Marek 5
1 Tedy přeplavili se přes moře do krajiny Gadarenských.
IRAIL ari kotela sed o koti dong nan wein Katara;
2 A jakž vyšel z lodí, hned se s ním potkal člověk z hrobů, maje ducha nečistého.
A lao kotidi sang nin sop, aramas me ngen saut ti poa, madang ap tang dong i sang nin sousou kan.
3 Kterýž bydlil v hrobích, a aniž ho kdo mohl řetězy svázati,
Pwe a kin kaukauson nin sousou kan, sota amen, me kak saliedi i, sal mata sota pil kak.
4 Proto že často byv pouty a řetězy okován, polámal řetězy, a pouta roztrhal, a žádný nemohl ho skrotiti.
Pwe pan toto a salikidi sal en nä o sal mata, ari a kin kamueit pasang sal mata o sal en nä; sota amen me kak kamandala i.
5 A vždycky ve dne i v noci na horách a v hrobích byl, křiče a tepa se kamením.
Ansau karos, pong o ran, a kin mimi nan sousou kan o nana, weriwer o pein lokeki i takai.
6 Uzřev pak Ježíše zdaleka, běžel a poklonil se jemu,
A ni a kilang Iesus wasa doo, a ap tangalang dairukedi.
7 A křiče hlasem velikým, řekl: Co jest tobě do mne, Ježíši, Synu Boha nejvyššího? Zaklínám tě skrze Boha, abys mne netrápil.
Weriwer laudeda indada: Menda re omui ngai Iesus, Sapwilim en Kot lapalap? I kaukilang komui Kot, komui ender kawairok ia!
8 (Nebo pravil jemu: Vyjdiž, duchu nečistý, z člověka tohoto.)
Pwe a kotin masani ong i: Koti sang aramas en, ngen saut koe!
9 I otázal se ho: Jakť říkají? A on odpovídaje, řekl: Množství jméno mé jest, nebo jest nás mnoho.
I ari kotin kainoma re a: Is ad om? A ap sapeng potoan ong i: Iet ad ai lekion, pwe kit me toto.
10 I prosil ho velmi, aby jich nevyháněl z té krajiny.
A ap poeki, ender kotin kaus ir ala nin sap o.
11 Bylo pak tu při horách stádo vepřů veliké pasoucích se.
Ari, pwin pwik kalaimun eu mimi impan nana o, mangamanga sili.
12 I prosili ho všickni ti ďáblové, řkouce: Pusť nás do vepřů, ať do nich vejdeme.
Irail ap poekipoeki potoan ong: Re kotin kadar kit ala, pwe sen til ong nan pwik oko.
13 I povolil jim hned Ježíš. A vyšedše duchové nečistí, vešli do těch vepřů. I běželo to stádo s vrchu dolů do moře, (a bylo jich ke dvěma tisícům, ) i ztonuli v moři.
Iesus ari kotin mueid ong. Ngen saut akan ap koiei sang, ko ong nan pwik oko. Pwik oko ap tangedi wei ni aul ong nan sed ap mopila nan sed. Irail impan riakid.
14 Ti pak, kteříž ty vepře pásli, utekli, a oznámili to v městě i ve vsech. I vyšli, aby viděli, co by to bylo, což se stalo.
Silepa kan ap tangdaui, kaireki sili nan kanim o nan sap; re ap koieila pwen kilang duen me wiaui;
15 I přišli k Ježíšovi, a uzřeli toho, kterýž býval trápen od ďábelství, an sedí, odín jsa, a maje zdravý rozum, toho, kterýž míval množství. I báli se.
Irail ari poto dong ren Iesus, kilang, me tanwar en tewil o a momod, o likauer, o lolekonglar; iei i me lekion mier re a. Re ap masapwekada,
16 A kteříž to viděli, vypravovali jim, kterak se stalo tomu, kterýž měl ďábelství i o vepřích.
Irail me kilanger ap indai ong irail duen me wiaui ong me tanwar en tewil o, o duen pwik akan.
17 Tedy počali ho prositi, aby odšel z krajin jejich.
Re ap poekipoeki, a en kotiwei sang sap arail.
18 A když vstoupil na lodí, prosil ho ten, kterýž trápen býval od ďábelství, aby s ním byl.
Ni a koti dong nin sop o, me tanwar en tewil o poeki re a en iang i.
19 Ježíš pak nedopustil mu, ale řekl jemu: Jdi k svým do domu svého, a zvěstuj jim, kterak veliké věci učinil tobě Pán, a že slitoval se nad tebou.
A i sota mueid ong i, ap masani ong i: Ko ong ni im om ren sau om, kaire kin ir duen manaman lapalap, me Kaun o wiai ong uk er o poke uk alar.
20 I odšel, a počal ohlašovati v krajině Desíti měst, kterak veliké věci učinil mu Ježíš. I divili se všickni.
I ari kola, kaloki sili nan Dekapolis duen manaman lapalap, me Iesus kotin wiai ong i; irail karos ap puriamui kila.
21 A když se přeplavil Ježíš na lodí zase na druhou stranu, sšel se k němu zástup mnohý. A byl u moře.
Iesus lao pil kotela sed o ong palio, pokon kalaimun eu ap ko pena re a. A kotikot pon oror.
22 A aj, přišel jeden z knížat školy, jménem Jairus, a uzřev jej, padl k nohám jeho.
Ari, saumas en sinakoke amen, me ad a Iairus kotido. Ni a tu ong i, ap dairukedi sang.
23 A velmi ho prosil, řka: Dcerka má skonává. Poď, vlož na ni ruce, aby uzdravena byla, a budeť živa.
Poekipoeki kaualap, potoan ong: Nai kisin seripein kis koren iong mela; i poeki, komui en kotido en pwil lim omui poa, pwen kelailada, ap pan maurela.
24 I šel s ním, a zástup mnohý šel za ním, i tiskl jej.
I ap kotin iangala, aramas toto ap idauenla, koi dong pena.
25 (Tedy žena jedna, kteráž tok krve měla dvanácte let,
Li amen, me nta pwilipwil par ngaulriau.
26 A mnoho byla trápena od mnohých lékařů, a vynaložila všecken statek svůj, a nic jí bylo neprospělo, ale vždy se hůře měla,
O lokolokki me toto ren saunwini toto o kida a kapwa karos, ap sota katepe, pwe a totorela eta.
27 Uslyšavši o Ježíšovi, přišla v zástupu po zadu, a dotkla se roucha jeho.
Ni a rongada duen Iesus, a ap dilongedo muri nan pokon o, o sair sapwilim a likau.
28 Nebo řekla byla: Dotknu-li se jen roucha jeho, uzdravena budu.
Pwe a inda: Ma i sair sapwilim a likau eta, i pan kelailada.
29 A hned přestal krvotok její, a pocítila na těle, že by uzdravena byla od neduhu svého.
Ari, pwilipwil en nta madang matata. I ari pamada nan war a, me a kelada sanger somau o.
30 A hned Ježíš poznav sám v sobě, že z něho moc vyšla, obrátiv se v zástupu, řekl: Kdo se dotekl roucha mého?
Iesus ap madang kotin kaanda, me roson kis ko sanger. A ap saupei dong pokon o masani: Is me sair ai likau?
31 I řekli mu učedlníci jeho: Vidíš, že tě zástup tiskne, a pravíš: Kdo se mne dotekl?
A sapwilim a tounpadak kan potoan ong: Komui masani, pokon et koi dong komui penaer; a komui masani: Is me sair ia?
32 I hleděl vůkol, aby ji uzřel, která to učinila.
I ari kotin aupwil sili, pwe a men masani, me wia me o.
33 Ta pak žena s bázní a s třesením, věduci, co se stalo při ní, přistoupila a padla před ním, a pověděla mu všecku pravdu.
Li o ari masapwekada, rerer, asaer me wiaui ong i ap potodo, dairukedi mo a, potoan ong duen melel en me wiaui o.
34 On pak řekl jí: Dcero, víra tvá tě uzdravila, jdiž u pokoji, a buď zproštěna od trápení svého.)
A ap kotin masani ong i: Nai om poson me kakelail uk adar. Ukowei popol, o kelada sang om somau!
35 A když on ještě mluvil, přišli z domu knížete školy, řkouce: Dcera tvá umřela, proč již zaměstknáváš Mistra?
Ni a kotin mamasan, irail kodo sang ren saumas en sinakoke indada: Noum serepein o melar. Menda kom kangiri saunpadak en?
36 Ježíš pak, hned jakž uslyšel to, což oni mluvili, řekl knížeti školy: Neboj se, toliko věř.
Ni en Iesus a angi kair o, ap masani ong saumas en sinokoke o: Kom der masak poson eta!
37 I nedal žádnému za sebou jíti, jediné Petrovi, Jakubovi a Janovi, bratru Jakubovu.
A ap sota kotin mueid ong meamen en idauenla i, Petrus eta, o Iakopus o Ioanes ri en Iakopus.
38 I přišel do domu knížete školy, a viděl tam hluk, ano plačí a kvílí velmi.
Irail koti dong ni im en saumas en sinakoke o, ap masani arail moromorong o mamaiei kaualap.
39 I všed tam, řekl jim: Co se bouříte a plačete? Neumřelať děvečka, ale spí.
A ni a kotilong, a masani ong irail: Da me komail moromorongki o mamaukeki? Seri en sota melar, a mamair eta.
40 I posmívali se jemu. On pak vyhnav všecky, pojal otce a matku děvečky, a ty, kteříž s ním byli, i všel tam, kdež děvečka ležela.
Re ap kakaurureki i. I ari kotikiiei sang irail karos, ap kotin ukada sam o in en seri o me iang i ko; a ap pedelong ong wasa, me seri o wonon ia;
41 A vzav ruku děvečky, řekl jí: Talitha kumi. Což se vykládá: Děvečko, (toběť pravím, ) vstaň.
I ari kotin ale pa en seri o masani ong i: Talita kumi! Iet wewe: Seripein i indai ong uk, paurida!
42 A hned vstala děvečka, a chodila; nebo byla ve dvanácti letech. I zděsili se divením převelikým.
Seripein ap madang paurida, alu; pwe a saunpar eisokriau; irail ap malamalaua kila kaualap.
43 A přikázal jim pilně, aby žádný o tom nezvěděl. I rozkázal jí dáti jísti.
I ari kotin kalik irail edi, pwe meamen de asada, ap masani, kisin manga en ko ong.
