Marek 10
1 A vstav odtud, přišel do končin Judských skrze krajinu za Jordánem ležící. I sešli se k němu zase zástupové, a jakž obyčej měl, opět je učil.
Acunüng Jesuh Judah khaw da cit lü Jordan mliktui khe paki. Khyang he a veia ngcun law be u se Jesuh naw a ti khawia kba a jah mthei be.
2 Tedy přistoupivše farizeové, otázali se ho: sluší-li muži propustiti ženu? pokoušejíce ho.
Pharise avang naw law u lü a ngthu ami man vaia phäha, “Khyang naw a khyu a yawk vai hin mi thum üng nglawiki aw?” tia ami kthäh.
3 On pak odpovídaje, řekl jim: Co vám přikázal Mojžíš?
Jesuh naw, “Mosi naw ia thum ni a ning jah pet?” ti lü ngthähnak am a jah msang be.
4 Kteříž řekli: Mojžíš dopustil lístek rozloučení napsati a propustiti.
Amimi naw, “Mosi naw ngtainaka kca yu u lü, khyu cun mtai vaia a ti ni,” tia ami msang.
5 I odpověděv Ježíš, řekl jim: Pro tvrdost srdce vašeho napsal vám to přikázaní.
Jesuh naw, “Ning jah mthei vaia nami mlung nghlang se, Mosi naw acunkba thum a ning jah yuk pet ni.
6 Ale od počátku stvoření muže a ženu učinil je Bůh.
Cunsepi, cangcim naw a pyena kba, ‘mhmünmcengnak atünei üng Mhnam naw nghnumi la kpami a jah mhmün’ tia kyaki.
7 Protoť opustí člověk otce svého i matku, a přídržeti se bude ženy své.
‘Acunakyase kpami naw a nu la a pa jah yawk lü, a khyua veia ngdawnkhai,
8 I budou ti dva jedno tělo. A tak již nejsou dva, ale jedno tělo.
acunüng nghngih cun mata kya law khai.’ Acunüng ni nghngiha am kya ti lü mata kya law khai.
9 Protož což Bůh spojil, člověk nerozlučuj.
Acunakyase Mhnam naw atänga a jah mdawn päng khyang naw ä jah mtai se,” a ti.
10 A v domě opět učedlníci jeho otázali se ho o též věci.
Ima ami ceh be käna axüisaw he naw acuna mawng bä cun ami kthäh be tü.
11 I dí jim: Kdož by koli propustil manželku svou a jinou pojal, cizoloží proti ní.
Jesuh naw, “Upi a khyu yawk lü akce khyu na beki cun a khyu katnaki ni.
12 A jestliže by žena propustila muže svého a za jiného se vdala, cizoloží.
Acun kba nghnumi pi a cei yawk lü akce cei na beki cun a cei katnaki ni,” a ti.
13 Tedy přinášeli k němu dítky, aby se jich dotýkal. Ale učedlníci přimlouvali těm, kteříž je nesli.
Avang naw hnasen he, Jesuh naw ami khana a kut a mtaih vaia a veia jah lawpüi u se, axüisaw he naw lawpüiki he ami jah kdunak.
14 To viděv Ježíš, nelibě to nesl, a řekl jim: Nechte dítek jíti ke mně, a nebraňte jim, nebo takovýchť jest království Boží.
Jesuh naw ksing lü thüiki naw, “Hnasen he ka veia law u se, ä jah mah ua, Pamhnama khaw cun amimia mäiha phäha kyaki ni.
15 Amen pravím vám: Kdož by koli nepřijal království Božího jako dítě, nikoliť do něho nevejde.
Akcanga ka ning jah mthehki, upi Pamhnama khaw hina hnasen naw a dokhameia kba am dokhameiki cun acuia am lut khai,” a ti.
16 A bera je na lokty své, a vzkládaje na ně ruce, požehnání jim dával.
Acunüng Jesuh naw hnasen he a ban am jah jäk lü, ami khana a kut mtaih lü, josenak am jah kbeki.
17 Potom když vyšel na cestu, přiběhl jeden, a poklekna před ním, otázal se ho: Mistře dobrý, co učiním, abych života věčného dědičně došel? (aiōnios g166)
Jesuh lam üng a ceh k’um üng khyang mat a veia dawng law lü, a ma ngdäng lü, “Saja kdaw aw, anglät xünnak ka yahnak thei vaia i ka pawh khai?” ti lü a kthäh. (aiōnios g166)
18 I řekl mu Ježíš: Co mne nazýváš dobrým? Žádný není dobrý, než jediný Bůh.
Jesuh naw, “Ivai saja kdaw tia, na na khüki ni? Mhnama thea u mat pi am daw naw.
19 Přikázaní umíš: Nezcizoložíš, nezabiješ, neukradneš, nevydáš falešného svědectví, neoklamáž, cti otce svého i matku.
‘Khyanga khyu ä na katnak vai; khyang ä na hnim vai; ä na m'yuk vai; ä na hleihlak vai; khyanga ka am hman müi se ä na bi vai; na nu la na pa na jah mhlünmtai vai’ tia ngthupet he cun na jah ksingki ni,” a ti.
20 A on odpověděv, řekl jemu: Mistře, toho všeho jsem ostříhal od své mladosti.
Acuna khyang naw, “Saja aw, ahin he avan cun ka nghmawca üng tün lü, ka jah läk päng ni,” ti se,
21 Tedy Ježíš pohleděv na něj, zamiloval ho, a řekl jemu: Jednohoť se nedostává. Jdi, a cožkoli máš, prodej, a dej chudým, a budeš míti poklad v nebi; a poď, následuj mne, vezma kříž.
Jesuh naw jawng'engnaka mlungmthin am teng lü, “Mat kpawih na veki. Cit lü na taka khawhthem avan jawi lü sim'yaki he am jah pea, khankhawa bawimangnak na yah khai ni; acunüng law lü na läk lawa,” a ti.
22 On pak zarmoutiv se pro to slovo, odšel, truchliv jsa; nebo měl mnohá zboží.
Acun bawimangpa naw a ngjak la aktäa khawhthem danakia kyase, a hmai se lü thuiseinak am citki.
23 A pohleděv vůkol Ježíš, dí učedlníkům svým: Jak nesnadně ti, kteříž statky mají, vejdou do království Božího.
Acunüng Jesuh naw mdei hü lü axüisaw he üng, “Khawhthem danaki he, Pamhnama khaw ami luh vai aktäa khak ve,” a ti.
24 Tedy učedlníci užasli se nad těmi řečmi jeho. Ježíš pak zase odpověděv, dí jim: Synáčkové, kterak nesnadné jest doufajícím v statek do království Božího vjíti.
Acuna ngthua phäha axüisaw he cun aktäa cäiki he. Acunüng Jesuh naw, “Ka ca he aw, Pamhnama khaw luh vai aktäa khak ve!
25 Snáze jest velbloudu skrze jehelní ucho projíti, nežli bohatému vjíti do království Božího.
Bawimangki, Pamhnama khaw a luha kdama ta, kulauk mpyüma nghnga üng a luh vai jäi bawk ve,” ti lü a jah mtheh.
26 Oni pak více se děsili, řkouce mezi sebou: I kdož může spasen býti?
Acuna axüisaw he aksehlena cäi law u lü, amimät la amimät, “Am ani üng u küikyana kya thei khai aw?” tia ngthäh kyuki he.
27 A pohleděv na ně Ježíš, dí: U lidíť jest nemožné, ale ne u Boha; nebo u Boha všecko možné jest.
Jesuh naw jah teng lü, “Khyanga phäha hin hin khaki ni, Cunsepi Mhnama phäha khaki i am ve naw,” a ti.
28 I počal Petr mluviti k němu: Aj, my opustili jsme všecko, a šli jsme za tebou.
Acunüng Pita naw msang lü, “Tenga, avan jah yawk hüt u lü kami ning läk law hin,” a ti.
29 Odpověděv pak Ježíš, řekl: Amen pravím vám, žádného není, ješto by opustil dům, neb bratří, neb sestry, neb otce, neb matku, neb manželku, neb dítky, neb rolí pro mne a pro evangelium,
Jesuh naw, “Akcanga ka ning jah mthehki, kei la thangkdaw phäha a im, a bena he la, a nu pa, a ca he, a khawloe jah yawkki naw,
31 Mnozíť pak první budou poslední, a poslední první.
Cunsepi, atuh khawjah maki he hnu u lü, hnuki he ma law khai he,” a ti.
32 Byli pak na cestě, jdouce do Jeruzaléma, a Ježíš šel napřed. I byli předěšeni, a jdouce za ním, báli se. Tedy pojav opět dvanácte, počal jim praviti, co se jemu má státi,
Jesuh la axüisaw he Jerusalem cehnaka lam üng awmki he. Jesuh cun axüsaw hea hmaia ma lü cit se kcäväki he. A hnu läk law hngaki he kyü lawki he. Jesuh naw xaleinghngih he akcea jah khü lü a khana pha law khai jah mthehki naw,
33 Řka: Aj, vstupujeme do Jeruzaléma, a Syn člověka vydán bude předním kněžím a zákonníkům i odsoudí jej na smrt, a vydadí jej pohanům.
“Ngai u, Jerusalema mi jeng cit khai he, acuia Khyanga Capa cun ktaiyü ktung he la thum jah mtheiki hea veia cenga kya khai. Amimi naw thi khaia mkatei u lü khyangmjükce he üng msum khai he.
34 Kteřížto posmívati se budou jemu, a ubičují ho, a uplijí i zabijí jej, ale třetího dne z mrtvých vstane.
Acun he naw yaihei khai he, msawh khai he, kpai khai he, hnim khai he; Cunsepi amhmüp kthum üng tho law be khai,” a ti.
35 Tedy přistoupili k němu Jakub a Jan, synové Zebedeovi, řkouce: Mistře, chceme, zač bychom koli prosili tebe, abys učinil nám.
Acunüng Zebedea capa xawi Jakuk la Johan Jesuha veia law ni lü, “Saja aw, kani phäha na jah pawh pet vai kani ngjak hlü iyaw awmki,” ani ti.
36 On pak řekl jim: Co chcete, abych vám učinil?
Jesuh naw jah kthäh lü, “Ini ka ning jah pawh pet vai na ni ngjak hlü?” a ti.
37 I řekli jemu: Dej nám, abychom jeden na pravici tvé a druhý na levici tvé seděli v slávě tvé.
Anini naw, “Na hlüngtainaka khawa, na bawingawhnak üng na ngawh law üng, mat na kpat da mat na k'eng da na jah ngawhsak vai kani ngjahlüki,” ani ti.
38 Ježíš pak řekl jim: Nevíte, zač prosíte. Můžete-li píti kalich, kterýž já piji, a křtíti se křtem, kterýmž já se křtím?
Jesuh naw, “Nani kthäh am ksingei ve niki. Ka awk vaia khuikhanaka khawt nani aw khawh khai aw? Baptican ka khan vaia kba pi nani khan khawh khai aw?” ti se,
39 A oni řekli jemu: Můžeme. Ježíš pak řekl jim: Kalich zajisté, kterýž já piji, píti budete, a křtem, kterýmž já se křtím, křtěni budete,
anini naw, “Kani khyaih khai ni” ani ti. Jesuh naw, “Ka awk vaia khawt nani aw thei kcang taw khai, Baptican ka khan vaia kba pi nani khan thei kcang taw khai;
40 Ale seděti na pravici mé neb na levici mé, neníť má věc dáti, ale kterýmž připraveno jest.
Cunsepi ka kpat lama ngaw khai ja ka k'eng lama ngaw khai cun keia xü vaia am kya naw. Acun cun ani naw a jah pyan peta khyang hea phäha acuna hmün he jah pe khai cun Mhnama kyaki,” a ti.
41 A uslyšavše to deset, počali se hněvati na Jakuba a na Jana.
Akce xa he naw ngja law u lü Jakuk la Johana khana aktäa thüiki he.
42 Ale Ježíš povolav jich, řekl jim: Víte, že ti, kteříž sobě zalibují vládnouti nad národy, panujíť nad nimi; a kteříž velicí u nich jsou, moc provozují nad nimi.
Acunakyase Jesuh naw a veia jah khü lü, “Khyangmjükce hea khana mkhawnga ami jah mcawn he cun ana atäa taki he ti nami ksingki.
43 Ne takť bude mezi vámi. Ale kdožkoli chtěl by mezi vámi býti veliký, budiž váš služebník.
Cunsepi acunkba nangmi üng ä kya se. Nangmi üng a kyäp säih vai ngjahlüki cun nami m'ya a kya se.
44 A kdožkoli z vás chtěl by býti přední, budiž služebník všech.
Nangmi üng a ma säih vai ngjahlüki cun avana m'yaa kyase.
45 Nebo i Syn člověka nepřišel, aby mu sloužili, ale aby sloužil, a aby dal duši svou na vykoupení za mnohé.
Khyanga Capa cun khyanga khüih vaia am law lü; khyang jah khüih lü khawjah thawnnak vaia a xünnak pe khaia ni a law ve,” a ti.
46 Tedy přišli do Jericho, a když vycházel on z Jericha, i učedlníci jeho a zástup mnohý, Timeův syn, Bartimeus slepý, seděl podlé cesty, žebře.
Jerikho mlüha law u se, Jerikho üngka naw axüisaw he la khyang khawjah am ami ceh be üng, kthäheiki amikmü, Timea capa Batihme cun lam peia a na ngawki.
47 A když uslyšel, že by byl Ježíš Nazaretský, počal volati a říci: Ježíši, synu Davidův, smiluj se nade mnou.
Nazaret Jesuh ni ti a ngjak la, “Jesuh! Davita Capa! na m'yeneia,” ti lü ngpyangki.
48 I přimlouvali mu mnozí, aby mlčel. Ale on mnohem více volal: Synu Davidův, smiluj se nade mnou.
Khyang khawjah naw kse na u lü ä khihkheh khaia mtheh u se pi, “Davita Capa, na m'yeneia!” ti lü ngpyang law däm dämki.
49 Tedy zastaviv se Ježíš, kázal ho zavolati. I zavolali toho slepého, řkouce jemu: Dobré mysli buď, vstaň, volá tě.
Acunüng Jesuh naw ngdüi lü, “Khü ua,” ti se, khyang he naw amikmü khü u lü, “ä cäi lü, ngdüi lawa, ning khü ve,” ami ti.
50 On pak povrh plášť svůj, a zchopiv se, šel k Ježíšovi.
Acunja amikmü cun a jih ngvaih tawnin lü, ngtawp lü, Jesuha veia lawki.
51 I odpověděv Ježíš, dí jemu: Co chceš, ať učiním? A slepý řekl jemu: Mistře, ať vidím.
Jesuh naw, “Na phäha ini ka ning pawh pet vai na ngjak hlü?” ti se amikmü naw, “Saja aw, ka hmuh be vai ngaih veng,” a ti.
52 Tedy Ježíš řekl jemu: Jdi, víra tvá tě uzdravila. A hned prohlédl, a šel cestou za Ježíšem.
Acunüng Jesuh naw, “Cita, na jumnak naw ning m’yai be ve,” ti se. Acunja angxita hmu law be lü lama Jesuha hnu läki.
