Marek 3
1 I všel opět do školy, a byl tu člověk, maje ruku uschlou.
Basa naa boe, Yesus se baliꞌ risiꞌ ume hule-oꞌe. Sa naa Ana nita atahori esa lima na seri maꞌamateꞌ.
2 I šetřili ho, uzdraví-li jej v sobotu, aby ho obžalovali.
Sa naa o hambu atahori hira mana sangga-sangga dalaꞌ fo fee salaꞌ neu Yesus. De ara memeteꞌ, fo rae rahine Ana nae naꞌahahaiꞌ atahori nandaa no fai hahae aoꞌ, do hokoꞌ.
3 I řekl tomu člověku, kterýž měl uschlou ruku: Povstaň u prostřed.
Yesus noꞌe atahori naa nae, “Uma misiꞌ ia.”
4 I dí jim: Sluší-li v sobotu dobře činiti, čili zle, život zachovati, čili zamordovati? Oni pak mlčeli.
Boe ma natane basa atahori naa ra nae, “Tungga hita atoran agama na, saa fo hita bole tao nandaa no fai hahae aoꞌ? Hita tao maloleꞌ, do afiꞌ? Hita tao tahaiꞌ atahori, do tao tisa e?” Te basa se neneeꞌ a.
5 A když pohleděl na ně vůkol s hněvem, zarmoutiv se nad tvrdostí srdce jejich, řekl člověku: Vztáhni tu ruku svou. I vztáhl, a učiněna jest ta ruka jeho zdravá jako druhá.
Boe ma Yesus namanasa no rala na susa nala seli, huu sira tao fadꞌuli lenaꞌ neu sira atoran na, te nda tao fadꞌuli neu atahori fo lima maꞌamateꞌ seseriꞌ naa sa. De Ana nakarereluk seꞌu rereoꞌ se, ma nafadꞌe atahori naa nae, “Loo lima ma!” Atahori naa loo lima na, nggengger ma, lima na hai.
6 A vyšedše farizeové, hned s Herodiány drželi radu proti němu, kterak by ho zahubili.
De atahori Farisi ra lao hela ume hule-oꞌe naa. Ara raꞌabꞌue ro atahori partei Herodes ra, fo sangga dalaꞌ rae risa Yesus.
7 Ježíš pak odšel s učedlníky svými k moři, a veliké množství od Galilee šlo za ním, i z Judstva,
Lao esa, Yesus no mana tungga nara dinggoꞌ risiꞌ dano Galilea suu na. Atahori naeꞌ rena basa saa fo Eni tao, de rema mia bee-bꞌee. Atahori naa ra rema mia propensi Galilea, Yudea, Idumea, kota Yerusalem, Sidꞌon, Tirus, boe ma loe Yordan bobꞌoa rulu na. Basa se rae randaa ro E.
8 I od Jeruzaléma, i od Idumee, i z Zajordání; i ti, kteříž byli okolo Týru a Sidonu, množství veliké, slyšíce, kteraké věci činí, přišli k němu.
9 I rozkázal učedlníkům svým, aby lodičku ustavičně nahotově měli pro zástup, aby ho netiskli.
Huu atahori nara naeꞌ, Yesus denu mana tungga nara fo sadꞌia fee ofaꞌ esa. Ana nae olaꞌ sia ofaꞌ ata, fo basa se hambu rena, ma afiꞌ rakaseseti ro E.
10 Nebo mnohé uzdravoval, tak že naň padali, aby se ho dotýkali, kteřížkoli měli neduhy.
Feꞌe saꞌ a naa, Eni naꞌahahaiꞌ atahori hedꞌis naeꞌ. Naa de, ia naa basa atahori hedꞌis ra rema rakaseseti rae nggama Eni.
11 A duchové nečistí, jakž ho zazřeli, padali před ním a křičeli, řkouce: Ty jsi ten Syn Boží.
Atahori nitu masoꞌ ra rita E, boe ma raꞌaloli mia mata na. Basa ma, rataa rae, “Ho ia memaꞌ Lamatualain Ana na.”
12 Ale on velmi jim přimlouval, aby ho nezjevovali.
Te Ana naꞌangge nahereꞌ neu se nae, “Hei afiꞌ mifadꞌe atahori mae Au ia, seka!”
13 I vstoupil na horu, a povolal k sobě těch, kterýchž se jemu vidělo; i přišli k němu.
Basa ma Yesus hene nisiꞌ leteꞌ esa ata. Ana noꞌe nala atahori hira ndaa no rala na. Boe ma ara rema risiꞌ Eni.
14 I ustanovil jich dvanácte, aby s ním byli, a aby je poslal kázati,
Ana tengga nala atahori sanahulu rua, ma nafadꞌe se nae, “Hei tungga Au, mi dui-bꞌengga Lamatualain Dudꞌui Malole na neu basa atahori.
15 A aby měli moc uzdravovati nemoci a vymítati ďábelství:
Au fee koasa neu hei, fo oi nitu mia atahori ra.”
16 Šimona, jemuž dal jméno Petr,
Atahori naa ra, nara-nara onaꞌ ia: Simon (fo Yesus babꞌae nara na Petrus), Yakobis Yohanis, (Yakobis no odꞌi na Yohanis ia, ruꞌa se, Sabadius ana na. Yesus babꞌae ruꞌa se nara na ‘Boanerges’, sosoa na ‘onaꞌ ndukurulu.’) Anderias, Felipus, Bartolomeos, Mateos, Tomas, Yakobis (Alpius ana na), Tadius, Simon (mana tungga partei poletik Selot), no Yudꞌas Iskariot (eni mana seo Yesus).
17 A Jakuba Zebedeova, a Jana bratra Jakubova, (a dal jim jméno Boanerges, to jest synové hromovi, )
18 A Ondřeje, a Filipa, a Bartoloměje, a Matouše, a Tomáše, a Jakuba Alfeova, a Taddea, a Šimona Kananitského,
19 A Jidáše Iškariotského, kterýž i zradil jej. I šli s ním domů.
20 A opět sšel se zástup, tak že nemohli ani chleba pojísti.
Basa naa ma, Yesus no mana tungga nara onda baliꞌ mia leteꞌ a. De Yesus no mana tungga nara ume rala reu, atahori naeꞌ rema heo rala se, losa nda kaꞌe raa sa.
21 A slyšavše o tom příbuzní jeho, přišli, aby jej vzali; nebo pravili, že by se smyslem pominul.
Rita taꞌo naa boe, atahori rae, “Mita dei! Ana liliꞌ fadꞌuli ao na.” Bꞌobꞌonggi nara rena atahori olaꞌ taꞌo naa, de rae ro baliꞌ E.
22 Zákonníci pak, kteříž byli přišli z Jeruzaléma, pravili, že Belzebuba má, a že v knížeti ďábelském vymítá ďábly.
Leleꞌ naa meser agama ra mia Yerusalem rema rafadꞌe atahori sia naa rae, “We! Hei afiꞌ tungga-tunggaꞌ Yesus. Ana oi nitu ra taꞌo na, huu hambu koasa mia malangga nitu ra, fo rae Baalsebul.”
23 A povolav jich, mluvil k nim v podobenstvích: Kterak může satan satana vymítati?
Yesus rena taꞌo naa boe, noꞌe basa se de nafadꞌe nae, “Nda masoꞌ dudꞌuꞌat sa! Taꞌo bee de malangga nitu ra oi baliꞌ mana tungga nara!
24 A jestliže království v sobě se rozdvojí, nemůže státi království to.
Mete ma sia nusaꞌ esa, manggarau nara ramusuꞌ na, malangga nda hambu saa sa boe!
25 A rozdvojí-li se dům proti sobě, nebude moci dům ten státi.
Do, mete ma ume isiꞌ esa rarau aoꞌ na, ara sea-sarangganggaa!
26 Tak jestliže povstal satan sám proti sobě, a rozdvojen jest, nemůže státi, ale konec béře.
Onaꞌ naa boe, nitu ra esa musu esa na, ara sea-sarangganggaa, ma rambalulutu!
27 Žádný nemůže nádobí silného, vejda do domu jeho, rozebrati, leč by prvé silného toho svázal; a tehdyť dům jeho zloupí.
Musenedꞌa! Mete ma atahori esa nae nema namanaꞌo buas sia maꞌadereꞌ esa ume na, ana musi paꞌa mates atahori naa dei. Dei fo ana namanaꞌo.
28 Amen pravím vám, že všickni hříchové odpuštěni budou synům lidským, i rouhání, jímž by se rouhali,
De Au ufadꞌe hei: Lamatualain nau fee ambon neu atahori sala nara. Mete ma atahori sa naꞌamuti atahori laen, Lamatualain feꞌe fee ambon sala na.
30 Nebo pravili: Ducha nečistého má.
Yesus naꞌo naa, huu ara fee salaꞌ neu E rae, “Nitu ra dai E!”
31 Tehdy přišli bratří a matka jeho, a stojíce vně, poslali k němu, aby ho vyvolali.
Basa ma, Yesus mama na no odꞌi nara risiꞌ ume naa, rae randaa ro E. Sa naa rambariiꞌ siaꞌ a ume deaꞌ, de denu atahori reu roꞌe.
32 A seděl okolo něho zástup. I řekli jemu: Aj, matka tvá a bratří tvoji vně hledají tebe.
Leleꞌ naa, Yesus nggua-nggua olaꞌ no atahori naeꞌ. Ma atahori rema rafadꞌe rae, “Papa! Papa mama na no odꞌi mara sia deaꞌ. Ara rae randaa ro Papa.”
33 Ale on odpověděl jim, řka: Kdo jest matka má a bratří moji?
Boe ma Yesus nataa nae, “Au mama ngga no toronoo nggara seka?”
34 A obezřev učedlníky vůkol sebe sedící, řekl: Aj, matka má a bratří moji.
Basa ma Ana mete atahori mana endoꞌ rereoꞌ E. De olaꞌ nae, “Basa hei, Au mama ngga no toronoo nggara.
35 Nebo kdož by koli činil vůli Boží, ten jest bratr můj, i sestra má, i matka.
Huu atahori mana tungga Lamatualain hihii-nanau na, sira tebꞌe-tebꞌeꞌ Au bobꞌonggi nggara.”
