< Lukáš 1 >

1 Poněvadž mnozí usilovali sepsati pořádně vypravování těch věcí, kteréž u nás jisté jsou,
Forasmuch as many have taken in hand to set forth in order a declaration of those things which are most surely believed among us,
2 Jakž nám vydali ti, kteříž od počátku sami viděli, a služebníci toho Slova byli:
Even as they delivered them to us, who from the beginning were eyewitnesses, and ministers of the word;
3 Vidělo se i mně, kterýž jsem toho všeho pravé povědomosti z gruntu bedlivě došel, tobě o tom pořádně vypsati, výborný Teofile,
It seemed good to me also, having had perfect understanding of all things from the very first, to write to thee in order, most excellent Theophilus,
4 Abys zvěděl jistotu těch věcí, jimž jsi vyučován.
That thou mayest know the certainty of those things, in which thou hast been instructed.
5 Byl za dnů Heródesa krále Judského kněz nějaký, jménem Zachariáš, z třídy Abiášovy, a manželka jeho ze dcer Aronových, a jméno její Alžběta.
There was in the days of Herod, the king of Judaea, a certain priest named Zacharias, of the course of Abijah: and his wife was of the daughters of Aaron, and her name was Elisabeth.
6 Byli pak oba spravedliví před oblíčejem Božím, chodíce ve všech přikázaních a spravedlnostech Páně bez ouhony.
And they were both righteous before God, walking in all the commandments and ordinances of the Lord blameless.
7 A neměli plodu, proto že Alžběta byla neplodná, a oba se byli zstarali ve dnech svých.
And they had no child, because Elisabeth was barren, and they both were well advanced in years.
8 I stalo se, když on úřad kněžský konal v pořádku třídy své před Bohem,
And it came to pass, that while he executed the priest’s office before God in the order of his course,
9 Že vedlé obyčeje úřadu kněžského los naň přišel, aby položil zápal, vejda do chrámu Páně.
According to the custom of the priest’s office, his lot was to burn incense when he went into the temple of the Lord.
10 A všecko množství lidu bylo vně, modlíce se v hodinu zápalu.
And the whole multitude of the people were praying outside at the time of incense.
11 Tedy ukázal se jemu anděl Páně, stoje na pravé straně oltáře zápalu.
And there appeared to him an angel of the Lord standing on the right side of the altar of incense.
12 A uzřev jej Zachariáš, zstrašil se, a bázeň připadla na něj.
And when Zacharias saw him, he was troubled, and fear fell upon him.
13 I řekl jemu anděl: Neboj se, Zachariáši, neboť jest uslyšána modlitba tvá, a Alžběta manželka tvá porodí tobě syna, a nazůveš jméno jeho Jan.
But the angel said to him, Fear not, Zacharias: for thy prayer is heard; and thy wife Elisabeth shall bear thee a son, and thou shalt call his name John.
14 Z čehož budeš míti radost a veselé, a mnozí se z jeho narození budou radovati.
And thou shalt have joy and gladness; and many shall rejoice at his birth.
15 Bude zajisté veliký před oblíčejem Páně, a vína i nápoje opojného nebude píti, a Duchem svatým bude naplněn hned od života matky své.
For he shall be great in the sight of the Lord, and shall drink neither wine nor strong drink; and he shall be filled with the Holy Spirit, even from his mother’s womb.
16 A mnohé z synů Izraelských obrátí ku Pánu Bohu jejich.
And many of the children of Israel shall he turn to the Lord their God.
17 Neboť on předejde před oblíčejem jeho v duchu a v moci Eliášově, aby obrátil srdce otců k synům, a nevěřící k opatrnosti spravedlivých, aby postavil Pánu lid hotový.
And he shall go before him in the spirit and power of Elijah, to turn the hearts of the fathers to the children, and the disobedient to the wisdom of the just; to make ready a people prepared for the Lord.
18 I řekl Zachariáš andělu: Po čemž to poznám? Nebo já starý jsem, a manželka má zstarala se ve dnech svých.
And Zacharias said to the angel, How shall I know this? for I am an old man, and my wife well advanced in years.
19 I odpověděv anděl, řekl jemu: Jáť jsem Gabriel, kterýž stojím před oblíčejem Božím, a poslán jsem, abych mluvil s tebou, a tyto věci veselé tobě zvěstoval.
And the angel answering said to him, I am Gabriel, who stand in the presence of God; and am sent to speak to thee, and to show thee these glad tidings.
20 A aj, budeš němý, a nebudeš moci mluviti až do dne, v kterémž se tyto věci stanou, proto že jsi neuvěřil řečem mým, kteréž se naplní časem svým.
And, behold, thou shalt be dumb, and not able to speak, until the day that these things shall be performed, because thou believest not my words, which shall be fulfilled in their season.
21 Lid pak očekával Zachariáše, a divili se, že on tak prodléval v chrámě.
And the people waited for Zacharias, and marvelled that he tarried so long in the temple.
22 Vyšed pak, nemohl mluviti k nim. I srozuměli, že vidění viděl v chrámě. Nebo on návěští jim dával, a zůstal němý.
And when he came out, he could not speak to them: and they perceived that he had seen a vision in the temple: for he made signs to them, and remained speechless.
23 I stalo se, když se vyplnili dnové konání úřadu jeho, odšel do domu svého.
And it came to pass, that, as soon as the days of his ministration were accomplished, he departed to his own house.
24 A po těch dnech počala Alžběta manželka jeho, a tajila se za pět měsíců, řkuci:
And after those days his wife Elisabeth conceived, and hid herself five months, saying,
25 Že tak mi učinil Pán ve dnech, v nichž vzezřel, aby odjal mé pohanění mezi lidmi.
Thus hath the Lord dealt with me in the days when he looked on me, to take away my reproach among men.
26 V měsíci pak šestém poslán jest anděl Gabriel od Boha do města Galilejského, kterémuž jméno Nazarét,
And in the sixth month the angel Gabriel was sent from God to a city of Galilee, named Nazareth,
27 Ku panně zasnoubené muži, kterémuž jméno bylo Jozef, z domu Davidova, a jméno panny Maria.
To a virgin espoused to a man whose name was Joseph, of the house of David; and the virgin’s name was Mary.
28 I všed k ní anděl, dí: Zdráva buď milostí obdařená, Pán s tebou, požehnaná ty mezi ženami.
And the angel came to her, and said, Hail, thou that art highly favoured, the Lord is with thee: blessed art thou among women.
29 Ona pak uzřevši ho, zarmoutila se nad řečí jeho, a myslila, jaké by to bylo pozdravení.
And when she saw him, she was troubled at his saying, and considered in her mind what manner of greeting this should be.
30 I řekl jí anděl: Neboj se, Maria, nebo jsi nalezla milost u Boha.
And the angel said to her, Fear not, Mary: for thou hast found favour with God.
31 A počneš v životě, a porodíš syna, a nazůveš jméno jeho Ježíš.
And, behold, thou shalt conceive in thy womb, and bring forth a son, and shalt call his name JESUS.
32 Tenť bude veliký, a Syn Nejvyššího slouti bude, a dáť jemu Pán Bůh stolici Davida otce jeho.
He shall be great, and shall be called the Son of the Highest: and the Lord God shall give to him the throne of his father David:
33 A kralovati bude v domě Jákobově na věky, a království jeho nebude konce. (aiōn g165)
And he shall reign over the house of Jacob for ever; and of his kingdom there shall be no end. (aiōn g165)
34 I řekla Maria andělu: Kterak se to stane, poněvadž já muže nepoznávám?
Then said Mary to the angel, How shall this be, seeing I know not a man?
35 A odpověděv anděl, řekl jí: Duch svatý sstoupí v tě, a moc Nejvyššího zastíní tobě; a protož i to, což se z tebe svatého narodí, slouti bude Syn Boží.
And the angel answered and said to her, The Holy Spirit shall come upon thee, and the power of the Highest shall overshadow thee: therefore also that holy thing who shall be born of thee shall be called the Son of God.
36 A aj, Alžběta, přítelkyně tvá, i ona počala syna v starosti své, a tento jest jí šestý měsíc, kteráž sloula neplodná.
And, behold, thy cousin Elisabeth, hath also conceived a son in her old age: and this is the sixth month with her, who was called barren.
37 Neboť nebude nemožné u Boha žádné slovo.
For with God nothing shall be impossible.
38 I řekla Maria: Aj, děvka Páně, staniž mi se podlé slova tvého. I odšel od ní anděl.
And Mary said, Behold the handmaid of the Lord; be it to me according to thy word. And the angel departed from her.
39 Tedy povstavši Maria v těch dnech, odešla na hory s chvátáním do města Judova.
And Mary arose in those days, and went into the hill country with haste, into a city of Judah;
40 I vešla do domu Zachariášova, a pozdravila Alžběty.
And entered into the house of Zacharias, and greeted Elisabeth.
41 I stalo se, jakž uslyšela Alžběta pozdravení Marie, zplésalo nemluvňátko v životě jejím, a naplněna jest Duchem svatým Alžběta.
And it came to pass, that, when Elisabeth heard the greeting of Mary, the babe leaped in her womb; and Elisabeth was filled with the Holy Spirit:
42 I zvolala hlasem velikým a řekla: Požehnaná ty mezi ženami, a požehnaný plod života tvého.
And she spoke with a loud voice, and said, Blessed art thou among women, and blessed is the fruit of thy womb.
43 A odkud mi to, aby přišla matka Pána mého ke mně?
And why is this granted to me, that the mother of my Lord should come to me?
44 Nebo aj, jakž se stal hlas pozdravení tvého v uších mých, zplésalo radostně nemluvňátko v životě mém.
For, lo, as soon as the voice of thy greeting sounded in my ears, the babe leaped in my womb for joy.
45 A blahoslavená, kteráž uvěřila, neboť dokonány budou ty věci, kteréž jsou povědíny jí ode Pána.
And blessed is she that believed: that there shall be a performance of those things which were told her from the Lord.
46 Tedy řekla Maria: Velebí duše má Hospodina,
And Mary said, My soul doth magnify the Lord,
47 A veselí se duch můj v Bohu, spasiteli svém,
And my spirit hath rejoiced in God my Saviour.
48 Že vzezřel na ponížení děvky své; neb aj, od této chvíle blahoslaviti mne budou všickni národové.
For he hath regarded the low estate of his handmaiden: for, behold, from henceforth all generations shall call me blessed.
49 Neboť mi učinil veliké věci ten, kterýž mocný jest, a svaté jméno jeho,
For he that is mighty hath done to me great things; and holy is his name.
50 A jehož milosrdenství od pokolení až do pokolení bojícím se jeho.
And his mercy is on them that fear him from generation to generation.
51 Dokázal moci ramenem svým, rozptýlil pyšné myšlením srdce jejich.
He hath shown strength with his arm; he hath scattered the proud in the imagination of their hearts.
52 Sházel mocné s stolic, a povýšil ponížených.
He hath put down the mighty from their seats, and exalted them of low degree.
53 Lačné nakrmil dobrými věcmi, a bohaté pustil prázdné.
He hath filled the hungry with good things; and the rich he hath sent away empty.
54 Přijal Izraele, služebníka svého, byv pamětliv na milosrdenství,
He hath helped his servant Israel, in remembrance of his mercy;
55 Jakož mluvil otcům našim, Abrahamovi a semeni jeho na věky. (aiōn g165)
As he spoke to our fathers, to Abraham, and to his seed for ever. (aiōn g165)
56 I zůstala Maria s ní asi za tři měsíce, a navrátila se do domu svého.
And Mary abode with her about three months, and returned to her own house.
57 Alžbětě pak naplnil se čas, aby porodila, i porodila syna.
Now Elisabeth’s full time came that she should be delivered; and she brought forth a son.
58 A uslyšeli sousedé a přátelé její, že Hospodin veliké učinil s ní milosrdenství své, i radovali se spolu s ní.
And her neighbours and her cousins heard that the Lord had shown great mercy upon her; and they rejoiced with her.
59 Stalo se pak v den osmý, přišli obřezovati dítěte, a nazývali jej jménem otce jeho Zachariášem.
And it came to pass, that on the eighth day they came to circumcise the child; and they called him Zacharias, after the name of his father.
60 Ale odpověděvši matka jeho, řekla: Nikoli, ale slouti bude Jan.
And his mother answered and said, Not so; but he shall be called John.
61 I řekli jí: Však žádného není v rodu tvém, kterýž by sloul jménem tím.
And they said to her, There is none of thy kindred that is called by this name.
62 I dávali návěští otci jeho, jak by ho chtěl nazývati.
And they made signs to his father, how he would have him called.
63 A on požádav deštičky, napsal, řka: Jan jest jméno jeho. I divili se všickni.
And he asked for a writing tablet, and wrote, saying, His name is John. And they all marvelled.
64 A hned otevřela se ústa jeho a jazyk jeho, i mluvil, velebě Boha.
And his mouth was opened immediately, and his tongue loosed, and he spoke, and praised God.
65 Tedy přišla bázeň na všecky sousedy jejich, a po všech horách Judských rozhlásána jsou všecka ta slova.
And fear came on all that dwelt around them: and all these sayings were noised abroad throughout all the hill country of Judaea.
66 A všickni, kteříž o tom slyšeli, skládali to v srdci svém, řkouce: I jaké dítě toto bude? A ruka Páně byla s ním.
And all they that had heard them laid them up in their hearts, saying, What manner of child shall this be! And the hand of the Lord was with him.
67 Zachariáš pak otec jeho naplněn jest Duchem svatým, a prorokoval, řka:
And his father Zacharias was filled with the Holy Spirit, and prophesied, saying,
68 Požehnaný Pán Bůh Izraelský, že navštívil a učinil vykoupení lidu svému.
Blessed be the Lord God of Israel; for he hath visited and redeemed his people,
69 A vyzdvihl nám roh spasení v domě Davida, služebníka svého,
And hath raised up an horn of salvation for us in the house of his servant David;
70 Jakož mluvil skrze ústa proroků svých svatých, kteříž byli od věků, (aiōn g165)
As he spoke by the mouth of his holy prophets, who have been since the world began: (aiōn g165)
71 O vysvobození z nepřátel našich, a z ruky všech, kteříž nás nenáviděli,
That we should be saved from our enemies, and from the hand of all that hate us;
72 Aby učinil milosrdenství s otci našimi, a rozpomenul se na smlouvu svou svatou,
To perform the mercy promised to our fathers, and to remember his holy covenant;
73 Na přísahu, kterouž přisáhl Abrahamovi, otci našemu, žeť nám to dá,
The oath which he swore to our father Abraham,
74 Abychom bez strachu, z ruky nepřátel svých jsouce vysvobozeni, sloužili jemu,
That he would grant to us, that we being delivered out of the hand of our enemies might serve him without fear,
75 V svatosti a v spravedlnosti před oblíčejem jeho, po všecky dny života svého.
In holiness and righteousness before him, all the days of our life.
76 Ty pak, dítě, prorokem Nejvyššího slouti budeš, nebo předejdeš před tváří Páně připravovati cesty jeho,
And thou, child, shalt be called the prophet of the Highest: for thou shalt go before the face of the Lord to prepare his ways;
77 Aby dáno bylo umění spasitelné lidu jeho na odpuštění hříchů jejich,
To give knowledge of salvation to his people by the remission of their sins,
78 Skrze střeva milosrdenství Boha našeho, v nichž navštívil nás, vyšed z výsosti,
Through the tender mercy of our God; with which the dayspring from on high hath visited us,
79 Aby se ukázal sedícím v temnostech a v stínu smrti, k spravení noh našich na cestu pokoje.
To give light to them that sit in darkness and in the shadow of death, to guide our feet into the way of peace.
80 Dítě pak rostlo, a posilovalo se v duchu, a bylo na poušti až do dne zjevení svého lidu Izraelskému.
And the child grew, and became strong in spirit, and was in the deserts till the day of his showing to Israel.

< Lukáš 1 >