< Lukáš 9 >
1 I svolav dvanácte učedlníků svých, dal jim sílu a moc nad všelikým ďábelstvím, a aby neduhy uzdravovali.
Then Jesus called the twelve together and gave them power and authority over all demons and to heal diseases,
2 I poslal je, aby kázali království Boží, a uzdravovali nemocné.
and he sent them to proclaim the kingdom of God and to heal the sick.
3 A řekl jim: Nic nebeřte na tu cestu, ani hůlky, ani mošny, ani chleba, ani peněz, ani po dvou sukních mívejte.
He said to them, “Take nothing for your journey—no staffs, no knapsack, no bread, no money—and bring only one tunic each.
4 A do kteréhožkoli domu vešli byste, tu zůstaňte, a odtud vyjděte.
Whatever house you enter, stay there until you leave that place.
5 A kteříž by vás koli nepřijali, vyjdouce z města toho, také i ten prach z noh svých vyrazte na svědectví proti nim.
If any will not receive you, shake off the very dust from your feet as you leave that town, as a testimony against them.”
6 I vyšedše, chodili po městečkách vůkol, zvěstujíce evangelium, a uzdravujíce všudy.
So they set out and went throughout the villages, preaching the gospel and healing people everywhere.
7 Uslyšel pak Heródes čtvrták o všech věcech, kteréž se dály od něho. I rozjímal to v mysli své, proto že bylo praveno od některých, že by Jan vstal z mrtvých,
Now Herod the tetrarch heard about everything that Jesus was doing, and he was greatly perplexed, because some were saying that John had been raised from the dead,
8 A od jiných, že by se Eliáš zjevil, od některých pak, že by jeden z proroků starých vstal.
others were saying that Elijah had appeared, and others were saying that one of the ancient prophets had risen.
9 I řekl Heródes: Jana jsem já sťal. Kdož pak jest tento, o kterémž já slyším takové věci? I žádostiv byl ho viděti.
But Herod said, “John I beheaded; who then is this man about whom I hear such things?” So he was looking for an opportunity to see him.
10 Vrátivše se pak apoštolé, vypravovali jemu, cožkoli činili. A pojav je, odšel soukromí na místo pusté města řečeného Betsaida.
When the apostles returned, they told Jesus about all they had done. Then he took them and withdrew privately to a desolate place belonging to a town called Bethsaida.
11 Zvěděvše pak zástupové, šli za ním; i přijal je, a mluvil jim o království Božím, a ty, kteříž uzdravení potřebovali, uzdravoval.
But when the crowds found out about it, they followed him. So he welcomed them and spoke to them about the kingdom of God, and cured those who had need of healing.
12 Den pak počal se nachylovati. I přistoupivše dvanácte, řekli jemu: Propusť zástupy, ať rozejdouce se do městeček okolních a do vesnic, jdou a hledají pokrmů, nebo jsme tuto na místě pustém.
As the day began to draw to a close, the twelve came up and said to Jesus, “Send the crowd away so that they can go into the surrounding villages and countryside and find lodging and provisions, for we are in a desolate place here.”
13 I řekl jim: Dejte vy jim jísti. A oni řekli: Nemámeť víc než pět chlebů a dvě rybě, leč bychom my snad šli a nakoupili na tento všecken lid pokrmů?
But he said to them, “You give them something to eat.” They said, “We have only five loaves and two fish—unless we are to go and buy food for this entire group of people.”
14 Nebo bylo mužů okolo pěti tisíců. I řekl učedlníkům svým. Rozkažte se jim posaditi v každém řadu po padesáti.
(For there were about five thousand men.) Then he said to his disciples, “Have them sit down in groups of fifty each.”
15 I učinili tak, a posadili se všickni.
The disciples did so, and had everyone sit down.
16 A vzav těch pět chlebů a ty dvě rybě, vzhlédl v nebe, a dobrořečil jim, i lámal, a rozdával učedlníkům, aby kladli před zástup.
Then Jesus took the five loaves and the two fish, and looking up to heaven, he said a blessing over them. Then he broke the loaves and fish into pieces and gave them to the disciples to set before the crowd.
17 I jedli, a nasyceni jsou všickni. A sebráno jest, což jim bylo ostalo drobtů, dvanácte košů.
They all ate and were filled, and what was left over was picked up, twelve baskets of broken pieces.
18 I stalo se, když se on modlil obzvláštně, že byli s ním učedlníci. I otázal se jich, řka: Kým mne praví býti zástupové?
Once when Jesus was praying in private and the disciples were with him, he asked them, “Who do the crowds say that I am?”
19 A oni odpověděvše, řekli: Janem Křtitelem, a jiní Eliášem, jiní pak, že prorok jeden z starých vstal.
They answered, “Some say John the Baptist, others say Elijah, and others say that one of the ancient prophets has risen.”
20 I řekl jim: Vy pak kým mne býti pravíte? Odpověděv Petr, řekl: Krista toho Božího.
Then he said to them, “But who do you say that I am?” Peter answered, “The Christ of God.”
21 A on s pohrůžkou jim přikázal, aby toho žádnému nepravili,
Jesus then warned them and instructed them to tell this to no one,
22 Pravě: Že Syn člověka musí mnoho trpěti, a potupen býti od starších a od předních kněží i od zákonníků, a zamordován býti, a třetího dne z mrtvých vstáti.
saying, “The Son of Man must suffer many things and be rejected by the elders, chief priests, and scribes, and he must be killed and on the third day rise again.”
23 I pravil všechněm: Chce-li kdo přijíti za mnou, zapři sám sebe, a beř svůj kříž na každý den, a následuj mne.
Then he said to them all, “If anyone wants to be one of my disciples, he must deny himself, take up his cross, and follow me.
24 Nebo kdož bude chtíti duši svou zachovati, ztratíť ji; a kdož ztratí duši svou pro mne, tenť ji zachová,
For whoever wants to save his life will lose it, but whoever loses his life for my sake will save it.
25 Nebo co jest platno člověku, by všecken svět získal, kdyby sám sebe ztratil, aneb sám sebe zmrhal?
For what does it benefit a person if he gains the whole world but loses or forfeits himself?
26 Nebo kdož by se za mne styděl a za mé řeči, za tohoť se Syn člověka styděti bude, když přijde v slávě své a Otcově i svatých andělů.
If anyone is ashamed of me and my words, the Son of Man will be ashamed of him when he comes in his glory and the glory of the Father and the holy angels.
27 Ale pravímť vám jistě: Jsou někteří z stojících tuto, kteříž neokusí smrti, až uzří království Boží.
But truly I say to you, there are some standing here who will certainly not taste death until they see the kingdom of God.”
28 I stalo se po těch řečech, jako po osmi dnech, že vzav s sebou Petra a Jakuba a Jana, vstoupil na horu, aby se modlil.
About eight days after he had spoken these words, he took Peter, John, and James, and went up on a mountain to pray.
29 A když se modlil, učiněna jest tvář jeho proměněná, a oděv jeho bílý a stkvoucí.
As he was praying, the appearance of his face was altered, and his clothing became dazzling white.
30 A aj, dva muži mluvili s ním, a ti byli Mojžíš a Eliáš.
And behold, two men were talking with him; they were Moses and Elijah,
31 Kteříž okázavše se v slávě, vypravovali o smrti jeho, kterouž měl podstoupiti v Jeruzalémě.
who appeared in glory and were speaking about his departure, which he was about to bring to fulfillment in Jerusalem.
32 Petr pak a ti, kteříž s ním byli, obtíženi byli snem, a procítivše, viděli slávu jeho a ty dva muže, ani stojí s ním.
Now Peter and those who were with him were heavy with sleep, but when they became fully awake, they saw his glory and the two men standing with him.
33 I stalo se, když oni odešli od něho, řekl Petr Ježíšovi: Mistře, dobréť jest nám zde býti. Protož udělejme tři stánky, tobě jeden, a Mojžíšovi jeden, a Eliášovi jeden, nevěda, co mluví.
As the men were parting from Jesus, Peter said to him, “Master, it is good for us to be here. Let us make three shelters, one for yoʋ, one for Moses, and one for Elijah,” not knowing what he was saying.
34 A když on to mluvil, stal se oblak, i zastínil je. Báli se pak, když onino vcházeli do oblaku.
But as he was saying this, a cloud came and overshadowed them, and they were afraid as they entered the cloud.
35 I stal se hlas z oblaku řkoucí: Tentoť jest ten Syn můj milý, toho poslouchejte.
Then a voice came from the cloud, saying, “This is my beloved Son; listen to him!”
36 A když se ten hlas stal, nalezen jest Ježíš sám. A oni mlčeli, a nepravili žádnému v těch dnech ničeho z těch věcí, kteréž viděli.
When the voice finished speaking, they found that Jesus was alone. And the disciples kept silent, not telling anyone in those days about any of the things they had seen.
37 Stalo se pak druhého dne, když sstupovali s hory, potkal jej zástup mnohý.
On the next day, when they came down from the mountain, Jesus was met by a large crowd.
38 A aj, muž z zástupu zvolal, řka: Mistře, prosím tebe, vzhlédni na syna mého, neboť jediného toho mám.
And behold, a man from among the crowd cried out, “Teacher, I beg yoʋ to look at my son, for he is my one and only child.
39 A aj, duch jej napadá, a on i hned křičí, a lomcuje jím slinícím se, a nesnadně odchází od něho, sápaje jím.
A spirit seizes him, and he suddenly cries out; it convulses him so that he foams at the mouth. It hardly ever leaves him alone, bruising him severely.
40 I prosil jsem učedlníků tvých, aby jej vyvrhli, ale nemohli.
I begged yoʋr disciples to cast it out, but they could not.”
41 I odpověděv Ježíš, řekl: Ó pokolení nevěrné a převrácené, dokudž budu u vás, a snášeti budu vás? Přiveď sem syna svého.
Jesus answered, “O faithless and perverse generation, how long shall I be with you and bear with you? Bring yoʋr son here.”
42 A v tom, když on přicházel, porazil jej ďábel, a lomcoval jím. I přimluvil duchu nečistému Ježíš, a uzdravil toho mládence, a navrátil jej otci jeho.
Now as the boy was approaching, the demon threw him down and shook him with convulsions. But Jesus rebuked the unclean spirit, healed the boy, and gave him back to his father.
43 I děsili se všickni nad velikomocností Božskou. A když se všickni divili všem věcem, kteréž činil Ježíš, řekl učedlníkům svým:
And they were all astonished at the majesty of God. But while everyone was marveling at all that Jesus had done, he said to his disciples,
44 Složte vy v uších svých řeči tyto, neboť Syn člověka bude vydán v ruce lidské.
“Let these words sink into your ears: The Son of Man is about to be delivered up into the hands of men.”
45 Ale oni nesrozuměli slovu tomu, a bylo před nimi skryto, aby nevyrozuměli jemu. A nesměli se ho otázati o tom slovu.
But they did not understand what this meant. It was concealed from them, so that they could not grasp it, and they were afraid to ask him about it.
46 I vznikla mezi nimi hádka o to, kdo by z nich byl největší.
Now an argument arose among the disciples as to which of them was greater.
47 Ježíš pak viděv přemyšlování srdce jejich, vzav dítě, postavil je podlé sebe,
But Jesus, perceiving the thoughts of their hearts, took a child and placed him by his side.
48 A řekl jim: Kdožkoli přijal by dítě toto ve jménu mém, mneť přijímá; a kdož by koli mne přijal, přijímá toho, kterýž mne poslal. Nebo kdožť jest nejmenší mezi všemi vámi, tenť bude veliký.
Then he said to them, “Whoever receives this child in my name receives me, and whoever receives me receives him who sent me. For he who is least among you all is the one who will be great.”
49 I odpověděv Jan, řekl: Mistře, viděli jsme jednoho, an ve jménu tvém ďábly vymítá; i bránili jsme mu, proto že nechodí s námi.
John responded, “Master, we saw someone casting out demons in yoʋr name, and we told him to stop because he does not follow us.”
50 I dí jemu Ježíš: Nebraňtež. Nebo kdoť není proti nám, s námiť jest.
But Jesus said to him, “Do not stop him, for whoever is not against us is for us.”
51 I stalo se, když se doplnili dnové vzetí jeho zhůru, že on se na tom ustavil, aby šel do Jeruzaléma.
Now when the days were approaching for Jesus' ascension, he set his face to go to Jerusalem.
52 I poslal posly před sebou. A oni jdouce, vešli do městečka Samaritánského, aby jemu připravili.
He sent messengers on ahead, who went and entered a village of the Samaritans to make preparations for him.
53 Ale nepřijali ho, proto že oblíčej jeho byl obrácen k jití do Jeruzaléma.
But the people there refused to welcome him, because his face was set to go to Jerusalem.
54 A viděvše to učedlníci jeho Jakub a Jan, řekli: Pane, chceš-li, ať díme, aby oheň sstoupil s nebe, a spálil je, jako i Eliáš učinil?
When his disciples James and John saw this, they said, “Lord, do yoʋ want us to command fire to come down from heaven and consume them, just like Elijah did?”
55 Ale obrátiv se, potrestal jich, řka: Nevíte, čího jste vy duchu.
But he turned and rebuked them, saying, “You do not know what kind of spirit you belong to.
56 Syn zajisté člověka nepřišel zatracovati duší lidských, ale aby spasil. I odešli do jiného městečka.
For the Son of Man did not come to destroy people's lives but to save them.” And they went on to another village.
57 Stalo se pak, když šli, že řekl jemu na cestě jeden: Pane, půjdu za tebou, kam se koli obrátíš.
As they were going along the road, someone said to him, “I will follow yoʋ wherever yoʋ go, Lord.”
58 I řekl jemu Ježíš: Lišky doupata mají, a ptáci nebeští hnízda, ale Syn člověka nemá, kde by hlavu sklonil.
Jesus said to him, “Foxes have holes, and the birds of the sky have nests, but the Son of Man has nowhere to lay his head.”
59 I řekl jinému: Poď za mnou. Ale on řekl: Pane, dopusť mi prvé jíti a pochovati otce mého.
Then Jesus said to another man, “Follow me.” But the man said, “Lord, let me first go and bury my father.”
60 I dí jemu Ježíš: Nech ať mrtví pochovávají mrtvé své, ale ty jda, zvěstuj království Boží.
Jesus said to him, “Let the dead bury their own dead. But yoʋ go and proclaim the kingdom of God.”
61 I řekl opět jiný: Půjdu za tebou, Pane, ale prvé dopusť mi, ať se rozžehnám s těmi, kteříž jsou v domě mém.
Still another said, “I will follow yoʋ, Lord, but first let me say goodbye to my family.”
62 Řekl jemu Ježíš: Žádný, kdož vztáhna ruku svou k pluhu, ohlídal by se nazpět, není způsobný k království Božímu.
But Jesus said to him, “No one who puts his hand to the plow and looks back is fit for the kingdom of God.”