Lukáš 6
1 I stalo se v druhou sobotu, že šel Ježíš skrze obilí. I trhali učedlníci jeho klasy, a rukama vymínajíce, jedli.
Mi fuodima daali dayenli Jesu n den tagi ki ki poandi ŋalikama kuani nni, o ŋoadikaaba den jobidi ŋalikama siandi ki nugi ki ŋmani.
2 Tehdy někteří z farizeů řekli jim: Proč činíte, čehož nesluší činiti v sobotu?
Falisieninba bi tianba den yedi ba: “Be n teni ke yi tiendi yaala n kua mi fuodima daali?”
3 I odpověděv Ježíš, řekl jim: Což jste ani toho nečtli, co učinil David, když lačněl, on i ti, kteříž s ním byli?
Jesu den goa ki yedi ba: “Naani yii cogi Dafidi n den tieni yaala mi koma n den cuo o, wani leni yaaba n den ye leni o kuli yoo,
4 Kterak všel do domu Božího, a chleby posvátné vzal a jedl, a dal i těm, kteříž s ním byli, jichž nenáleží jísti než toliko samým kněžím?
ke o kua U Tienu diegu nni ki taa dupen bilikoa ki ŋmani, baa ke li kua nitoa kuli n ŋmani dupen yeni li yaa tie kopadicianba yaaka? Ama Dafidi den taa ki ŋmani ki teni yaaba n yegi leni o moko.”
5 I řekl jim: Že jest Syn člověka pánem také i dne sobotního.
Jesu go den yedi ba: “O Joa Bijua n die mi fuodima daali.”
6 Stalo se pak i v jinou sobotu, že všel do školy Ježíš a učil. A byl tu člověk, jehož pravá ruka byla uschlá.
Mi fuodima daali datoali Jesu den kua li balimaama bangima dieli nni ki bangi bi niba U Tienu maama. O joa den ye likani ke o jienu kuodi.
7 I šetřili ho zákonníci a farizeové, bude-li v sobotu uzdravovati, aby nalezli, z čeho by jej obžalovali.
Li balimaama bangikaaba leni falisieninba den kpaagi Jesu ki baa le o ya baa paagi o mi fuodima daali, ke ban baa ban baa fidi ki kuli o leni yaala.
8 Ale on znal přemyšlování jejich. I dí člověku, kterýž měl ruku uschlou: Vstaň, a stůj v prostředku. A on vstav, stál.
Jesu den bani ban bungi yaala ki yedi yua ya nu n kuodi: “Fii ki sedi siiga nne.” O den fii ki sedi.
9 Tedy řekl jim Ježíš: Otíži se vás na jednu věc: Sluší-li v sobotu dobře činiti, čili zle, duši zachovati, čili zatratiti?
Jesu den yedi ba: “N buali yi naani li pia u sanu tin tieni yaala n ŋani bi yaala n bia mi fuodima daali, ki faabi o nilo bi, ki bolini o yo?”
10 A pohleděv na ně na všecky vůkol, dí člověku tomu: Vztáhni tu ruku svou. A on učinil tak. I přivedena jest k zdraví ruka jeho jako druhá.
O den diidi ki lindi bi kuli ki yedi: O joa yeni: “tandi a nuu.” O den tandi u ke u paagi.
11 Oni pak naplněni jsou hněvivou nemoudrostí, a rozmlouvali mezi sebou, co by učiniti měli Ježíšovi.
Bi pala den beni ŋali ke li pendi, ke bi juogi leni biyaba ban baa tieni Jesu yaala.
12 I stalo se v těch dnech, vyšel na horu k modlení. I byl tam přes noc na modlitbě Boží.
Laa yogunu Jesu den gedi li juali po ki baan jaandi. O den tieni ñamungu ki jaandi U Tienu.
13 A když byl den, povolal učedlníků svých, a vyvolil z nich dvanácte, kteréž i apoštoly nazval:
Lan den fii ki fa o den yini o ŋoadikaaba, ki gandi bi siiga nni piiga n niba lie, ki yini ba bi tondiba.
14 (Šimona, kterémuž také dal jméno Petr, a Ondřeje bratra jeho, Jakuba a Jana, Filipa a Bartoloměje,
Bi yela n tie na: Simono, Jesu n den yini yua Pieli leni o waalo Andile, leni Jaka leni Jan, leni Filipi leni Batelemi,
15 Matouše a Tomáše, Jakuba Alfeova, a Šimona, kterýž slove Zelótes,
leni Matiyu leni Toma, leni Alife bijua Jaka leni Simono, ban den yi yua o yankuadaano,
16 Judu Jakubova, a Jidáše Iškariotského, kterýž potom byl zrádce.)
leni Jaka bijua Jude, leni Judasa Isikalioto yua n den ti tua i janbi daano.
17 I sstoupiv s nimi, stál na místě polním, a zástup učedlníků jeho, a množství veliké lidu ze všeho Judstva i z Jeruzaléma, i z Týru i z Sidonu, kteříž při moři jsou, kteříž byli přišli, aby jej slyšeli, a uzdraveni byli od neduhů svých,
Jesu den jiidi li juali po leni ba, ki sedi u tialu po. O ŋoadikaaba toaba boncianla den ye li kani. Nitoaba moko den wuli ki ladi li kani, ki ñani Jedu nni kuli, leni Jelusalema, leni Tili leni Sidomi, ya dogu n baali mi ñincianma. Bi kuli den cua ki bua ki gbadi o maama, ki go bua wan paagi ba bi yiani po.
18 I kteříž trápeni byli od duchů nečistých. A byli uzdravováni.
Mu cicibiadimu n den ye yaaba ya niinni ki yagini bi yama moko den paagi.
19 A všecken zástup hledal se ho dotknouti; nebo moc z něho vycházela, a uzdravovala všecky.
Ku niligu siiga yua kuli den moandi ki bua ki sii o kelima u paalu den ña o niinni ki paagidi bikuli.
20 A on pozdvih očí svých na učedlníky, pravil: Blahoslavení chudí, nebo vaše jest království Boží.
Lani Jesu den yaadi ki diidi o ŋoadikaaba ki yedi: “Li pamanli ye leni yinba yaaba n tie a luoda kelima U Tienu diema tie yi yaama. Li pamanli ye leni yinba, mi koma n pia yaaba moala kelima yi baa guo.
21 Blahoslavení, kteříž nyní lačníte, nebo nasyceni budete. Blahoslavení, kteříž nyní plačete, nebo smáti se budete.
Li pamanli ye leni yinba yaaba n buudi moala na, kelima yi baa ti ya laa.
22 Blahoslavení budete, když vás nenáviděti budou lidé, a když vás vyobcují, a haněti budou, a vyvrhou jméno vaše jako zlé, pro Syna člověka.
Li pamanli ye leni yimo bi niba ya nani yi, ki deli yi ki ñandi bi siiga, ki sugidi yi, ki sengi yi nani ti bonjoagindi yeni kelima o Joa Bijua yaapo.
23 Radujte se v ten den, a veselte se, nebo aj, odplata vaše mnohá v nebesích. Takť zajisté činívali prorokům otcové jejich.
Li ya tua yipo yeni ya daali, yin mangi mani yi pala ki ya yugi ki ciini li pamanli po kelima ya panpaani n bili yipo tanpoli po yaba. Kelima bi yaajanba moko den tuuni bi sawalipuaba yene.
24 Ale běda vám bohatým, nebo vy již máte potěšení své.
Ama fala baa ye leni yinba a piada, kelima yi mali ki baa yi yemanma no.
25 Běda vám, kteříž jste nasyceni, nebo lačněti budete. Běda vám, kteříž se nyní smějete, nebo kvíliti a plakati budete.
Fala baa ye leni yinba yaaba n pia ke li kandi moala na kelima mi koma baa ti gbadi yi. Fala baa ye leni yinba yaaba n laa ti laadi moala na, kelima yi pala baa ti boandi yin ya mua ti ninsiidi.
26 Běda vám, když by dobře o vás mluvili všickni lidé; nebo tak činívali falešným prorokům otcové jejich.
Fala baa ye leni yi bi niba kuli ya ti pagi yi, bi yaajanba moko den pagi bi sawalipua-faadanba yene.
27 Ale vámť pravím, kteříž slyšíte: Milujte nepřátely své, dobře čiňte těm, kteříž vás nenávidí,
Yinba yaaba n cengi n maama, n yedi line: ya bua mani yi yibalinba, ki ya tiendi yaala n ŋani yaaba n nani yi po.
28 Dobrořečte těm, kteříž vás proklínají, a modlte se za ty, kteříž vám bezpráví činí.
Ya gaaliti mani yaaba n solini yi ki ya jaandi yaaba sugidi yi po.
29 A udeřil-li by tebe kdo v líce, nasaď mu i druhého, a tomu, kterýž tobě odjímá plášť, také i sukně nebraň.
Nilo ya pabi a kpianyendu po, ŋan pegidi ki teni o une mo. Nilo ya fie a liadicianli, ŋan da yie ke o kan ga a liaditediga mo.
30 Každému pak prosícímu tebe dej, a od toho, kterýž béře tvé věci, zase nežádej.
Pa yua n mia ŋa kuli. Nilo ya fie ŋa ŋan die yaala, da goa ki buali o la.
31 A jakž chcete, aby vám lidé činili, i vy jim též podobně čiňte.
Yin ya tiendi bi niba po nani yin bua ban ya tiendi yipo maama.
32 Nebo jestliže milujete ty, kteříž vás milují, jakou míti budete milost? Nebo i hříšníci milují ty, od nichž milováni bývají.
Yi ya bua yaaba n bua yi, bi baa pagi yi yeni mo lede? Baa ti tuonbiadi danba moko bua yaaba n bua ba.
33 A budete-li dobře činiti těm, kteříž vám dobře činí, jakou máte milost? Však i hříšnící totéž činí.
Yi ya ŋanbidi yaaba n ŋanbidi yipo yaapo, bi baa pagi yi yeni mo lede? Ti tuonbiadi danba moko tiendi yene.
34 A budete-li půjčovati těm, od kterýchž se nadějete zase vzíti, jakou máte milost? Však i hříšníci hříšníkům půjčují, aby tolikéž zase vzali.
Yi ya ledi yin daani ke yaaba n baa goa ki pa yi yi ligi, bi baa pagi yi yeni mo lede? Ti tuobiadanba moko ledi bi tuonbia-danlieba bi ligi, ke ban goa ki pa ba.
35 Nýbrž milujte nepřátely své, a dobře čiňte, a půjčujte, nic se odtud nenadějíce, a budeť odplata vaše mnohá, a budete synové Nejvyššího. Nebo on dobrotivý jest i k nevděčným a zlým.
Ama yin ya bua mani yi yibalinba, ya ŋanbidi mani bi niba po, ki ya ledi ba ki da daani ke yi baa goa ki ga bi kani liba. Yeni yi panpaani baa yaba, yi baa tie U Tienu yua n ye ŋali tanpolijoma bila, kelima wani, o ŋanbidi bi ŋanwaadanba leni bi nibiadiba kuli po.
36 Protož buďte milosrdní, jako i Otec váš milosrdný jest.
Yin ya tiendi mani mi ŋanma nani yi Baa moko n tiendi mi ŋanma maama yeni.
37 Nesuďte, a nebudete souzeni. Nepotupujte, a nebudete potupeni. Odpouštějte, a budeť vám odpuštěno.
Yin da ja mani ti buudi ke U Tieni n da ti jia leni yimo ti buudi. Yin da bu ki cuo oba ke ban da bu ki cuo yimo. Lani bi kan jia ki bili yimo ya cuonu. Ya tiendi mani yi nisaalilieba po sugili bi tagili po, Lani bi baa tieni yimo yaapo sugili yi ya tagili po.
38 Dávejte, a budeť vám dáno. Míru dobrou, natlačenou, a natřesenou, a osutou dadíť v lůno vaše; touž zajisté měrou, kterouž měříte, bude vám zase odměřeno.
Ya puuni mani, lani bi baa puuni yimo ki bigidi yipo bonŋanla, ki ñiigi ki yegini ki kuodi ŋali lan cuudi. Bi baa taa yin bigidi nitoaba po leni ya bonbiigikaala, ki biigi yimo yaapo.”
39 Pověděl jim také i podobenství: Zdali může slepý slepého vésti? Zdaž oba do jámy neupadnou?
Jesu den pua ba mi kpanjama ki yedi: “Naani o juamo baa fidi ki dadi o juana bii? Bani niba lie yeni kuli kan baa ku buogu nnii?
40 Neníť učedlník nad mistra svého, ale dokonalý bude každý, bude-li jako mistr jeho.
O ŋoadikoa ki cie o canbaa, ama ya ŋoadikoa n bangi ki gbeni, o baa naani leni o canbaa.
41 Což pak vidíš mrvu v oku bratra svého, a břevna, kteréž jest v tvém vlastním oku, neznamenáš?
Be yaapo ke a nua ya muagu n ye a lielo nunbu nni, ki naa nua ya dajengu n ye a yaabu nni?
42 Aneb kterak můžeš říci bratru svému: Bratře, nechať vyňmu mrvu, kteráž jest v oku tvém, sám v oku svém břevna nevida? Pokrytče, vyvrz prvé břevno z oka svého, a tehdy prohlédneš, abys vyňal mrvu, kteráž jest v oku bratra tvého.
Liga lede ke a baa yedi a kpiilo: 'N kpiilo, cedi min ñani ya muagu n ye a nunbu nni,' fini yua n ki nua ya dajengu n duogi a yaabu nni? Fini pala lie daano, ŋan kpa ñani ya dajengu n duogi a ya nunbu nni, lane a baa fidi ki la bonŋanla ŋan baa ñandi ya muagu n ye a lielo yaabu nni maama.
43 Neboť není ten strom dobrý, kterýž nese ovoce zlé, aniž jest strom zlý, kterýž nese ovoce dobré.
Tiŋanbu kan luoni ya bonluonkaala n ki ŋani. Ya tibu n ki ŋani mo kan luoni ya bonluonkaala n ŋani.
44 Každý zajisté strom po svém vlastním ovoci bývá poznán; nebo nezbírají s trní fíků, ani s hloží zbírají hroznů.
Bi bandi tibu kuli kelima bu bonluonkaala poe. Bi kan sobidi a kankana ku konkongu po, bi kan go sobidi i cabi bu kpatanluanbu po.
45 Dobrý člověk z dobrého pokladu srdce svého vynáší dobré, a zlý člověk ze zlého pokladu srdce svého vynáší zlé. Nebo z hojnosti srdce mluví ústa jeho.
O niŋamo ñandi o pali bonŋanla nni yaala n ŋani, o nibiado mo ñandi o bonbiadila nni yaala n bia, kelima o nilo maadi yaala n gbie o pali nne.
46 Co pak mi říkáte: Pane, Pane, a nečiníte, což pravím?
Be n teni ke yi yii nni: 'O Diedo, o Diedo,' ki naa tiendi min yedi yaala?
47 Každý kdož přichází ke mně, a slyší slovo mé, a zachovává je, ukáži vám, komu by podoben byl.
N baa waani yi yua n cua n kani ki gbadi n maama ki tieni min yedi yaala kuli n naani leni yua.
48 Podoben jest člověku stavějícímu dům, kterýž kopal a vytesal hluboko, a založil grunty v skále. A když se povodeň strhla, obořila se řeka na dům ten, ale nemohla ním pohnouti, nebo byl založen na skále.
O tie nani ya nilo n den bua ki maa li dieli. O den gbiidi ŋali ke li ñuagi ki pundi ku tangu, ki pu li tanpuuli ku yaapo ki maa o dieli. Li ñingocianli n den cua ki puubi ki tugi li dieli yeni, maa den fidi ki ŋmiagi li kelima li den maa ku tangu po.
49 Ale kdož slyší a nečiní, podoben jest člověku, kterýž staví dům svůj na zemi bez gruntu. Na kterýž obořila se řeka, a on hned padl, i byl pád domu toho veliký.
Ama yua n gbadi n maama ki naa tieni man yedi yaala, omo tie nani ya nilo n maa li dieli ki naa kpa gbiidi ki pu li tanpuuli, ama ki pu ku tanbiigu po. Li ñingocianli n den puubi ki tugi li ya yogunu liga, li den baa. Li diali yeni mudima den bia.”
