Marek 4
1 A opět počal učiti u moře. I shromáždil se k němu zástup mnohý, tak že vstoupiv na lodí, seděl na moři, a všecken zástup byl na zemi podlé moře.
And he began agayne to teache by the seesyde. And there gadered to gedder vnto him moche people so greatly yt he entred into a ship and sate in the see and all the people was by the seeside on the shoore.
2 I učil je mnohým věcem v podobenstvích, a pravil jim v učení svém:
And he taught them many thynges in similitudes and sayde vnto them in his doctrine:
3 Slyšte. Aj, vyšel rozsevač, aby rozsíval.
Herken to. Beholde There wet out a sower to sowe.
4 I stalo se v tom rozsívání, že jedno padlo podlé cesty, a přiletělo ptactvo nebeské, i zzobalo je.
And it fortuned as he sowed that some fell by the waye syde and the fowles of the ayre came and devoured it vp.
5 A jiné padlo na místo skalnaté, kdež nemělo mnoho země, a hned vzešlo, proto že nemělo hlubokosti země.
Some fell on stony grounde where it had not moche erth: and by and by sprange vp because it had not deepth of erth:
6 A když vyšlo slunce, vyhořelo, a proto, že nemělo kořene, uschlo.
but as sone as the sunne was vp it caught heet and because it had not rotynge wyddred awaye.
7 A jiné padlo mezi trní; i zrostlo trní, a udusilo je. I nevydalo užitku.
And some fell amonge the thornes and the thornes grewe vp and choked it so that it gave no frute.
8 Jiné pak padlo v zemi dobrou, a dalo užitek zhůru vstupující a rostoucí; přineslo zajisté jedno třidcátý, a jiné šedesátý, a jiné pak stý.
And some fell vpon good grounde and dyd yelde frute that sproge and grewe and brought forthe: some thirty folde some sixtie folde and some an hundred folde.
9 I pravil jim: Kdo má uši k slyšení, slyš.
And he sayde vnto them: he that hath eares to heare let him heare.
10 Když pak byl sám, tázali se ho ti, kteříž při něm byli, se dvanácti, na to podobenství.
And when he was alone they yt were aboute him with ye. xii. axed him of ye similitude.
11 I řekl jim: Vámť jest dáno, znáti tajemství království Božího, ale těm, kteříž jsou vně, v podobenství to všecko se děje,
And he sayde vnto the. To you it is geve to knowe the mistery of the kyngdome of God. But vnto them that are wt out shall all thinges be done in similitudes:
12 Aby hledíce, hleděli, ale neuzřeli a slyšíce, slyšeli, ale nesrozuměli, aby se snad neobrátili, a byli by jim odpuštěni hříchové.
yt when they se they shall se and not discerne: and when they heare they shall heare and not vnderstonde: leste at any tyme they shulde tourne and their synnes shuld be forgeve the.
13 I dí jim: Neznáte podobenství tohoto? A kterakž pak všecka podobenství poznáte?
And he sayde vnto the: Perceave ye not this similitude? how then shulde ye vnderstonde all other similitudes?
14 Rozsevač ten slovo rozsívá.
The sower soweth ye worde.
15 Tito pak jsou, ješto podlé cesty, jimž se rozsívá slovo, ale když oni slyší, i hned přichází satan, a vynímá slovo, kteréž vsáto jest v srdcích jejich.
And they that are by the wayes syde where the worde is sowen are they to whom assone as they have herde it Satha cometh immediatly and takith awaye the worde that was sowe in their hertes.
16 A tak podobně ti, kteříž jako skalnatá země posáti jsou, kteříž jakž uslyší slovo, hned s radostí přijímají je.
And likewise they that are sowen on the stonye groude are they: which when they have harde the worde at once receave it wt gladnes
17 Než nemají kořene v sobě, ale jsou časní; potom když vznikne ssoužení a protivenství pro slovo, hned se horší.
yet have no rotes in them selves and so endure but a tyme: and anone as trouble and persecucion aryseth for ye wordes sake they fall immediatly.
18 Tito pak jsou, kteříž mezi trní posáti jsou, ti jsou, kteříž slovo slyší,
And they that are sowe amoge the thornes are soche as heare ye worde:
19 Však pečování tohoto světa a oklamání zboží, a jiné žádosti přistupující, udušují slovo, tak že bez užitku bývá. (aiōn g165)
and ye care of this worlde and ye disseytfulnes of ryches and the lustes of other thinges entre in and choocke ye worde and it is made vnfrutfull. (aiōn g165)
20 Tito pak jsou, kteříž v zemi dobrou símě přijali, kteříž slyší slovo, a přijímají, a užitek přinášejí, jiné třidcátý, a jiné šedesátý, a jiné stý.
And those that weare sowe in good grounde are they that heare the worde and receave it and bringe forth frute some thirty folde some sixty folde some an hundred folde.
21 Dále pravil jim: Zdali rozsvícena bývá svíce, aby postavena byla pod nádobu neb pod postel? Však aby na svícen vstavena byla.
And he sayde vnto them: is ye candle lighted to be put vnder a busshell or vnder ye table and not rather to be put on a cadelstick?
22 Nebo nic není skrytého, co by nebylo zjeveno; aniž jest co tak ukrytého, aby na jevo nevyšlo.
For there is nothinge so prevy that shall not be opened: nether so secreet but that it shall come abroade.
23 Jestliže kdo má uši k slyšení, slyš.
Yf eny man have eares to heare let him heare.
24 I mluvil k nim: Vizte, co slyšíte. Kterou měrou budete měřiti, bude vám odměřeno, a přidáno bude vám poslouchajícím.
And he sayde vnto them: take hede what ye heare. With what measure ye mete with the same shall it be measured vnto you agayne. And vnto you that heare shall more be geve.
25 Nebo kdožť má, tomu bude dáno; a kdo nemá, i to, což má, bude od něho odjato.
For vnto him yt hath shall it be geven: and from him that hath not shalbe taken awaye even that he hath.
26 I pravil: Tak jest království Boží, jako kdyby člověk uvrhl símě do země.
And he sayde: so is the kyngdome of God even as yf a man shuld sowe seed in ye groude
27 A spal by, a vstával by ve dne i v noci a semeno by vzešlo a zrostlo, jakž on neví.
and shulde slepe and ryse vp night and daye: and the seede shuld springe and growe vp he not ware.
28 Nebo sama od sebe země užitek plodí, nejprv bylinu, potom klas, potom plné obilé v klasu.
For ye erth bringeth forthe frute of her silfe: fyrst the blade then the eares after that full corne in the eares.
29 A když sezrá úroda, i hned přičiní srp; nebo nastala žeň.
And as sone as the frute is brought forth anone he throusteth in ye sykell because the hervest is come.
30 I řekl: K čemu připodobníme království Boží? Aneb kterým podobenstvím je ukážeme?
And he sayde: where vnto shall we lyke the kyngdome of God? or with what copareson shall we copare it?
31 Jest jako zrno horčičné, kteréž, když vsáto bývá do země, nejmenší jest ze všech semen, kteráž jsou na zemi.
It is lyke a grayne of mustard seed which when it is sowe in the erth is the leest of all seedes that be in the erth:
32 Ale když vsáto bývá, roste, a bývá větší než všecky byliny, a činí ratolesti veliké, tak že pod stínem jeho mohou sobě ptáci nebeští hnízda dělati.
but after that it is sowen it groweth vp and is greatest of all yerbes: and bereth greate brauches so that ye fowles of the ayre maye dwell vnder the shadowe of it.
33 A takovými mnohými podobenstvími mluvil jim slovo, jakž mohli slyšeti.
And with many soche similitudes he preached the worde vnto the after as they myght heare it.
34 Bez podobenství pak nemluvil jim, ale učedlníkům svým soukromí vykládal všecko.
And with out similitude spake he no thinge vnto them. But when they were aparte he expounded all thinges to his disciples.
35 I řekl jim v ten den, když již byl večer: Plavme se na druhou stranu.
And the same daye when even was come he sayde vnto them: let vs passe over vnto the other syde.
36 A nechavše zástupu, pojali jej, tak jakž byl na lodičce. Ale i jiné lodičky byly s ním.
And they lefte the people and toke him even as he was in the shyp. And ther were also with him other shippes.
37 Tedy stala se bouře veliká od větru, až se vlny na lodí valily, tak že se již naplňovala lodí.
And ther arose a great storme of wynde and dasshed ye waves into the ship so that it was full.
38 A on z zadu na lodí spal na podušce. I zbudili jej, a řekli jemu: Mistře, nedbáš, že hyneme?
And he was in the sterne a slepe on a pelowe. And they awoke him and sayde to him: Master carest thou not yt we perisshe?
39 I probudiv se, přimluvil větru, a řekl moři: Umlkni, a upokoj se. I přestal vítr, a stalo se utišení veliké.
And he rose vp and rebuked the wynde and sayde vnto the see: peace and be still. And the winde alayed and ther folowed a greate calme.
40 I řekl jim: Proč se tak bojíte? Jakž to, že nemáte víry?
And he sayde vnto them: why are ye so fearfull? How is it that ye have no fayth?
41 I báli se bázní velikou, a pravili jeden k druhému: I kdo jest medle tento, že i vítr i moře poslouchají jeho?
And they feared excedingly and sayde one to another: what felowe is this? For booth winde and see obey him.
