Marek 4
1 A opět počal učiti u moře. I shromáždil se k němu zástup mnohý, tak že vstoupiv na lodí, seděl na moři, a všecken zástup byl na zemi podlé moře.
And again he began to teach by the sea; and a great multitude came together to him, so that he went into a ship, and sat in the sea: and the whole multitude was on the land near the sea.
2 I učil je mnohým věcem v podobenstvích, a pravil jim v učení svém:
And he taught them many things in parables, and said to them in his teaching:
3 Slyšte. Aj, vyšel rozsevač, aby rozsíval.
Hear; Behold, the sower went forth to sow;
4 I stalo se v tom rozsívání, že jedno padlo podlé cesty, a přiletělo ptactvo nebeské, i zzobalo je.
and it came to pass, as he sowed, that some seed fell by the wayside, and the birds came and ate it up.
5 A jiné padlo na místo skalnaté, kdež nemělo mnoho země, a hned vzešlo, proto že nemělo hlubokosti země.
Other seed fell on stony ground, where it had not much earth: and it immediately sprung up, because it had no depth of earth.
6 A když vyšlo slunce, vyhořelo, a proto, že nemělo kořene, uschlo.
And when the sun was up, it was scorched; and because it had no root, it withered away.
7 A jiné padlo mezi trní; i zrostlo trní, a udusilo je. I nevydalo užitku.
And other seed fell among thorns, and the thorns grew up and choked it, and it produced no fruit.
8 Jiné pak padlo v zemi dobrou, a dalo užitek zhůru vstupující a rostoucí; přineslo zajisté jedno třidcátý, a jiné šedesátý, a jiné pak stý.
And other seed fell in the good ground, and produced fruit that grew up and increased, and produced, one thirty, one sixty, and one a hundred.
9 I pravil jim: Kdo má uši k slyšení, slyš.
And he said: He that has ears to hear, let him hear.
10 Když pak byl sám, tázali se ho ti, kteříž při něm byli, se dvanácti, na to podobenství.
And when he was alone, those who were about him, with the twelve, asked him the meaning of the parable.
11 I řekl jim: Vámť jest dáno, znáti tajemství království Božího, ale těm, kteříž jsou vně, v podobenství to všecko se děje,
And he said to them: To you it is given to know the mystery of the kingdom of God; but to those who are without, all things are done in parables;
12 Aby hledíce, hleděli, ale neuzřeli a slyšíce, slyšeli, ale nesrozuměli, aby se snad neobrátili, a byli by jim odpuštěni hříchové.
that they may surely see, and not perceive; and that they may surely hear, and not understand; lest they should turn to me, and their sins should be forgiven them.
13 I dí jim: Neznáte podobenství tohoto? A kterakž pak všecka podobenství poznáte?
And he said to them: Do you not understand this parable? And how then will you understand all parables?
14 Rozsevač ten slovo rozsívá.
The sower sows the word.
15 Tito pak jsou, ješto podlé cesty, jimž se rozsívá slovo, ale když oni slyší, i hned přichází satan, a vynímá slovo, kteréž vsáto jest v srdcích jejich.
These are they that received seed by the wayside, where the word is sown; and when they hear, Satan immediately comes and takes away the word that was sown in their hearts.
16 A tak podobně ti, kteříž jako skalnatá země posáti jsou, kteříž jakž uslyší slovo, hned s radostí přijímají je.
And these are they that, in like manner, received seed in stony places: who, when they hear the word, immediately receive it with joy:
17 Než nemají kořene v sobě, ale jsou časní; potom když vznikne ssoužení a protivenství pro slovo, hned se horší.
and they have no root in themselves, but endure for a time; afterward, when affliction or persecution arises on account of the word, they immediately take offense.
18 Tito pak jsou, kteříž mezi trní posáti jsou, ti jsou, kteříž slovo slyší,
And these are they that received seed among thorns; who hear the word,
19 Však pečování tohoto světa a oklamání zboží, a jiné žádosti přistupující, udušují slovo, tak že bez užitku bývá. (aiōn g165)
and the anxieties of this age, and the deceitfulness of riches, and desires for other things enter in and choke the word, and it becomes unfruitful. (aiōn g165)
20 Tito pak jsou, kteříž v zemi dobrou símě přijali, kteříž slyší slovo, a přijímají, a užitek přinášejí, jiné třidcátý, a jiné šedesátý, a jiné stý.
And these are they that received seed on the good ground; who hear the word, and receive it, and bring forth fruit, one thirty, and one sixty, and one a hundred.
21 Dále pravil jim: Zdali rozsvícena bývá svíce, aby postavena byla pod nádobu neb pod postel? Však aby na svícen vstavena byla.
And he said to them: Is a lamp brought in that it may be put under the measure, or under the divan? Is it not brought that it may be put on the lamp-stand?
22 Nebo nic není skrytého, co by nebylo zjeveno; aniž jest co tak ukrytého, aby na jevo nevyšlo.
For there is nothing hid that shall not be made known; nor has any thing been concealed, but that it may come into open view.
23 Jestliže kdo má uši k slyšení, slyš.
If any one has ears to hear, let him hear.
24 I mluvil k nim: Vizte, co slyšíte. Kterou měrou budete měřiti, bude vám odměřeno, a přidáno bude vám poslouchajícím.
And he said to them: Take heed how you hear; with what measure you measure, it shall be measured to you; and to you that hear, more shall be given;
25 Nebo kdožť má, tomu bude dáno; a kdo nemá, i to, což má, bude od něho odjato.
for whoever has, to him shall be given; and whoever has not, even that which he has shall be taken from him.
26 I pravil: Tak jest království Boží, jako kdyby člověk uvrhl símě do země.
And he said: So is the kingdom of God, as if a man should sow seed in the ground,
27 A spal by, a vstával by ve dne i v noci a semeno by vzešlo a zrostlo, jakž on neví.
and should sleep and rise, night and day, and the seed should spring up and grow, he knows not how.
28 Nebo sama od sebe země užitek plodí, nejprv bylinu, potom klas, potom plné obilé v klasu.
For the earth, of its own accord, produces fruit, first the blade; then the ear, then the full grain in the ear.
29 A když sezrá úroda, i hned přičiní srp; nebo nastala žeň.
But when the fruit is ripe, immediately he sends forth the sickle, because the harvest is ready.
30 I řekl: K čemu připodobníme království Boží? Aneb kterým podobenstvím je ukážeme?
And he said: To what shall we liken the kingdom of God? Or, by what similitude shall we illustrate it?
31 Jest jako zrno horčičné, kteréž, když vsáto bývá do země, nejmenší jest ze všech semen, kteráž jsou na zemi.
It is like a grain of mustard, which, when it is sown in the ground, is less than all seeds that are in the ground;
32 Ale když vsáto bývá, roste, a bývá větší než všecky byliny, a činí ratolesti veliké, tak že pod stínem jeho mohou sobě ptáci nebeští hnízda dělati.
yet, when it is sown, it grows up, and becomes larger than all garden-plants, and sends out great branches, so that the birds of the air can roost under its shadow.
33 A takovými mnohými podobenstvími mluvil jim slovo, jakž mohli slyšeti.
And with many such parables he spoke the word to them, as they were able to hear.
34 Bez podobenství pak nemluvil jim, ale učedlníkům svým soukromí vykládal všecko.
But without a parable he did not speak to them; but when alone, he explained all things to his disciples.
35 I řekl jim v ten den, když již byl večer: Plavme se na druhou stranu.
And on the same day, when it was evening, he said to them: Let us go over to the opposite side.
36 A nechavše zástupu, pojali jej, tak jakž byl na lodičce. Ale i jiné lodičky byly s ním.
And when they had sent the multitude away, they took him with them, as he was in the ship; and there were other little ships with him.
37 Tedy stala se bouře veliká od větru, až se vlny na lodí valily, tak že se již naplňovala lodí.
And there arose a great storm of wind, and the waves dashed into the ship, so that it was now full.
38 A on z zadu na lodí spal na podušce. I zbudili jej, a řekli jemu: Mistře, nedbáš, že hyneme?
And he was in the hinder part of the ship, asleep on the pillow. And they awoke him, and said to him: Teacher, carest thou not that we perish?
39 I probudiv se, přimluvil větru, a řekl moři: Umlkni, a upokoj se. I přestal vítr, a stalo se utišení veliké.
And he arose, and rebuked the wind, and said to the sea: Peace, be still. And the wind ceased, and there was a great calm.
40 I řekl jim: Proč se tak bojíte? Jakž to, že nemáte víry?
And he said to them: Why are you so fearful? How is it that you have no faith?
41 I báli se bázní velikou, a pravili jeden k druhému: I kdo jest medle tento, že i vítr i moře poslouchají jeho?
And they were greatly afraid, and said one to another: Who, then, is this, that even the wind and the sea obey him?
