí oslyšeti.
ⲕ̅ⲋ̅ⲞⲨⲞϨ ⲈⲦⲀ ⲠϨⲎⲦ ⲘⲠⲞⲨⲢⲞ ⲘⲔⲀϨ ⲈⲐⲂⲈ ⲚⲒⲀⲚⲀⲨϢ ⲚⲈⲘ ⲚⲎ ⲈⲐⲢⲞⲦⲈⲂ ⲚⲈⲘⲀϤ ⲘⲠⲈϤⲞⲨⲰϢ ⲈϤⲞϪⲤ.
27 Protož král ten poslav hned kata, rozkázal přinesti hlavu Janovu.
ⲕ̅ⲍ̅ⲞⲨⲞϨ ⲤⲀⲦⲞⲦϤ ⲀϤⲞⲨⲰⲢⲠ ⲚϪⲈⲠⲞⲨⲢⲞ ⲚⲞⲨⲤⲔⲈⲠⲰⲖⲀⲦⲞⲢ ⲀϤⲞⲨⲀϨⲤⲀϨⲚⲒ ⲚⲦⲈϤⲒⲚⲒ ⲚⲦⲈϤⲀⲪⲈ ϨⲒ ⲠⲒⲂⲒⲚⲀϪ.
28 A on odšed, sťal jej v žaláři, a přinesl hlavu jeho na mise, a dal ji děvečce, a děvečka dala ji mateři své.
ⲕ̅ⲏ̅ⲞⲨⲞϨ ⲀϤⲦⲎⲒⲤ ⲚϮⲀⲖⲞⲨ ⲞⲨⲞϨ ⲀϮⲀⲖⲞⲨ ⲦⲎⲒⲤ ⲚⲦⲈⲤⲘⲀⲨ.
29 Tedy uslyševše to učedlníci jeho, přišli, a vzali tělo jeho, a pochovali je v hrobě.
ⲕ̅ⲑ̅ⲞⲨⲞϨ ⲈⲦⲀⲨⲤⲰⲦⲈⲘ ⲚϪⲈⲚⲈϤⲘⲀⲐⲎⲦⲎⲤ ⲀⲨⲒ ⲀⲨⲰⲖⲒ ⲘⲠⲒⲤⲰⲘⲀ ⲞⲨⲞϨ ⲀⲨⲬⲀϤ ⲚϦⲞⲨⲚ ϦⲈⲚⲞⲨⲘϨⲀⲨ.
30 Tehdy sšedše se apoštolé k Ježíšovi, zvěstovali jemu všecko, i to, co činili, i co učili.
ⲗ̅ⲞⲨⲞϨ ⲀⲨⲐⲰⲞⲨϮ ⲚϪⲈⲚⲒⲀⲠⲞⲤⲦⲞⲖⲞⲤ ϨⲀ ⲒⲎⲤⲞⲨⲤ ⲞⲨⲞϨ ⲀⲨⲦⲀⲘⲞϤ ⲈϨⲰⲂ ⲚⲒⲂⲈⲚ ⲈⲦⲀⲨⲀⲒϤ ⲚⲈⲘ ⲪⲎ ⲈⲦⲀⲨϮⲤⲂⲰ ⲘⲘⲞϤ
31 I řekl jim: Poďte vy sami obzvláštně na pusté místo, a odpočiňte maličko. Nebo bylo množství těch, kteříž přicházeli a odcházeli, tak že ani k jídlu chvíle neměli.
ⲗ̅ⲁ̅ⲞⲨⲞϨ ⲠⲈϪⲀϤ ⲚⲰⲞⲨ ϪⲈ ⲀⲘⲰⲒⲚⲒ ⲚⲐⲰⲦⲈⲚ ⲤⲀⲠⲤⲀ ⲈⲞⲨⲘⲀⲚϢⲀϤⲈ ⲞⲨⲞϨ ⲘⲦⲞⲚ ⲘⲘⲰⲦⲈⲚ ⲚⲞⲨⲔⲞⲨϪⲒ ⲚⲎ ⲄⲀⲢ ⲈⲐⲚⲎⲞⲨ ⲚⲈⲘ ⲚⲎ ⲈⲐⲚⲀⲚⲀⲨⲞϢ ⲠⲈ. ⲞⲨⲞϨ ⲚⲀⲨϪⲈⲘ ⲈⲨⲔⲈⲢⲒⲀ ⲀⲚ ⲠⲈ ⲈⲈⲢ ⲠⲔⲈⲞⲨⲰⲘ
32 I plavili se na lodí na pusté místo soukromí.
ⲗ̅ⲃ̅ⲞⲨⲞϨ ⲀⲨϢⲈ ⲚⲰⲞⲨ ϨⲒ ⲠⲒϪⲞⲒ ⲈⲞⲨⲘⲀⲚϢⲀϤⲈ ⲤⲀⲠⲤⲀ.
33 A vidouce je zástupové, že jdou pryč, poznali jej mnozí. I zběhli se tam ze všech měst pěšky, a předešli je, a shromáždili se k němu.
ⲗ̅ⲅ̅ⲞⲨⲞϨ ⲀⲨⲚⲀⲨ ⲈⲢⲰⲞⲨ ⲈⲨϨⲎⲖ ⲞⲨⲞϨ ⲀⲨⲤⲰⲞⲨⲚⲞⲨ ⲚϪⲈⲞⲨⲘⲎϢ ⲞⲨⲞϨ ⲀⲨϬⲞϪⲒ ⲘⲘⲀⲨ ⲚⲢⲀⲦⲞⲨ ⲈⲂⲞⲖ ϦⲈⲚⲂⲀⲔⲒ ⲚⲒⲂⲈⲚ ⲞⲨⲞϨ ⲀⲨⲈⲢϢⲞⲢⲠ ⲈⲢⲰⲞⲨ.
34 Tedy vyšed Ježíš, uzřel zástup mnohý, a slitovalo mu se jich, že byli jako ovce, nemajíce pastýře. I počal je učiti mnohým věcem.
ⲗ̅ⲇ̅ⲞⲨⲞϨ ⲈⲦⲀϤⲒ ⲈⲂⲞⲖ ⲀϤⲚⲀⲨ ⲈⲞⲨⲘⲎϢ ⲈϤⲞϢ ⲞⲨⲞϨ ⲀϤϢⲈⲚϨⲎⲦ ϦⲀⲢⲰⲞⲨ ϪⲈ ⲚⲀⲨⲞⲒ ⲘⲪⲢⲎϮ ⲚϨⲀⲚⲈⲤⲰⲞⲨ ⲘⲘⲞⲚⲦⲞⲨ ⲘⲀⲚⲈⲤⲰⲞⲨ ⲘⲘⲀⲨ ⲞⲨⲞϨ ⲀϤⲈⲢϨⲎⲦⲤ ⲚϮⲤⲂⲰ ⲚⲰⲞⲨ ⲚϨⲀⲚⲘⲎ Ϣ
35 A když se již prodlilo, přistoupivše k němu učedlníci jeho, řekli: Pustéť jest toto místo, a již se prodlilo.
ⲗ̅ⲉ̅ⲞⲨⲞϨ ϨⲎⲆⲎ ⲈⲦⲀ ⲞⲨⲚⲒϢϮ ⲚⲞⲨⲚⲞⲨ ϢⲰⲠⲒ ⲈⲦⲀⲨⲒ ϨⲀⲢⲞϤ ⲚϪⲈⲚⲈϤⲘⲀⲐⲎⲦⲎⲤ ⲚⲀⲨϪⲰ ⲘⲘⲞⲤ ϪⲈ ⲠⲒⲘⲀ ⲞⲨϢⲀϤⲈ ⲠⲈ ⲞⲨⲞϨ ϨⲎⲆⲎ ϮⲞⲨⲚⲞⲨ ⲀⲤⲤⲒⲚⲒ.
36 Propusť je, ať jdouce do okolních vesnic a městeček, nakoupí sobě chleba; nebo nemají, co by jedli.
ⲗ̅ⲋ̅ⲬⲀⲨ ⲈⲂⲞⲖ ϨⲒⲚⲀ ⲚⲦⲞⲨϢⲈ ⲚⲰⲞⲨ ⲈⲚⲒⲒⲞϨⲒ ⲈⲦⲔⲰϮ ⲚⲈⲘ ⲚⲒϮⲘⲒ ⲚⲦⲞⲨϢⲰⲠ ⲚⲰⲞⲨ ⲘⲠⲈⲦⲞⲨⲚⲀⲞⲨⲞⲘϤ.
37 On pak odpověděv, řekl jim: Dejte vy jim jísti. I řkou jemu: Jdouce, koupíme za dvě stě grošů chleba, a dáme jim jísti?
ⲗ̅ⲍ̅ⲚⲐⲞϤ ⲆⲈ ⲀϤⲈⲢⲞⲨⲰ ⲠⲈϪⲀϤ ⲚⲰⲞⲨ ϪⲈ ⲘⲞⲒ ⲚⲰⲞⲨ ⲚⲐⲰⲦⲈⲚ ⲘⲀⲢⲞⲨⲞⲨⲰⲘ ⲞⲨⲞϨ ⲠⲈϪⲰⲞⲨ ⲚⲀϤ ϪⲈ ⲦⲈⲚⲚⲀϢⲈ ⲚⲀⲚ ⲚⲦⲈⲚϢⲈⲠ ⲤⲚⲤⲀⲐⲈⲢⲒ ⲚⲰⲒⲔ ⲞⲨⲞϨ ⲚⲦⲈⲚϮ ⲚⲰⲞⲨ ⲈⲞⲨⲰⲘ.
38 I dí jim: Kolik chlebů máte? Jděte a zvězte. A když zvěděli, řekli: Pět, a dvě rybě.
ⲗ̅ⲏ̅ⲚⲐⲞϤ ⲆⲈ ⲠⲈϪⲀϤ ⲚⲰⲞⲨ ϪⲈ ⲞⲨⲞⲚ ⲞⲨⲎⲢ ⲚⲰⲒⲔ ⲚⲦⲈⲚ ⲐⲎⲚⲞⲨ ⲘⲀϢⲈ ⲚⲰⲦⲈⲚ ⲀⲚⲀⲨ ⲞⲨⲞϨ ⲈⲦⲀⲨⲈⲘⲒ ⲠⲈϪⲰⲞⲨ ϪⲈ ⲈⲚⲰⲒⲔ ⲚⲈⲘ ⲦⲈⲂⲦ Ⲃ-.
39 I rozkázal jim, aby se kázali posaditi všechněm po houfích na zelené trávě.
ⲗ̅ⲑ̅ⲞⲨⲞϨ ⲀϤⲞⲨⲀϨⲤⲀϨⲚⲒ ⲚⲰⲞⲨ ⲚⲦⲞⲨⲢⲰⲦⲈⲂ ⲚⲤⲒⲘⲠⲞⲤⲒⲞⲚ ⲤⲒⲘⲠⲞⲤⲒⲞⲚ ϨⲒϪⲈⲚ ⲠⲒⲤⲒⲘ ⲈⲐⲞⲨⲈⲦⲞⲨⲰⲦ
40 I usadili se rozdílně, po stu a po padesáti.
ⲙ̅ⲞⲨⲞϨ ⲀⲨⲢⲰⲦⲈⲂ ⲦⲎⲢⲞⲨ ⲘⲘⲀ ⲘⲀ ⲔⲀⲦⲀ ⲢⲢ ⲚⲈⲘ ⲔⲀⲦⲀ ⲚⲚ.
41 A vzav těch pět chlebů a ty dvě rybě, popatřiv do nebe, dobrořečil, i lámal chleby, a dal učedlníkům svým, aby kladli před ně. A dvě rybě rozdělil mezi všecky.
ⲙ̅ⲁ̅ⲞⲨⲞϨ ⲈⲦⲀϤϬⲒ ⲘⲠⲒⲈ ⲚⲰⲒⲔ ⲚⲈⲘ ⲚⲒⲦⲈⲂⲦ ⲂⲀϤϪⲞⲨϢⲦ ⲈⲦⲪⲈ ⲞⲨⲞϨ ⲀϤⲤⲘⲞⲨ ⲞⲨⲞϨ ⲀϤⲪⲰϢ ⲚⲚⲒⲰⲒⲔ ⲞⲨⲞϨ ⲀϤϮ ⲚⲚⲒⲘⲀⲐⲎ ⲦⲎⲤ ϨⲒⲚⲀ ⲚⲦⲞⲨⲬⲰ ⲚⲀϨⲢⲀⲨ ⲚⲈⲘ ⲚⲒⲔⲈⲦⲈⲂⲦ ⲂⲀϤⲪⲀϢⲞⲨ ⲈϨⲢⲀⲨ ⲦⲎⲢⲞⲨ
42 I jedli všickni, a nasyceni jsou.
ⲙ̅ⲃ̅ⲞⲨⲞϨ ⲀⲨⲞⲨⲰⲘ ⲦⲎⲢⲞⲨ ⲞⲨⲞϨ ⲀⲨⲤⲒ.
43 Potom sebrali drobtů dvanácte košů plných, i z ryb.
ⲙ̅ⲅ̅ⲞⲨⲞϨ ⲀⲨⲰⲖⲒ ⲘⲒⲂ ⲚⲔⲞⲦ ⲚⲖⲀⲔϨ ⲈⲨⲘⲈϨ ⲚⲈⲘ ⲈⲂⲞⲖ ϦⲈⲚⲚⲒⲔⲈⲦⲈⲂⲦ.
44 A bylo těch, kteříž jedli ty chleby, okolo pěti tisíců mužů.
ⲙ̅ⲇ̅ⲞⲨⲞϨ ⲚⲎ ⲈⲚⲀⲨⲞⲨⲰⲘ ⲚⲚⲒⲰⲒⲔ ⲚⲀⲨⲈⲢ ⲈⲚϢⲞ ⲚⲢⲰⲘⲒ.
45 A hned přinutil učedlníky své, aby vstoupili na lodí, a předešli jej přes moře k Betsaidě, až by on propustil zástup.
ⲙ̅ⲉ̅ⲞⲨⲞϨ ⲤⲀⲦⲞⲦϤ ⲀϤⲈⲢⲀⲚⲀⲄⲔⲀⲌⲒⲚ ⲚⲚⲈϤⲘⲀⲐⲎ ⲦⲎⲤ ⲈⲀⲖⲎⲒ ⲈⲠⲒϪⲞⲒ ⲞⲨⲞϨ ⲚⲦⲞⲨⲤⲰⲔ ϦⲀϪⲰϤ ⲈⲘⲎⲢ ⲈⲂⲎⲐⲤⲀⲒⲆⲀ ϢⲀⲦⲈϤⲬⲀ ⲠⲒⲘⲎ ϢⲈⲂⲞⲖ.
46 A propustiv je, šel na horu, aby se modlil.
ⲙ̅ⲋ̅ⲞⲨⲞϨ ⲈⲦⲀϤⲈⲢⲀⲠⲞⲦⲀⲌⲈⲤⲐⲈ ⲚⲰⲞⲨ ⲀϤϢⲈ ⲚⲀϤ ⲈⲠⲒⲦⲰⲞⲨ ⲈⲈⲢⲠⲢⲞⲤⲈⲨⲬⲈⲤⲐⲈ.
47 A když byl večer, byla lodí u prostřed moře, a on sám na zemi.
ⲙ̅ⲍ̅ⲞⲨⲞϨ ⲈⲦⲀ ⲢⲞⲨϨⲒ ϢⲰⲠⲒ ⲚⲀⲢⲈ ⲠⲒϪⲞⲒ ϦⲈⲚⲐⲘⲎϮ ⲘⲪⲒⲞⲘ ⲞⲨⲞϨ ⲚⲐⲞϤ ⲘⲘⲀⲨⲀⲦϤ ⲚⲀϤⲬⲎ ϨⲒ ⲠⲒⲬⲢⲞ.
48 A viděl je, a oni se s těžkostí plavili; (nebo byl vítr odporný jim.) A při čtvrtém bdění nočním přišel k nim, chodě po moři, a chtěl jich pominouti.
ⲙ̅ⲏ̅ⲞⲨⲞϨ ⲈⲦⲀϤⲚⲀⲨ ⲈⲢⲰⲞⲨ ⲈⲨⲦϨⲈⲘⲔⲎ ⲞⲨⲦ ϦⲈⲚⲠⲒϪⲒⲚⲤⲰⲔ ⲚⲀⲢⲈ ⲠⲒⲐⲎⲞⲨ ⲄⲀⲢ ]- ⲈϦⲞⲨⲚ ⲈϨⲢⲀⲨ ⲠⲈ ⲚϨⲢⲎⲒ ⲆⲈ ϦⲈⲚϮⲘⲀϨⲆ ⲚⲞⲨⲈⲢϢⲒ ⲚⲦⲈⲠⲒⲈϪⲰⲢϨ ⲀϤⲒ ϨⲀⲢⲰⲞⲨ ⲈϤⲘⲞϢⲒ ϨⲒϪⲈⲚ ⲪⲒⲞⲘ ⲞⲨⲞϨ ⲚⲀϤⲞⲨⲰϢ ⲈⲤⲈⲚⲞⲨ ⲠⲈ.
49 Oni pak uzřevše jej, an chodí po moři, domnívali se, že by obluda byla. I zkřikli.
ⲙ̅ⲑ̅ⲚⲐⲰⲞⲨ ⲆⲈ ⲈⲦⲀⲨⲚⲀⲨ ⲈⲢⲞϤ ⲈϤⲘⲞϢⲒ ϨⲒϪⲈⲚ ⲪⲒⲞⲘ ⲚⲀⲨⲘⲈⲨⲒ ϪⲈ ⲞⲨϨⲞⲢⲦϤ ⲠⲈ ⲞⲨⲞϨ ⲀⲨⲰϢ ⲈⲂⲞⲖ
50 (Nebo jej všickni viděli, a zstrašili se.) Ale hned promluvil k nim a řekl jim: Doufejtež, jáť jsem, nebojte se.
ⲛ̅ⲚⲈ ⲀⲨⲚⲀⲨ ⲄⲀⲢ ⲈⲢⲞϤ ⲦⲎⲢⲞⲨ ⲠⲈ ⲞⲨⲞϨ ⲀⲨϢⲐⲞⲢⲦⲈⲢ ⲚⲐⲞϤ ⲆⲈ ⲤⲀⲦⲞⲦϤ ⲀϤⲤⲀϪⲒ ⲚⲈⲘⲰⲞⲨ ⲞⲨⲞϨ ⲠⲈϪⲀϤ ⲚⲰⲞⲨ ϪⲈ ϪⲈⲘⲚⲞⲘϮ ⲀⲚⲞⲔ ⲠⲈ ⲘⲠⲈⲢⲈⲢϨⲞϮ
51 I vstoupil k nim na lodí, a utišil se vítr; a oni mnohem více sami v sobě se děsili a divili.
ⲛ̅ⲁ̅ⲞⲨⲞϨ ⲀϤⲀⲖⲎⲒ ⲈⲠⲒϪⲞⲒ ϨⲀⲢⲰⲞⲨ ⲞⲨⲞϨ ⲀϤϨⲈⲢⲒ ⲚϪⲈⲠⲒⲐⲎⲞⲨ ⲞⲨⲞϨ ⲚⲀⲨⲦⲰⲘⲦ ⲈⲘⲀϢⲰ ⲠⲈ ⲚϦⲢⲎⲒ ⲚϦⲎⲦⲞⲨ
52 Nebo nerozuměli z strany chlebů; bylo zajisté srdce jejich zhrublo.
ⲛ̅ⲃ̅ⲞⲨ ⲄⲀⲢ ⲘⲠⲞⲨⲔⲀϮ ⲈϪⲈⲚ ⲚⲒⲰⲒⲔ ⲀⲖⲖⲀ ⲚⲀⲢⲈ ⲠⲞⲨϨⲎⲦ ⲐⲎⲘ ⲠⲈ
53 A přeplavivše se, přišli do země Genezaretské, a tu lodí přistavili.
ⲛ̅ⲅ̅ⲞⲨⲞϨ ⲈⲦⲀⲨⲈⲢϪⲒⲚⲒⲞⲢ ⲈⲘⲎⲢ ⲀⲨⲒ ⲈⲄⲈⲚⲚⲎ ⲤⲀⲢⲈⲐ ⲞⲨⲞϨ ⲀⲨⲘⲞⲚⲒ
54 A když vyšli z lodí, hned jej poznali.
ⲛ̅ⲇ̅ⲞⲨⲞϨ ⲈⲦⲀⲨⲒ ⲈϨⲢⲎⲒ ⲈⲂⲞⲖ ϨⲒ ⲠⲒϪⲞⲒ ⲀⲨⲤⲞⲨⲰⲚϤ ⲤⲀⲦⲞⲦⲞⲨ
55 A běhajíce po vší krajině té, počali na ložcích nositi nemocné, kdežkoli uslyšeli o něm, že by byl.
ⲛ̅ⲉ̅ⲀⲨϬⲞϪⲒ ϦⲈⲚϮⲬⲰⲢⲀ ⲦⲎⲢⲤ ⲈⲦⲈⲘⲘⲀⲨ ⲞⲨⲞϨ ⲀⲨⲈⲢϨⲎⲦⲤ ⲘϤⲀⲒ ⲚⲚⲎ ⲈⲦⲦϨⲈⲘⲔⲎ ⲞⲨⲦ ϨⲒ ϨⲀⲚϬⲖⲞϪ ⲈⲠⲒⲘⲀ ⲈϢⲀⲨⲤⲰⲦⲈⲘ ϪⲈ ϤⲈⲘⲘⲀⲨ.
56 A kamžkoli vcházel do městeček neb do měst neb do vsí, na ulicech kladli neduživé, a prosili ho, aby se aspoň podolka roucha jeho dotkli. A kolikož jich koli se jeho dotklo, uzdraveni byli.
ⲛ̅ⲋ̅ⲞⲨⲞϨ ⲠⲒⲘⲀ ⲈϢⲀϤϢⲈ ⲚⲀϤ ⲈϦⲞⲨⲚ ⲈⲢⲞϤ ⲈⲚⲒϮⲘⲒ ⲒⲈ ⲚⲒⲂⲀⲔⲒ ⲒⲈ ⲚⲒⲒⲞϨⲒ ⲚⲀⲨⲬⲰ ⲚⲚⲎ ⲈⲦϢⲰⲚⲒ ϨⲒ ⲚⲒⲀⲄⲞⲢⲀ ⲞⲨⲞϨ ⲚⲀⲨϮϨⲞ ⲈⲢⲞϤ ϨⲒⲚⲀ ⲔⲀⲚ ⲚⲦⲞⲨϬⲒ ⲚⲈⲘ ⲠⲒϢⲦⲀϮ ⲚⲦⲈⲚⲈϤϨⲂⲰⲤ ⲞⲨⲞϨ ⲞⲨⲞⲚ ⲚⲒⲂⲈⲚ ⲈϢⲀⲨϬⲒ ⲚⲈⲘⲀϤ ϢⲀⲨⲞⲨϪⲀⲒ.
