Lukáš 5
1 Stalo se pak, když se zástup na něj valil, aby slyšeli slovo Boží, že on stál podlé jezera Genezaretského.
And it came to pass, that as the people pressed upon him to hear the word of God, he stood by the lake of Gennesaret.
2 I uzřel dvě lodí, any stojí u jezera, rybáři pak sstoupivše z nich, vypírali sítí.
And saw two boats standing by the lake: but the fishermen had gone out of them, and were washing [their] nets.
3 I vstoupiv na jednu z těch lodí, kteráž byla Šimonova, prosil ho, aby od země odvezl maličko. A posadiv se, učil z lodí zástupy.
And he entered into one of the boats, which was Simon's, and prayed him that he would thrust out a little from the land. And he sat down, and taught the people out of the boat.
4 A když přestal mluviti, dí k Šimonovi: Vez na hlubinu, a rozestřete síti své k lovení.
Now when he had left speaking, he said to Simon, Lanch out into the deep, and let down your nets for a draught.
5 I odpověděv Šimon, řekl jemu: Mistře, přes celou noc pracovavše, nic jsme nepopadli, ale k slovu tvému rozestru síť.
And Simon answering said to him, Master, we have toiled all the night, and have taken nothing; nevertheless, at thy word I will let down the net.
6 A když to učinili, zahrnuli množství veliké ryb, tak že se trhala síť jejich.
And when they had done this, they inclosed a great multitude of fishes: and their net broke.
7 I ponukli tovaryšů, kteříž byli na druhé lodí, aby přišli a pomohli jim. I přišli a naplnili obě lodí, tak že se pohřižovaly.
And they beckoned to [their] partners, who were in the other boat, that they should come and help them. And they came, and filled both the boats, so that they began to sink.
8 To uzřev Šimon Petr, padl k nohám Ježíšovým, řka: Odejdi ode mne, Pane, neboť jsem člověk hříšný.
When Simon Peter saw [it], he fell down at Jesus' knees, saying, Depart from me; for I am a sinful man, O Lord.
9 Hrůza zajisté byla jej obklíčila, i všecky, kteříž s ním byli, nad tím lovením ryb, kteréž byli popadli,
For he was astonished, and all that were with him, at the draught of the fishes which they had taken:
10 A též Jakuba a Jana, syny Zebedeovy, kteříž byli tovaryši Šimonovi. I dí Šimonovi Ježíš: Nebojž se. Již od tohoto času lidi budeš loviti.
And so [was] also James and John the sons of Zebedee, who were partners with Simon. And Jesus said to Simon, Fear not: from henceforth thou shalt catch men.
11 A přivezše k břehu lodí, a všecko opustivše, šli za ním.
And when they had brought their boats to land, they forsook all, and followed him.
12 I stalo se, když byl v jednom městě, a aj, muž plný malomocenství. A uzřev Ježíše, padl na tvář, a prosil ho, řka: Pane, kdybys chtěl, můžeš mne očistiti.
And it came to pass, when he was in a certain city, behold, a man full of leprosy: who seeing Jesus, fell on [his] face, and besought him, saying, Lord, if thou wilt, thou canst make me clean.
13 I vztáhl ruku, dotekl se ho, řka: Chci, buď čist. A hned odešlo od něho malomocenství.
And he put forth [his] hand, and touched him, saying, I will: Be thou clean. And immediately the leprosy departed from him.
14 I přikázal jemu, aby žádnému nepravil, ale jdi, ukaž se knězi, a obětuj za očištění své, jakož přikázal Mojžíš, na svědectví jim.
And he charged him to tell no man: but go, and show thyself to the priest, and offer for thy cleansing, according as Moses commanded for a testimony to them.
15 Tedy rozhlašovala se více řeč o něm, a scházeli se zástupové mnozí, aby jej slyšeli, a uzdravováni byli od něho v svých nemocech.
But so much the more a fame of him went abroad: and great multitudes came together to hear and to be healed by him of their infirmities.
16 On pak odcházel na pouště, a modlil se.
And he withdrew himself into the wilderness, and prayed.
17 I stalo se v jeden den, že on učil. A seděli také tu i farizeové a zákona učitelé, kteříž se byli sešli ze všech městeček Galilejských a Judských i z Jeruzaléma, a moc Páně přítomna byla k uzdravování jich.
And it came to pass on a certain day, as he was teaching, that there were Pharisees and doctors of the law sitting by, who had come out of every town of Galilee, and Judea, and Jerusalem: and the power of the Lord was [present] to heal them.
18 A aj, muži nesli na loži člověka, kterýž byl šlakem poražený, i hledali vnésti ho a položiti před něj.
And behold, men brought in a bed a man who was taken with the palsy: and they sought [means] to bring him in, and to lay [him] before him.
19 A nenalezše, kterou by jej stranou vnesli pro zástup, vstoupili na dům, a skrze podlahu spustili jej s ložem u prostřed před Ježíše.
And when they could not find by what [way] they might bring him in, because of the multitude, they went upon the house-top, and let him down through the tiling with [his] couch, into the midst before Jesus.
20 Kterýžto viděv víru jejich, řekl mu: Člověče, odpuštěniť jsou tobě hříchové tvoji.
And when he saw their faith, he said to him, Man, thy sins are forgiven thee.
21 Tedy počali přemyšlovati zákonníci a farizeové, řkouce: Kdo jest tento, kterýž mluví rouhání? Kdo může odpustiti hříchy, jediné sám Bůh?
And the scribes and the Pharisees began to reason, saying, Who is this who speaketh blasphemies? Who can forgive sins but God alone?
22 Poznav pak Ježíš myšlení jejich, odpovídaje, řekl jim: Co přemyšlujete v srdcích svých?
But when Jesus perceived their thoughts, he answering, said to them, What reason ye in your hearts?
23 Co jest snáze říci: Odpouštějí se tobě hříchové tvoji, čili říci: Vstaň a choď?
Which is easier, to say, Thy sins are forgiven thee; or to say, Rise and walk?
24 Ale abyste věděli, že Syn člověka má moc na zemi odpouštěti hříchy, řekl šlakem poraženému: Toběť pravím: Vstaň, a vezma lože své, jdi do domu svého.
But that ye may know that the Son of man hath power upon earth to forgive sins, He said to the sick with the palsy, I say to thee, Arise, and take up thy couch, and go into thy house.
25 A hned vstav před nimi, vzal, na čemž ležel, i odšel do domu svého, velebě Boha.
And immediately he arose before them, and took up that on which he lay, and departed to his own house, glorifying God.
26 I užasli se všickni, a velebili Boha, a naplněni jsou bázní, řkouce: Viděli jsme dnes divné věci.
And they were all amazed, and they glorified God, and were filled with fear, saying, We have seen strange things to-day.
27 A potom vyšel a uzřel celného, jménem Léví, sedícího na cle. I řekl jemu: Poď za mnou.
And after these things he went forth, and saw a publican named Levi, sitting at the receipt of custom: and he said to him, Follow me.
28 A opustiv všecko, vstav, šel za ním.
And he left all, arose, and followed him.
29 I učinil jemu hody veliké Léví v domě svém, a byl zástup veliký publikánů i jiných, kteříž s ním stolili.
And Levi made him a great feast in his own house; and there was a great company of publicans, and of others that sat down with them.
30 Tedy reptali zákonníci a farizeové, řkouce učedlníkům jeho: Proč s publikány a hříšníky jíte a pijete?
But their scribes and Pharisees murmured against his disciples, saying, Why do ye eat and drink with publicans and sinners?
31 I odpověděv Ježíš, řekl jim: Nepotřebujíť zdraví lékaře, ale nemocní.
And Jesus answering, said to them, They that are well need not a physician; but they that are sick.
32 Nepřišelť jsem volati spravedlivých, ale hříšných ku pokání.
I came not to call the righteous, but sinners to repentance.
33 A oni řekli jemu: Proč učedlníci Janovi postí se často a modlí se, podobně i farizejští, tvoji pak jedí a pijí?
And they said to him, Why do the disciples of John fast often, and make prayers, and likewise [the disciples] of the Pharisees; but thine eat and drink?
34 On pak řekl jim: Zdali můžete synům ženicha, dokudž s nimi jest ženich, kázati se postiti?
And he said to them, Can ye make the children of the bride-chamber fast, while the bridegroom is with them?
35 Přijdouť pak dnové, když odjat bude od nich ženich, tehdážť se budou postiti v těch dnech.
But the days will come, when the bridegroom shall be taken from them, and then they will fast in those days.
36 Pravil pak jim i podobenství. Že žádný záplaty roucha nového nepřišívá k rouchu vetchému; sic jinak to nové roztrhuje, a vetchému nepřipadá záplata z nového.
And he spoke also a parable to them: No man putteth a piece of a new garment upon an old: if otherwise, then both the new maketh a rent, and the piece that was [taken] out of the new, agreeth not with the old.
37 A žádný nevlévá vína nového do nádob starých; sic jinak víno nové rozpučí nádoby, a samo vyteče, a nádoby se pokazí.
And no man putteth new wine into old bottles; else the new wine will burst the bottles, and be spilled, and the bottles will perish.
38 Ale víno nové v nádoby nové má lito býti, a obé bude zachováno.
But new wine must be put into new bottles, and both are preserved.
39 A aniž kdo, když pije staré, hned chce nového, ale díť: Staré lepší jest.
No man also having drank old [wine], immediately desireth new: for he saith, The old is better.
