Marek 10
1 A vstav odtud, přišel do končin Judských skrze krajinu za Jordánem ležící. I sešli se k němu zase zástupové, a jakž obyčej měl, opět je učil.
Kayi Yesu pakufuma ku Kapelenawo, walapita mu cimpansha ca Yudeya kutala kwa mulonga wa Yolodano. Bantu bangi balamubunganina, neye walatatika kubeyisha pakwinga ecalikuba cinga cakendi.
2 Tedy přistoupivše farizeové, otázali se ho: sluší-li muži propustiti ženu? pokoušejíce ho.
Lino kwalashika Bafalisi nabambi balesa kumutapa mukanwa pakumwipusheti, “Sena mulawo wasuminisha mutuloba kuleka mukashendi?”
3 On pak odpovídaje, řekl jim: Co vám přikázal Mojžíš?
Neye walabepusheti, “Inga Mose walamupa mulawo ulyeconi?”
4 Kteříž řekli: Mojžíš dopustil lístek rozloučení napsati a propustiti.
Nabo balamukumbuleti, “Mose walasuminisha mutuloba kumuleka mukashendi ne kumulembela cipepala cabushike ne kumutwala kucomwabo.”
5 I odpověděv Ježíš, řekl jim: Pro tvrdost srdce vašeho napsal vám to přikázaní.
Yesu walambeti, “Mose walamulembela mulawo uwu pacebo ca kuyuma mitwi kwenu.
6 Ale od počátku stvoření muže a ženu učinil je Bůh.
Nsombi pacitatiko Lesa mpwalalenga bintu byonse, mbuli mabala ncalambanga, Lesa ‘walababumba mutuloba ne mutukashi.’
7 Protoť opustí člověk otce svého i matku, a přídržeti se bude ženy své.
Pacebo ici, mutuloba nakashiye baishi ne banyina ne kuya kupamankana pamo ne mukashendi.
8 I budou ti dva jedno tělo. A tak již nejsou dva, ale jedno tělo.
weco aba bantu babili nibakabe umo. Neco nkabacilipo babili sobwe, nsombi umo.
9 Protož což Bůh spojil, člověk nerozlučuj.
Neco aba babili Lesa mbwalapamankanya pamo, kapataba muntu shikubapansanya.”
10 A v domě opět učedlníci jeho otázali se ho o též věci.
Mpobalabwela mu ng'anda, beshikwiya balatatika kayi kumwipusha sha makani ngwambanga.
11 I dí jim: Kdož by koli propustil manželku svou a jinou pojal, cizoloží proti ní.
Nsombi nendi Yesu walabambileti, “Na mutuloba uleka mukashi ne kweba mutukashi naumbi, ukute mulandu wa bupombo pakwinga lepishili mukashendi.
12 A jestliže by žena propustila muže svého a za jiného se vdala, cizoloží.
Neye mukashi aleka mulume wakendi ne kuya kwebwa kumutuloba naumbi, neye ukute mulandu wabupombo.”
13 Tedy přinášeli k němu dítky, aby se jich dotýkal. Ale učedlníci přimlouvali těm, kteříž je nesli.
Popelapo bantu nabambi balaleta bana babo kuli Yesu kwambeti abekate makasa ne kubapa colwe, nsombi beshikwiya balakalalila bantu abo balaleta bana kwambeti abape colwe.
14 To viděv Ježíš, nelibě to nesl, a řekl jim: Nechte dítek jíti ke mně, a nebraňte jim, nebo takovýchť jest království Boží.
Yesu mpwalaboneco, walabakalilila beshikwiya bakendi ne kubambileti, “Balekeni bana bese kuno kuli njame. Kamutabakanishanga sobwe. Pakwinga bantu balyeti bana aba, Bwami bwa Lesa nibwabo.
15 Amen pravím vám: Kdož by koli nepřijal království Božího jako dítě, nikoliť do něho nevejde.
Ndamwambilishinga cakubinga kwambeti uyo eti abule kutambula Bwami bwa Lesa eti mwana, nteti akaingilemo.”
16 A bera je na lokty své, a vzkládaje na ně ruce, požehnání jim dával.
Popelapo Yesu walabafukata bana ne kubika makasa akendi palyendibo kwambeti abape colwe.
17 Potom když vyšel na cestu, přiběhl jeden, a poklekna před ním, otázal se ho: Mistře dobrý, co učiním, abych života věčného dědičně došel? (aiōnios g166)
Yesu mpwalatatika bulwendo, muntu naumbi walamufwambila. Walashika ne kwisa kusuntama pantangu ne kumwipusheti, “Amwe bashikwiyisha baina, inga ni cani ncondelela kwinsa kwambeti nkatambule buyumi bwa cindi conse?” (aiōnios g166)
18 I řekl mu Ježíš: Co mne nazýváš dobrým? Žádný není dobrý, než jediný Bůh.
Popelapo nendi Yesu walamukumbuleti, “Inga ni pacebo cini mpolang'ambanga ame kuba waina? Paliya muntu waina nsombi Lesa enka.
19 Přikázaní umíš: Nezcizoložíš, nezabiješ, neukradneš, nevydáš falešného svědectví, neoklamáž, cti otce svého i matku.
Winshi milawo; Kotashina, kotapombola, kotaiba, kotamba bukamboni bwabwepeshi, kotapamba camunobe, kopa bulemu baiso ne banyoko.”
20 A on odpověděv, řekl jemu: Mistře, toho všeho jsem ostříhal od své mladosti.
Nendi walambeti, “Bashikwiyisha ibi ndalatatika kubikonka kufumina kubutwanike bwakame.”
21 Tedy Ježíš pohleděv na něj, zamiloval ho, a řekl jemu: Jednohoť se nedostává. Jdi, a cožkoli máš, prodej, a dej chudým, a budeš míti poklad v nebi; a poď, následuj mne, vezma kříž.
Yesu walamulangishisha ne lusuno, ne kumwambileti, “Ucili wapelebelako cintu cimo. Koya ulishe bintu byonse mbyokute. Mali ngoshucanemo upe bantu bapenshi, wenseco, buboni bwakobe nukabucane kwilu. Panyuma pakendi wise ukonke.”
22 On pak zarmoutiv se pro to slovo, odšel, truchliv jsa; nebo měl mnohá zboží.
Mpwalanyumfwa maswi awo, walawisha cinso walafumapo kaliwongumana, pakwinga walikuba mubile.
23 A pohleděv vůkol Ježíš, dí učedlníkům svým: Jak nesnadně ti, kteříž statky mají, vejdou do království Božího.
Yesu walacebukila beshikwiya bakendi ne kubambileti, “Nicapatali kubantu bakute buboni kwambeti bakengile mu Bwami bwa Lesa.”
24 Tedy učedlníci užasli se nad těmi řečmi jeho. Ježíš pak zase odpověděv, dí jim: Synáčkové, kterak nesnadné jest doufajícím v statek do království Božího vjíti.
Maswi awa alabakankamanisha beshikwiya. Kayi Yesu walabweshapo kwambeti, “Cakubinga, amwe bana bame, nicapatali kuya kwingila mu Bwami bwa Lesa,
25 Snáze jest velbloudu skrze jehelní ucho projíti, nežli bohatému vjíti do království Božího.
cakonsheka munyama ukute kukwiweti ngamila kwambeti apite mukamulyango ka nyeleti, kupita kwambeti muntu ukute buboni akengile mu Bwami bwa Lesa?”
26 Oni pak více se děsili, řkouce mezi sebou: I kdož může spasen býti?
Popelapo beshikwiya balaba ne buyowa ne kutatika kwipushaneti, “Nomba na ncocibeleco niyani welela kupuluka?”
27 A pohleděv na ně Ježíš, dí: U lidíť jest nemožné, ale ne u Boha; nebo u Boha všecko možné jest.
Yesu walabalangishisha, ne kubambileti, “Nkacikonsheke kwelana ne kuyeya kwa bantu, nomba kuli Lesa nendi paliya camukoma. Pakwinga kuli Lesa byonse bikute kukonsheka.”
28 I počal Petr mluviti k němu: Aj, my opustili jsme všecko, a šli jsme za tebou.
Popelapo Petulo walatatika kwamba ne Yesu, “Kamubonani afwe twalashiya byonse kwambeti twendenga nenu.”
29 Odpověděv pak Ježíš, řekl: Amen pravím vám, žádného není, ješto by opustil dům, neb bratří, neb sestry, neb otce, neb matku, neb manželku, neb dítky, neb rolí pro mne a pro evangelium,
Yesu walambeti, “Cakubinga ndamwambilishinga uyo walashiya ng'anda, nambi bakwabo batuloba nebatukashi, nambi baishi, nambi banabendi, nambi mabala pacebo cakame, ne Mulumbe Waina,
31 Mnozíť pak první budou poslední, a poslední první.
Nomba bantu bangi bali kuntangu nibakabe kunyuma, abo bali kunyuma nibakabe kuntangu.”
32 Byli pak na cestě, jdouce do Jeruzaléma, a Ježíš šel napřed. I byli předěšeni, a jdouce za ním, báli se. Tedy pojav opět dvanácte, počal jim praviti, co se jemu má státi,
Mpobalikuba pabulwendo bwakuya ku Yelusalemu, Yesu walikwendela capantangu pa beshikwiya, nabo beshikwiya balikuba bayakamwa, nabo bantu balikubakonkela balikukute buyowa. Yesu walabakuwa palubasu beshikwiya likumi ne babili, ne kutatika kubambila bintu byeshi binshike.
33 Řka: Aj, vstupujeme do Jeruzaléma, a Syn člověka vydán bude předním kněžím a zákonníkům i odsoudí jej na smrt, a vydadí jej pohanům.
Walambeti, “Kamubonani tuli pa bulwendo bwakuya ku Yelusalemu. Twakashika Mwana Muntu nakekatwe ne kutwalwa kuli beshimilumbo bamakulene ne ku beshikwiyisha milawo. Beti bakamomboloshe ne kusuminishana sha kumushina. Kayi ni bakamutwale kubantu bamishobo naimbi.
34 Kteřížto posmívati se budou jemu, a ubičují ho, a uplijí i zabijí jej, ale třetího dne z mrtvých vstane.
Beti bakamunyanshe ne kumusankila mata, ne kumukwapula kayi ne kumushina. Nomba pakapita masuba atatu nendi nakamupundushiwe kubafu.”
35 Tedy přistoupili k němu Jakub a Jan, synové Zebedeovi, řkouce: Mistře, chceme, zač bychom koli prosili tebe, abys učinil nám.
Jemusi ne Yohane, banabendi Sebedayo balamwipusha Yesu kwambeti, “Bashikwiyisha, tusuni kwambeti mutwinshile cili conse nceti tusenge.”
36 On pak řekl jim: Co chcete, abych vám učinil?
Yesu walabepusheti, “Inga mulayandanga ndimwinshileni cani?”
37 I řekli jemu: Dej nám, abychom jeden na pravici tvé a druhý na levici tvé seděli v slávě tvé.
Nabo balakumbuleti, “tulayandangeti mutusuminisheti umo palinjafwe tobabili akekale ku cikasa cakululyo naumbi kucikasa cakucipiko, mwakekala mu bulemeneno bwa Bwami.”
38 Ježíš pak řekl jim: Nevíte, zač prosíte. Můžete-li píti kalich, kterýž já piji, a křtíti se křtem, kterýmž já se křtím?
Nomba Yesu walabambileti, “Nkamucinshi ncomulasengenga. Sena ngamucikonsha kunwa munkomeshi ya mapensho njoti nkanwemo? Nambi kubatishiwa mulubatisho ndoti mbatishiwe?”
39 A oni řekli jemu: Můžeme. Ježíš pak řekl jim: Kalich zajisté, kterýž já piji, píti budete, a křtem, kterýmž já se křtím, křtěni budete,
Nabo balamukumbuleti, “Cakubinga, ingatucikonsha.” Palico Yesu walabambileti, “Ingacibeco, nkomeshi njoti nkanwemo, nenjamwe ningamunwamo, ne lubatisho ndoti nkatambule nenjamwe nimukalutambule.
40 Ale seděti na pravici mé neb na levici mé, neníť má věc dáti, ale kterýmž připraveno jest.
Nomba ame ntameti nkasale muntu shikwikala kucikasa ca kululyo nambi ku cikasa cakucipiko. Lesa mwine eti akape kwa kwikala abo babambilwa misena.”
41 A uslyšavše to deset, počali se hněvati na Jakuba a na Jana.
Mpobalanyumfwako banabo bali likumi balakalalila Jemusi ne Yohane.
42 Ale Ježíš povolav jich, řekl jim: Víte, že ti, kteříž sobě zalibují vládnouti nad národy, panujíť nad nimi; a kteříž velicí u nich jsou, moc provozují nad nimi.
Yesu walakuwa beshikwiya bakendi, ne kubambileti, “Mucinshi cena kwambeti pakati pa bantu bakunsa, bantu bakute kutangunina bakute kulyela bantu babo masuku pamutwi. Bamakulene babo bakute kubonesha ngofu shabo pa bantu babo.
43 Ne takť bude mezi vámi. Ale kdožkoli chtěl by mezi vámi býti veliký, budiž váš služebník.
Nomba nkacelela kubeco pakati palinjamwe sobwe. Uliyense layandanga kuba mukulene pakati palinjamwe, abe musebenshi wenu.
44 A kdožkoli z vás chtěl by býti přední, budiž služebník všech.
Uliyense layandanga kuba mutangunishi wapita bonse pakati penu abe musha wa bonse.
45 Nebo i Syn člověka nepřišel, aby mu sloužili, ale aby sloužil, a aby dal duši svou na vykoupení za mnohé.
Pakwinga nambi Mwana Muntu uliya kwisa kusebenselwa, nsombi kulipa mwine kuba musebenshi, ne kubenga buyumi bwakendi kwambeti alubule bantu bangi.”
46 Tedy přišli do Jericho, a když vycházel on z Jericha, i učedlníci jeho a zástup mnohý, Timeův syn, Bartimeus slepý, seděl podlé cesty, žebře.
Yesu ne beshikwiya bakendi balashika ku Yeliko. Nomba Yesu ne beshikwiya ne likoto linene mpobalikupula mu Yeliko, balacana muntu washipilwa walikukute cinga cakusengasenga kali wekala mumbali mwanshila, muntuyu walikuba Batimeyo mwanendi Timeyo.
47 A když uslyšel, že by byl Ježíš Nazaretský, počal volati a říci: Ježíši, synu Davidův, smiluj se nade mnou.
Mpwalanyumfwa kwambeti Yesu wa ku Nasaleti elapitinga, walatatika kubilikisha, “Yesu mwanendi Dafeti! Kamunyumfwilako nkumbo!”
48 I přimlouvali mu mnozí, aby mlčel. Ale on mnohem více volal: Synu Davidův, smiluj se nade mnou.
Nabambi bantu balamucanchilila kwambeti amwene, nomba nendi empwalapitilisha kubilikisha, “Mwanendi Dafeti kamunyumfwilako nkumbo.”
49 Tedy zastaviv se Ježíš, kázal ho zavolati. I zavolali toho slepého, řkouce jemu: Dobré mysli buď, vstaň, volá tě.
Yesu walemana ne kwambila beshikwiya bakendi eti, “Mukuweni ese kuno.” Neco balamukuwa ne kumwambileti, “Yumisha moyo! Nyamuka! Yesu lakukunga.”
50 On pak povrh plášť svůj, a zchopiv se, šel k Ježíšovi.
Neco muntu washipilwa uyu walafulula mwinjila ne kuwala panshi nekulukila mwilu ne kwisa kuli Yesu.
51 I odpověděv Ježíš, dí jemu: Co chceš, ať učiním? A slepý řekl jemu: Mistře, ať vidím.
Yesu walamwipusheti, “Ulayandanga ndikwinshile cani?” Washipilwa uyo wakumbuleti, “Bashikwiyisha ndayandangeti ntatike kubona.”
52 Tedy Ježíš řekl jemu: Jdi, víra tvá tě uzdravila. A hned prohlédl, a šel cestou za Ježíšem.
“Koya lushomo lwakobe lulapeshepeti ube cena,” Popelapo walatatika kubona cena, ne kukonkela Yesu pabulwendo.
