Marek 11
1 A když se přiblížili k Jeruzalému a Betfagi i Betany při hoře Olivetské, poslal dva z učedlníků svých.
And when they draw near to Jerusalem, to Bethphage and Bethany, at the mount of Olives, he sends two of his disciples,
2 A řekl jim: Jděte do městečka, kteréž proti vám jest, a hned vejdouce tam, naleznete oslátko přivázané, na kterémž nižádný z lidí neseděl. Odvížíce, přiveďte.
and says to them, Go into the village which is over against you, and immediately on entering into it ye will find a colt tied, upon which no [child] of man has ever sat: loose it and lead it [here].
3 A řekl-liť by vám kdo: Co to činíte? rcete: Že ho Pán potřebuje. A hned je pošle sem.
And if any one say to you, Why do ye this? say, The Lord has need of it; and straightway he sends it hither.
4 I odešli, a nalezli oslátko přivázané vně u dveří na rozcestí. I odvázali je.
And they departed, and found a colt bound to the door without at the crossway, and they loose him.
5 Tedy někteří z těch, kteříž tu stáli, řekli jim: Co činíte, odvazujíce oslátko?
And some of those who stood there said to them, What are ye doing, loosing the colt?
6 Oni pak řekli jim, jakož byl přikázal Ježíš. I nechali jich.
And they said to them as Jesus had commanded. And they let them [do it].
7 Protož přivedli oslátko k Ježíšovi, a vložili na ně roucha svá. I vsedl na ně.
And they led the colt to Jesus, and cast their clothes upon it, and he sat on it;
8 Mnozí pak stlali roucha svá na cestě, a jiní ratolesti sekali z stromů, a metali na cestu.
and many strewed their clothes on the way, and others cut down branches from the trees [and went on strewing them on the way].
9 A kteříž napřed šli, i ti, kteříž za ním šli, volali, řkouce: Hosanna. Požehnaný, kterýž se béře ve jménu Páně.
And those going on before and those following cried out, Hosanna! blessed [be] he that comes in [the] Lord's name.
10 Požehnané království otce našeho Davida, kteréž přišlo ve jménu Páně. Hosanna na výsostech.
Blessed [be] the coming kingdom of our father David. Hosanna in the highest!
11 I všel do Jeruzaléma Ježíš, i do chrámu. A spatřiv tu všecko, když již byla večerní hodina, vyšel do Betany se dvanácti.
And he entered into Jerusalem and into the temple; and having looked round on all things, the hour being already late, he went out to Bethany with the twelve.
12 A druhého dne, když vycházel z Betany, zlačněl.
And on the morrow, when they were gone out of Bethany, he hungered.
13 A uzřev z daleka fík, an má lístí, šel, zda by co nalezl na něm. A když přišel k němu, nic nenalezl kromě lístí; nebo nebyl čas fíků.
And seeing from afar off a fig-tree which had leaves, he came, if perhaps he might find something on it. And having come up to it he found nothing but leaves, for it was not the time of figs.
14 Tedy odpověděv Ježíš, řekl jemu: Již více na věky nižádný z tebe ovoce nejez. A slyšeli to učedlníci jeho. (aiōn g165)
And answering he said to it, Let no one eat fruit of thee any more for ever. And his disciples heard [it]. (aiōn g165)
15 I přišli do Jeruzaléma. A všed Ježíš do chrámu, počal vymítati ty, kteříž prodávali a kupovali v chrámě, a stoly penězoměnců a stolice prodávajících holuby převracel.
And they come to Jerusalem, and entering into the temple, he began to cast out those who sold and who bought in the temple, and he overthrew the tables of the moneychangers and the seats of the dove-sellers,
16 A nedopustil, aby kdo nádobu nesl skrze chrám.
and suffered not that any one should carry any package through the temple.
17 I učil je, řka jim: Zdaliž není psáno, že dům můj dům modlitby slouti bude u všech národů? Vy pak učinili jste jej peleší lotrů.
And he taught saying to them, Is it not written, My house shall be called a house of prayer for all the nations? but ye have made it a den of robbers.
18 Slyšeli pak to zákonníci i přední kněží, a hledali, kterak by jej zahubili; nebo se ho báli, proto že všecken zástup divil se učení jeho.
And the chief priests and the scribes heard [it], and they sought how they might destroy him; for they feared him, because all the crowd were astonished at his doctrine.
19 A když byl večer, vyšel z města.
And when it was evening he went forth without the city.
20 A jdouce ráno, uzřeli ten fík, an usechl z kořene.
And passing by early in the morning they saw the fig-tree dried up from the roots.
21 Tedy zpomenuv Petr, řekl jemu: Mistře, aj, ten fík, kterémuž jsi zlořečil, usechl.
And Peter, remembering [what Jesus had said], says to him, Rabbi, see, the fig-tree which thou cursedst is dried up.
22 I odpověděv Ježíš, řekl jim: Mějte víru Boží.
And Jesus answering says to them, Have faith in God.
23 Nebo amen pravím vám, že kdož by koli řekl hoře této: Zdvihni se a vrz sebou do moře, a nepochyboval by v srdci svém, ale věřil by, že se stane, cožkoli dí, staneť se jemu tak, což by koli řekl.
Verily I say to you, that whosoever shall say to this mountain, Be thou taken away and cast into the sea, and shall not doubt in his heart, but believe that what he says takes place, whatever he shall say shall come to pass for him.
24 Protož pravím vám: Zač byste koli, modléce se, prosili, věřte, že vezmete, a staneť se vám.
For this reason I say to you, All things whatsoever ye pray for and ask, believe that ye receive it, and it shall come to pass for you.
25 A když se postavíte k modlení, odpouštějte, máte-li co proti komu, aby i Otec váš nebeský odpustil vám hříchy vaše.
And when ye stand praying, forgive if ye have anything against any one, that your Father also who is in the heavens may forgive you your offences.
26 Nebo jestliže vy neodpustíte, ani Otec váš, kterýž v nebesích jest, odpustí vám hříchů vašich.
But if ye do not forgive, neither will your Father who is in the heavens forgive your offences.
27 I přišli zase do Jeruzaléma. A když on procházel se v chrámě, přistoupili k němu přední kněží a zákonníci a starší.
And they come again to Jerusalem. And as he walked about in the temple, the chief priests and the scribes and the elders come to him,
28 I řekli jemu: Jakou mocí to činíš? A kdo tobě dal tu takovou moc, abys tyto věci činil?
and they say to him, By what authority doest thou these things? and who gave thee this authority, that thou shouldest do these things?
29 Tedy odpovídaje Ježíš, řekl jim: Otížiť se i já vás na jednu věc. Odpovězte mi, a povím vám, jakou mocí to činím.
And Jesus answering said to them, I also will ask you one thing, and answer me, and I will tell you by what authority I do these things:
30 Křest Janův s nebe-li byl, čili z lidí? Odpovězte mi.
The baptism of John, was it of heaven, or of men? answer me.
31 I rozjímali sami mezi sebou, řkouce: Díme-li: S nebe, díť: Proč jste tedy neuvěřili jemu?
And they reasoned with themselves, saying, If we should say, Of heaven, he will say, Why [then] have ye not believed him?
32 Pakli díme: Z lidí, bojíme se lidu. Nebo všickni o Janovi smyslili, že právě byl prorok.
but should we say, Of men — they feared the people; for all held of John that he was truly a prophet.
33 I odpověděvše, řekli Ježíšovi: Nevíme. A Ježíš odpovídaje, řekl jim: Aniž já vám povím, jakou mocí to činím.
And they answering say to Jesus, We do not know. And Jesus [answering] says to them, Neither do I tell you by what authority I do these things.
