Marek 4
1 A opět počal učiti u moře. I shromáždil se k němu zástup mnohý, tak že vstoupiv na lodí, seděl na moři, a všecken zástup byl na zemi podlé moře.
Yesu da Ga: lili Hano Wayabo, wayabo bega: Gode sia: muni olelelalu. Dunu bagohame gilisibiba: le, e da dusagaiga fila heda: le, amo ganodini hano dogoa esala olelei. Dunu huluane ea sia: nabimusa: bega: lelu.
2 I učil je mnohým věcem v podobenstvích, a pravil jim v učení svém:
E da fedege sia: bagohame ilima agoane olelei,
3 Slyšte. Aj, vyšel rozsevač, aby rozsíval.
“Nabima! Eso afaega, sagai ouligisu dunu da gagoma bugimusa: asi.
4 I stalo se v tom rozsívání, že jedno padlo podlé cesty, a přiletělo ptactvo nebeské, i zzobalo je.
Hawa: fasilalu, mogili logoga sa: ili, emoga osa: le banenesili, hame dedeboiba: le, sioga na dagoi.
5 A jiné padlo na místo skalnaté, kdež nemělo mnoho země, a hned vzešlo, proto že nemělo hlubokosti země.
Mogili wadela: i magufu da: iya amo osoboga sa: ili, hedolo heda: i.
6 A když vyšlo slunce, vyhořelo, a proto, že nemělo kořene, uschlo.
Be difi sa: imu hamedeiba: le, amola hano hameba: le, esoga hedolowane bioi.
7 A jiné padlo mezi trní; i zrostlo trní, a udusilo je. I nevydalo užitku.
Hawa: mogili da aya: gaga: nomei amola gisia sa: ili, heda: le, aya: gaga: nomeiga gigisiba: le, noga: le hame heda: i.
8 Jiné pak padlo v zemi dobrou, a dalo užitek zhůru vstupující a rostoucí; přineslo zajisté jedno třidcátý, a jiné šedesátý, a jiné pak stý.
Be eno da osobo ida: idafa, amoga sa: ili, heda: le, hawa: afadafa da fage30 agoane, eno da 60 agoane amola eno da fage100 agoane bu legei.”
9 I pravil jim: Kdo má uši k slyšení, slyš.
Amalalu, Yesu E amane sia: i, “Ge galea, dilia nabima.” Fedege Sia: ea Bai Olelesu
10 Když pak byl sám, tázali se ho ti, kteříž při něm byli, se dvanácti, na to podobenství.
Dunu eno da asiba: le, Yesu Ea ado ba: su dunu fagoyale gala amola eno fa: no bobogesu dunu da Yesuma amo fedege sia: ea bai ilima olelema: ne sia: i.
11 I řekl jim: Vámť jest dáno, znáti tajemství království Božího, ale těm, kteříž jsou vně, v podobenství to všecko se děje,
E da ilima amane sia: i, “Gode da Ea Hinadafa Hou wamolegei olelesu liligi amo Na da dilima olelesa. Be eno osobo bagade dunu da udigili fedege sia: fawane naba.
12 Aby hledíce, hleděli, ale neuzřeli a slyšíce, slyšeli, ale nesrozuměli, aby se snad neobrátili, a byli by jim odpuštěni hříchové.
Gode Sia: Dedei da agoane diala, ‘Ilia da siga ba: sea, hame ba: mu. Ilia da gega nabasea, hame dawa: mu. Ilia hame dawa: beba: le, ilia sinidigili, hame fofada: mu. Amasea, Gode da ilia wadela: i hou hame gogolema: ne olofomu.’”
13 I dí jim: Neznáte podobenství tohoto? A kterakž pak všecka podobenství poznáte?
Yesu da Ea fa: no bobogesu dunu ilima amane adole ba: i, “Dilia da amo fedege sia: hame dawa: bela: ? Amaiba: le, dilia da eno fedege sia: huluane habodane dawa: ma: bela: ?
14 Rozsevač ten slovo rozsívá.
Hawa: bugisu dunu da Gode Ea sia: olelesu dunu.
15 Tito pak jsou, ješto podlé cesty, jimž se rozsívá slovo, ale když oni slyší, i hned přichází satan, a vynímá slovo, kteréž vsáto jest v srdcích jejich.
Dunu mogili ilia da hawa: amo da ga: nasi logoga ligisi defele ba: sa. Amo fedege da dunu ilia da Gode Ea sia: ilia gega naba, be Sa: ida: ne da amo sia: hedolodafa bu samogesa.
16 A tak podobně ti, kteříž jako skalnatá země posáti jsou, kteříž jakž uslyší slovo, hned s radostí přijímají je.
Hawa: magufu da: iya osobo amoga bugi da eno dunu ilia Gode sia: hahawane dogolegele bagade naba.
17 Než nemají kořene v sobě, ale jsou časní; potom když vznikne ssoužení a protivenství pro slovo, hned se horší.
Be ilia difi sa: imu gogoleiba: le, fonobahadi aligili, eno dunu ilima sia: ga gegebeba: le amola ilia da se nabasea, hedolo mugulusa.
18 Tito pak jsou, kteříž mezi trní posáti jsou, ti jsou, kteříž slovo slyší,
Mogili da aya: gaga: nomei amola gagalobo amo sogega bugi. Amo dunu ilia da sia: naba.
19 Však pečování tohoto světa a oklamání zboží, a jiné žádosti přistupující, udušují slovo, tak že bez užitku bývá. (aiōn g165)
Be osobo bagade hou dawa: beba: le, muni amola liligi hanaiba: le, amo sia: da goe dunu ea dogo ganodini gigisiba: le, e da ha: i manu fage hame legesa. (aiōn g165)
20 Tito pak jsou, kteříž v zemi dobrou símě přijali, kteříž slyší slovo, a přijímají, a užitek přinášejí, jiné třidcátý, a jiné šedesátý, a jiné stý.
Hawa: osobo ida: iwane gala amoga bugi da dunu ilia Gode sia: nababeba: le, lalegaguli, fage hou ida: iwane legesa. Da: i afadafa, eno da fage30 agoane, eno da60 eno da100agoane legesa.”
21 Dále pravil jim: Zdali rozsvícena bývá svíce, aby postavena byla pod nádobu neb pod postel? Však aby na svícen vstavena byla.
Yesu da ilima amane sia: i, “Dilia da gamali amo ofodo o diaheda: su hagudu ligisisala: ? Hame mabu! Dilia da gamali ea bugisu amo da: iya hadigi ba: ma: ne ligisisa.
22 Nebo nic není skrytého, co by nebylo zjeveno; aniž jest co tak ukrytého, aby na jevo nevyšlo.
Wamolegei liligi huluane da hobea ba: mu. Wamowane sia: da hobea hadigiga doaga: mu.
23 Jestliže kdo má uši k slyšení, slyš.
Nowa da ge galea, nabima!
24 I mluvil k nim: Vizte, co slyšíte. Kterou měrou budete měřiti, bude vám odměřeno, a přidáno bude vám poslouchajícím.
Sia: dawa: iwane nabima! Dilia da eno dunuma iasu amo defele bu lamu. Dilia da amo iasu baligiliwane bu lamu.
25 Nebo kdožť má, tomu bude dáno; a kdo nemá, i to, což má, bude od něho odjato.
Lai dunu da bu eno lamu. Be Gode da hame lai dunu ema ea lai huluane bu samogemu.
26 I pravil: Tak jest království Boží, jako kdyby člověk uvrhl símě do země.
Yesu E amane sia: i, “Gode Ea Hinadafa Hou da agoane diala. Dunu afae da ea ifabi amoga hawa: fasisa.
27 A spal by, a vstával by ve dne i v noci a semeno by vzešlo a zrostlo, jakž on neví.
Eso huluane amo dunu golale, nedigili, hawa: da fudagala: le, sono heda: sa. Be ouligisu dunu da hawa: ea heda: su hou hame dawa:
28 Nebo sama od sebe země užitek plodí, nejprv bylinu, potom klas, potom plné obilé v klasu.
Osobo hi fawane da ha: i manu hamosa. Hidadea lubi, fa: no da sogea amola fa: nodafa ha: i manu fage hamosa.
29 A když sezrá úroda, i hned přičiní srp; nebo nastala žeň.
Be fage yoi ba: sea, faimu eso doaga: beba: le, e da gobiheiga faisa.”
30 I řekl: K čemu připodobníme království Boží? Aneb kterým podobenstvím je ukážeme?
Yesu E amane sia: i, “Gode Ea Hinadafa Hou da adi liligi defelela: ? Amo hou olelema: ne, ninia adi fedege sia: olelema: bela: ?
31 Jest jako zrno horčičné, kteréž, když vsáto bývá do země, nejmenší jest ze všech semen, kteráž jsou na zemi.
Gode Ea Hinadafa Hou da masada hawa: agoane. Osoboga bugibiba: le, eno hawa: da bagade be masada ea hawa: da fonobahadidafa ba: sa.
32 Ale když vsáto bývá, roste, a bývá větší než všecky byliny, a činí ratolesti veliké, tak že pod stínem jeho mohou sobě ptáci nebeští hnízda dělati.
Be heda: sea, e da bugi bagadewane ifa agoane ba: sa. Amoda bagade bugila ahoabeba: le, sio fi bagohame ea amodaga bibisa.”
33 A takovými mnohými podobenstvími mluvil jim slovo, jakž mohli slyšeti.
Yesu da fedege sia: bagohame ilima olelei. Ilia asigi dawa: suga dawa: mu defele, E da olelei.
34 Bez podobenství pak nemluvil jim, ale učedlníkům svým soukromí vykládal všecko.
E da eno sia: hame olelei, fedege sia: fawane. Be wamowane, E da Ea fa: no bobogesu dunu ilima sia: bai huluane olelei.
35 I řekl jim v ten den, když již byl večer: Plavme se na druhou stranu.
Daeya galu, E da ilima amane sia: i, “Ninia dusagaiga fila heda: le, hano la: idi bega: masunu.”
36 A nechavše zástupu, pojali jej, tak jakž byl na lodičce. Ale i jiné lodičky byly s ním.
Ea fa: no bobogesu dunu da eno dunu gilisi amo yolesili, dusagai ganodini fila heda: le, Yesu amola oule asi. Eno dunu ilia da eno dusagaiga fila heda: le, Yesu Ea asi amoma fa: no bobogei.
37 Tedy stala se bouře veliká od větru, až se vlny na lodí valily, tak že se již naplňovala lodí.
Amalalu, fo bagade misi. Hano bagadewane gafulubiba: le, dusagai ganodini dadafubiba: le, dusagai da gela sa: imu agoai ba: i.
38 A on z zadu na lodí spal na podušce. I zbudili jej, a řekli jemu: Mistře, nedbáš, že hyneme?
Be Yesu da dusagai fa: no bega: golai dialebe ba: i. Amalalu, ilia da Yesu didilisili, amane sia: i, “Olelesu! Ninia da bogole gela sa: imu galebe! Di da hame asigibala: ?”
39 I probudiv se, přimluvil větru, a řekl moři: Umlkni, a upokoj se. I přestal vítr, a stalo se utišení veliké.
Yesu E nedigili, fo amoma gagabole sia: i. Hano gafului amoma, “Ouiya: ma! Olofole dialoma!” Amalalu, fo da yolesi amola hano da bu olofole noga: iwane ba: i.
40 I řekl jim: Proč se tak bojíte? Jakž to, že nemáte víry?
E da ilima amane sia: i, “Dilia da abuliba: le beda: bela: ? Abuliba: le dafawaneyale hame dawa: bela: ?”
41 I báli se bázní velikou, a pravili jeden k druhému: I kdo jest medle tento, že i vítr i moře poslouchají jeho?
Ilia bagadewane beda: ne, gilisili sia: dasu amo, “Go dunu da nowa dunula: ? Fo amola hano ea sia: nababeba: le, go dunu da nowala: ?”
