Lukáš 5
1 Stalo se pak, když se zástup na něj valil, aby slyšeli slovo Boží, že on stál podlé jezera Genezaretského.
Teo te nifanihisihy ama’e ondatio hijanjiñe ty tsaran’ Añahare añ’ olo’ i oñe Genesaretay
2 I uzřel dvě lodí, any stojí u jezera, rybáři pak sstoupivše z nich, vypírali sítí.
le nivazoho’e ty lakañe roe añ’ olon-drano ey, ie fa niakatse hanasa harato o tompo’eo.
3 I vstoupiv na jednu z těch lodí, kteráž byla Šimonova, prosil ho, aby od země odvezl maličko. A posadiv se, učil z lodí zástupy.
Nijoñe an-daka’ i Simona ao re nihalaly te hisitake amy olotsey. Aa le niambesatse an-dakañe ey re nañoke ondatio.
4 A když přestal mluviti, dí k Šimonovi: Vez na hlubinu, a rozestřete síti své k lovení.
Ie modo i fañoha’ey, le hoe re amy Simona: Mivevea mb’an-daleke mb’eo vaho ajoño ao o harato’ areoo hanarike.
5 I odpověděv Šimon, řekl jemu: Mistře, přes celou noc pracovavše, nic jsme nepopadli, ale k slovu tvému rozestru síť.
Le hoe ty natoi’ i Simona aze: O Rañandria, nifanehak’ avao zahay aniankale le tsy nahazo leo raike; fe amo saontsi’oo, hajoko ao i haratoy.
6 A když to učinili, zahrnuli množství veliké ryb, tak že se trhala síť jejich.
Ie nanoe’ iereo izay, le nivokatse fiañe nifamorohotse nahariatañe i harato’ iareoy.
7 I ponukli tovaryšů, kteříž byli na druhé lodí, aby přišli a pomohli jim. I přišli a naplnili obě lodí, tak že se pohřižovaly.
Aa le nitsikaore’e o rañe’ iareo amy lakañe ila’e eiio ty hañolotse iareo; nimb’eo iereo, le nipeae’iereo fiañe i lakañe roe rey, vaho ho nilempotse.
8 To uzřev Šimon Petr, padl k nohám Ježíšovým, řka: Odejdi ode mne, Pane, neboť jsem člověk hříšný.
Ie nahaoniñe izay t’i Simona Petera, le nihotrak’ am-pandia’ Iesoà eo nihalaly ty hoe: O Rañandria, misitaha amako fa ondaty bey hakeo.
9 Hrůza zajisté byla jej obklíčila, i všecky, kteříž s ním byli, nad tím lovením ryb, kteréž byli popadli,
Toe niveren-draha t’i Simona naho o rañe’eo ami’ty hamarom-piañe niazo.
10 A též Jakuba a Jana, syny Zebedeovy, kteříž byli tovaryši Šimonovi. I dí Šimonovi Ježíš: Nebojž se. Již od tohoto času lidi budeš loviti.
Nihoe izay ka t’i Jaona naho Iakobe, ana’ i Zebedio mpitrao-pitoloñe amy Simona. Hoe t’Iesoà tamy Simona: Ko mahimahiñe fa ondaty ka ty ho tsepahe’o henane zao.
11 A přivezše k břehu lodí, a všecko opustivše, šli za ním.
Ie toly an-tamboho ey i lakañe rey, le fonga nafoe’ iereo vaho nañorik’ aze.
12 I stalo se, když byl v jednom městě, a aj, muž plný malomocenství. A uzřev Ježíše, padl na tvář, a prosil ho, řka: Pane, kdybys chtěl, můžeš mne očistiti.
Ie tan-drova raike t’Iesoà, intoy ty lahilahy atseke ty angamae; ie nahaisake Iesoà, le nihohok’ an-dahara’e nitoreo ama’e ty hoe: O Rañandria naho satri’o, mahalio ahy irehe.
13 I vztáhl ruku, dotekl se ho, řka: Chci, buď čist. A hned odešlo od něho malomocenství.
Nahiti’ Iesoà ty fità’e, nitsapa aze le nanao ty hoe: Satriko ‘nio, maliova; naho niafak’ amy zao i haangamae’ey
14 I přikázal jemu, aby žádnému nepravil, ale jdi, ukaž se knězi, a obětuj za očištění své, jakož přikázal Mojžíš, na svědectví jim.
vaho hinatahata’e tsy hitalily am’ondaty, am’ty hoe: Akia miboaha amy mpisoroñey, le ibanabanào i linili’ i Mosèy ami’ty fahaliova’o ho fitaliliañe.
15 Tedy rozhlašovala se více řeč o něm, a scházeli se zástupové mnozí, aby jej slyšeli, a uzdravováni byli od něho v svých nemocech.
Fe àntsake te niboele ty enge’e, le niropak’ ama’e i lahialeñey hijanjiñe naho ho jangañeñe amo arete’eo.
16 On pak odcházel na pouště, a modlil se.
F’ie nivike mb’ am-babangoañe añe, niloloke.
17 I stalo se v jeden den, že on učil. A seděli také tu i farizeové a zákona učitelé, kteříž se byli sešli ze všech městeček Galilejských a Judských i z Jeruzaléma, a moc Páně přítomna byla k uzdravování jich.
Teo te niambesatse eo ty fariseo naho mpañoke Hake hirik’ an-drova e Galilia naho e Iehodà iaby naho boake Ierosaleme añe, le naò’e, vaho tama’e ty haozara’ i Talè hampijangañe.
18 A aj, muži nesli na loži člověka, kterýž byl šlakem poražený, i hledali vnésti ho a položiti před něj.
Ie amy zao, nendese’ ondaty an-tihy ty lahilahy kepeke, nipay ty hanjilihañe aze ao, hampandreañe aze añatrefa’e eo.
19 A nenalezše, kterou by jej stranou vnesli pro zástup, vstoupili na dům, a skrze podlahu spustili jej s ložem u prostřed před Ježíše.
Aa ie tsy naharendreke ty hampitsifirañe aze amy lahialeñey, le nanganik’ ambone’ i anjombay vaho nazotso’ iareo an-tihy, boak’an-tafo mb’ añatrefa’ Iesoà, añivo eo i mararey.
20 Kterýžto viděv víru jejich, řekl mu: Člověče, odpuštěniť jsou tobě hříchové tvoji.
Ie nioni’e ty fatokisa’ iareo, le hoe re ama’e: O koahe, afa-tahin-drehe.
21 Tedy počali přemyšlovati zákonníci a farizeové, řkouce: Kdo jest tento, kterýž mluví rouhání? Kdo může odpustiti hříchy, jediné sám Bůh?
Fe nitsakore ty hoe o mpanoki-dilio naho o fariseoo: Ia o miteraterao? Ia ty mahafa-kakeo naho tsy i Andrianañahare avao?
22 Poznav pak Ježíš myšlení jejich, odpovídaje, řekl jim: Co přemyšlujete v srdcích svých?
Fe nifohi’ Iesoà ty ereñeren-tro’ iareo le tinoi’e ty hoe: Ino o fitsakorean’ arofo’ areoo?
23 Co jest snáze říci: Odpouštějí se tobě hříchové tvoji, čili říci: Vstaň a choď?
Ty aia ty mora, ty manao ty hoe: Afake o hakeo’oo? ke ty hoe: Miongaha, mañaveloa?
24 Ale abyste věděli, že Syn člověka má moc na zemi odpouštěti hříchy, řekl šlakem poraženému: Toběť pravím: Vstaň, a vezma lože své, jdi do domu svého.
Aa soa te hampahafohineñe anahareo te aman-dily an-tane atoy i Ana’ ondatiy hañaha hakeo, le hoe re amy nisilofe’ i hakepehañeiy: Inao! Miongaha, tintino o tihi’oo, akia mb’ añ’ akiba’o añe.
25 A hned vstav před nimi, vzal, na čemž ležel, i odšel do domu svého, velebě Boha.
Aa le nitroatse añatrefa’ iereo amy zao re, nandrambe i nandrea’ey vaho nimpoly, nandrenge an’ Andrianañahare.
26 I užasli se všickni, a velebili Boha, a naplněni jsou bázní, řkouce: Viděli jsme dnes divné věci.
Nilatsa iaby iereo naho nibango an’ Andrianañahare, vaho nanao ty hoe am-pañeveñañe: Nahaoniñe raha tsitantane tika anindroany.
27 A potom vyšel a uzřel celného, jménem Léví, sedícího na cle. I řekl jemu: Poď za mnou.
Añe zay, le nienga t’Iesoà naho nahavazoho ty mpamory vili-loha atao Levy, niambesatse am-pandroroñañe ao, le hoe re tama’e: Oriho iraho.
28 A opustiv všecko, vstav, šel za ním.
Aa le nifarie’e ze he’e naho niongake vaho nañorik’ aze.
29 I učinil jemu hody veliké Léví v domě svém, a byl zástup veliký publikánů i jiných, kteříž s ním stolili.
Nanao sandalam-bey ho aze añ’ anjomba’e ao t’i Levy, le maro ty mpamory vili-loha naho ondaty ila’e nitrao-piambesatse am’iereo.
30 Tedy reptali zákonníci a farizeové, řkouce učedlníkům jeho: Proč s publikány a hříšníky jíte a pijete?
Fe niñeoñeoñe amo mpiama’eo o Fariseoo naho o mpanoki-dili’ iareoo ami’ty hoe: Ino ty itraofa’ areo fikama naho finoñe amo mpamory vili-lohao naho amo bey hakeoo?
31 I odpověděv Ježíš, řekl jim: Nepotřebujíť zdraví lékaře, ale nemocní.
Tinoi’ Iesoà ty hoe: Tsy o jangañeo ro mipay mpanaha fa o marareo;
32 Nepřišelť jsem volati spravedlivých, ale hříšných ku pokání.
Tsy avy hikoike o vantañeo iraho fa o mpandilatseo, hisoloho.
33 A oni řekli jemu: Proč učedlníci Janovi postí se často a modlí se, podobně i farizejští, tvoji pak jedí a pijí?
Le hoe ty asa’iareo tama’e: Akore te mililitse naho miloloke o mpiana’ i Jaonao, manao izay ka o mpiamo Fariseoo, fe mitolo-pihinañe naho minoñ’ avao o Azoo?
34 On pak řekl jim: Zdali můžete synům ženicha, dokudž s nimi jest ženich, kázati se postiti?
Hoe ty natoi’ Iesoà: Lefe’ areo hao ty hampililitse ty longo’ i mpañengay ie mbe am’ iereo i mpañengay?
35 Přijdouť pak dnové, když odjat bude od nich ženich, tehdážť se budou postiti v těch dnech.
Mbe ho avy ty andro hanintahañe i mpañengay; hililitse amy andro zay iereo.
36 Pravil pak jim i podobenství. Že žádný záplaty roucha nového nepřišívá k rouchu vetchému; sic jinak to nové roztrhuje, a vetchému nepřipadá záplata z nového.
Hoe ka ty nirazaña’e: Tsy ia ty manakeke lamba vao ami’ty tsirodea, fa ho riate’ i vaoy, naho tsy mete hivitrañe amy tsirodeay ty tampa’ i vaoy.
37 A žádný nevlévá vína nového do nádob starých; sic jinak víno nové rozpučí nádoby, a samo vyteče, a nádoby se pokazí.
Tsy eo ka ty hañiliñe divay vao an-jonjon-kolitse hambo’e ao, kera ho tosire’ i divay vaoy i zonjon-kolitse hambo’ey vaho hianto i zonjoñey.
38 Ale víno nové v nádoby nové má lito býti, a obé bude zachováno.
Tsy mete tsy ailiñ’ an-jonjoñe vao ao ty divay vao.
39 A aniž kdo, když pije staré, hned chce nového, ale díť: Staré lepší jest.
Tsy eo ty minoñe amy elay ty hipay ty vao aniany; fa hoe re: I elay ro soa.
