Marek 15
1 A hned ráno, uradivše se přední kněží s staršími a s zákonníky i se vším shromážděním, svázavše Ježíše, vedli jej a dali Pilátovi.
И на сутринта главните свещеници със старейшините и книжниците и целият синедрион, незабавно се съвещаха и като вързаха Исуса, заведоха Го и Го предадоха на Пилата.
2 I otázal se ho Pilát: Ty-li jsi ten král Židovský? A on odpověděv, řekl jemu: Ty pravíš.
И Пилат Го попита: Ти Юдейският цар ли си? А Той му отговори и рече: Ти казваш.
3 I žalovali na něj přední kněží mnoho. On pak nic neodpovídal.
И главните свещеници Го обвиняваха в много неща.
4 Tedy Pilát otázal se ho opět, řka: Nic neodpovídáš? Hle, jak mnoho proti tobě svědčí.
О Имаше още и жени, които гледаха отдалеч, между които бяха и Мария Магдалина, и Мария майката на малкия Яков и на Иосия, и Саломия;
5 Ale Ježíš předce nic neodpověděl, tak že se podivil Pilát.
Но Исус нищо вече не отговори, така щото Пилат се чудеше.
6 V svátek pak propouštíval jim jednoho z vězňů, za kteréhož by koli prosili.
А на всеки празник той им пущаше по един затворник, когото биха поискали.
7 I byl jeden, kterýž sloul Barabáš, s svárlivými v vězení, kteříž v svadě vraždu byli spáchali.
А в онова време имаше някой си на име Варава, затворен заедно с ония бунтовници, които във време на бунта бяха извършили убийство.
8 A zvolav zástup, počal prositi, aby učinil, jakož jim vždycky činíval.
И народът се изкачи и почна да иска от Пилата да им направи, каквото имаше обичай да прави.
9 Pilát pak odpověděl jim, řka: Chcete-li, propustím vám krále Židovského?
А Пилат в отговор им рече: Искате ли да ви пусна Юдейския цар?
10 (Nebo věděl, že jej z závisti vydali přední kněží.)
(понеже видя, че главните свещеници от завист бяха Го предали).
11 Ale přední kněží ponukli zástupu, aby jim raději propustil Barabáše.
Но главните свещеници подбудиха народа да искат по-добре да им пусне Варава.
12 A Pilát odpověděv, řekl jim zase: Což pak chcete, ať učiním tomu, kteréhož králem Židovským nazýváte?
Пилат пак в отговор им рече: Тогава какво да направя с Този, Когото наричате Юдейски цар?
13 A oni opět zvolali: Ukřižuj ho.
А те пак изкрещяха: Разпни Го!
14 A Pilát pravil jim: I co zlého učinil? Oni pak více volali: Ukřižuj ho.
А Пилат им каза: Че какво зло е сторил? Но те много закрещяха: Разпни го!
15 Tedy Pilát, chtě lidu dosti učiniti, pustil jim Barabáše, a dal jim Ježíše ubičovaného, aby byl ukřižován.
Тогава Пилат, като искаше да угоди на народа, пусна им Варава, а Исуса би и Го предаде на разпятие.
16 Žoldnéři pak uvedli jej vnitř do síně, do rathouzu, a svolali všecku zběř.
И войниците Го заведоха вътре в двора, тоест, в преторията, и свикаха цялата дружина.
17 I oblékli jej v šarlat, a korunu zpletše z trní, vložili naň.
И облякоха Му морава мантия, сплетоха и венец от тръни, та го положиха на главата Му.
18 I počali ho pozdravovati: Zdráv buď, králi Židovský.
и почнаха да Го поздравяват със: Здравей, царю Юдейски!
19 A bili hlavu jeho třtinou, a plili na něj, a sklánějíce kolena, klaněli se jemu.
И удряха Го по главата с тръст, заплюваха Го, и коленичейки, кланяха Му се.
20 A když se jemu naposmívali, svlékli s něho šarlat, a oblékli jej v roucho jeho vlastní. I vedli jej, aby ho ukřižovali.
И след като Му се поругаха, съблякоха Му моравата мантия и Го облякоха в Неговите дрехи и Го изведоха вън да Го разпнат.
21 I přinutili nějakého Šimona Cyrenenského, pomíjejícího, (kterýž šel z pole, otce Alexandrova a Rufova, ) aby nesl kříž jeho.
И накараха да носи кръста Му някой си Симон киринеец, баща на Александра и Руфа, който минаваше на връщане от нива.
22 I vedli jej až na místo Golgota, to jest, (vyložil-li by, ) popravné místo.
И завеждат Исуса на мястото Голгота, което значи лобно място.
23 I dávali mu píti víno s mirrou, ale on nepřijal.
И подаваха Му вино смесено със смирна, но Той не прие.
24 A ukřižovavše jej, rozdělili roucha jeho, mecíce o ně los, kdo by co vzíti měl.
И като Го разпъват, разделят си дрехите Му, и хвърлят жребие за тях, кой какво да вземе.
25 A byla hodina třetí, když ho ukřižovali.
А беше третият час, когато Го разпнаха.
26 A byl nápis viny jeho napsán: Král Židovský.
А надписът на обвинението Му бе написан така: Юдейският Цар.
27 Ukřižovali také s ním dva lotry, jednoho na pravici, a druhého na levici jeho.
И с Него разпнаха двама разбойници, един отдясно Му и един отляво Му.
28 I naplněno jest písmo, řkoucí: A s nepravými počten jest.
[И се изпълни писанието, което казва: "И с беззаконните се числи"].
29 A kteříž chodili mimo něj, rouhali se jemu, potřásajíce hlavami svými, a říkajíce: Hahá, kterýž rušíš chrám, a ve třech dnech vzděláváš,
И минаващите оттам Го хулеха, като клатеха глави и казваха: Уха! Ти, който разоряваш храма, и за три дни го пак съграждаш,
30 Spomoz sobě samému, a sstup s kříže.
спаси Себе Си и слез от кръста.
31 Též i přední kněží posmívajíce se, jeden k druhému s zákonníky pravili: Jinýmť pomáhal, sám sobě pomoci nemůže.
Подобно и главните свещеници с книжниците Го ругаеха помежду си, като казваха: Други е избавил, а пък Себе Си не може да избави!
32 Kristus, ten král Izraelský, nechažť nyní sstoupí s kříže, ať uzříme, a uvěříme. A i ti, kteříž s ním ukřižování byli, útržku mu činili.
Христос Израилевият цар, нека слезе сега от кръста, за да видим и да повярваме. И разпнатите с Него Го ругаеха.
33 A když byla hodina šestá, stala se tma po vší zemi až do hodiny deváté.
А на шестия час, настана тъмнина по цялата земя, трая до деветия час.
34 A v hodinu devátou zvolal Ježíš hlasem velikým, řka: Elói, Elói, lama zabachtani? Což se vykládá: Bože můj, Bože můj, pročs mne opustil?
И на деветия час Исус извика със силен глас: "Елои, Елои, Лама Савахтани?" което значи: Боже Мой, Боже Мой, защо си Ме оставил?
35 A někteří z okolo stojících, slyševše to, pravili: Hle, Eliáše volá.
И някои от стоящите там, като чуха казаха: Ето вика Илия.
36 A běžev jeden, naplnil hubu octem, a vloživ na tresť, dával jemu píti, řka: Ponechte, uzříme, přijde-li Eliáš, aby jej složil.
И един се завтече, натопи гъба в оцет, надяна я на тръст, и Му даде да пие, като казваше: Оставете! Да видим дали ще дойде Илия да Го снеме.
37 Ježíš pak zvolav hlasem velikým, pustil duši.
А Исус, като издаде силен глас, издъхна.
38 A opona v chrámě roztrhla se na dvé, od vrchu až dolů.
И завесата на храма се раздра на две, отгоре до долу.
39 Viděv pak centurio, kterýž tu naproti stál, že tak volaje, vypustil duši, řekl: Jistě člověk tento Syn Boží byl.
А стотникът, който стоеше срещу Него, като видя, че така [извика и] издъхна, рече: Наистина тоя човек беше Син Божи.
40 Byly pak tu i ženy, zdaleka se dívajíce, mezi nimiž byla Maria Magdaléna, a Maria Jakuba menšího, a Jozesova mátě, a Salome,
Имаше още и жени, които гледаха отдалеч, между които бяха и Мария Магдалина, и Мария майката на малкия Яков и на Иосия, и Саломия;
41 Kteréž, když ještě byl v Galilei, chodily za ním a posluhovaly jemu, i jiné mnohé, kteréž byly s ním vstoupily do Jeruzaléma.
които, когато беше в Галилея, вървяха подир Исуса и Му служеха; имаше и много други жени, които бяха възлезли с Него в Ерусалим.
42 A když již byl večer, (že byl den připravování, to jest před sobotou, )
И когато вече се свечери, то, понеже беше приготвителен ден, сиреч, срещу събота,
43 Přišed Jozef z Arimatie, počestná osoba úřadná, kterýž také očekával království Božího, směle všel ku Pilátovi, a prosil za tělo Ježíšovo.
дойде Йосиф от Ариматея, един почтен съветник, който и сам ожидаше Божието царство, и осмели се да влезе при Пилата и да поиска Исусовото тяло.
44 Pilát pak podivil se, již-li by umřel. A povolav centuriona, otázal se ho, dávno-li je umřel.
А Пилат се почуди дали е вече умрял, и, като повика стотника, попита го дали е от дълго време мъртъв.
45 A zvěděv od centuriona, dal tělo Jozefovi.
И като се научи от стотника, отстъпи тялото на Йосифа.
46 I koupiv plátna, a sňav ho, obvinul v plátno, a položil do hrobu, kterýž byl vytesán z skály, a přivalil kámen ke dveřům hrobovým.
И той купи плащаница, и като го сне, обви го в плащаницата, и положи го в гроб, който бе изсечен в скала, и привали камък върху гробната врата.
47 Ale Maria Magdaléna a Maria Jozesova dívaly se, kde by byl položen.
А Мария Магдалина и Мария Иосиевата майка гледаха где го полагаха.
