Marek 5
1 Tedy přeplavili se přes moře do krajiny Gadarenských.
Hagi Ventefi vu'za Galili timofo kantu kaziga'a Gerasin uhanati'naze.
2 A jakž vyšel z lodí, hned se s ním potkal člověk z hrobů, maje ducha nečistého.
Anama Jisasi'a votifinti eneramigeno'a, agru osu havi avamumo agu'afi fre'nea ne'mo'a, ame huno hezamopinti (matipinti) eme tutagiha hunte'ne.
3 Kterýž bydlil v hrobích, a aniž ho kdo mohl řetězy svázati,
Ana ne'mo vahe asenentea kumapi mani'nege'za, mago vahemo'e huno azerino anaki ontege, seni nofinu anaki onte'ne.
4 Proto že často byv pouty a řetězy okován, polámal řetězy, a pouta roztrhal, a žádný nemohl ho skrotiti.
Na'ankure ana ne'mofona azeriza seni nofi'nu azampi kina renentaza aeni agare azantera kina rente'naze. Hianagi ana ne'mo'a azampine agafinema rente'nea nofira rukampruhu osi osi hu'ne. Ana higeno mago vahe'mo'a hanaveti'za azeri arava hugara osu'naze.
5 A vždycky ve dne i v noci na horách a v hrobích byl, křiče a tepa se kamením.
Mika zupa hanine, zagene vahe asenentaza kumapine agonaregane vano nehuno, rankege huno, have erino avufa tagarago hu'ne.
6 Uzřev pak Ježíše zdaleka, běžel a poklonil se jemu,
Jisasi'a afete mani'negeno ana ne'mo negeno, agareno agafi ome renareno,
7 A křiče hlasem velikým, řekl: Co jest tobě do mne, Ježíši, Synu Boha nejvyššího? Zaklínám tě skrze Boha, abys mne netrápil.
anante ranke huno kezatino, Jisasiga marerisa Anumzamofo Mofavremoka, na'a hurante'za nehane! Nagra Anumzamofo agifi huhanavetina negasamue, tazeri havizana osuo!
8 (Nebo pravil jemu: Vyjdiž, duchu nečistý, z člověka tohoto.)
Na'ankure Jisasi'a havi avamumofonku huno, Ama ne'pintira atiraminka evuo huno hu'negeno'e!
9 I otázal se ho: Jakť říkají? A on odpovídaje, řekl: Množství jméno mé jest, nebo jest nás mnoho.
Jisasi'a Kagi'a iza'e huno antahigegeno? Nagini'a hakarena mani'noe, Na'ankure tagra rama'a sondia vahe mani'none.
10 I prosil ho velmi, aby jich nevyháněl z té krajiny.
Jisasiga amafintira hurantegeta atreta ovamneno huno kazikazi huno asami'ne.
11 Bylo pak tu při horách stádo vepřů veliké pasoucích se.
Hagi agonamofo asoparega rama'a afu'mo'za ne'za nene'za mani'naze.
12 I prosili ho všickni ti ďáblové, řkouce: Pusť nás do vepřů, ať do nich vejdeme.
Ana havi avamumo'za kazigazi hu'za antahige'za, tataregeta antu afutamimofo zamagu'afi uframaneno hu'za hu'naze.
13 I povolil jim hned Ježíš. A vyšedše duchové nečistí, vešli do těch vepřů. I běželo to stádo s vrchu dolů do moře, (a bylo jich ke dvěma tisícům, ) i ztonuli v moři.
Jisasi'a knareki viho huno ana havi avamutamina huzmantege'za, ana ne'mofo agu'afinti atirami'za, afu'mokizmi zamagu'afi ufre'naze. Ana maka afu'tamina 2 tauseni'a afu'mo'za agonaregati tragi'za uramiza zavaniteti timpi takaure'za ti nakri'za fri'naze.
14 Ti pak, kteříž ty vepře pásli, utekli, a oznámili to v městě i ve vsech. I vyšli, aby viděli, co by to bylo, což se stalo.
Anante afu kva vahe'mo'za koro nehu'za, fre'za vu'za rankumate'ene osi kumate'ene ke huganti hugma hu'za vahera zamasmi'naze. Nezmasmige'za ana veamo'za nentahi'za ana'ma hu'neaza kenaku eri hantage'za e'naze.
15 I přišli k Ježíšovi, a uzřeli toho, kterýž býval trápen od ďábelství, an sedí, odín jsa, a maje zdravý rozum, toho, kterýž míval množství. I báli se.
Jisasinte e'za eme kageno havi avamu'mo'ma agu'afi fre'nea ne'mo'a anante mani'nege'za ke'naze. Kukena nehuno fatgo antahintahi erino mani'nege'za, rama'a havi avamumo agu'afi fre'nea nere nehu'za koro hu'naze.
16 A kteříž to viděli, vypravovali jim, kterak se stalo tomu, kterýž měl ďábelství i o vepřích.
Hagi ana nete'ma fore'msa nehuno afute'enema fore hu'neazama ke'naza vahe'mo'za onke'naza vahe'mokizmi zamasmi vagarage'za antahi'naze.
17 Tedy počali ho prositi, aby odšel z krajin jejich.
Hagi ana vahe'mo'za Jisasinku hankavetiza, ama mopa atreno vanie hu'za hunte'naze.
18 A když vstoupil na lodí, prosil ho ten, kterýž trápen býval od ďábelství, aby s ním byl.
Hagi Jisasi'a votifi marenerigeno havi avamu'mo'ma agu'afi fre'nea ne'mo'a, natregena kagrane va'neno huno antahige'ne.
19 Ježíš pak nedopustil mu, ale řekl jemu: Jdi k svým do domu svého, a zvěstuj jim, kterak veliké věci učinil tobě Pán, a že slitoval se nad tebou.
Hianagi Jisasi'a nagranena ovugahane nehuno, anage huno asami'ne, Kumakarega vunka, vahe ka'afi Ramo'ma asunku'ma huganteno, razama so'eza hugante'nea zankura ome zamasamio.
20 I odšel, a počal ohlašovati v krajině Desíti měst, kterak veliké věci učinil mu Ježíš. I divili se všickni.
Anage huno asamigeno atreno Dekapolisi 10ni'e nehaza kumate vuno Jisasi'ma knare huno aza hu'nea nanekea zamasmige'za, maka vahe'mo'za nentahi'za antarintru hu'naze.
21 A když se přeplavil Ježíš na lodí zase na druhou stranu, sšel se k němu zástup mnohý. A byl u moře.
Hagi Jisasi'a ete votifima vuno kantu kaziga Galili tiru ankenare'ma umahanatige'za, hakare veamo'za agrite e'za eme regagi ante'naze. Anama hazazanku Jisasi'a anante mani'ne.
22 A aj, přišel jeden z knížat školy, jménem Jairus, a uzřev jej, padl k nohám jeho.
Anante osi mono nonte kva vahe zagafinti mago ne'mofo agi'a Jairusi'e nehaza ne'mo'a, eno Jisasima eme negeno'a, agafi emaseno,
23 A velmi ho prosil, řka: Dcerka má skonává. Poď, vlož na ni ruce, aby uzdravena byla, a budeť živa.
muse hugantoanki, osi mofa'nimo'a fri'za higena neonki, enka kazana agofetu eme antegeno ofrino manino huno antahige'ne.
24 I šel s ním, a zástup mnohý šel za ním, i tiskl jej.
Higeno Jisasi'a ana ne'ene nevigeno tusi'a vahe krerfamo'za otufe atufe hu'za vu'naze.
25 (Tedy žena jedna, kteráž tok krve měla dvanácte let,
Hagi mago ara korankria 12fu'a zage kafufi eri'nea a'mo anampi mani'ne.
26 A mnoho byla trápena od mnohých lékařů, a vynaložila všecken statek svůj, a nic jí bylo neprospělo, ale vždy se hůře měla,
Zago afufenoma'a ana krimoma vagarentesigu atrevagareno rama'a tusa vahe'mofo ome miza hu'neanagi, atage'za amizageno ana kri'amo'a vagaore rura hu'ne.
27 Uslyšavši o Ježíšovi, přišla v zástupu po zadu, a dotkla se roucha jeho.
Hagi ana a'mo'a Jisasi agenke antahiteno tusi vea kevufinti, Jisasina amefiti zaza kena'are eme avako hu'ne.
28 Nebo řekla byla: Dotknu-li se jen roucha jeho, uzdravena budu.
Na'ankure antahintahi afina kukena'are ome avako hanugenoke kri'nimo'a atrenantegahie huno nentahino,
29 A hned přestal krvotok její, a pocítila na těle, že by uzdravena byla od neduhu svého.
ome avako higeno ame huno korankrima eri'neazamo'a atrentegeno keno antahino hu'ne.
30 A hned Ježíš poznav sám v sobě, že z něho moc vyšla, obrátiv se v zástupu, řekl: Kdo se dotekl roucha mého?
Hagi Jisasina mago'a hanave'amo agripinti nevigeno nentahino, ame huno ana vahe kevufinti rukrahe huno anage hu'ne, Kenani'arera iza avako hu'ne?
31 I řekli mu učedlníci jeho: Vidíš, že tě zástup tiskne, a pravíš: Kdo se mne dotekl?
Higeno Agri amage'ma nentaza disaipol naga'mo'za anage hu'za, mika vahe'mo'za oretufe aretufe hu'nazanki nahigenka, aza navako hu'ne nehane?
32 I hleděl vůkol, aby ji uzřel, která to učinila.
Hianagi Jisasi'a rukrehe huno keganti kegma huno avako hu'nemofonku hakare'ne.
33 Ta pak žena s bázní a s třesením, věduci, co se stalo při ní, přistoupila a padla před ním, a pověděla mu všecku pravdu.
Nehakregeno ana a'mo'a koro nehuno agu'amo'a fakifaki nehigeno kri'ama amane hu'nea zanku nentahino, avuga kepri huno maka kri'amo vagarenteazana huama huno asami'ne.
34 On pak řekl jí: Dcero, víra tvá tě uzdravila, jdiž u pokoji, a buď zproštěna od trápení svého.)
Jisasi'a anage huno ana akura hu'ne, Mofa, kagri ka'a kamentintimo kazeri knare hianki, karimpa frune vugeno krikamo'a atreganteno.
35 A když on ještě mluvil, přišli z domu knížete školy, řkouce: Dcera tvá umřela, proč již zaměstknáváš Mistra?
Anage huno nehigeno'a, osi mono nomofo kva ne' nompinti e'naza vahe'mo'za, Jairusinku hu'za mofa kamo'a hago fri'neanki rempi hurami ne'mofona kna omio.
36 Ježíš pak, hned jakž uslyšel to, což oni mluvili, řekl knížeti školy: Neboj se, toliko věř.
Hianagi anama hazankea Jisasi'a antahi amane nehuno, ana kva nera anage huno asami'ne, Korora osunka kamentinti huo.
37 I nedal žádnému za sebou jíti, jediné Petrovi, Jakubovi a Janovi, bratru Jakubovu.
Nehuno maka vahera maniho hunezmanteno, Pitama Jemisi nefu Joni'ma Jemisima huno zamavarege'za amage ante'za vu'naze.
38 I přišel do domu knížete školy, a viděl tam hluk, ano plačí a kvílí velmi.
Zamagrama ana mono kva ne'mofo nontema uhanatiza kazana, ranke hu'za tusi zavi krafa hu'za zavira netageno, Jisasi'a zamage'ne.
39 I všed tam, řekl jim: Co se bouříte a plačete? Neumřelať děvečka, ale spí.
Ana nompima unefreno'a, Na'a higetma ranke hutma zavira netaze, mofavremo'a ofrineanki amane mase'ne.
40 I posmívali se jemu. On pak vyhnav všecky, pojal otce a matku děvečky, a ty, kteříž s ním byli, i všel tam, kdež děvečka ležela.
Anagema hiankegura zamagra kiza re'naze. Hianagi miko megi'a huzmantege'za mani'zageno, ana mofa'mofo nererane, nefane nezanevareno amage'ma nentaza disaipol naga'a nezamavareno ana mofa'ma hunaragi antepinka ante'nazafinka ufre'naze.
41 A vzav ruku děvečky, řekl jí: Talitha kumi. Což se vykládá: Děvečko, (toběť pravím, ) vstaň.
Anante ana mofamofo azante akoheno aze'nerino Talita kum! Zamagri'a kefina osi mofa'moka Nagra kagriku huanki otio hu'ne.
42 A hned vstala děvečka, a chodila; nebo byla ve dvanácti letech. I zděsili se divením převelikým.
Ana mofamo'a 12fu'a zagegafu hu'neakino ame huno otino kana vano hige'za tusi antri hu'naze.
43 A přikázal jim pilně, aby žádný o tom nezvěděl. I rozkázal jí dáti jísti.
Jisasi'a hanavetino ama zankura mago vahere hutma ozmasamiho nehuno, ne'za aminkeno neno huno zamasami'ne.
