Marek 3
1 I všel opět do školy, a byl tu člověk, maje ruku uschlou.
ⲁ̅ⲁⲩⲱ ⲁϥⲃⲱⲕ ⲟⲛ ⲉϩⲟⲩⲛ ⲉⲧⲥⲩⲛⲁⲅⲱⲅⲏ ⲛⲉⲩⲛⲟⲩⲣⲱⲙⲉ ⲇⲉ ⲙⲙⲁⲩ ⲉⲣⲉⲧⲉϥϭⲓϫ ⲙⲟⲟⲩⲧ
2 I šetřili ho, uzdraví-li jej v sobotu, aby ho obžalovali.
ⲃ̅ⲁⲩⲱ ⲛⲉⲩⲡⲁⲣⲁⲧⲏⲣⲓ ⲉⲣⲟϥ ϫⲉ ⲉⲛⲉϥⲛⲁⲑⲉⲣⲁⲡⲟⲩ ⲙⲙⲟϥ ϩⲛ ⲛⲥⲁⲃⲃⲁⲧⲟⲛ ϫⲉ ⲉⲩⲉⲕⲁⲧⲏⲅⲟⲣⲓ ⲙⲙⲟϥ
3 I řekl tomu člověku, kterýž měl uschlou ruku: Povstaň u prostřed.
ⲅ̅ⲁⲩⲱ ⲡⲉϫⲁϥ ⲙⲡⲣⲱⲙⲉ ⲉⲣⲉⲧⲉϥϭⲓϫ ⲙⲟⲟⲩⲧ ϫⲉ ⲧⲱⲟⲩⲛⲅ ⲁⲙⲟⲩ ⲉⲧⲙⲏⲧⲉ
4 I dí jim: Sluší-li v sobotu dobře činiti, čili zle, život zachovati, čili zamordovati? Oni pak mlčeli.
ⲇ̅ⲁⲩⲱ ⲡⲉϫⲁϥ ⲛⲁⲩ ϫⲉ ⲉⲝⲉⲥⲧⲓ ϩⲛ ⲛⲥⲁⲃⲃⲁⲧⲟⲛ ⲉⲣⲡⲉⲧⲛⲁⲛⲟⲩϥ ϫⲛⲣⲡⲉⲑⲟⲟⲩ ⲉⲧⲁⲛϩⲉⲟⲩⲯⲩⲭⲏ ϫⲛⲉⲙⲟⲟⲩⲧⲥ ⲛⲧⲟⲟⲩ ⲇⲉ ⲁⲩⲕⲁⲣⲱⲟⲩ
5 A když pohleděl na ně vůkol s hněvem, zarmoutiv se nad tvrdostí srdce jejich, řekl člověku: Vztáhni tu ruku svou. I vztáhl, a učiněna jest ta ruka jeho zdravá jako druhá.
ⲉ̅ⲁⲩⲱ ⲛⲧⲉⲣⲉϥϭⲱϣⲧ ⲉϩⲟⲩⲛ ⲉϩⲣⲁⲩ ϩⲛ ⲟⲩⲟⲣⲅⲏ ⲉϥⲙⲟⲕϩ ⲛϩⲏⲧ ⲉϫⲙⲡⲧⲱⲙ ⲛϩⲏⲧ ⲙⲡⲉⲩϩⲏⲧ ⲡⲉϫⲁϥ ⲙⲡⲣⲱⲙⲉ ϫⲉ ⲥⲟⲩⲧⲛⲧⲉⲕϭⲓϫ ⲉⲃⲟⲗ ⲁϥⲥⲟⲩⲧⲱⲛⲥ ⲁⲩⲱ ⲁⲥⲗⲟ ⲛϭⲓ ⲧⲉϥϭⲓϫ
6 A vyšedše farizeové, hned s Herodiány drželi radu proti němu, kterak by ho zahubili.
ⲋ̅ⲛⲧⲉⲣⲟⲩⲉⲓ ⲇⲉ ⲉⲃⲟⲗ ⲛⲧⲉⲩⲛⲟⲩ ⲛϭⲓ ⲛⲉⲫⲁⲣⲓⲥⲥⲁⲓⲟⲥ ⲛⲙⲛϩⲏⲣⲱⲇⲓⲁⲛⲟⲥ ⲁⲩϫⲓϣⲟϫⲛⲉ ⲉⲣⲟϥ ϫⲉⲕⲁⲥ ⲉⲩⲉⲧⲁⲕⲟϥ
7 Ježíš pak odšel s učedlníky svými k moři, a veliké množství od Galilee šlo za ním, i z Judstva,
ⲍ̅ⲁⲩⲱ ⲓⲏⲥ ⲁϥⲁⲛⲁⲭⲱⲣⲓ ⲙⲛ ⲛⲉϥⲙⲁⲑⲏⲧⲏⲥ ⲉⲃⲟⲗ ⲉⲧⲉⲑⲁⲗⲁⲥⲥⲁ ⲁⲩⲱ ⲟⲩⲛⲟϭ ⲙⲙⲏⲏϣⲉ ⲉⲃⲟⲗ ϩⲛ ⲧⲅⲁⲗⲓⲗⲁⲓⲁ ⲁⲩⲟⲩⲁϩⲟⲩ ⲛⲥⲱϥ ⲛⲙϯⲟⲩⲇⲁⲓⲁ
8 I od Jeruzaléma, i od Idumee, i z Zajordání; i ti, kteříž byli okolo Týru a Sidonu, množství veliké, slyšíce, kteraké věci činí, přišli k němu.
ⲏ̅ⲛⲙⲑⲓⲉⲣⲟⲥⲟⲗⲩⲙⲁ ⲁⲩⲱ ⲕⲉⲛⲟϭ ⲙⲙⲏⲏϣⲉ ⲉⲃⲟⲗ ϩⲛ ϯⲇⲟⲩⲙⲁⲓⲁ ⲙⲛ ⲡⲉⲕⲣⲟ ⲙⲡⲓⲟⲣⲇⲁⲛⲏⲥ ⲛⲙⲡⲕⲱⲧⲉ ⲛⲧⲩⲣⲟⲥ ⲛⲙⲥⲓⲇⲱⲛ ⲉⲩⲥⲱⲧⲙ ⲉⲛⲉⲧϥⲉⲓⲣⲉ ⲙⲙⲟⲟⲩ ⲁⲩⲉⲓ ϣⲁⲣⲟϥ
9 I rozkázal učedlníkům svým, aby lodičku ustavičně nahotově měli pro zástup, aby ho netiskli.
ⲑ̅ⲁⲩⲱ ⲁϥϫⲟⲟⲥ ⲛⲛⲉϥⲙⲁⲑⲏⲧⲏⲥ ϫⲉ ⲉⲣⲉϩⲉⲛⲉϫⲏⲩ ⲡⲣⲟⲥⲕⲁⲣⲧⲉⲣⲓ ⲉⲣⲟϥ ⲉⲧⲃⲉ ⲡⲙⲏⲏϣⲉ ϫⲉ ⲛⲉⲩⲑⲗⲓⲃⲉ ⲙⲙⲟϥ
10 Nebo mnohé uzdravoval, tak že naň padali, aby se ho dotýkali, kteřížkoli měli neduhy.
ⲓ̅ⲛⲁϣⲉ ⲛⲉⲛⲧⲁϥⲧⲁⲗϭⲟⲟⲩ ⲅⲁⲣ ϩⲱⲥⲧⲉ ⲉⲧⲣⲉⲩϯⲡⲉⲩⲟⲓ ⲉⲣⲟϥ ϫⲉ ⲉⲩⲉϫⲱϩ ⲉⲣⲟϥ ⲁⲩⲱ ⲛⲉⲧⲉⲙⲙⲁⲥⲧⲓⲅⲝ ϩⲓⲱⲟⲩ
11 A duchové nečistí, jakž ho zazřeli, padali před ním a křičeli, řkouce: Ty jsi ten Syn Boží.
ⲓ̅ⲁ̅ⲙⲛ ⲛⲉⲡⲛⲁ ⲛⲁⲕⲁⲑⲁⲣⲧⲟⲛ ⲉⲩϣⲁⲛⲛⲁⲩ ⲉⲣⲟϥ ϣⲁⲩⲡⲁϩⲧⲟⲩ ϩⲁⲣⲁⲧϥ ⲛⲥⲉϫⲓϣⲕⲁⲕ ⲉⲃⲟⲗ ⲉⲩϫⲱ ⲙⲙⲟⲥ ϫⲉ ⲛⲧⲟⲕ ⲡⲉ ⲡϣⲏⲣⲉ ⲙⲡⲛⲟⲩⲧⲉ
12 Ale on velmi jim přimlouval, aby ho nezjevovali.
ⲓ̅ⲃ̅ⲁⲩⲱ ⲛⲉϥⲉⲡⲓⲧⲓⲙⲁ ⲛⲁⲩ ⲉⲙⲁⲧⲉ ϫⲉ ⲛⲛⲉⲩⲟⲩⲟⲛϩϥ ⲉⲃⲟⲗ
13 I vstoupil na horu, a povolal k sobě těch, kterýchž se jemu vidělo; i přišli k němu.
ⲓ̅ⲅ̅ⲁϥⲃⲱⲕ ⲇⲉ ⲉϩⲣⲁⲓ ⲉⲡⲧⲟⲟⲩ ⲁⲩⲱ ⲁϥⲙⲟⲩⲧⲉ ⲉⲛⲉⲧϥⲟⲩⲁϣⲟⲩ
14 I ustanovil jich dvanácte, aby s ním byli, a aby je poslal kázati,
ⲓ̅ⲇ̅ⲁϥⲛⲉϩⲙⲛⲧⲥⲛⲟⲟⲩⲥ ⲉⲃⲟⲗ ⲛϩⲏⲧⲟⲩ ⲛⲁⲓ ⲛⲧⲁϥϯ ⲡⲓⲛⲟⲩ ⲛⲉⲁⲡⲟⲥⲧⲟⲗⲟⲥ ϫⲉ ⲉⲩⲉϣⲱⲡⲉ ⲛⲙⲙⲁϥ ⲁⲩⲱ ⲛϥϫⲟⲟⲩⲥⲉ ⲉⲃⲟⲗ ⲉⲧⲁϣⲉⲟⲓϣ
15 A aby měli moc uzdravovati nemoci a vymítati ďábelství:
ⲓ̅ⲉ̅ⲛϥϯ ⲛⲁⲩ ⲛⲧⲉⲝⲟⲩⲥⲓⲁ ⲉⲛⲉϫ ⲇⲁⲓⲙⲱⲛⲓⲟⲛ ⲉⲃⲟⲗ
16 Šimona, jemuž dal jméno Petr,
ⲓ̅ⲋ̅ⲁⲩⲱ ⲁϥⲧⲁϩⲟ ⲉⲣⲁⲧⲟⲩ ⲙⲡⲙⲛⲧⲥⲛⲟⲟⲩⲥ ⲁⲩⲱ ⲥⲓⲙⲱⲛ ⲁϥϯⲟⲩⲣⲁⲛ ⲉⲣⲟϥ ϫⲉ ⲡⲉⲧⲣⲟⲥ
17 A Jakuba Zebedeova, a Jana bratra Jakubova, (a dal jim jméno Boanerges, to jest synové hromovi, )
ⲓ̅ⲍ̅ⲁⲩⲱ ⲓⲁⲕⲱⲃⲟⲥ ⲡϣⲏⲣⲉ ⲛⲍⲉⲃⲉⲇⲁⲓⲟⲥ ⲛⲙⲓⲱϩⲁⲛⲏⲥ ⲡⲥⲟⲛ ⲛⲓⲁⲕⲱⲃⲟⲥ ⲁϥϯϩⲉⲛⲣⲁⲛ ⲉⲣⲟⲟⲩ ϫⲉ ⲃⲟⲁⲛⲏⲣⲅⲉⲥ ⲉⲧⲉ ⲡⲁⲓ ⲡⲉ ⲛϣⲏⲣⲉ ⲙⲡⲉϩⲣⲟⲩⲃⲃⲁⲉⲓ
18 A Ondřeje, a Filipa, a Bartoloměje, a Matouše, a Tomáše, a Jakuba Alfeova, a Taddea, a Šimona Kananitského,
ⲓ̅ⲏ̅ⲁⲩⲱ ⲁⲛⲇⲣⲉⲁⲥ ⲛⲙⲫⲓⲗⲓⲡⲡⲟⲥ ⲛⲙⲃⲁⲣⲑⲟⲗⲟⲙⲁⲓⲟⲥ ⲙⲛⲙⲁⲑⲁⲓⲟⲥ ⲛⲙⲑⲱⲙⲁⲥ ⲁⲩⲱ ⲓⲁⲕⲱⲃⲟⲥ ⲡϣⲏⲣⲉ ⲛⲁⲗⲫⲁⲓⲟⲥ ⲙⲛⲑⲁⲇⲇⲁⲓⲟⲥ ⲁⲩⲱ ⲥⲓⲙⲱⲛ ⲡⲕⲁⲛⲁⲛⲁⲓⲟⲥ
19 A Jidáše Iškariotského, kterýž i zradil jej. I šli s ním domů.
ⲓ̅ⲑ̅ⲛⲙⲓⲟⲩⲇⲁⲥ ⲡⲓⲥⲕⲁⲣⲓⲱⲧⲏⲥ ⲡⲉⲛⲧⲁϥⲡⲁⲣⲁⲇⲓⲇⲟⲩ ⲙⲙⲟϥ
20 A opět sšel se zástup, tak že nemohli ani chleba pojísti.
ⲕ̅ⲁⲩⲱ ⲁϥⲉⲓ ⲉϩⲟⲩⲛ ⲉⲡⲏⲉⲓ ⲁⲡⲙⲏⲏϣⲉ ⲟⲛ ⲥⲱⲟⲩϩ ⲉⲣⲟϥ ϩⲱⲥⲧⲉ ⲛⲥⲉⲧⲙⲥⲣϥⲉ ⲉⲟⲩⲉⲙⲡⲉⲩⲟⲉⲓⲕ
21 A slyšavše o tom příbuzní jeho, přišli, aby jej vzali; nebo pravili, že by se smyslem pominul.
ⲕ̅ⲁ̅ⲛⲧⲉⲣⲟⲩⲥⲱⲧⲙ ⲇⲉ ⲛϭⲓ ⲛⲉϥⲣⲱⲙⲉ ⲁⲩⲉⲓ ⲉⲃⲟⲗ ⲉⲁⲙⲁϩⲧⲉ ⲙⲙⲟϥ ⲛⲉⲩϫⲱ ⲅⲁⲣ ⲙⲙⲟⲥ ϫⲉ ⲁⲡⲉϥϩⲏⲧ ⲡⲱϣⲥ
22 Zákonníci pak, kteříž byli přišli z Jeruzaléma, pravili, že Belzebuba má, a že v knížeti ďábelském vymítá ďábly.
ⲕ̅ⲃ̅ⲁⲩⲱ ⲛⲉⲅⲣⲁⲙⲙⲁⲧⲉⲩⲥ ⲛⲧⲁⲩⲉⲓ ⲉⲃⲟⲗ ϩⲛ ⲑⲓⲉⲣⲟⲥⲟⲗⲩⲙⲁ ⲛⲉⲩϫⲱ ⲙⲙⲟⲥ ϫⲉ ⲉⲣⲉⲃⲉⲉⲗⲍⲉⲃⲟⲩⲗ ⲛⲙⲙⲁϥ ⲁⲩⲱ ϩⲙ ⲡⲁⲣⲭⲱⲛ ⲛⲛⲇⲁⲓⲙⲱⲛⲓⲟⲛ ⲉϥⲛⲉϫⲇⲁⲓⲙⲱⲛⲓⲟⲛ ⲉⲃⲟⲗ
23 A povolav jich, mluvil k nim v podobenstvích: Kterak může satan satana vymítati?
ⲕ̅ⲅ̅ⲁϥⲙⲟⲩⲧⲉ ⲇⲉ ⲉⲣⲟⲟⲩ ⲁϥϣⲁϫⲉ ⲛⲙⲙⲁⲩ ϩⲛ ϩⲉⲛⲡⲁⲣⲁⲃⲟⲗⲏ ⲉϥϫⲱ ⲙⲙⲟⲥ ϫⲉ ⲛⲁϣ ⲛϩⲉ ⲡⲥⲁⲧⲁⲛⲁⲥ ϥⲛⲁⲛⲉϫⲡⲥⲁⲧⲁⲛⲁⲥ ⲉⲃⲟⲗ
24 A jestliže království v sobě se rozdvojí, nemůže státi království to.
ⲕ̅ⲇ̅ⲁⲩⲱ ⲉⲣϣⲁⲛⲟⲩⲙⲛⲧⲣⲣⲟ ⲡⲱⲣϫ ⲉⲛⲉⲥⲉⲣⲏⲩⲛⲥⲛⲁϣⲁϩⲉ ⲁⲛ ⲉⲣⲁⲧⲥ ⲛϭⲓ ⲧⲙⲛⲧⲣⲣⲟ ⲉⲧⲙⲙⲁⲩ
25 A rozdvojí-li se dům proti sobě, nebude moci dům ten státi.
ⲕ̅ⲉ̅ⲁⲩⲱ ⲉⲣϣⲁⲛⲟⲩⲏⲉⲓ ⲡⲱⲣϫ ⲉⲛⲉϥⲉⲣⲏⲩ ⲛⲛⲉϣⲡⲏⲉⲓ ⲉⲧⲙⲙⲁⲩ ⲁϩⲉⲣⲁⲧϥ
26 Tak jestliže povstal satan sám proti sobě, a rozdvojen jest, nemůže státi, ale konec béře.
ⲕ̅ⲋ̅ⲁⲩⲱ ⲉϣϫⲉ ⲡⲥⲁⲧⲁⲛⲁⲥ ⲁϥⲧⲱⲟⲩⲛ ⲛⲧⲟϥ ⲉϫⲱϥ ⲁⲩⲱ ⲁϥⲡⲱⲣϫ ⲛⲛⲉϥⲉϣⲁϩⲉⲣⲁⲧϥ ⲁⲗⲗⲁ ⲁⲧⲉϥϩⲁⲏ ϣⲱⲡⲉ
27 Žádný nemůže nádobí silného, vejda do domu jeho, rozebrati, leč by prvé silného toho svázal; a tehdyť dům jeho zloupí.
ⲕ̅ⲍ̅ⲁⲗⲗⲁ ⲙⲛⲗⲁⲁⲩ ⲛⲁϣⲃⲱⲕ ⲉϩⲟⲩⲛ ⲉⲡⲏⲉⲓ ⲙⲡϫⲱⲱⲣⲉ ⲛϥⲧⲱⲣⲡ ⲛⲛⲉϥϩⲛⲁⲟⲩ ⲉϥⲧⲙⲙⲟⲩⲣ ⲛϣⲟⲣⲡ ⲙⲡϫⲱⲱⲣ ⲁⲩⲱ ⲧⲟⲧⲉ ⲛϥⲧⲱⲣⲡ ⲙⲡⲉϥⲏⲉⲓ
28 Amen pravím vám, že všickni hříchové odpuštěni budou synům lidským, i rouhání, jímž by se rouhali,
ⲕ̅ⲏ̅ϩⲁⲙⲏⲛ ϯϫⲱ ⲙⲙⲟⲥ ⲛⲏⲧⲛ ϫⲉ ⲛⲟⲃⲉ ⲛⲓⲙ ϩⲓⲟⲩⲁ ⲛⲓⲙ ⲉⲧⲟⲩⲛⲁϫⲟⲟⲩ ⲛϭⲓ ⲛϣⲏⲣⲉ ⲛⲣⲣⲱⲙⲉ ⲥⲉⲛⲁⲕⲁⲁⲩ ⲛⲁⲩ ⲉⲃⲟⲗ
30 Nebo pravili: Ducha nečistého má.
ⲗ̅ⲉⲃⲟⲗ ϫⲉ ⲥⲉϫⲱ ⲙⲙⲟⲥ ϫⲉ ⲟⲩⲡⲛⲁ ⲛⲁⲕⲁⲑⲁⲣⲧⲟⲛ ⲛⲙⲙⲁϥ
31 Tehdy přišli bratří a matka jeho, a stojíce vně, poslali k němu, aby ho vyvolali.
ⲗ̅ⲁ̅ⲁⲩⲱ ⲁⲩⲉⲓ ⲛϭⲓ ⲧⲉϥⲙⲁⲁⲩ ⲙⲛ ⲛⲉϥⲥⲛⲏⲩ ⲁⲩⲁϩⲉⲣⲁⲧⲟⲩ ϩⲓⲃⲟⲗ ⲁⲩⲱ ⲁⲩϫⲟⲟⲩ ⲛⲁϥ ⲉϩⲟⲩⲛ ⲉⲩⲙⲟⲩⲧⲉ ⲉⲣⲟϥ
32 A seděl okolo něho zástup. I řekli jemu: Aj, matka tvá a bratří tvoji vně hledají tebe.
ⲗ̅ⲃ̅ⲁⲩⲱ ⲛⲉϥϩⲙⲟⲟⲥ ϩⲙ ⲡⲉϥⲕⲱⲧⲉ ⲛϭⲓ ⲟⲩⲙⲏⲏϣⲉ ⲡⲉϫⲁⲩ ⲇⲉ ⲛⲁⲩ ϫⲉ ⲉⲓⲥ ⲧⲉⲕⲙⲁⲁⲩ ⲙⲛ ⲛⲉⲕⲥⲛⲏⲩ ⲥⲉⲕⲱⲧⲉ ⲛⲥⲱⲕ ϩⲓⲃⲟⲗ
33 Ale on odpověděl jim, řka: Kdo jest matka má a bratří moji?
ⲗ̅ⲅ̅ⲁϥⲟⲩⲱϣⲃ ⲇⲉ ⲉϥϫⲱ ⲙⲙⲟⲥ ⲛⲁⲩ ϫⲉ ⲛⲓⲙ ⲧⲉ ⲧⲁⲙⲁⲁⲩ ⲁⲩⲱ ⲛⲓⲙ ⲛⲉ ⲛⲁⲥⲛⲏⲩ
34 A obezřev učedlníky vůkol sebe sedící, řekl: Aj, matka má a bratří moji.
ⲗ̅ⲇ̅ⲁϥϭⲱϣⲧ ⲉⲛⲉⲧⲙⲡⲉϥⲕⲱⲧⲉ ⲉⲧϩⲙⲟⲟⲥ ϩⲁϩⲧⲏϥ ⲡⲉϫⲁϥ ϫⲉ ⲉⲓⲥ ⲧⲁⲙⲁⲁⲩ ⲁⲩⲱ ⲛⲁⲥⲛⲏⲩ
35 Nebo kdož by koli činil vůli Boží, ten jest bratr můj, i sestra má, i matka.
ⲗ̅ⲉ̅ⲡⲉⲧⲛⲁⲉⲓⲣⲉ ⲅⲁⲣ ⲙⲡⲟⲩⲱϣ ⲙⲡⲛⲟⲩⲧⲉ ⲡⲁⲓ ⲡⲉ ⲡⲁⲥⲟⲛ ⲁⲩⲱ ⲧⲁⲥⲱⲛⲉ ⲁⲩⲱ ⲧⲁⲙⲁⲁⲩ
