Lukáš 1
1 Poněvadž mnozí usilovali sepsati pořádně vypravování těch věcí, kteréž u nás jisté jsou,
Mangleja Teofile, sar so džane, but džene lije te pisin tare kova so sasa, so o Dol obećisada prekale prorokura, a ćerdilo maškar amende.
2 Jakž nám vydali ti, kteříž od počátku sami viděli, a služebníci toho Slova byli:
Pisisade amenđe kola save korkore dikhlje vadži tare anglune đivesa thaj ćerdile sluge e Devlese Lafese,
3 Vidělo se i mně, kterýž jsem toho všeho pravé povědomosti z gruntu bedlivě došel, tobě o tom pořádně vypsati, výborný Teofile,
gija i me, mangleja Teofile, tuće pisiv sa redasa, golese so sa taro anglunipe ispitujisadem,
4 Abys zvěděl jistotu těch věcí, jimž jsi vyučován.
te šaj ave uverimo kaj si čačipe kova so sikade tut.
5 Byl za dnů Heródesa krále Judského kněz nějaký, jménem Zachariáš, z třídy Abiášovy, a manželka jeho ze dcer Aronových, a jméno její Alžběta.
Kana sasa o Irod caro ani Judeja, nesavo manuš savo akhardola Zaharija sasa svešteniko tare Avijineso redo. Lesi romni sasa tari kuštik e Aaronesi thaj akhardola Jelisaveta.
6 Byli pak oba spravedliví před oblíčejem Božím, chodíce ve všech přikázaních a spravedlnostech Páně bez ouhony.
Solduj džene sesa čačutne anglo Dol thaj živisade pale zapovestura thaj palo Zakon e Gospodeso bizo nisavo bilačhipe.
7 A neměli plodu, proto že Alžběta byla neplodná, a oba se byli zstarali ve dnech svých.
Al len ni sesa čhave, golese kaj i Jelisaveta naštine te ačhol khamni, a solduj džene sesa već purane.
8 I stalo se, když on úřad kněžský konal v pořádku třídy své před Bohem,
Jekh đive, o Zaharija služisada e Devle ano Hram golese kaj palo dužnost sasa leso redo,
9 Že vedlé obyčeje úřadu kněžského los naň přišel, aby položil zápal, vejda do chrámu Páně.
golese so, palo adeti e sveštenikurengo birisade le kockasa te džal ano Hram e Gospodeso te kadil.
10 A všecko množství lidu bylo vně, modlíce se v hodinu zápalu.
Kana o Zaharija dija ano Hram te kadil, but manuša molisajle avral.
11 Tedy ukázal se jemu anděl Páně, stoje na pravé straně oltáře zápalu.
Tegani e Zaharijase sikadilo o anđelo e Gospodeso savo ačhilo ki desno rig taro žrtveniko e kadimaso.
12 A uzřev jej Zachariáš, zstrašil se, a bázeň připadla na něj.
Kana o Zaharija dikhlja le, uznemirisajlo thaj but darajlo.
13 I řekl jemu anděl: Neboj se, Zachariáši, neboť jest uslyšána modlitba tvá, a Alžběta manželka tvá porodí tobě syna, a nazůveš jméno jeho Jan.
Al o anđelo vaćarda lese: “Ma dara, Zaharije! Ćiri molitva sasa šundi. Ćiri romni i Jelisaveta ka bijanol murše thaj tu ka de le alav Jovan.
14 Z čehož budeš míti radost a veselé, a mnozí se z jeho narození budou radovati.
Tu ka ave radosno thaj baxtalo thaj but džene ka aven blagoslovime lese bijandimasa,
15 Bude zajisté veliký před oblíčejem Páně, a vína i nápoje opojného nebude píti, a Duchem svatým bude naplněn hned od života matky své.
golese kaj vov ka avol baro anglo Gospod. Nikad ni ka pijol mol ni zuralo pijipe. Vov ka pherdol e Svetone Duxosa dok si ano vođi pe dako.
16 A mnohé z synů Izraelských obrátí ku Pánu Bohu jejich.
O Jovane bute Izraelcuren ka iril anglo Gospod, angle lengo Dol.
17 Neboť on předejde před oblíčejem jeho v duchu a v moci Eliášově, aby obrátil srdce otců k synům, a nevěřící k opatrnosti spravedlivých, aby postavil Pánu lid hotový.
Vov ka džal anglo Gospod sar glasniko ano Duxo thaj ano zuralipe e prorokoso e Ilijaso. Ka miril e ile e dadenđe premale e čhave thaj ka iril kolen save ni šunen ano gođaveripe e pravednikurengo. Sa kava ka ćerol te pripremil e manušen te šaj aven spremna e Gospodese avimase.”
18 I řekl Zachariáš andělu: Po čemž to poznám? Nebo já starý jsem, a manželka má zstarala se ve dnech svých.
O Zaharija vaćarda e anđelose: “Pale soste me gova ka džanav? Golese kaj sem purano thaj mingri romni si bute beršenđi.”
19 I odpověděv anděl, řekl jemu: Jáť jsem Gabriel, kterýž stojím před oblíčejem Božím, a poslán jsem, abych mluvil s tebou, a tyto věci veselé tobě zvěstoval.
O anđelo phenda lese: “Me sem o Gavrilo, o anđelo savo ačhol anglo Dol. Bičhaldo sem te vaćarav tuće kava lačho lafi.
20 A aj, budeš němý, a nebudeš moci mluviti až do dne, v kterémž se tyto věci stanou, proto že jsi neuvěřil řečem mým, kteréž se naplní časem svým.
Akh, ka ave laloro thaj ni ka vaćare dži gova đive dži kaj sa gova ni ćerdol, golese so ni pačajan ane mingre lafura save ka pherdon ano pravo vreme.”
21 Lid pak očekával Zachariáše, a divili se, že on tak prodléval v chrámě.
E manuša ađućarde e Zaharija thaj čudisajle sose gaći majisajlo ano Hram.
22 Vyšed pak, nemohl mluviti k nim. I srozuměli, že vidění viděl v chrámě. Nebo on návěští jim dával, a zůstal němý.
Al kana o Zaharija iklilo, naštine te vaćarol. Vov dija len znakura golese kaj sasa laloro. Gija e manuša haljarde kaj sasa le vizija ano Hram.
23 I stalo se, když se vyplnili dnové konání úřadu jeho, odšel do domu svého.
Kana nakhle e đivesa lese služimase ano Hram, o Zaharija đelo čhere.
24 A po těch dnech počala Alžběta manželka jeho, a tajila se za pět měsíců, řkuci:
Pale kala đivesa i Jelisaveta lesi romni ačhili khamni thaj ni iklili avral taro čher pandž čhon.
25 Že tak mi učinil Pán ve dnech, v nichž vzezřel, aby odjal mé pohanění mezi lidmi.
Golese i Jelisaveta vaćarda: “Gija ćerda manđe o Gospod! Ane kala đivesa sikada manđe po milost thaj uljarda mandar i ladž maškare manuša kaj ni sasa man čhave.”
26 V měsíci pak šestém poslán jest anděl Gabriel od Boha do města Galilejského, kterémuž jméno Nazarét,
Kana i Jelisaveta sasa šovto čhon khamni, o Dol bičhalda e anđelo e Gavrilo ano Galilejsko foro o Nazaret
27 Ku panně zasnoubené muži, kterémuž jméno bylo Jozef, z domu Davidova, a jméno panny Maria.
ki čhej i Marija savi sasa mangli romese e Josifese savo sasa tari kuštik e carosi e Davidesi.
28 I všed k ní anděl, dí: Zdráva buď milostí obdařená, Pán s tebou, požehnaná ty mezi ženami.
Kana o anđelo o Gavrilo avilo late, phenda: “Av radosno, tu so arakhljan milost. O Gospod si tusa. [Blagoslovimi san maškare džuvlja!]”
29 Ona pak uzřevši ho, zarmoutila se nad řečí jeho, a myslila, jaké by to bylo pozdravení.
I Marija but darajli tare lese lafura thaj dija gođi savo sasa kava pozdrav.
30 I řekl jí anděl: Neboj se, Maria, nebo jsi nalezla milost u Boha.
Al o anđelo o Gavrilo phenda laće: “Ma dara, Marijo! Golese kaj arakhljan milost anglo Dol.
31 A počneš v životě, a porodíš syna, a nazůveš jméno jeho Ježíš.
Akh, ka ačhe khamni, ka bijane čhave thaj ka de le alav Isus.
32 Tenť bude veliký, a Syn Nejvyššího slouti bude, a dáť jemu Pán Bůh stolici Davida otce jeho.
Vov ka avol baro thaj ka akhardol Čhavo e Embare Devleso. O Gospod o Dol ka dol le o presto lese paradadeso e Davideso.
Vov ka carujil ane kuštika e Jakovese ane sa e đivesa thaj lese carstvose ni ka avol krajo.” (aiōn g165)
34 I řekla Maria andělu: Kterak se to stane, poněvadž já muže nepoznávám?
Tegani i Marija pučlja e anđelo: “Sar ka avol gova kana sem me vadži čhej?”
35 A odpověděv anděl, řekl jí: Duch svatý sstoupí v tě, a moc Nejvyššího zastíní tobě; a protož i to, což se z tebe svatého narodí, slouti bude Syn Boží.
O anđelo o Gavrilo vaćarda laće: “O Sveto Duxo ka avol pe tute thaj o zuralipe e Embare Devleso ka učharol tut. Golese kaj o čhavoro so ka bijandol ka avol sveto thaj ka akhardol Čhavo e Devleso.
36 A aj, Alžběta, přítelkyně tvá, i ona počala syna v starosti své, a tento jest jí šestý měsíc, kteráž sloula neplodná.
Akh, i ćiri bibi i Jelisaveta ačhili khamni ane purane berša thaj ka bijanol murše. E manuša vaćarde kaj voj naštine te ačhol khamni, al akana si šov čhon khamni.
37 Neboť nebude nemožné u Boha žádné slovo.
Golese kaj o Dol šaj te ćerol sa so phenol!”
38 I řekla Maria: Aj, děvka Páně, staniž mi se podlé slova tvého. I odšel od ní anděl.
I Marija phenda: “Ake, me sem sluškinja e Gospodesi. Nek avol manđe palo ćiro lafi!” Thaj o anđelo đelo latar.
39 Tedy povstavši Maria v těch dnech, odešla na hory s chvátáním do města Judova.
Pale gola đivesa i Marija spremisajli thaj siđarda ani bregali phuv ano foro e Judejako.
40 I vešla do domu Zachariášova, a pozdravila Alžběty.
Kana resli odori, đeli ano čher e Zaharijaso thaj pozdravisajli e Jelisavetasa.
41 I stalo se, jakž uslyšela Alžběta pozdravení Marie, zplésalo nemluvňátko v životě jejím, a naplněna jest Duchem svatým Alžběta.
Kana i Jelisaveta šunda e Marijako pozdrav, čhelda o čhavo ane lako vođi thaj i Jelisaveta pherdili Svetone Duxosa.
42 I zvolala hlasem velikým a řekla: Požehnaná ty mezi ženami, a požehnaný plod života tvého.
Andare sa o glaso vaćarda e Marijaće: “Emblagoslovimi san maškare sa e džuvlja thaj blagoslovimo si o čhavo ane ćiro vođi.
43 A odkud mi to, aby přišla matka Pána mého ke mně?
Kotar manđe kava čast kaj tu, i dej mingre Gospodesi, aviljan ke mande?
44 Nebo aj, jakž se stal hlas pozdravení tvého v uších mých, zplésalo radostně nemluvňátko v životě mém.
Golese dikh, kana šundem ćiro pozdrav, taro radost čhelda o čhavoro ane mingro vođi.
45 A blahoslavená, kteráž uvěřila, neboť dokonány budou ty věci, kteréž jsou povědíny jí ode Pána.
Blagoslovimi san tu so pačajan kaj ka pherdol kova so vaćarda tuće o Gospod!”
46 Tedy řekla Maria: Velebí duše má Hospodina,
Tegani i Marija vaćarda: “Slavil mingri duša e Gospode!
47 A veselí se duch můj v Bohu, spasiteli svém,
Mingro duxo veselil pe ano Dol, ane mingro Spasitelji,
48 Že vzezřel na ponížení děvky své; neb aj, od této chvíle blahoslaviti mne budou všickni národové.
golese so sasa milostivno e poniznone sluškinjaće. Golese dikh, od akana ka akharen man blagoslovimi sa e kuštika.
49 Neboť mi učinil veliké věci ten, kterýž mocný jest, a svaté jméno jeho,
Golese so ćerda manđe baro šukaripe o Zuralo Dol. Sveto si leso alav!
50 A jehož milosrdenství od pokolení až do pokolení bojícím se jeho.
Vov si milostivno sa e manušenđe tari kuštik dži i kuštik, kolenđe save daran lestar.
51 Dokázal moci ramenem svým, rozptýlil pyšné myšlením srdce jejich.
Pe vastesa sikada piro zuralipe, čhudija pestar kolen save si barikane ane ile thaj ani gođi.
52 Sházel mocné s stolic, a povýšil ponížených.
Čhudija e vladaren taro lengo presto, thaj vazdija e poniznonen.
53 Lačné nakrmil dobrými věcmi, a bohaté pustil prázdné.
E bokhalen čaljarda šukarimasa, a e barvalen mukhlja čuče vastencar.
54 Přijal Izraele, služebníka svého, byv pamětliv na milosrdenství,
Pomožisada e Izraele, ćire sluga, golese kaj dol pe gođi taro milost,
sar so obećisada amare paradadenđe, e Avraamese thaj lese potomkurenđe ane sa e đivesa.” (aiōn g165)
56 I zůstala Maria s ní asi za tři měsíce, a navrátila se do domu svého.
I Marija bešli e Jelisavetasa paše trin čhon thaj pale gova irisajli čhere.
57 Alžbětě pak naplnil se čas, aby porodila, i porodila syna.
Kana i Jelisavetaće avilo o sato te bijanol, bijanda čhave.
58 A uslyšeli sousedé a přátelé její, že Hospodin veliké učinil s ní milosrdenství své, i radovali se spolu s ní.
Laće pašutne thaj lačhi familija šunde kaj o Gospod sikada laće baro milost thaj radujisajle lasa.
59 Stalo se pak v den osmý, přišli obřezovati dítěte, a nazývali jej jménem otce jeho Zachariášem.
Kana e čhavore sesa ohto đive, avile te ćeren lese suneti thaj manglje te den le alav lese dadeso – Zaharija.
60 Ale odpověděvši matka jeho, řekla: Nikoli, ale slouti bude Jan.
Al i Jelisaveta vaćarda: “Na, leso alav ka avol Jovan!”
61 I řekli jí: Však žádného není v rodu tvém, kterýž by sloul jménem tím.
Von phende lačhe: “Naj tut khoni ani ćiri familija gole alavesa!”
62 I dávali návěští otci jeho, jak by ho chtěl nazývati.
Tegani vastencar pučlje e dade e Zaharija sar bi vov manđola te avol leso alav.
63 A on požádav deštičky, napsal, řka: Jan jest jméno jeho. I divili se všickni.
Thaj o Zaharija manglja khanči pe soste šajine te pisil thaj pisisada: “Jovan ka avol leso alav.” Thaj savore čudisajle.
64 A hned otevřela se ústa jeho a jazyk jeho, i mluvil, velebě Boha.
Tare jekh drom putardilo leso muj thaj lesi čhib, tegani o Zaharija lija te vaćarol thaj lija te slavil e Devle.
65 Tedy přišla bázeň na všecky sousedy jejich, a po všech horách Judských rozhlásána jsou všecka ta slova.
I dar e Devlesi avili ane sa lenđe pašutne thaj ki sa i bregali Judeja vaćarda pe tare kava so sasa.
66 A všickni, kteříž o tom slyšeli, skládali to v srdci svém, řkouce: I jaké dítě toto bude? A ruka Páně byla s ním.
Savore so šunde gova, dije gođi tare gova thaj phende: “So ka avol tare kava čhavo? Golese so o va e Gospodeso sasa pe leste.”
67 Zachariáš pak otec jeho naplněn jest Duchem svatým, a prorokoval, řka:
O Zaharija, e Jovaneso dad, pherdilo e Svetone Duxosa thaj prorokujisada:
68 Požehnaný Pán Bůh Izraelský, že navštívil a učinil vykoupení lidu svému.
“Blagoslovimo si o Gospod o Dol e Izraeleso, golese so avilo thaj otkupisada e manušen!
69 A vyzdvihl nám roh spasení v domě Davida, služebníka svého,
Vazdija amenđe e zurale Spasitelje, tari kuštik e carosi e Davidesi, pe slugase,
sar so vaćarda ano purano vreme andare muja tare pe sveta prorokura, (aiōn g165)
71 O vysvobození z nepřátel našich, a z ruky všech, kteříž nás nenáviděli,
kaj ka ikalol amen tare amare dušmanura thaj tare vasta savorenđe save mrzin amen.
72 Aby učinil milosrdenství s otci našimi, a rozpomenul se na smlouvu svou svatou,
Sasa milosno amare paradadenđe, thaj ispunisada piro sveto savez,
73 Na přísahu, kterouž přisáhl Abrahamovi, otci našemu, žeť nám to dá,
savez savo dija e Avraamese amare paradadese,
74 Abychom bez strachu, z ruky nepřátel svých jsouce vysvobozeni, sloužili jemu,
te ikalol amen tare vasta amare dušmajenđe, te šaj kanda e Devle bizi dar,
75 V svatosti a v spravedlnosti před oblíčejem jeho, po všecky dny života svého.
ano svetost thaj ano pravednost angle leste sa dok sam džuvde.
76 Ty pak, dítě, prorokem Nejvyššího slouti budeš, nebo předejdeš před tváří Páně připravovati cesty jeho,
A tu Jovane, čhaveja mingreja, ka ave akhardo proroko e Embare Devleso, golese so ka dža anglo Gospod te pripremi lese o drom.
77 Aby dáno bylo umění spasitelné lidu jeho na odpuštění hříchů jejich,
Ka sikave lese manušen sar te pindžaren o spasenje prekalo oproštenje tare lenđe grehura.
78 Skrze střeva milosrdenství Boha našeho, v nichž navštívil nás, vyšed z výsosti,
Golese so si e Devleso ilo milostivno, tare savo ka avol amenđe o svetlost e sabalinako tari visina,
79 Aby se ukázal sedícím v temnostech a v stínu smrti, k spravení noh našich na cestu pokoje.
te svetlil kolenđe so bešen ano kalipe thaj ani sena e merimasi, a amare pingre te usmeril ko drom taro mir.”
80 Dítě pak rostlo, a posilovalo se v duchu, a bylo na poušti až do dne zjevení svého lidu Izraelskému.
A o čhavoro o Jovane barilo thaj zurajlo duxosa. Kana barilo, đelo ani pustinja sa dži kaj ni iklilo angle Izraelcura te propovedil.
