Lukáš 7
1 A když vykonal všecka slova svá při přitomnosti lidu, všel do Kafarnaum.
And whanne he hadde fulfillid alle hise wordis in to the eeris of the puple, he entride in to Cafarnaum.
2 Setníka pak nějakého služebník nemocen jsa, k smrti se přibližoval, kteréhož on sobě mnoho vážil.
But a seruaunt of a centurien, that was precious to hym, was sijk, and drawynge to the deeth.
3 I uslyšav o Ježíšovi, poslal k němu starší Židovské, prose ho, aby přišel a uzdravil služebníka jeho.
And whanne he hadde herd of Jhesu, he sente to hym the eldere men of Jewis, and preiede hym, that he wolde come, and heele his seruaunt.
4 A oni přišedše k Ježíšovi, prosili ho snažně, řkouce: Hoden jest, abys mu to učinil.
And whanne thei camen to Jhesu, thei preieden hym bisili, and seiden to hym, For he is worthi, that thou graunte to hym this thing;
5 Nebo miluje národ náš, a školu on nám vystavěl.
for he loueth oure folk, and he bildide to vs a synagoge.
6 Tedy Ježíš šel s nimi. A když již nedaleko byl od domu, poslal k němu ten setník přátely, řka jemu: Pane, nepřidávej sobě práce. (Nejsem zajisté hoden, abys všel pod střechu mou.
And Jhesus wente with hem. And whanne he was not fer fro the hous, the centurien sente to hym freendis, and seide, Lord, nyle thou be trauelid, for Y am not worthi, that thou entre vnder my roof;
7 A protož jsem i sebe samého za nehodného položil, abych přišel k tobě.) Ale rci slovem, a budeť uzdraven služebník můj.
for which thing and Y demede not my silf worthi, that Y come to thee; but seie thou bi word, and my child schal be helid.
8 Nebo i já jsem člověk pod mocí postavený, maje pod sebou žoldnéře, a dím tomuto: Jdi, a jde, a jinému: Přiď, a přijde, a služebníku svému: Učiň toto, a učiní.
For Y am a man ordeyned vndur power, and haue knyytis vndur me; and Y seie to this, Go, and he goith, and to anothir, Come, and he cometh, and to my seruaunt, Do this thing, and he doith.
9 Tedy uslyšav to Ježíš, podivil se jemu, a obrátiv se, řekl zástupu, kterýž za ním šel: Pravím vám, že ani v Izraeli nenalezl jsem tak veliké víry.
And whanne this thing was herd, Jhesus wondride; and seide to the puple suynge hym, Treuli Y seie to you, nether in Israel Y foond so greet feith.
10 Vrátivše se pak domů ti, kteříž posláni byli, nalezli služebníka, kterýž nemocen byl, zdravého.
And thei that weren sent, turneden ayen home, and founden the seruaunt hool, which was sijk.
11 I stalo se potom, šel do města, kteréž slove Naim, a šli s ním učedlníci jeho mnozí a zástup veliký.
And it was don aftirward, Jhesus wente in to a citee, that is clepid Naym, and hise disciplis; and ful greet puple wente with hym.
12 A když se přiblížil k bráně města, aj, mrtvý byl nesen ven, syn jediný matky své, a ta vdova byla, a zástup města mnohý s ní.
And whanne he cam nyy to the yate of the citee, lo! the sone of a womman that hadde no mo children, was borun out deed; and this was a widowe; and myche puple of the citee with hir.
13 Kteroužto uzřev Pán, milosrdenstvím hnut jest k ní, a řekl jí: Neplačiž.
And whanne the Lord Jhesu hadde seyn hir, he hadde reuthe on hir, and seide to hir, Nyle thou wepe.
14 A přistoupiv, dotekl se már. (Ti pak, kteříž nesli, zastavili se.) I řekl: Mládenče, toběť pravím, vstaň.
And he cam nyy, and touchide the beere; and thei that baren stoden. And he seide, Yonge man, Y seie to thee, rise vp.
15 I posadil se ten mrtvý, a počal mluviti. I dal jej mateři jeho.
And he that was deed sat vp ayen, and bigan to speke; and he yaf hym to his modir.
16 Tedy podjala všecky bázeň, i velebili Boha, řkouce: Prorok veliký povstal mezi námi, a Bůh navštívil lid svůj.
And drede took alle men, and thei magnyfieden God, and seiden, For a grete profete is rysun among vs, and, For God hath visitid his puple.
17 I vyšla řeč ta o něm po všem Judstvu i po vší okolní krajině.
And this word wente out of hym in to al Judee, and in to al the cuntre aboute.
18 I zvěstovali Janovi učedlníci jeho o všech těchto věcech. A zavolav kterýchs dvou z učedlníků svých Jan,
And Joones disciplis toolden hym of alle these thingis.
19 Poslal k Ježíšovi, řka: Ty-li jsi ten, kterýž přijíti má, čili jiného čekati máme?
And Joon clepide tweyn of hise disciplis, and sente hem to Jhesu, and seide, Art thou he that is to come, or abiden we anothir?
20 Přišedše pak k němu muži ti, řekli: Jan Křtitel poslal nás k tobě řka: Ty-li jsi ten, kterýž přijíti má, čili jiného čekati máme?
And whanne the men cam to hym, thei seiden, Joon Baptist sente vs to thee, and seide, Art thou he that is to come, or we abiden anothir?
21 A v touž hodinu mnohé uzdravil od neduhů, od nemocí a duchů zlých, a slepým mnohým zrak dal.
And in that our he heelide many men of her sijknessis, and woundis, and yuel spiritis; and he yaf siyt to many blynde men.
22 Odpověděv pak Ježíš, řekl jim: Jdouce, povězte Janovi, co jste viděli a slyšeli, že slepí vidí, kulhaví chodí, malomocní očištění přijímají, hluší slyší, mrtví z mrtvých vstávají, chudým se zvěstuje evangelium.
And Jhesus answerde, and seide to hem, Go ye ayen, and telle ye to Joon tho thingis that ye han herd and seyn; blynde men seyn, crokid men goen, mesels ben maad cleene, deef men heren, deed men risen ayen, pore men ben takun to prechyng of the gospel.
23 A blahoslavený jest, kdož by se na mně nezhoršil.
And he that schal not be sclaundrid in me, is blessid.
24 A když odešli poslové Janovi, počal praviti zástupům o Janovi: Co jste vyšli na poušť spatřovati? Třtinu-li, kteráž se větrem klátí?
And whanne the messangeris of Joon weren go forth, he bigan to seie of Joon to the puple,
25 Aneb nač jste hleděti vyšli? Na člověka-li měkkým rouchem oděného? Aj, kteříž v rouše slavném a v rozkoši jsou, v domích královských jsou.
What wenten ye out in to desert to se? a reed waggid with the wynd?
26 Aneb co jste vyšli viděti? Proroka-li? Jistě pravím vám, i více nežli proroka.
But what wenten ye out to se? a man clothid with softe clothis? Lo! thei that ben in precious cloth and in delicis, ben in kyngis housis. But what wenten ye out to se? a profete? Yhe, Y seie to you, and more than a profete.
27 Tentoť jest, o kterémž jest psáno: Aj, já posílám anděla svého před tváří tvou, kterýž připraví cestu tvou před tebou.
This is he, of whom it is writun, Lo! Y sende myn aungel bifor thi face, which schal make `thi weie redi bifor thee.
28 Nebo pravím vám, většího proroka mezi syny ženskými nad Jana Křtitele není žádného, ale kdož jest menší v království Božím, většíť jest nežli on.
Certis Y seie to you, there is no man more prophete among children of wymmen, than is Joon; but he that is lesse in the kyngdom of heuenes, is more than he.
29 Tedy všecken lid slyše to i publikáni, velebili Boha, byvše pokřtěni křtem Janovým.
And al the puple herynge, and pupplicans, that hadden be baptisid with baptym of Joon, iustifieden God;
30 Ale farizeové a zákonníci pohrdli radou Boží sami proti sobě, nebyvše pokřtěni od něho.
but the Farisees and the wise men of the lawe, that weren not baptisid of hym, dispisiden the counsel of God ayens hem silf.
31 I řekl Pán: Komu tedy přirovnám lidi pokolení tohoto, a čemu podobni jsou?
And the Lord seide, Therfor to whom schal Y seie `men of this generacioun lijk, and to whom ben thei lijk?
32 Podobni jsou dětem, kteříž na rynku sedí, a jedni na druhé volají, říkajíce: Pískali jsme vám, a neskákali jste; žalostně jsme naříkali vám, a neplakali jste.
Thei ben lijk to children sittynge in chepyng, and spekynge togider, and seiynge, We han sungun to you with pipis, and ye han not daunsid; we han maad mornyng, and ye han not wept.
33 Nebo přišel Jan Křtitel, ani chleba nejeda, ani nepije vína, a pravíte: Ďábelství má.
For Joon Baptist cam, nethir etynge breed, ne drynkynge wyne, and ye seyen, He hath a feend.
34 Přišel Syn člověka, jeda a pije, a pravíte: Aj, člověk žráč a piján vína, přítel publikánů a hříšníků.
Mannus sone cam etynge and drynkynge, and ye seien, Lo! a man a deuourer, and drynkynge wyne, a frend of pupplicans and of synful men.
35 Ale ospravedlněna jest moudrost ode všech synů svých.
And wisdom is iustified of her sones.
36 Prosil ho pak jeden z farizeů, aby jedl s ním. Pročež všed do domu toho farizea, posadil se za stůl.
But oon of the Farisees preiede Jhesu, that he schulde ete with hym. And he entride in to the hous of the Farise, and sat at the mete.
37 A aj, žena v městě, kteráž byla hříšnice, zvěděvši, že by seděl za stolem v domě farizea, přinesla nádobu alabastrovou masti.
And lo! a synful womman, that was in the citee, as sche knewe, that Jhesu sat at the mete in the hous of the Farisee, sche brouyte an alabaustre box of oynement;
38 A stojeci z zadu u noh jeho s pláčem, počala slzami smáčeti nohy jeho, a vlasy hlavy své vytírala, a líbala nohy jeho, a mastí mazala.
and sche stood bihynde bysidis hise feet, and bigan to moiste hise feet with teeris, and wipide with the heeris of hir heed, and kiste hise feet, and anoyntide with oynement.
39 Uzřev pak to farizeus, kterýž ho byl pozval, řekl sám v sobě tak: Byť tento byl prorok, vědělť by, která a jaká jest to žena, kteráž se ho dotýká; nebo hříšnice jest.
And the Farise seynge, that hadde clepide hym, seide within hym silf, seiynge, If this were a prophete, he schulde wite, who and what maner womman it were that touchith hym, for sche is a synful womman.
40 I odpověděv Ježíš, dí jemu: Šimone, mámť něco povědíti. A on řekl: Mistře, pověz.
And Jhesus answeride, and seide to hym, Symount, Y haue sumthing to seie to thee. And he seide, Maistir, seie thou.
41 Dva dlužníky měl nějaký věřitel. Jeden dlužen byl pět set peněz, a druhý padesát.
And he answeride, Twei dettouris weren to o lener; and oon auyt fyue hundrid pans, and `the other fifti;
42 A když neměli, odkud by zaplatili, odpustil oběma. Pověziž tedy, který z nich více bude jej milovati?
but whanne thei hadden not wherof `thei schulden yeelde, he foryaf to bothe. Who thanne loueth hym more?
43 I odpověděv Šimon, řekl: Mám za to, že ten, kterémuž více odpustil. A on řekl jemu: Právě jsi rozsoudil.
Symount answeride, and seide, Y gesse, that he to whom he foryaf more. And he answeride to hym, Thou hast demyd riytli.
44 A obrátiv se k ženě, řekl Šimonovi: Vidíš tuto ženu? Všel jsem do domu tvého, vody nohám mým nedal jsi, ale tato slzami smáčela nohy mé, a vlasy hlavy své vytřela.
And he turnede to the womman, and seide to Symount, Seest thou this womman? I entride into thin hous, thou yaf no watir to my feet; but this hath moistid my feet with teeris, and wipide with hir heeris.
45 Nepolíbil jsi mne, ale tato, jakž jsem všel, nepřestala líbati noh mých.
Thou hast not youun to me a cosse; but this, sithen sche entride, ceesside not to kisse my feet.
46 Olejem hlavy mé nepomazal jsi, ale tato mastí mazala nohy mé.
Thou anoyntidist not myn heed with oile; but this anoyntide my feet with oynement.
47 Protož pravím tobě: Odpuštěniť jsou jí hříchové mnozí, neboť milovala mnoho. Komuť se pak málo odpouští, málo miluje.
For the which thing Y seie to thee, many synnes ben foryouun to hir, for sche hath loued myche; and to whom is lesse foryouun, he loueth lesse.
48 I řekl jí: Odpuštěniť jsou tobě hříchové.
And Jhesus seide to hir, Thi synnes ben foryouun to thee.
49 Tedy počali, kteříž tu spolu seděli za stolem, říci sami mezi sebou: Kdo jest tento, kterýž i hříchy odpouští?
And thei that saten to gider at the mete, bigunnen to seie with ynne hem silf, Who is this that foryyueth synnes.
50 I řekl ženě: Víra tvá tebe k spasení přivedla. Jdiž u pokoji.
But he seide to the womman, Thi feith hath maad thee saaf; go thou in pees.
