Marek 4
1 A opět počal učiti u moře. I shromáždil se k němu zástup mnohý, tak že vstoupiv na lodí, seděl na moři, a všecken zástup byl na zemi podlé moře.
Mago'ene Jisasi'a rantiru'mofo ankenare mani'neno naneke erigafa huno rempi huzami'ne. Ana nehige'za tusi'a vahe krerfamo'za regorave hazageno, Jisasi'a votifi marerino mani'nege'za, tusi'a vahe krerfamo'za tiru ankenarega mani'naze.
2 I učil je mnohým věcem v podobenstvích, a pravil jim v učení svém:
Ana nehuno agra rama'a fronka ke zamasami'ne. Rempima huzamifina, anage hu'ne,
3 Slyšte. Aj, vyšel rozsevač, aby rozsíval.
Kama antahiho! Hoza ne'mo avimaza ruraniku hozarega vu'ne.
4 I stalo se v tom rozsívání, že jedno padlo podlé cesty, a přiletělo ptactvo nebeské, i zzobalo je.
Ana'ma huno ome runeranigeno, mago'a avimzamo'a kamofo ankinafi evuramigeno, namamo'za eme ne'naze.
5 A jiné padlo na místo skalnaté, kdež nemělo mnoho země, a hned vzešlo, proto že nemělo hlubokosti země.
Mago'a avimaza avimo'a havege huno rama'a mopa omanenefi evuramiteno ame huno hagene. Na'ankure havege huno osia mopa me'negeno'e.
6 A když vyšlo slunce, vyhořelo, a proto, že nemělo kořene, uschlo.
Hagi zagemo'a hanatino teosaparene, na'ankure rafu'namo'a fempina uorami'negeno osapare'ne.
7 A jiné padlo mezi trní; i zrostlo trní, a udusilo je. I nevydalo užitku.
Mago'a avimaza avimo'a ave'ave trazampi evuramigeno, aveave trazamo'a hageno, rentrako higeno raga'a reonte'ne.
8 Jiné pak padlo v zemi dobrou, a dalo užitek zhůru vstupující a rostoucí; přineslo zajisté jedno třidcátý, a jiné šedesátý, a jiné pak stý.
Hu'neanagi mago'a avimzamo'a tima'ane mopafi evuramiteno hageno raga'a rente'ne. Mago'amo'a 30'a rentegeno, mago'amo'a 60'a rentegeno, mago'amo'a 100'a rente'ne.
9 I pravil jim: Kdo má uši k slyšení, slyš.
Ana nehuno anage hu'ne, Izano agesa me'nenigeno nentahisimofona, atregeno ama kea antahise hino.
10 Když pak byl sám, tázali se ho ti, kteříž při něm byli, se dvanácti, na to podobenství.
Hagi anama huteno Jisasi'ma Agrake'ma umani'nege'za, mago'a manigagi'naza vahe'mo'zane, 12fu'a amage'ma nentaza disaipol naga'mo'za, ana fronka keramimofo agafa'a antahise hunaku antahige'naze.
11 I řekl jim: Vámť jest dáno, znáti tajemství království Božího, ale těm, kteříž jsou vně, v podobenství to všecko se děje,
Jisasi'a anage huno zamasami'ne, Anumzamofo kumamofo oku'a antahintahia tamagrira ko tamine. Hianagi megi'ama mani'naza vahe'mo'za fronka kege nentahize.
12 Aby hledíce, hleděli, ale neuzřeli a slyšíce, slyšeli, ale nesrozuměli, aby se snad neobrátili, a byli by jim odpuštěni hříchové.
Ana higu Avontafepina anage hu'ne, kegahazanagi keama osugahaze. Antahigahazanagi antahi amara osugahaze. Zamagra aru zmagu'a rukrahe hanageno Anumzamo kumizimi eri atrezankure anara hugahie. (Ais 6:9-10)
13 I dí jim: Neznáte podobenství tohoto? A kterakž pak všecka podobenství poznáte?
Anante Jisasi'a anage huno zamasami'ne, Ama fronka kemofo agafa'a antahi ama'ma osanutma, inankna hutma mika fronka kemofo agafa'a antahi amara hugahaze?
14 Rozsevač ten slovo rozsívá.
Avimaza rurani'nea ne'mo'a, Anumzamofo ke ome krine.
15 Tito pak jsou, ješto podlé cesty, jimž se rozsívá slovo, ale když oni slyší, i hned přichází satan, a vynímá slovo, kteréž vsáto jest v srdcích jejich.
Mago'a avimazama kamofo ankinarega evurami'neana, mago'a vahe'mo'za Anumzamofo kea nentahizageno, Sata'a ame huno zamagu'afima krinea kea eritrene.
16 A tak podobně ti, kteříž jako skalnatá země posáti jsou, kteříž jakž uslyší slovo, hned s radostí přijímají je.
Havege mopafima rurani'neana, Anumzamofo kema nentahi'za, muse hu'za ame hu'za eneri'ze.
17 Než nemají kořene v sobě, ale jsou časní; potom když vznikne ssoužení a protivenství pro slovo, hned se horší.
Hianagi zamagu'afina rafuna ore'neza oti hanave oti'nazankiza, anante'ma Anumzamofo kegu hu'za hazenke zano, zamazeri haviza huzama fore hige'za, ame hu'za atre'za nevaze.
18 Tito pak jsou, kteříž mezi trní posáti jsou, ti jsou, kteříž slovo slyší,
Mago'amo'za ave'ave trazampi avimaza ruranineankna hu'naze. Anamo'za Anumzamofo kea antahinazanagi,
19 Však pečování tohoto světa a oklamání zboží, a jiné žádosti přistupující, udušují slovo, tak že bez užitku bývá. (aiōn g165)
mopafi zankuke zamagesa nentahi'za, zago afu fenoma eri atruma huzamo rezmatga nehuno, mago'azama zamesinte'zamo zamagu'afina efreno Anumzamofo nanekea rentrako higeno ne'za raga'a renonte. (aiōn g165)
20 Tito pak jsou, kteříž v zemi dobrou símě přijali, kteříž slyší slovo, a přijímají, a užitek přinášejí, jiné třidcátý, a jiné šedesátý, a jiné stý.
Hianagi tima'ane mopafi rurani'nea avimazana, zamagra Anumzamofo kea antahi ankere'za, ana kea e'neri'za nena raga'a renentaze. Mago'mo'a 30'a rentegeno, mago'mo'a 60'a rentegeno, mago'mo'a 100'a renente.
21 Dále pravil jim: Zdali rozsvícena bývá svíce, aby postavena byla pod nádobu neb pod postel? Však aby na svícen vstavena byla.
Jisasi'a amanage huno mago'ane zamasmi'ne, Rampe tavi'ma rekruma hazana, sipagampi ome nentafi, kavo agu'afinka ome nentazo? A'o anara nosaze. Rekru hutma tavima rekru hunte azotare ome nentaze.
22 Nebo nic není skrytého, co by nebylo zjeveno; aniž jest co tak ukrytého, aby na jevo nevyšlo.
Na'ankure miko'zama fra'ma ki'nesiazamo'a, eama nehanigeno, oku'a me'nesiazamo'a, masare eama hugahie.
23 Jestliže kdo má uši k slyšení, slyš.
Izano agesa me'nenigeno nentahisimofona, atregeno ama kea antahise hino.
24 I mluvil k nim: Vizte, co slyšíte. Kterou měrou budete měřiti, bude vám odměřeno, a přidáno bude vám poslouchajícím.
Mago'ane anage huno zamasmi'ne, Kema nentahizana antahi so'e hiho. Tamagrama amisaza avamente, ana avamente tamagrira neramamino, mago'ane agofetu huno tamamigahie.
25 Nebo kdožť má, tomu bude dáno; a kdo nemá, i to, což má, bude od něho odjato.
Na'ankure iza'o eri'nenimofona mago'ene agofetu huno amigahie. Hagi iza'o e'orinesimofona, osiama eri'nenia zana eritre vagaregahie.
26 I pravil: Tak jest království Boží, jako kdyby člověk uvrhl símě do země.
Hagi Jisasi'a mago'ane anage hu'ne, Anumzamofo kumamo'a, mago vahe'mo avimza avi mopafi ruranino kriankna hu'ne.
27 A spal by, a vstával by ve dne i v noci a semeno by vzešlo a zrostlo, jakž on neví.
Kriteno umasenegeno feru ene kenage'enena hageno, ana avimza avimo'a ru hanana huno hagegeno, anama hageana nankna huno hage'neo agra ontahine.
28 Nebo sama od sebe země užitek plodí, nejprv bylinu, potom klas, potom plné obilé v klasu.
Mopamo'a agra'a azerinena higeno ne'zama'a rente'ne, esera asina reno rampa'a fore huteno, anante amosare aheno, ramparera ne'zana rente avinete.
29 A když sezrá úroda, i hned přičiní srp; nebo nastala žeň.
Anantera raga'a renteno nena hutegeno, agena kazaki kazinteti eme taga hu'ne. Na'ankure hozama hamarekna egeno'e.
30 I řekl: K čemu připodobníme království Boží? Aneb kterým podobenstvím je ukážeme?
Hagi Jisasi'a mago'ane anage huno zamantahige'ne, Inankna ke hunteta Anumzamofo kumakura hugahune. Inankna fronka ke hunteta eriama hugahune?
31 Jest jako zrno horčičné, kteréž, když vsáto bývá do země, nejmenší jest ze všech semen, kteráž jsou na zemi.
Masteti raga'agna hunege'za mopafi negrize, ama mopafima me'nea avimzana agatereno onensatfa hu'ne.
32 Ale když vsáto bývá, roste, a bývá větší než všecky byliny, a činí ratolesti veliké, tak že pod stínem jeho mohou sobě ptáci nebeští hnízda dělati.
Hagi kritageno'a hageno nena huno, maka hozafima me'nea ne'zana ra huno agetenereno, rama'a azankuna'a hageno vuno eno higeno, maka afi' namamo'za ana zafamofo tonapi nona eme kigahaze.
33 A takovými mnohými podobenstvími mluvil jim slovo, jakž mohli slyšeti.
Ana nehuno rama'a fronka kefinti zamagrama antahi ama' hanaza avamente zamasami'ne.
34 Bez podobenství pak nemluvil jim, ale učedlníkům svým soukromí vykládal všecko.
Agra mago'a kema hunakura fronka kefintike zamasmi'ne. Ana hu'neanagi amage'ma nentaza disaipol nagamo'zama zamagrake'ma mani'nageno, eriama huno maka'zana zamasami'ne.
35 I řekl jim v ten den, když již byl večer: Plavme se na druhou stranu.
Hagi ananzupa kinagasegeno Jisasi'a amage nentaza disaipol naga'agura anage hu'ne, Erinketa kantu kaziga tinkenare vamneno huno hige'za,
36 A nechavše zástupu, pojali jej, tak jakž byl na lodičce. Ale i jiné lodičky byly s ním.
vahe krerfa zamatrete'za Jisasi'ma mani'nea votifi mareri'za vazageno, mago'a ventea zamagrane vu'naze.
37 Tedy stala se bouře veliká od větru, až se vlny na lodí valily, tak že se již naplňovala lodí.
Nevazageno tusi'a ununko atuno, tina erikranto kranto nehuno, ana votifi timo'a marevite'za higeno, timpi votimo'a tami'za hu'ne.
38 A on z zadu na lodí spal na podušce. I zbudili jej, a řekli jemu: Mistře, nedbáš, že hyneme?
Hagi Jisasi'a votimofona arigarega fita runo mase'negeza, azeri oti'za anage Agrikura hu'naze. Rempi hurami ne'moka, timo'ma tazeri nakri'za nehiana nonkano?
39 I probudiv se, přimluvil větru, a řekl moři: Umlkni, a upokoj se. I přestal vítr, a stalo se utišení veliké.
Anante otino zaho'mofona kesuno, Tami avazago huno timofona higeno, akoheno urami avazagene.
40 I řekl jim: Proč se tak bojíte? Jakž to, že nemáte víry?
Ana higeno Jisasi'a anage huno zmantahige'ne, Nahigetma amanahu huta koro nehaze? Tamentintia nosazo?
41 I báli se bázní velikou, a pravili jeden k druhému: I kdo jest medle tento, že i vítr i moře poslouchají jeho?
Ana nehige'za zamagra tusi'a zamagogo fege'za, inankna ne'mo kea nehigeno zahomo'ene timokea ke'a antahinezmi'e hu'za hu'naze.
