< Marek 4 >

1 A opět počal učiti u moře. I shromáždil se k němu zástup mnohý, tak že vstoupiv na lodí, seděl na moři, a všecken zástup byl na zemi podlé moře.
And again he was teaching by the seaside. And a very great number of people had come to him, so that he got into a boat on the sea and took his seat; and all the people were on the land by the seaside.
2 I učil je mnohým věcem v podobenstvích, a pravil jim v učení svém:
And he gave them teaching about a number of things in the form of stories, and said to them in his teaching, Give ear:
3 Slyšte. Aj, vyšel rozsevač, aby rozsíval.
A man went out to put seed in the earth:
4 I stalo se v tom rozsívání, že jedno padlo podlé cesty, a přiletělo ptactvo nebeské, i zzobalo je.
And while he was doing it, some was dropped by the wayside, and the birds came and took it for food.
5 A jiné padlo na místo skalnaté, kdež nemělo mnoho země, a hned vzešlo, proto že nemělo hlubokosti země.
And some went on the stones, where it had not much earth; and it came up straight away, because the earth was not deep:
6 A když vyšlo slunce, vyhořelo, a proto, že nemělo kořene, uschlo.
And when the sun was high, it was burned; and because it had no root, it became dry and dead.
7 A jiné padlo mezi trní; i zrostlo trní, a udusilo je. I nevydalo užitku.
And some went among the thorns, and the thorns came up, and it had no room for growth and gave no fruit.
8 Jiné pak padlo v zemi dobrou, a dalo užitek zhůru vstupující a rostoucí; přineslo zajisté jedno třidcátý, a jiné šedesátý, a jiné pak stý.
And some, falling on good earth, gave fruit, coming up and increasing, and giving thirty, sixty, and a hundred times as much.
9 I pravil jim: Kdo má uši k slyšení, slyš.
And he said to them, Whoever has ears, let him give ear.
10 Když pak byl sám, tázali se ho ti, kteříž při něm byli, se dvanácti, na to podobenství.
And when he was by himself, those who were round him with the twelve put questions to him about the purpose of the stories.
11 I řekl jim: Vámť jest dáno, znáti tajemství království Božího, ale těm, kteříž jsou vně, v podobenství to všecko se děje,
And he said to them, To you is given the secret of the kingdom of God, but to those who are outside, all things are given in the form of stories;
12 Aby hledíce, hleděli, ale neuzřeli a slyšíce, slyšeli, ale nesrozuměli, aby se snad neobrátili, a byli by jim odpuštěni hříchové.
So that seeing they may see, and it will not be clear to them; and hearing it, they will not get the sense; for fear that they may be turned again to me and have forgiveness.
13 I dí jim: Neznáte podobenství tohoto? A kterakž pak všecka podobenství poznáte?
And he said to them, If you are not clear about this story, how will you be clear about the others?
14 Rozsevač ten slovo rozsívá.
The seed is the word.
15 Tito pak jsou, ješto podlé cesty, jimž se rozsívá slovo, ale když oni slyší, i hned přichází satan, a vynímá slovo, kteréž vsáto jest v srdcích jejich.
And these are they by the wayside, where the word is planted; and when they have given ear, the Evil One comes straight away and takes away the word which has been planted in them.
16 A tak podobně ti, kteříž jako skalnatá země posáti jsou, kteříž jakž uslyší slovo, hned s radostí přijímají je.
And in the same way, these are they who are planted on the stones, who, when the word has come to their ears, straight away take it with joy;
17 Než nemají kořene v sobě, ale jsou časní; potom když vznikne ssoužení a protivenství pro slovo, hned se horší.
And they have no root in themselves, but go on for a time; then, when trouble comes or pain, because of the word, they quickly become full of doubts.
18 Tito pak jsou, kteříž mezi trní posáti jsou, ti jsou, kteříž slovo slyší,
And others are those planted among the thorns; these are they who have given ear to the word,
19 Však pečování tohoto světa a oklamání zboží, a jiné žádosti přistupující, udušují slovo, tak že bez užitku bývá. (aiōn g165)
And the cares of this life, and the deceits of wealth, and the desire for other things coming in, put a stop to the growth of the word, and it gives no fruit. (aiōn g165)
20 Tito pak jsou, kteříž v zemi dobrou símě přijali, kteříž slyší slovo, a přijímají, a užitek přinášejí, jiné třidcátý, a jiné šedesátý, a jiné stý.
And these are they who were planted on the good earth; such as give ear to the word, and take it into their hearts, and give fruit, thirty and sixty and a hundred times as much.
21 Dále pravil jim: Zdali rozsvícena bývá svíce, aby postavena byla pod nádobu neb pod postel? Však aby na svícen vstavena byla.
And he said to them, When the light comes in, do people put it under a vessel, or under the bed, and not on its table?
22 Nebo nic není skrytého, co by nebylo zjeveno; aniž jest co tak ukrytého, aby na jevo nevyšlo.
There is nothing covered which will not be seen openly, and nothing has been made secret which will not come to light.
23 Jestliže kdo má uši k slyšení, slyš.
If any man has ears, let him give ear.
24 I mluvil k nim: Vizte, co slyšíte. Kterou měrou budete měřiti, bude vám odměřeno, a přidáno bude vám poslouchajícím.
And he said to them, Take care what you give ear to: in the same measure as you give you will get, and more will be given to you.
25 Nebo kdožť má, tomu bude dáno; a kdo nemá, i to, což má, bude od něho odjato.
He who has, to him will be given: and he who has not, from him will be taken even that which he has.
26 I pravil: Tak jest království Boží, jako kdyby člověk uvrhl símě do země.
And he said, Such is the kingdom of God, as if a man put seed in the earth,
27 A spal by, a vstával by ve dne i v noci a semeno by vzešlo a zrostlo, jakž on neví.
And went to sleep and got up, night and day, and the seed came to growth, though he had no idea how.
28 Nebo sama od sebe země užitek plodí, nejprv bylinu, potom klas, potom plné obilé v klasu.
The earth gives fruit by herself; first the leaf, then the head, then the full grain.
29 A když sezrá úroda, i hned přičiní srp; nebo nastala žeň.
But when the grain is ready, he quickly sends men to get it cut, because the time for cutting has come.
30 I řekl: K čemu připodobníme království Boží? Aneb kterým podobenstvím je ukážeme?
And he said, What picture may we give of the kingdom of God, or with what story may we make it clear?
31 Jest jako zrno horčičné, kteréž, když vsáto bývá do země, nejmenší jest ze všech semen, kteráž jsou na zemi.
It is like a grain of mustard seed, which, when it is put in the earth, is smaller than all the seeds on the earth,
32 Ale když vsáto bývá, roste, a bývá větší než všecky byliny, a činí ratolesti veliké, tak že pod stínem jeho mohou sobě ptáci nebeští hnízda dělati.
But when it is planted, it comes up, and becomes taller than all the plants, and puts out great branches, so that the birds of heaven are able to take rest in its shade.
33 A takovými mnohými podobenstvími mluvil jim slovo, jakž mohli slyšeti.
And with a number of such stories he gave them his teaching, as they were able to take it:
34 Bez podobenství pak nemluvil jim, ale učedlníkům svým soukromí vykládal všecko.
And without a story he said nothing to them: but privately to his disciples he made all things clear.
35 I řekl jim v ten den, když již byl večer: Plavme se na druhou stranu.
And on that day, when the evening had come, he said to them, Let us go over to the other side.
36 A nechavše zástupu, pojali jej, tak jakž byl na lodičce. Ale i jiné lodičky byly s ním.
And going away from the people, they took him with them, as he was, in the boat. And other boats were with him.
37 Tedy stala se bouře veliká od větru, až se vlny na lodí valily, tak že se již naplňovala lodí.
And a great storm of wind came up, and the waves came into the boat, so that the boat was now becoming full.
38 A on z zadu na lodí spal na podušce. I zbudili jej, a řekli jemu: Mistře, nedbáš, že hyneme?
And he himself was in the back of the boat, sleeping on the cushion: and they, awaking him, said, Master, is it nothing to you that we are in danger of destruction?
39 I probudiv se, přimluvil větru, a řekl moři: Umlkni, a upokoj se. I přestal vítr, a stalo se utišení veliké.
And he came out of his sleep, and gave strong orders to the wind, and said to the sea, Peace, be at rest. And the wind went down, and there was a great calm.
40 I řekl jim: Proč se tak bojíte? Jakž to, že nemáte víry?
And he said to them, Why are you full of fear? have you still no faith?
41 I báli se bázní velikou, a pravili jeden k druhému: I kdo jest medle tento, že i vítr i moře poslouchají jeho?
And their fear was great, and they said one to another, Who then is this, that even the wind and the sea do his orders?

< Marek 4 >