Marek 15
1 A hned ráno, uradivše se přední kněží s staršími a s zákonníky i se vším shromážděním, svázavše Ježíše, vedli jej a dali Pilátovi.
Et confestim, mane consilium facientes summi sacerdotes cum senioribus, et Scribis, et universo concilio, vincientes Iesum, duxerunt, et tradiderunt Pilato.
2 I otázal se ho Pilát: Ty-li jsi ten král Židovský? A on odpověděv, řekl jemu: Ty pravíš.
Et interrogavit eum Pilatus: Tu es rex Iudaeorum? At ille respondens, ait illi: Tu dicis.
3 I žalovali na něj přední kněží mnoho. On pak nic neodpovídal.
Et accusabant eum summi sacerdotes in multis.
4 Tedy Pilát otázal se ho opět, řka: Nic neodpovídáš? Hle, jak mnoho proti tobě svědčí.
Pilatus autem rursum interrogavit eum, dicens: Non respondes quidquam? vide in quantis te accusant.
5 Ale Ježíš předce nic neodpověděl, tak že se podivil Pilát.
Iesus autem amplius nihil respondit, ita ut miraretur Pilatus.
6 V svátek pak propouštíval jim jednoho z vězňů, za kteréhož by koli prosili.
Per diem autem festum solebat dimittere illis unum ex vinctis, quemcumque petissent.
7 I byl jeden, kterýž sloul Barabáš, s svárlivými v vězení, kteříž v svadě vraždu byli spáchali.
Erat autem qui dicebatur Barrabas, qui cum seditiosis erat vinctus, qui in seditione fecerat homicidium.
8 A zvolav zástup, počal prositi, aby učinil, jakož jim vždycky činíval.
Et cum ascendisset turba, coepit rogare, sicut semper faciebat illis.
9 Pilát pak odpověděl jim, řka: Chcete-li, propustím vám krále Židovského?
Pilatus autem respondit eis, et dixit: Vultis dimittam vobis regem Iudaeorum?
10 (Nebo věděl, že jej z závisti vydali přední kněží.)
Sciebat enim quod per invidiam tradidissent eum summi sacerdotes.
11 Ale přední kněží ponukli zástupu, aby jim raději propustil Barabáše.
Pontifices autem concitaverunt turbam, ut magis Barabbam dimitteret eis.
12 A Pilát odpověděv, řekl jim zase: Což pak chcete, ať učiním tomu, kteréhož králem Židovským nazýváte?
Pilatus autem iterum respondens, ait illis: Quid ergo vultis faciam regi Iudaeorum?
13 A oni opět zvolali: Ukřižuj ho.
At illi iterum clamaverunt: Crucifige eum.
14 A Pilát pravil jim: I co zlého učinil? Oni pak více volali: Ukřižuj ho.
Pilatus vero dicebat illis: Quid enim mali fecit? At illi magis clamabant: Crucifige eum.
15 Tedy Pilát, chtě lidu dosti učiniti, pustil jim Barabáše, a dal jim Ježíše ubičovaného, aby byl ukřižován.
Pilatus autem volens populo satisfacere, dimisit illis Barabbam, et tradidit Iesum flagellis caesum, ut crucifigeretur.
16 Žoldnéři pak uvedli jej vnitř do síně, do rathouzu, a svolali všecku zběř.
Milites autem duxerunt eum in atrium praetorii, et convocant totam cohortem,
17 I oblékli jej v šarlat, a korunu zpletše z trní, vložili naň.
et induunt eum purpura, et imponunt ei plectentes spineam coronam.
18 I počali ho pozdravovati: Zdráv buď, králi Židovský.
Et coeperunt salutare eum: Ave rex Iudaeorum.
19 A bili hlavu jeho třtinou, a plili na něj, a sklánějíce kolena, klaněli se jemu.
Et percutiebant caput eius arundine: et conspuebant eum, et ponentes genua, adorabant eum.
20 A když se jemu naposmívali, svlékli s něho šarlat, a oblékli jej v roucho jeho vlastní. I vedli jej, aby ho ukřižovali.
Et postquam illuserunt ei, exuerunt illum purpura, et induerunt eum vestimentis suis: et educunt illum ut crucifigerent eum.
21 I přinutili nějakého Šimona Cyrenenského, pomíjejícího, (kterýž šel z pole, otce Alexandrova a Rufova, ) aby nesl kříž jeho.
Et angariaverunt praetereuntem quempiam, Simonem Cyrenaeum venientem de villa, patrem Alexandri, et Rufi, ut tolleret crucem eius.
22 I vedli jej až na místo Golgota, to jest, (vyložil-li by, ) popravné místo.
Et perducunt illum in Golgotha locum: quod est interpretatum Calvariae locus.
23 I dávali mu píti víno s mirrou, ale on nepřijal.
Et dabant ei bibere myrrhatum vinum: et non accepit.
24 A ukřižovavše jej, rozdělili roucha jeho, mecíce o ně los, kdo by co vzíti měl.
Et crucifigentes eum, diviserunt vestimenta eius, mittentes sortem super eis, quis quid tolleret.
25 A byla hodina třetí, když ho ukřižovali.
Erat autem hora tertia: et crucifixerunt eum.
26 A byl nápis viny jeho napsán: Král Židovský.
Et erat titulus causae eius inscriptus: REX IUDAeORUM.
27 Ukřižovali také s ním dva lotry, jednoho na pravici, a druhého na levici jeho.
Et cum eo crucifigunt duos latrones: unum a dextris, et alium a sinistris eius.
28 I naplněno jest písmo, řkoucí: A s nepravými počten jest.
Et impleta est scriptura, quae dicit: Et cum iniquis reputatus est.
29 A kteříž chodili mimo něj, rouhali se jemu, potřásajíce hlavami svými, a říkajíce: Hahá, kterýž rušíš chrám, a ve třech dnech vzděláváš,
Et praetereuntes blasphemabant eum, moventes capita sua, et dicentes: Vah qui destruis templum Dei, et in tribus diebus reaedificas:
30 Spomoz sobě samému, a sstup s kříže.
salvum fac temetipsum descendens de cruce.
31 Též i přední kněží posmívajíce se, jeden k druhému s zákonníky pravili: Jinýmť pomáhal, sám sobě pomoci nemůže.
Similiter et summi sacerdotes illudentes, ad alterutrum cum Scribis dicebant: Alios salvos fecit, seipsum non potest salvum facere.
32 Kristus, ten král Izraelský, nechažť nyní sstoupí s kříže, ať uzříme, a uvěříme. A i ti, kteříž s ním ukřižování byli, útržku mu činili.
Christus rex Israel descendat nunc de cruce, ut videamus, et credamus. Et qui cum eo crucifixi erant, convitiabantur ei.
33 A když byla hodina šestá, stala se tma po vší zemi až do hodiny deváté.
Et facta hora sexta, tenebrae factae sunt per totam terram usque in horam nonam.
34 A v hodinu devátou zvolal Ježíš hlasem velikým, řka: Elói, Elói, lama zabachtani? Což se vykládá: Bože můj, Bože můj, pročs mne opustil?
Et hora nona exclamavit Iesus voce magna, dicens: Eloi, eloi, lammasabacthani? quod est interpretatum: Deus meus, Deus meus, ut quid dereliquisti me?
35 A někteří z okolo stojících, slyševše to, pravili: Hle, Eliáše volá.
Et quidam de circumstantibus audientes, dicebant: Ecce Eliam vocat.
36 A běžev jeden, naplnil hubu octem, a vloživ na tresť, dával jemu píti, řka: Ponechte, uzříme, přijde-li Eliáš, aby jej složil.
Currens autem unus, et implens spongiam aceto, circumponensque calamo, potum dabat ei, dicens: Sinite, videamus si veniat Elias ad deponendum eum.
37 Ježíš pak zvolav hlasem velikým, pustil duši.
Iesus autem emissa voce magna expiravit.
38 A opona v chrámě roztrhla se na dvé, od vrchu až dolů.
Et velum templi scissum est in duo, a summo usque deorsum.
39 Viděv pak centurio, kterýž tu naproti stál, že tak volaje, vypustil duši, řekl: Jistě člověk tento Syn Boží byl.
Videns autem Centurio, qui ex adverso stabat, quia sic clamans expirasset, ait: Vere hic homo Filius Dei erat.
40 Byly pak tu i ženy, zdaleka se dívajíce, mezi nimiž byla Maria Magdaléna, a Maria Jakuba menšího, a Jozesova mátě, a Salome,
Erant autem et mulieres de longe aspicientes: inter quas erat Maria Magdalene, et Maria Iacobi minoris, et Ioseph mater, et Salome:
41 Kteréž, když ještě byl v Galilei, chodily za ním a posluhovaly jemu, i jiné mnohé, kteréž byly s ním vstoupily do Jeruzaléma.
et cum esset in Galilaea, sequebantur eum, et ministrabant ei, et aliae multae, quae simul cum eo ascenderant Ierosolymam.
42 A když již byl večer, (že byl den připravování, to jest před sobotou, )
Et cum iam sero esset factum (quia erat parasceve, quod est ante sabbatum)
43 Přišed Jozef z Arimatie, počestná osoba úřadná, kterýž také očekával království Božího, směle všel ku Pilátovi, a prosil za tělo Ježíšovo.
venit Ioseph ab Arimathia nobilis decurio, qui et ipse erat expectans regnum Dei, et audacter introivit ad Pilatum, et petiit corpus Iesu.
44 Pilát pak podivil se, již-li by umřel. A povolav centuriona, otázal se ho, dávno-li je umřel.
Pilatus autem mirabatur si iam obiisset. Et accersito centurione, interrogavit eum si iam mortuus esset.
45 A zvěděv od centuriona, dal tělo Jozefovi.
Et cum cognovisset a centurione, donavit corpus Ioseph.
46 I koupiv plátna, a sňav ho, obvinul v plátno, a položil do hrobu, kterýž byl vytesán z skály, a přivalil kámen ke dveřům hrobovým.
Ioseph autem mercatus sindonem, et deponens eum involvit in sindone, et posuit eum in monumento, quod erat excisum de petra, et advolvit lapidem ad ostium monumenti.
47 Ale Maria Magdaléna a Maria Jozesova dívaly se, kde by byl položen.
Maria autem Magdalene, et Maria Ioseph aspiciebant ubi poneretur.
