Lukáš 6
1 I stalo se v druhou sobotu, že šel Ježíš skrze obilí. I trhali učedlníci jeho klasy, a rukama vymínajíce, jedli.
Sa: bade eso afaega, Yesu amola ea ado ba: su dunu, ilia da gagoma bugi ganodini lalu. Gagoma faili, ilia loboga gaguli, fadasini, nanu.
2 Tehdy někteří z farizeů řekli jim: Proč činíte, čehož nesluší činiti v sobotu?
Be Fa: lisi dunu da amo hou ba: beba: le, ougili amane sia: i, “Dilia abuliba: le Sa: bade Sema wadela: bela: ?”
3 I odpověděv Ježíš, řekl jim: Což jste ani toho nečtli, co učinil David, když lačněl, on i ti, kteříž s ním byli?
Yesu E bu adole i, “Dilia Gode Ea Sia: Dedei hame idibela: ? Da: ibidi amola ea baligia aligisu dunu da ha: i nababeba: le,
4 Kterak všel do domu Božího, a chleby posvátné vzal a jedl, a dal i těm, kteříž s ním byli, jichž nenáleží jísti než toliko samým kněžím?
ilia da Gode Ea diasu ganodini golili sa: ili, agi ga: gi amo Godema imunusa: ligisi, amo Da: ibidi da lale nanu, amola ea fidisu dunuma i dagoi. Amo agi da sema bagade galu. Gobele salasu dunu ilia fawane nasu.”
5 I řekl jim: Že jest Syn člověka pánem také i dne sobotního.
E da ilima eno amane sia: i, “Dunu Egefe da Sa: bade eso amoma Hina esala.”
6 Stalo se pak i v jinou sobotu, že všel do školy Ježíš a učil. A byl tu člověk, jehož pravá ruka byla uschlá.
Yesu da Sa: bade eso enoga, sinagoge diasuga sia: olelemusa: , golili sa: i. Dunu ea lobodafa gadoi dialu esalebe ba: i.
7 I šetřili ho zákonníci a farizeové, bude-li v sobotu uzdravovati, aby nalezli, z čeho by jej obžalovali.
Fa: lisi dunu amola sema olelesu dunu ilia da Yesuma E da wadela: i hou hamoi dagoi diwaneya udidimu hanaiba: le, Ea hou ba: musa: sosodo aligi. “E da Sa: bade esoga dunu uhima: bela: ?” ilia wamowane sosodolalu.
8 Ale on znal přemyšlování jejich. I dí člověku, kterýž měl ruku uschlou: Vstaň, a stůj v prostředku. A on vstav, stál.
Be Yesu da ilia asigi dawa: su ba: i dagoi. E da lobo gadoi dialu dunuma amane sia: i, “Guiguda: misini, diasu dogoa leloma!” Gadoi dialu dunu da wa: legadole, dunu midadi lelu.
9 Tedy řekl jim Ježíš: Otíži se vás na jednu věc: Sluší-li v sobotu dobře činiti, čili zle, duši zachovati, čili zatratiti?
Yesu da Fa: lisi dunuma amane sia: i, “Na da dilima adole ba: sa. Sa: bade esoga hou ida: iwane hamomu da defeala: ? O wadela: i hou hamomu da defeala: ? Sa: bade esoga dunu ea esalusu gaga: mu o wadela: mu da defeala: ?”
10 A pohleděv na ně na všecky vůkol, dí člověku tomu: Vztáhni tu ruku svou. A on učinil tak. I přivedena jest k zdraví ruka jeho jako druhá.
Amalalu, Yesu da dunu huluanema ba: le gale, E da lobo gadoi dialu dunuma amane sia: i, “Dia lobo moloma!” Amo sia: nababeba: le, e da ea lobo molole, bu ida: iwane ba: i.
11 Oni pak naplněni jsou hněvivou nemoudrostí, a rozmlouvali mezi sebou, co by učiniti měli Ježíšovi.
Amalalu, Fa: lisi dunu amola sema olelesu dunu ilia ougi heda: le, ilia da Yesuma adi hamoma: bela: le gilisili sia: dasu.
12 I stalo se v těch dnech, vyšel na horu k modlení. I byl tam přes noc na modlitbě Boží.
Amo esoha, Yesu da goumiba: le heda: le, amo gasi ganodini gebewane Godema sia: ne gadolalu.
13 A když byl den, povolal učedlníků svých, a vyvolil z nich dvanácte, kteréž i apoštoly nazval:
Hadigibi galu, E da Ea fa: no bobogesu dunu Ema misa: ne sia: i. Amalalu, E da dunu fagoyale amo ilegei. E da ilima ‘Asunasi Dunu’ dio asuli.
14 (Šimona, kterémuž také dal jméno Petr, a Ondřeje bratra jeho, Jakuba a Jana, Filipa a Bartoloměje,
Ilia dio da Saimone (Yesu da ea dio afadenene, bu Bida dio asuli) amola Saimone eya A: dalu, Ya: mese, Yone, Filibe, Badolemiu,
15 Matouše a Tomáše, Jakuba Alfeova, a Šimona, kterýž slove Zelótes,
Ma: diu, Domase, Ya: mese eno (A: lafiase ea mano), Saimone eno (ema ilia da Selode dio asuli),
16 Judu Jakubova, a Jidáše Iškariotského, kterýž potom byl zrádce.)
Yudase (Ya: mese ea mano), amola Yudase Isaga: liode (e fa: no Yesu hohonoi).
17 I sstoupiv s nimi, stál na místě polním, a zástup učedlníků jeho, a množství veliké lidu ze všeho Judstva i z Jeruzaléma, i z Týru i z Sidonu, kteříž při moři jsou, kteříž byli přišli, aby jej slyšeli, a uzdraveni byli od neduhů svých,
Yesu amola Ea Asunasi Dunu ilia da agoloba: le sa: ili, umiga doaga: i. Ema fa: no bobogesu dunu bagohame, eno Yudia dunu, Yelusaleme dunu, amola hano bega: dialu moilai amo Daia amola Saidone, amo dunu huluane da Yesuma gilisi.
18 I kteříž trápeni byli od duchů nečistých. A byli uzdravováni.
Ilia da Ea sia: nabimusa: , amola ilia oloi Ea loboga uhinisisima: ne, gilisi. Mogili da ilia dogo ganodini Fio liligi aligila sa: iba: le, Ema uhinisisima: ne misi.
19 A všecken zástup hledal se ho dotknouti; nebo moc z něho vycházela, a uzdravovala všecky.
Dunu huluane da Yesu Ea da: i hodo digili ba: musa: dawa: i galu. Bai Ema gasa bagade hou da ahoabeba: le, dunu huluane da uhinisi dagoi ba: i.
20 A on pozdvih očí svých na učedlníky, pravil: Blahoslavení chudí, nebo vaše jest království Boží.
Amalalu, Yesu da Ea ado ba: su dunu ba: le, ilima amane sia: i, “Hame gagui dunu! Dilia da hahawane gala! Gode Ea Hinadafa Hou da dilia: !
21 Blahoslavení, kteříž nyní lačníte, nebo nasyceni budete. Blahoslavení, kteříž nyní plačete, nebo smáti se budete.
Dilia waha ha: i nabi dunu da hahawane gala! Dilia da sadimu! Dilia waha dinanebe dunu da hahawane gala! Dilia da bagadewane oumu!
22 Blahoslavení budete, když vás nenáviděti budou lidé, a když vás vyobcují, a haněti budou, a vyvrhou jméno vaše jako zlé, pro Syna člověka.
Dilia da Dunu Egefe Ea hou lalegaguiba: le, dunu eno dilia hou higasea, amola dilia dio lasogole sia: sea, amola dilia da wadela: i dunu ilia da sia: sea, dilia da hahawane bagade ba: mu!
23 Radujte se v ten den, a veselte se, nebo aj, odplata vaše mnohá v nebesích. Takť zajisté činívali prorokům otcové jejich.
Ilia agoane hamosea, dilia mae da: i dione, hahawaneba: le, gosa: le imunu da defea! Bai Hebene soge ganodini, dilia bidi bagadewane da momagei diala. Ilia aowalali dunu da amo hou balofede dunu ilima agoane hamosu.
24 Ale běda vám bohatým, nebo vy již máte potěšení své.
Be bagade gagui dunu, dilia da se bagade nabimu! Dilia bidi huluanedafa lai dagoi!
25 Běda vám, kteříž jste nasyceni, nebo lačněti budete. Běda vám, kteříž se nyní smějete, nebo kvíliti a plakati budete.
Sadi dunu, dilia da se bagade nabimu! Dilia ha: i bagade nabimu! Oufesega: be dunu! Dilia da se bagade nabimu! Dilia da da: i dioiba: le dinanumu!
26 Běda vám, když by dobře o vás mluvili všickni lidé; nebo tak činívali falešným prorokům otcové jejich.
Dunu huluanedafa da dilia dio nodone agoane sia: sea, dilia da se bagade nabimu! Bai ilia aowalali fi dunu da amo defele, ogogosu balofede dunuma nodosu!
27 Ale vámť pravím, kteříž slyšíte: Milujte nepřátely své, dobře čiňte těm, kteříž vás nenávidí,
Be dilia nabasu dunuma Na da amane sia: sa, “Dilima ha lai dunuma asigima! Nowa dunu da dilima higasea, amo dunuma hou ida: iwane dabe agoane ima.
28 Dobrořečte těm, kteříž vás proklínají, a modlte se za ty, kteříž vám bezpráví činí.
Nowa dunu dilima gagabusu aligima: ne sia: sea, amo dunuma Gode da ili hahawane dogolegele fidima: ne sia: ma. Nowa dunu dilia hou wadela: sea, amo dunu fidima: ne Godema sia: ne gadoma.
29 A udeřil-li by tebe kdo v líce, nasaď mu i druhého, a tomu, kterýž tobě odjímá plášť, také i sukně nebraň.
Nowa dunu da dia ba: fasea, defea, dia ba: eno la: ididili ea fama: ne, delegili olema! Nowa da dia abula lamusa: sia: sea, defea, amo ema ima. Amola amo baligili, gilisili dia da: i salasu igili ima.
30 Každému pak prosícímu tebe dej, a od toho, kterýž béře tvé věci, zase nežádej.
Nowa dunu dima edegesea, ema ima. Dunu da dia liligi lasea, amo liligi bu samogemusa: mae adole ba: ma.
31 A jakž chcete, aby vám lidé činili, i vy jim též podobně čiňte.
Adi hou, dia da eno dunu dima hamomu hanai galea, amo hou defelewane ilima hamoma!
32 Nebo jestliže milujete ty, kteříž vás milují, jakou míti budete milost? Nebo i hříšníci milují ty, od nichž milováni bývají.
Dilia dogolegei fi ilima fawane asigi hou hamosea, dilia da bidi ida: iwane lama: bela: ? Hame mabu! Wadela: i hou hamosu dunu da ilia na: iyado dunu ilima dabele asigi hou hamosa.
33 A budete-li dobře činiti těm, kteříž vám dobře činí, jakou máte milost? Však i hříšnící totéž činí.
Amola dunu da dilima hou ida: iwane hamosa, amo dunuma dilia dabe hou ida: iwane bu dabe iasea, dilia bidi ida: iwane lama: bela: ? Hame mabu! Wadela: i hou hamosu dunu da amo hou defele hamonana.
34 A budete-li půjčovati těm, od kterýchž se nadějete zase vzíti, jakou máte milost? Však i hříšníci hříšníkům půjčují, aby tolikéž zase vzali.
Be dunu da dilima bu dabe ima: ne liligi lasea, dilia bidi ida: iwane lama: bela: ? Hame mabu! Wadela: i hou hamosu dunu da wadela: i hou hamosu dunu eno ilima bu dabe amola eno dabe musa lai defelewane lama: ne, liligi iaha!
35 Nýbrž milujte nepřátely své, a dobře čiňte, a půjčujte, nic se odtud nenadějíce, a budeť odplata vaše mnohá, a budete synové Nejvyššího. Nebo on dobrotivý jest i k nevděčným a zlým.
Be dia ha lai dunuma asigima! Hou ida: iwane ilima hamoma! Dabe fa: no di bu lamusa: mae dawa: le, hahawane liligi udigili ilima ima! Amasea dilia da bidi ida: iwane ba: mu, amola dilia da Gode Gadodafa amo Ea mano agoane esalumu. Bai Gode da nodone hame sia: su dunu amola uasu dunu ilima defele, asigi hou olelesa.
36 Protož buďte milosrdní, jako i Otec váš milosrdný jest.
Amaiba: le, dilia Ada Gode Ea asigili gogolema: ne olofosu hou defelewane, dilia eno dunuma asigima.
37 Nesuďte, a nebudete souzeni. Nepotupujte, a nebudete potupeni. Odpouštějte, a budeť vám odpuštěno.
Dilia eno dunu ilia hou amoma udigili mae fofada: ma. Amasea, Gode da dilia hou amoma udigili hame fofada: mu. Dilia da eno dunuma se dabe ima: ne hame fofada: sea, Gode amola da dilima se ima: ne hame fofada: mu. Dilia da eno dunu ilia hou gogolema: ne olofosea, Gode da dilia hou gogolema: ne olofomu.
38 Dávejte, a budeť vám dáno. Míru dobrou, natlačenou, a natřesenou, a osutou dadíť v lůno vaše; touž zajisté měrou, kterouž měříte, bude vám zase odměřeno.
Dilia da Godema amola eno dunuma iasea, Gode da dilima bu imunu. Gode da bagadedafa dilima imunu. Fedege agoane, E da dilia esa ganodini salawane banenesili, nabaiba: le gugudili sa: imu. Dilia da eno dunuma iabe, amo defelewane Gode da dilima bu imunu.”
39 Pověděl jim také i podobenství: Zdali může slepý slepého vésti? Zdaž oba do jámy neupadnou?
Yesu da fedege sia: eno ilima olelei, “Si dofoi dunu da eno si dofoi dunu ea lobolele, logo olemu da hamedei. Amane hamosea, ela gilisili hano ogai ganodini dafamu.
40 Neníť učedlník nad mistra svého, ale dokonalý bude každý, bude-li jako mistr jeho.
Ado ba: su dunu da ea olelesu dunu ea hou amo hame baligisa. Be ado ba: su dunu huluane, ilia olelei huluane lai dagoiba: le, ilia da olelesu dunu ea dawa: su amo defelewane ba: mu.
41 Což pak vidíš mrvu v oku bratra svého, a břevna, kteréž jest v tvém vlastním oku, neznamenáš?
Di abuliba: le ifa su dia sama ea si ganodini dialebe, amo higale ba: sala: ? Be ifa da: fe dia si ganodini dialebe, di abuli hame ba: sala: ?
42 Aneb kterak můžeš říci bratru svému: Bratře, nechať vyňmu mrvu, kteráž jest v oku tvém, sám v oku svém břevna nevida? Pokrytče, vyvrz prvé břevno z oka svého, a tehdy prohlédneš, abys vyňal mrvu, kteráž jest v oku bratra tvého.
Di da ifa da: fe dia si ganodini dialebe hame ba: beba: le, dia sama ema, ‘Ifa su dia si ganodini dialebe na lale fasimu!’ amane sia: mu da hamedei galebe. Di da dabua fawane moloi dunu! Hidadea, ifa da: fe dia si ganodini dialebe fadegale fasili, bu noga: iwane ba: beba: le, fa: no ifa su dia sama ea siga fadegamu da defea.
43 Neboť není ten strom dobrý, kterýž nese ovoce zlé, aniž jest strom zlý, kterýž nese ovoce dobré.
Ida: iwane ifa da fage wadela: i gala legemu hamedei galebe. Wadela: i ifa da fage ida: iwane legemu gogolesa.
44 Každý zajisté strom po svém vlastním ovoci bývá poznán; nebo nezbírají s trní fíků, ani s hloží zbírají hroznů.
Dunu huluane ilia dawa: Ifa ea fage ba: beba: le, amo ifa ea hou dawa: sa. Esalo dulu faimusa: dawa: sea, dunu da aya: gaga: nomei gagaloboa hame doaga: sa. aya: gaga: nomei amoga dunu da waini fage hame faisa.
45 Dobrý člověk z dobrého pokladu srdce svého vynáší dobré, a zlý člověk ze zlého pokladu srdce svého vynáší zlé. Nebo z hojnosti srdce mluví ústa jeho.
Dunu ida: iwane gala da ea ida: iwane gobolo dogo ganodini diala amoga hou ida: iwane olelesa. Wadela: i dunu da ea wadela: i gobolo dogo ganodini diala, amoga wadela: i hou olelesa. Adi liligi amoga dunu ea dogo da nabai galea, amo da gugudili dasea, amoga e da ea lafidili sia: sa.
46 Co pak mi říkáte: Pane, Pane, a nečiníte, což pravím?
Dilia da Na sia: hame nababeba: le, dilia abuliba: le Nama ‘Hina! Hina!’ amo sia: nanabela: ?
47 Každý kdož přichází ke mně, a slyší slovo mé, a zachovává je, ukáži vám, komu by podoben byl.
Nowa dunu da Na sia: noga: le nababeba: le, noga: le hamosea, e da dunu afae ea hou agoane.
48 Podoben jest člověku stavějícímu dům, kterýž kopal a vytesal hluboko, a založil grunty v skále. A když se povodeň strhla, obořila se řeka na dům ten, ale nemohla ním pohnouti, nebo byl založen na skále.
E da diasu gagusu dunu agoane. Amo dunu da guduwane uli dogole, magufu amoga doaga: le, amo da: iya diasu gagui. Amasea, hano heda: le, gafululi, diasu fai. Be diasu da noga: le gaguiba: le, hame mugului.
49 Ale kdož slyší a nečiní, podoben jest člověku, kterýž staví dům svůj na zemi bez gruntu. Na kterýž obořila se řeka, a on hned padl, i byl pád domu toho veliký.
Be nowa dunu da na sia: ea gega nabasea, be nabawane hame hamosea, e da eno dunu agoane. Ea diasu e da osobo mae dogole, udigili dasai sa: i da: iya gagui. Amasea, hano heda: le, gafululi, diasu fane, diasu da hedolowane mugululi hamedafa ba: i.”
