Lukáš 6
1 I stalo se v druhou sobotu, že šel Ježíš skrze obilí. I trhali učedlníci jeho klasy, a rukama vymínajíce, jedli.
In ure uwui asabar Yeso ma ra anyimo uru ubisana ahana katuma kameme wa zinu pusa uma gbangu ma bi sana me, wazunu para me atari tuwe me unu siza ma.
2 Tehdy někteří z farizeů řekli jim: Proč činíte, čehož nesluší činiti v sobotu?
Aye anyimo anu bezi utize wagh, “barki nyanini ya wuna iwuza anime unu wui sa da aguna awuzi ane ba?”
3 I odpověděv Ježíš, řekl jim: Což jste ani toho nečtli, co učinil David, když lačněl, on i ti, kteříž s ním byli?
Yeso ma kabirka we magu, da ya basa imum besa Dauda ma wuzi uganiya sa ma kunna ikomo ba, me nan ananu sa ma zi nigome nan we ba?
4 Kterak všel do domu Božího, a chleby posvátné vzal a jedl, a dal i těm, kteříž s ním byli, jichž nenáleží jísti než toliko samým kněžím?
Ma ribi anyimo kura Asere, maziki imumare ya kura Asere mari ma kuri ma nya ahana aruma sa wa zi nan me, ya zi anime anu dungara utize wani wadi ri.
5 I řekl jim: Že jest Syn člověka pánem také i dne sobotního.
Ma gu we, “vana unubu me mani ugomo Asere asabar me”
6 Stalo se pak i v jinou sobotu, že všel do školy Ježíš a učil. A byl tu člověk, jehož pravá ruka byla uschlá.
Ya cukuno u uru uwui asabar maribe anyimo udenge Asere. Uye mara ahira sa tari tina re tume ta wii.
7 I šetřili ho zákonníci a farizeové, bude-li v sobotu uzdravovati, aby nalezli, z čeho by jej obžalovali.
Anu nyiteke nan nanu bezi tize wa inki aje nani madi humam me unu uwui asabar me, barki wa kem imumu boo ume unu wuza imum besa da ya wuna ba.
8 Ale on znal přemyšlování jejich. I dí člověku, kterýž měl ruku uschlou: Vstaň, a stůj v prostředku. A on vstav, stál.
Barki anime marusa imum besa ma basa manno ma kuri magu inu nu zatu utari me, “hira tonno abanna me atii anabu” unu me manno ma hiri ma tonno.
9 Tedy řekl jim Ježíš: Otíži se vás na jednu věc: Sluší-li v sobotu dobře činiti, čili zle, duši zachovati, čili zatratiti?
Yeso ma gun we, “In zinu igizo ushi, da ya wuna uri awuzi imumu iriri nan ihuma, aburi unu nani aceki me ma wi?”
10 A pohleděv na ně na všecky vůkol, dí člověku tomu: Vztáhni tu ruku svou. A on učinil tak. I přivedena jest k zdraví ruka jeho jako druhá.
Manno ma hiru we vat ma gun unu nu me, “Wito tari tuwe me” ma wuzi ani me tari tume me ti huma.
11 Oni pak naplněni jsou hněvivou nemoudrostí, a rozmlouvali mezi sebou, co by učiniti měli Ježíšovi.
Wanno wa kunna iriba kan, wa kuri wa titi ace wa gamira tize imum be sa wadi wuzi in Yeso.
12 I stalo se v těch dnech, vyšel na horu k modlení. I byl tam přes noc na modlitbě Boží.
Acukuno atiye tigino me, sa ma nyene asesere anipo ma wuzi biringara. Ma ri aje iniye nigino me inu wuza ubiringa ahira Asere.
13 A když byl den, povolal učedlníků svých, a vyvolil z nich dvanácte, kteréž i apoštoly nazval:
Inisi sizo, matiti ahana utarsa umeme, wa eh ahira ameme, ma zauka anu kirau ina nawa re, ande sa matiti we “anu kurzizo, utize ta Asere”.
14 (Šimona, kterémuž také dal jméno Petr, a Ondřeje bratra jeho, Jakuba a Jana, Filipa a Bartoloměje,
Tiza ta hana ameme simon (desa ma gusa me Bitrus) nan uhenu ume me Andrawus, Yakubu, Yahaya, Philibus, Bartalamawu,
15 Matouše a Tomáše, Jakuba Alfeova, a Šimona, kterýž slove Zelótes,
Matta, Toma, Yakubu Vana u Halfa, Simon desa agusa Zaloti, Yahuda vana u Yakubu.
16 Judu Jakubova, a Jidáše Iškariotského, kterýž potom byl zrádce.)
Nan Yahuda vana uiskariyoti, desa ma cukuno unu re inama Yeso.
17 I sstoupiv s nimi, stál na místě polním, a zástup učedlníků jeho, a množství veliké lidu ze všeho Judstva i z Jeruzaléma, i z Týru i z Sidonu, kteříž při moři jsou, kteříž byli přišli, aby jej slyšeli, a uzdraveni byli od neduhů svých,
Sa Yeso ma tunno usuru anipo nan we, wanno wa tonno amassa ahana katuma kame gbardang wa ra ahira me, nan anu gbardang usuru uyahudiya nan urushalima nan ageno usuro utaya nan usidon.
18 I kteříž trápeni byli od duchů nečistých. A byli uzdravováni.
Wa eh barki wa kunna me, wa kuru wa kem uhumuza uti koni tu weme. Ande sa wa zin inti koni dati wa kem uhumuza.
19 A všecken zástup hledal se ho dotknouti; nebo moc z něho vycházela, a uzdravovala všecky.
Konda avi anyimo ani orime ma nyari udara ume barki ubezi uhuma ura ahira ameme ani, ma kuri ma humuza we vat.
20 A on pozdvih očí svých na učedlníky, pravil: Blahoslavení chudí, nebo vaše jest království Boží.
Manno ma hiri ahana akatuma kame me magu, “Anu kem imumu iriri shi anu dira, barki anime akura Asere ashe ani.
21 Blahoslavení, kteříž nyní lačníte, nebo nasyceni budete. Blahoslavení, kteříž nyní plačete, nebo smáti se budete.
Shi anu imumu iriri shi anu ikomo aname, barki ti inshi. She anu imumu iriri ana so ana me, barki idi zunzi.
22 Blahoslavení budete, když vás nenáviděti budou lidé, a když vás vyobcují, a haněti budou, a vyvrhou jméno vaše jako zlé, pro Syna člověka.
Shi anu imumu iriri ini inka anabu wa ga shi, wa bezi shi usasas wa guna tiza tishi me anu imumu iriba, bari vana unubu.
23 Radujte se v ten den, a veselte se, nebo aj, odplata vaše mnohá v nebesích. Takť zajisté činívali prorokům otcové jejich.
Idi zunzi ronigino me, barki idi kem imumu iriri anyimo Asesere, barki anime a cokoro acokoro anka coo uwe me wa wuzi ana kadura.
24 Ale běda vám bohatým, nebo vy již máte potěšení své.
Ude ushi anu kem barki sa ya kem tiyom tishi me.
25 Běda vám, kteříž jste nasyceni, nebo lačněti budete. Běda vám, kteříž se nyní smějete, nebo kvíliti a plakati budete.
Ude ushi anu itii, barki idi kunna ikomo uhana aje, ude ushi anu atizunza ya de ni idi shizi uhana aje, shi ana tizunza idi wuzi tiyom nan naso uhana aje.
26 Běda vám, když by dobře o vás mluvili všickni lidé; nebo tak činívali falešným prorokům otcové jejich.
Ude ushi inka anabu wa nonzo shi barki ane ani acokoro acokoro an ka coo uwe me wazi anu bezi rusa moco.
27 Ale vámť pravím, kteříž slyšíte: Milujte nepřátely své, dobře čiňte těm, kteříž vás nenávidí,
Barki anime ingusa shi anu kunna um, hem ni inde sa ma ga shi ikuri iwuzi anu ga shi imumu iriri.
28 Dobrořečte těm, kteříž vás proklínají, a modlte se za ty, kteříž vám bezpráví činí.
Buka ni anu ati zumza tishi tize tiriri, in kuri iwuzi andesa wa wuzi shi bi ringara.
29 A udeřil-li by tebe kdo v líce, nasaď mu i druhého, a tomu, kterýž tobě odjímá plášť, také i sukně nebraň.
De sa ma vavi we upo uginne, gamira ukure me, inka uye mazi ugudu uwe me, kati ukartime udibi uwe me ba.
30 Každému pak prosícímu tebe dej, a od toho, kterýž béře tvé věci, zase nežádej.
Nyizani ande sa wa nyara imum ahira ashi. Inka uye ma zika ire imum sa izi ishi me, kati igu ma kurzo inini ba.
31 A jakž chcete, aby vám lidé činili, i vy jim též podobně čiňte.
Vat imum be sa unyara anu wa wuzi weni, waza anime cangi.
32 Nebo jestliže milujete ty, kteříž vás milují, jakou míti budete milost? Nebo i hříšníci milují ty, od nichž milováni bývají.
In wa hem unu nu hem uwe mani cas, nyanini igino me wa wuza? ko ana madini wa hem ina nu hem uwe.
33 A budete-li dobře činiti těm, kteříž vám dobře činí, jakou máte milost? Však i hříšnící totéž činí.
Inka i bezi imumu iriri ahira anu wuza ushi imumu iriri inicas, nyanini imumu irunta ushi uba me? Ko ana madini wa hem ina nu hem uwe.
34 A budete-li půjčovati těm, od kterýchž se nadějete zase vzíti, jakou máte milost? Však i hříšníci hříšníkům půjčují, aby tolikéž zase vzali.
Inka ya nya ureme ahira andesa ya inko iribani wadi kurzo shi ni cas, Nyanini uhana aje ashi me? Ana madini wa nyaza ana madini ureme, wa nyara akurzo imum besa wa nya sarki ukinki u ire imum ni.
35 Nýbrž milujte nepřátely své, a dobře čiňte, a půjčujte, nic se odtud nenadějíce, a budeť odplata vaše mnohá, a budete synové Nejvyššího. Nebo on dobrotivý jest i k nevděčným a zlým.
In anime hem ni ina hem ushi, i wuzi we imumu iriri. Nyani we ureme kati i inki iriba uguna adi kurzo shi ba, ukalum ushi me udi cukuno gbardang. Idi cukuno ahana ani nonzo barki me i nice num ma bezi ugogoni ahira anu zutu bezi ukunna urunta ahira anabu.
36 Protož buďte milosrdní, jako i Otec váš milosrdný jest.
Cukunoni anu iriba i shew barki aco ushime unu iriba ishew mani.
37 Nesuďte, a nebudete souzeni. Nepotupujte, a nebudete potupeni. Odpouštějte, a budeť vám odpuštěno.
Kati iwuzi u inko utize tini kubu, shi ada inko tize tini kuba nanshi ba, kati iwuzi moco ba, ida kuri agu shi ana moco ba, imbizo ni ana madini shi ma adi imbizo shi.
38 Dávejte, a budeť vám dáno. Míru dobrou, natlačenou, a natřesenou, a osutou dadíť v lůno vaše; touž zajisté měrou, kterouž měříte, bude vám zase odměřeno.
Nyizani aye, shi ma adi nya shi gbardan, unu yanga sa a guta ni une uni adi guti shini ikwangizo ati buna tishi me barki uyaga uge saya gusani, une uni adi gusa shine.
39 Pověděl jim také i podobenství: Zdali může slepý slepého vésti? Zdaž oba do jámy neupadnou?
Ma kuri ma bukuwe ure ubezi, “Urubu ma misi urubu ubina? Inka ma wuna anime, vat uwe wadi rizi anyimo uwaa, azo ane aniba?
40 Neníť učedlník nad mistra svého, ale dokonalý bude každý, bude-li jako mistr jeho.
Vana ukatuma mada teki me unu bezizi ume ba, barki ani de sa makem ubezi ukem madi cukuno kasi unu bizizi ume me.
41 Což pak vidíš mrvu v oku bratra svého, a břevna, kteréž jest v tvém vlastním oku, neznamenáš?
Barki nyani ya wuna uhira ukunti anije nu henu uwe me, uda wa rusa uira imum be sa ira anije nu we ba?
42 Aneb kterak můžeš říci bratru svému: Bratře, nechať vyňmu mrvu, kteráž jest v oku tvém, sám v oku svém břevna nevida? Pokrytče, vyvrz prvé břevno z oka svého, a tehdy prohlédneš, abys vyňal mrvu, kteráž jest v oku bratra tvého.
Barki nyanini udi gunu henu uwe, uhenu um, nan ikari imum besa ira anije nu we me, hu da wa ira imum be sa ira ani je nuwe ba? Hu unu iriba ibur tuba ukara ukunti sa ura ani je nuwe, uduku iri memeru imum besa ira ani je nuhenu uwe me.
43 Neboť není ten strom dobrý, kterýž nese ovoce zlé, aniž jest strom zlý, kterýž nese ovoce dobré.
Barki ani me ure utiti uriri sa uda ke uyo ahana azensen ba, nani utiti uwice uda ke uyo ahana ariri.
44 Každý zajisté strom po svém vlastním ovoci bývá poznán; nebo nezbírají s trní fíků, ani s hloží zbírají hroznů.
Barki a da ke arusa konde uya utiti ahira yoh ahana ameme. Barki anabu wada ke wa tazi ahana upom anipum nibi kana, nani wada ke wa inti mei mu wangu anyimo ikana.
45 Dobrý člověk z dobrého pokladu srdce svého vynáší dobré, a zlý člověk ze zlého pokladu srdce svého vynáší zlé. Nebo z hojnosti srdce mluví ústa jeho.
Una kadure ahira iraba ishew ime me madi yo ahna ariri. Una madini madi anyimo iriba izensen ime madi wuzi imum izenzen barki anyimo u inko imm iriba ime ini anyo adi buki tize.
46 Co pak mi říkáte: Pane, Pane, a nečiníte, což pravím?
Barki nya ugusam anime, ugomo Asere, ugomo Asere, 'I da tarsa shi tize tum ba?
47 Každý kdož přichází ke mně, a slyší slovo mé, a zachovává je, ukáži vám, komu by podoben byl.
Vat desa ma aye ahira ama ma kuna tize tum ma wuza katuma ni, idi buki shi uzina ume.
48 Podoben jest člověku stavějícímu dům, kterýž kopal a vytesal hluboko, a založil grunty v skále. A když se povodeň strhla, obořila se řeka na dům ten, ale nemohla ním pohnouti, nebo byl založen na skále.
Mazin kasi de sa mazinu bara akura, desa ma henze uwa pitii inka ure wa ruba, inka mei ma myinca, mada ke ma zuruko ani ba barki abara ani memmeru.
49 Ale kdož slyší a nečiní, podoben jest člověku, kterýž staví dům svůj na zemi bez gruntu. Na kterýž obořila se řeka, a on hned padl, i byl pád domu toho veliký.
Barki vat desa ma kunna tize tum maga me utarsa me, mazi kasi desa ma bara akura ameme adize ahura. Inka ure wa vavi ani akura me adi rizi, urizo akura me uzin ini kara.
