Marek 12
1 Tedy počal jim mluviti v podobenstvích: Vinici štípil člověk, a opletl ji plotem, a vkopal pres, a ustavěl věži, a pronajal ji vinařům, i odšel na cestu.
And he began to speak to them in parables: A man planted a vineyard, and set a hedge about it, and dug a wine-vat, and built a tower; and let it out to husbandmen, and went abroad.
2 A když toho čas byl, poslal k vinařům služebníka, aby od vinařů vzal ovoce z vinice.
And at the season he sent to the husbandmen a servant, that he might receive from the husbandmen of the fruits of the vineyard.
3 Oni pak javše jej, zmrskali ho, a odeslali prázdného.
And they took him, and beat him, and sent him away empty-handed.
4 I poslal k nim zase jiného služebníka. I toho též kamenovavše, ranili v hlavu, a odeslali zohaveného.
And again he sent to them another servant; and him they wounded in the head, and treated shamefully.
5 I poslal opět jiného. I toho zabili, a mnoho jiných, z nichž některé zmrskali, a jiné zmordovali.
And he sent another; and him they killed; and many others, beating some, and killing some.
6 Ještě pak maje jediného syna milého, i toho poslal k nim naposledy, řka: Ustýdnouť se syna mého.
Still he had one beloved son; he sent him last to them, saying, They will respect my son.
7 Ale vinaři řekli jedni k druhým: Tentoť jest dědic; poďte, zabíme jej, a budeť naše dědictví.
But those husbandmen said among themselves, This is the heir; come, let us kill him, and the inheritance will be ours.
8 Tedy javše jej, zabili ho, a vyvrhli ven z vinice.
And they took him and killed him, and cast him out of the vineyard.
9 Což tedy učiní pán vinice? Přijde, a zatratí vinaře ty, a dá vinici jiným.
What will the lord of the vineyard do? He will come and destroy the husbandmen, and will give the vineyard to others.
10 Zdaliž jste písma toho nečtli? Kámen, kterýž zavrhli stavitelé, ten učiněn jest hlavou úhlovou.
And have ye not read this scripture: “The stone which the builders rejected, the same hath become the cornerstone;
11 Ode Pána stalo se toto, a jest divné před očima našima.
from the Lord did this come, and it is marvelous in our eyes”?
12 I hledali ho jíti, ale báli se zástupu; nebo poznali, že podobenství to proti nim pověděl. A nechavše ho, odešli pryč.
And they sought to seize him, but feared the multitude; for they knew that he spoke the parable against them. And they left him, and went away.
13 Potom poslali k němu některé z farizeů a Herodiánů, aby jej polapili v řeči.
And they send to him some of the Pharisees and of the Herodians, to ensnare him in speech.
14 Kteřížto přišedše, řekli jemu: Mistře, víme, že jsi pravdomluvný, a nedbáš na žádného; nebo nepatříš na osobu lidskou, ale v pravdě cestě Boží učíš. Sluší-li daň dávati císaři, čili nic? Dáme-liž, čili nedáme?
And they come and say to him, Teacher, we know that thou art true, and carest for no one; for thou regardest not the person of men, but teachest the way of God in truth. Is it lawful to give tribute to Caesar, or not?
15 On pak znaje pokrytství jejich, řekl jim: Co mne pokoušíte? Přineste mi peníz, ať pohledím.
Shall we give, or shall we not give? But he, seeing their hypocrisy, said to them, Why are ye trying me? Bring me a denary, that I may see it.
16 A oni podali. Tedy řekl jim: Čí jest tento obraz a nápis? A oni řekli mu: Císařův.
And they brought one. And he saith to them, Whose is this image and inscription? And they said to him, Caesar's.
17 I odpověděv Ježíš, řekl jim: Dávejtež tedy, což jest císařova, císaři, a což jest Božího, Bohu. I podivili se tomu.
And Jesus said to them, Render to Caesar the things that are Caesar's, and to God the things that are God's. And they marveled at him exceedingly.
18 Potom přišli k němu saduceové, kteříž praví, že není z mrtvých vstání. I otázali se ho, řkouce:
Then come to him Sadducees, who say that there is no resurrection; and they asked him, saying,
19 Mistře, Mojžíš nám napsal: Kdyby čí bratr umřel, a ostavil manželku, a synů by neměl, aby bratr jeho pojal manželku jeho, a vzbudil símě bratru svému.
Teacher, Moses wrote to us, “If a man's brother die, and leave a wife and no child, his brother shall take his wife, and raise up seed to his brother.”
20 I bylo sedm bratrů. A první pojav manželku, a umřev, nepozůstavil semene.
There were seven brothers; and the first took a wife, and dying left no seed.
21 A druhý pojav ji, také umřel, a aniž ten ostavil semene. A třetí tolikéž.
And the second took her and died, leaving no seed; and the third likewise.
22 A tak ji pojalo těch sedm, a nezůstavili semene. Nejposléze pak po všech umřela i ta žena.
And the seven left no seed. Last of all, the woman also died.
23 Protož při vzkříšení, když z mrtvých vstanou, čí z těch bude manželka? Nebo jich sedm mělo ji za manželku.
In the resurrection, when they have risen, of which of them will she be wife? for the seven had her for a wife.
24 A odpovídaje Ježíš, řekl jim: Zdaliž ne proto bloudíte, že neznáte písem ani moci Boží?
Jesus said to them, Do ye not err on this account, that ye know not the Scriptures, nor the power of God?
25 Nebo když vstanou z mrtvých, nebudou se ženiti ani vdávati, ale budou jako andělé nebeští.
For when they have risen from the dead, they neither marry, nor are given in marriage, but are as the angels in heaven.
26 O mrtvých pak, že mají vstáti, zdaliž jste nečtli v knize Mojžíšově, kterak ve kři promluvil k němu Bůh, řka: Já jsem Bůh Abrahamův, a Bůh Izákův, a Bůh Jákobův?
And concerning the dead, that they are raised, have ye not read in the book of Moses, at the Bush, how God spoke to him, saying, “I am the God of Abraham, and the God of Isaac, and the God of Jacob”?
27 Neníť Bůh mrtvých, ale Bůh živých. Protož vy velmi bloudíte.
He is not the God of the dead, but of the living. Ye err greatly.
28 Tedy přistoupil jeden z zákonníků, slyšev je spolu se hádající, a vida, že jim dobře odpověděl, otázal se ho: Které jest přikázaní první ze všech?
And one of the scribes came up, having heard them reasoning together, and perceiving that he had answered them well, asked him, Which commandment is first of all?
29 A Ježíš odpověděl jemu, že první ze všech přikázaní jest: Slyš, Izraeli, Pán Bůh náš Pán jeden jest.
Jesus answered, The first is, “Hear, O Israel, the Lord our God is one Lord;
30 Protož milovati budeš Pána Boha svého ze všeho srdce svého, a ze vší duše své, a ze vší mysli své, i ze všech mocí svých. To jest první přikázaní.
and thou shalt love the Lord thy God with all thy heart, and with all thy soul, and with all thy mind, and with all thy strength.”
31 Druhé pak podobné toto: Milovati budeš bližního svého jako sebe samého. Většího přikázaní jiného nad tato není.
The second is this: “Thou shalt love thy neighbor as thyself.” There is no other commandment greater than these.
32 I řekl jemu ten zákonník: Mistře, dobře jsi v pravdě pověděl. Nebo jeden jest Bůh, a není jiného kromě něho;
And the scribe said to him, In truth, Teacher, thou hast well said, that He is one, and that there is no other but he;
33 A milovati ho ze všeho srdce, a ze vší mysli, a ze vší duše, i ze všech mocí, a milovati bližního jako sebe samého jest nade všecky zápaly a oběti.
and to love him with all the heart, and with all the understanding, and with all the strength, and to love one's neighbor as one's self, is more than all the whole burnt-offerings and the sacrifices.
34 A viděv Ježíš, že by moudře odpověděl, dí jemu: Nejsi daleko od království Božího. A žádný více nesměl se ho tázati.
And Jesus, perceiving that he answered wisely, said to him, Thou art not far from the kingdom of God. And after this no one dared to question him.
35 I odpovídaje Ježíš, řekl, uče v chrámě: Kterak praví zákonníci, že Kristus jest syn Davidův?
And Jesus answered and said, while he was teaching in the temple, How is it that the scribes say, that the Christ is David's son?
36 Nebo David praví v Duchu svatém: Řekl Pán Pánu mému: Seď na pravici mé, ažť i položím nepřátely tvé za podnože noh tvých.
David himself said in the Holy Spirit, “The Lord said to my lord, Sit thou on my right hand, till I make thine enemies thy footstool.”
37 Poněvadž sám David nazývá jej Pánem, kterakž tedy syn jeho jest? A mnohý zástup rád ho poslouchal.
David himself calleth him lord; and how can he be his son? And the great multitude heard him gladly.
38 I mluvil jim v učení svém: Varujte se zákonníků, kteříž chtějí v krásném rouše choditi, a pozdravováni býti na trzích,
And he said in his teaching, Beware of the scribes, who like to walk about in long robes, and love salutations in the markets,
39 A na předních stolicech seděti v školách, a přední místa míti na večeřech,
and the chief seats in the synagogues, and the first places at feasts;
40 Kteřížto zžírají domy vdovské, a to pod zámyslem dlouhých modliteb. Tiť vezmou soud těžší.
who devour widows' houses, and for a pretence make long prayers. These will receive a far greater condemnation.
41 A posadiv se Ježíš proti pokladnici, díval se, kterak zástup metal peníze do pokladnice. A mnozí bohatí metali mnoho.
And he sat over against the treasury, and was beholding how the people cast money into the treasury. And many that were rich were casting in much.
42 A přišedši jedna chudá vdova, i vrhla dva šarty, což jest čtvrtá částka peníze.
And a certain poor widow came and threw in two mites, which make a farthing.
43 I svolav učedlníky své, dí jim: Amen pravím vám, že tato chudá vdova více uvrhla, než tito všickni, kteříž metali do pokladnice.
And he called to him his disciples, and said to them, Truly do I say to you, that this poor widow hath cast in more than all those who are casting into the treasury.
44 Nebo všickni z toho, což jim zbývalo, metali, ale tato z své chudoby, všecko, což měla, uvrhla, všecku živnost svou.
For they all threw in of their abundance; but she out of her penury threw in all that she had, her whole living.
