Marek 10
1 A vstav odtud, přišel do končin Judských skrze krajinu za Jordánem ležící. I sešli se k němu zase zástupové, a jakž obyčej měl, opět je učil.
Na Jesus el fahsr liki acn sac ac som nu in facl Judea ac tupalla Infacl Jordan. Ac un mwet puspis sifilpa fahsreni nu yorol, ac el luti nu selos oana ke el oru pacl nukewa.
2 Tedy přistoupivše farizeové, otázali se ho: sluší-li muži propustiti ženu? pokoušejíce ho.
Ac kutu mwet Pharisee elos tuku nu yorol ac srike in srikal ac siyuk sel, “Fahk nu sesr, ku Ma Sap lasr uh lela sie mukul in sisla mutan kial?”
3 On pak odpovídaje, řekl jim: Co vám přikázal Mojžíš?
Ac Jesus el topkolos ke sie kusen siyuk, “Ma sap fuka Moses el sot nu suwos?”
4 Kteříž řekli: Mojžíš dopustil lístek rozloučení napsati a propustiti.
Elos topuk ac fahk, “Moses el lela sie mukul in simusla sie pwepu in fahsrelik na el fah supwala mutan kial in som lukel.”
5 I odpověděv Ježíš, řekl jim: Pro tvrdost srdce vašeho napsal vám to přikázaní.
Ac Jesus el fahk nu selos, “Moses el simusla ma sap se ingan nu suwos ke sripen upa in lutiyuk kowos.
6 Ale od počátku stvoření muže a ženu učinil je Bůh.
Tusruktu, ke mutaweyen orekla faclu, ‘God El oralosla mukul ac mutan,’ oana ke Ma Simusla fahk.
7 Protoť opustí člověk otce svého i matku, a přídržeti se bude ženy své.
‘Pa ingan sripa se oru sie mukul el som liki papa tumal ac nina kial, ac fulyang nu sin mutan kial,
8 I budou ti dva jedno tělo. A tak již nejsou dva, ale jedno tělo.
ac eltal ma sefannala.’ Ouinge eltal fah tia sifil ma luo, a ma sefanna.
9 Protož což Bůh spojil, člověk nerozlučuj.
Ke ma inge, ma God El falsani lela mwet in tia eisalik.”
10 A v domě opět učedlníci jeho otázali se ho o též věci.
Ke elos folokla nu in lohm ah, mwet tumal lutlut elos siyuk sel Jesus ke ma inge.
11 I dí jim: Kdož by koli propustil manželku svou a jinou pojal, cizoloží proti ní.
Ac el fahk nu selos, “El su sisla mutan kial ac marut nu sin sie pac mutan, el orek kosro lain mutan kial.
12 A jestliže by žena propustila muže svého a za jiného se vdala, cizoloží.
In ouiya se pacna inge, sie mutan su sisla mukul tumal ac payuk nu sin sie pac mukul, el orek kosro.”
13 Tedy přinášeli k němu dítky, aby se jich dotýkal. Ale učedlníci přimlouvali těm, kteříž je nesli.
Kutu mwet uh use tulik natulos nu yurin Jesus tuh elan filiya paol faclos, a mwet tumal lutlut elos kai mwet ah.
14 To viděv Ježíš, nelibě to nesl, a řekl jim: Nechte dítek jíti ke mně, a nebraňte jim, nebo takovýchť jest království Boží.
Ke Jesus el liye, el arulana toasr ac fahk nu sin mwet tumal lutlut, “Lela tulik srisrik ingan in tuku nu yuruk ac nimet ikololosi, tuh Tokosrai lun God ma lalos su ou elos.
15 Amen pravím vám: Kdož by koli nepřijal království Božího jako dítě, nikoliť do něho nevejde.
Pwayena nga fahk nu suwos, el su tia eis Tokosrai lun God oana sie tulik srisrik, fah koflana ilyak nu loac.”
16 A bera je na lokty své, a vzkládaje na ně ruce, požehnání jim dával.
Na el srukak tulik srisrik uh ac filiya paol fin kais sie selos, ac akinsewowoyelosla.
17 Potom když vyšel na cestu, přiběhl jeden, a poklekna před ním, otázal se ho: Mistře dobrý, co učiním, abych života věčného dědičně došel? (aiōnios g166)
Ac ke Jesus el mukuiyak in som liki acn sac, sie mwet kasrusr nu yorol ac sikukmutuntei ye mutal ac siyuk sel, “Mwet Luti wo, mea nga ac oru tuh ngan ku in eis moul ma pahtpat?” (aiōnios g166)
18 I řekl mu Ježíš: Co mne nazýváš dobrým? Žádný není dobrý, než jediný Bůh.
Ac Jesus el siyuk sel, “Efu kom ku pangonyu wo? Wangin sie mwet wo sayen God mukena.
19 Přikázaní umíš: Nezcizoložíš, nezabiješ, neukradneš, nevydáš falešného svědectví, neoklamáž, cti otce svého i matku.
Kom etu ma sap: ‘Nik kom akmas, nik kom kosro, nik kom pisrapasr, nik kom orek loh kikiap lain mwet, nik kom kutasrik in kiapu mwet, sunakin papa tomom ac nina kiom.’”
20 A on odpověděv, řekl jemu: Mistře, toho všeho jsem ostříhal od své mladosti.
Na mwet sac fahk nu sel, “Mwet Luti, nga liyaung ma inge nukewa in pacl nga fusr me.”
21 Tedy Ježíš pohleděv na něj, zamiloval ho, a řekl jemu: Jednohoť se nedostává. Jdi, a cožkoli máš, prodej, a dej chudým, a budeš míti poklad v nebi; a poď, následuj mne, vezma kříž.
Jesus el lungse el, ac el ngetang suilya ac fahk, “Ma sefanna kom srak fos kac. Fahla ac kukakunla ma lom nukewa ac sang mani kac an nu sin mwet sukasrup, na ac fah oasr mwe kasrup lom inkusrao; na kom fahsru fahsr tukuk.”
22 On pak zarmoutiv se pro to slovo, odšel, truchliv jsa; nebo měl mnohá zboží.
Ke mwet sac lohng ma inge, mutal arulana supwarla ac el som lukel ke inse toasr, mweyen el sie mwet na kasrup.
23 A pohleděv vůkol Ježíš, dí učedlníkům svým: Jak nesnadně ti, kteříž statky mají, vejdou do království Božího.
Jesus ngetang nu sin mwet tumal lutlut ac fahk nu selos, “Arulana upa mwet kasrup uh in utyak nu in Tokosrai lun God!”
24 Tedy učedlníci užasli se nad těmi řečmi jeho. Ježíš pak zase odpověděv, dí jim: Synáčkové, kterak nesnadné jest doufajícím v statek do království Božího vjíti.
Mwet tumal lutlut elos arulana lut ke kas inge, ac Jesus el sifilpa fahk, “Tulik nutik, kowos in etu lah ma na upa se in utyak nu in Tokosrai lun God!
25 Snáze jest velbloudu skrze jehelní ucho projíti, nežli bohatému vjíti do království Božího.
Ac fisrasr tuh soko camel in fahsr sasla ke mutun soko nilul, liki sie mwet kasrup in ilyak nu in Tokosrai lun God.”
26 Oni pak více se děsili, řkouce mezi sebou: I kdož může spasen býti?
Ke el fahk ma inge, mwet tumal lutlut elos arulana fwefela kac, ac asiyuki inmasrlolos ac fahk, “Fin ouinge, su ac ku in moulla?”
27 A pohleděv na ně Ježíš, dí: U lidíť jest nemožné, ale ne u Boha; nebo u Boha všecko možné jest.
Jesus el ngetang nu selos ac fahk, “Ma inge upa sin mwet uh, tusruktu tia upa sin God; tuh God El ku in oru ma nukewa.”
28 I počal Petr mluviti k němu: Aj, my opustili jsme všecko, a šli jsme za tebou.
Na Peter el kasla ac fahk, “Liye, kut filiya ma nukewa ac fahsr tukum.”
29 Odpověděv pak Ježíš, řekl: Amen pravím vám, žádného není, ješto by opustil dům, neb bratří, neb sestry, neb otce, neb matku, neb manželku, neb dítky, neb rolí pro mne a pro evangelium,
Na Jesus el fahk nu selos, “Aok pwaye, ac nga fahk nu suwos, kutena mwet su filiya lohm sel, ku mwet lel ac mwet lohl, ku papa ac nina kial, ku tulik natul, ku facl sel ke sripuk ac ke sripen Wosasu,
31 Mnozíť pak první budou poslední, a poslední první.
A mwet puspis su meet in pacl inge, elos ac fah tok, ac mwet puspis su tok in pacl inge elos ac fah mau meet.
32 Byli pak na cestě, jdouce do Jeruzaléma, a Ježíš šel napřed. I byli předěšeni, a jdouce za ním, báli se. Tedy pojav opět dvanácte, počal jim praviti, co se jemu má státi,
In pacl se inge Jesus ac mwet tumal lutlut elos fahsr inkanek uh in som nu Jerusalem. Ac Jesus el fahsr meet lukelos, ac elos arulana inse fosrnga, ac mwet ma fahsr tokolos elos sangeng. Na Jesus el sifilpa srela mwet tumal lutlut singoul luo ac fahkak ke ma ac sikyak nu sel.
33 Řka: Aj, vstupujeme do Jeruzaléma, a Syn člověka vydán bude předním kněžím a zákonníkům i odsoudí jej na smrt, a vydadí jej pohanům.
El fahk nu selos, “Lohng akwoye. Kut ac som nu Jerusalem, yen Wen nutin Mwet el ac fah itukyang nu inpoun mwet tol fulat ac mwet luti Ma Sap uh. Elos ac fah wotela in anwuki el, ac eisalang nu sin mwet pegan,
34 Kteřížto posmívati se budou jemu, a ubičují ho, a uplijí i zabijí jej, ale třetího dne z mrtvých vstane.
su ac fah aksruksrukel, anel, srunglul, ac unilya. Na tukun len tolu el fah sifil moulyak.”
35 Tedy přistoupili k němu Jakub a Jan, synové Zebedeovi, řkouce: Mistře, chceme, zač bychom koli prosili tebe, abys učinil nám.
Na James ac John, wen natul Zebedee, eltal kalukyang nu yurin Jesus ac fahk nu sel, “Mwet Luti, oasr ma se kut lungse siyuk kom in oru nu sesr.”
36 On pak řekl jim: Co chcete, abych vám učinil?
Ac Jesus el siyuk seltal, “Mea se?”
37 I řekli jemu: Dej nám, abychom jeden na pravici tvé a druhý na levici tvé seděli v slávě tvé.
Na eltal fahk, “Ke pacl se kom ac muta fin tron wolana in Tokosrai lom, kut lungse wi kom muta, sie lac po layot ac sie lac po lasa sum.”
38 Ježíš pak řekl jim: Nevíte, zač prosíte. Můžete-li píti kalich, kterýž já piji, a křtíti se křtem, kterýmž já se křtím?
Ac Jesus el fahk nu seltal, “Komtal tia etu ma komtal siyuk an. Ya komtal ku in nim ke cup in keok su nga ac fah nim kac? Ya komtal ku in baptais ke baptais su nga enenu in baptais kac?”
39 A oni řekli jemu: Můžeme. Ježíš pak řekl jim: Kalich zajisté, kterýž já piji, píti budete, a křtem, kterýmž já se křtím, křtěni budete,
Eltal topuk, “Kut ku.” Na Jesus el fahk nu seltal, “Pwaye lah komtal ac nim ke cup su nga enenu in nim kac, ac baptais ke ouiyen baptais su nga enenu in baptais kac.
40 Ale seděti na pravici mé neb na levici mé, neníť má věc dáti, ale kterýmž připraveno jest.
Tuh nga tia ku in fahk lah su ac fah muta lac pouk layot ac lac pouk lasa. God pa ac fah sang acn inge nu sin mwet su El akola nu se.”
41 A uslyšavše to deset, počali se hněvati na Jakuba a na Jana.
Ke mwet tumal lutlut singoul ah lohng ke siyuk se inge, elos arulana kasrkusrak sel James ac John.
42 Ale Ježíš povolav jich, řekl jim: Víte, že ti, kteříž sobě zalibují vládnouti nad národy, panujíť nad nimi; a kteříž velicí u nich jsou, moc provozují nad nimi.
Ouinge Jesus el pangnoloseni ac fahk nu selos, “Kowos etu lah mwet kol lun mwet pegan uh lungsena sapsap nu fin mwet lalos, ac mwet leum uh elos akkalemye lah ku nukewa oasr selos.
43 Ne takť bude mezi vámi. Ale kdožkoli chtěl by mezi vámi býti veliký, budiž váš služebník.
Tusruktu tia ouinge inmasrlowos. El su lungse in fulat, el enenu in kulansupu mwet ngia;
44 A kdožkoli z vás chtěl by býti přední, budiž služebník všech.
ac sie suwos fin lungse in meet inmasrlowos, el enenu in mwet foko lowos nukewa.
45 Nebo i Syn člověka nepřišel, aby mu sloužili, ale aby sloužil, a aby dal duši svou na vykoupení za mnohé.
Finne Wen nutin Mwet, el tia tuku tuh in kulansupweyuk el; a el tuku in kulansap ac sang moul lal in molela mwet puspis.”
46 Tedy přišli do Jericho, a když vycházel on z Jericha, i učedlníci jeho a zástup mnohý, Timeův syn, Bartimeus slepý, seděl podlé cesty, žebře.
Jesus wi mwet tumal lutlut ac u lulap se elos fahsr sasla in acn Jericho, ac ke elos illa sie mwet kun el muta ngusr pe innek uh. Inel pa Bartimaeus, wen natul Timaeus.
47 A když uslyšel, že by byl Ježíš Nazaretský, počal volati a říci: Ježíši, synu Davidův, smiluj se nade mnou.
Ke el lohng tuh Jesus mwet Nazareth pa ac fahsryak uh, el wowoyak ac fahk, “Jesus, Wen nutin David, pakomutuk!”
48 I přimlouvali mu mnozí, aby mlčel. Ale on mnohem více volal: Synu Davidův, smiluj se nade mnou.
Pus sin mwet uh mulat nu sel ac fahk elan misla. A el wowoyak yohk liki meet ac fahk, “Wen nutin David, pakoten nu sik!”
49 Tedy zastaviv se Ježíš, kázal ho zavolati. I zavolali toho slepého, řkouce jemu: Dobré mysli buď, vstaň, volá tě.
Ac Jesus el tui ac fahk, “Pangnolma.” Ouinge elos pangon mwet kun sac ac fahk nu sel, “Kom in enganak! Tuyak, el pangon kom.”
50 On pak povrh plášť svůj, a zchopiv se, šel k Ježíšovi.
Na el sisla nuknuk lik lal ac sroak ac tuku nu yurin Jesus.
51 I odpověděv Ježíš, dí jemu: Co chceš, ať učiním? A slepý řekl jemu: Mistře, ať vidím.
Ac Jesus el siyuk sel, “Mea kom lungse ngan oru nu sum?” Ac mwet kun sac fahk, “Mwet Luti, nga kena ngan ku in sifil liye.”
52 Tedy Ježíš řekl jemu: Jdi, víra tvá tě uzdravila. A hned prohlédl, a šel cestou za Ježíšem.
Ac Jesus el fahk nu sel, “Kom ku in som. Lulalfongi lom akkeyekomla.” In pacl sacna, el ku in liye, ac el fahsr tokol Jesus inkanek uh.
