Lukáš 4
1 Ježíš pak, pln byv Ducha svatého, vrátil se od Jordánu, a puzen jest v Duchu na poušť.
O Isus pherdo Svetone Duxosa irisajlo tari len o Jordan. O Duxo inđarda le ani pustinja,
2 A za čtyřidceti dní pokoušín byl od ďábla, a nic nejedl v těch dnech. Ale když se skonali, potom zlačněl.
kaj iskušisada le o beng saranda đive. Ane gola đivesa o Isus khanči ni xalja thaj kana nakhle saranda đive, bokhajlo.
3 I řekl jemu ďábel: Jestliže jsi Syn Boží, rci kamenu tomuto, ať jest chléb.
Tegani vaćarda lese o beng: “Te san e Devleso Čhavo, phen kale barese te avol mangro.”
4 I odpověděl jemu Ježíš, řka: Psánoť jest: Že ne samým chlebem živ bude člověk, ale každým slovem Božím.
O Isus phenda lese: “Ano Sveto lil si pisimo: ‘O manuš ni ka avol džuvdo samo taro mangro [nego tare dži jekh Lafi e Devleso].’”
5 I vedl jej ďábel na horu vysokou, a ukázal mu všecka království okršlku země pojednou.
Pale gova ikalda le o beng ko učo than thaj tari jekh drom sikada lese sa e carstvura ki phuv.
6 A řekl jemu ďábel: Toběť dám tuto všecku moc i slávu; nebo mně dána jest, a komuž bych koli chtěl, dám ji.
O beng vaćarda e Isusese: “Tuće ka dav sa kava lengo zuralipe thaj i slava, golese kaj manđe dija pe thaj me ka dav la kase mangav.
7 Protož ty pokloníš-li se přede mnou, budeť všecko tvé.
Ako pere pe koča angle mande, sa ka avol ćiro.”
8 I odpověděv Ježíš, řekl jemu: Jdi pryč ode mne, satanáši; nebo psáno jest: Pánu Bohu svému budeš se klaněti, a jemu samému sloužiti.
O Isus vaćarda lese: “Ano Sveto lil si pisimo: ‘Per ke koča e Gospodese e Devlese ćirese thaj lese jekhese služi.’”
9 Tedy vedl jej do Jeruzaléma, a postavil ho na vrchu chrámu, a řekl mu: Jsi-li Syn Boží, pusť se odtud dolů.
Pale gova inđarda le o beng ano Jerusalim, čhuta le najučeste po Hram thaj vaćarda lese: “Te san e Devleso Čhavo, čhude tu katar tele.
10 Nebo psáno jest: Že andělům svým přikáže o tobě, aby tě ostříhali,
Golese kaj ano Sveto lil si pisimo: ‘Vov ka phenol pe anđelurenđe te aračhen tut,’
11 A že tě na ruce uchopí, abys neurazil o kámen nohy své.
thaj: ‘Von ka len tut ke vasta te ma čalave tut ko bar ćire pingresa.’”
12 A odpovídaje, dí mu Ježíš: Povědínoť jest: Nebudeš pokoušeti Pána Boha svého.
O Isus vaćarda lese: “Ano Sveto lil si pisimo: ‘Ma iskuši e Gospode, e Devle ćire.’”
13 A dokonav všecka pokušení ďábel, odšel od něho až do času.
Kana o beng završisada sa lese iskušenjura, đelo lestar dži aver nesavo vreme.
14 I navrátil se Ježíš v moci Ducha do Galilee, a vyšla pověst o něm po vší té okolní krajině.
O Isus irisajlo ano zuralipe e Duxoso ani Galileja thaj o lafi lestar đelo ane sa e phuva.
15 A on učil v školách jejich, a slaven byl ode všech.
Sikada ane lenđe sinagoge thaj savore šukar lestar vaćarde.
16 I přišel do Nazaréta, kdež byl vychován, a všel podlé obyčeje svého v den sobotní do školy. I vstal, aby četl.
Tegani avilo o Isus ano foro Nazaret kaj barilo thaj ko savato palo piro adeti, đelo ani sinagoga thaj uštilo te čitil.
17 I dána jemu kniha Izaiáše proroka. A otevřev knihu, nalezl místo, kdež bylo napsáno:
Dije le o Lil e prorokoso e Isaijaso, vov putarda o Lil thaj arakhlja than kaj sasa pisimo:
18 Duch Páně nade mnou, proto že pomazal mne, kázati evangelium chudým poslal mne, a uzdravovati skroušené srdcem, zvěstovati jatým propuštění a slepým vidění, a propustiti ssoužené v svobodu,
“O Duxo e Gospodeso si pe mande, golese kaj pomazisada man te anav o Lačho Lafi e čororenđe, [bičhalda man te sastarav len, saven isi dukhade ile], thaj te vaćarav e phanglenđe kaj ka aven oslobodime, thaj e korenđe kaj ka dičhen, thaj e mučime kaj ka aven slobodna,
19 A zvěstovati léto Páně vzácné.
te vaćarav taro lačho berš taro milost e Gospodeso.”
20 A zavřev knihu, a vrátiv služebníku, posadil se. A všech v škole oči byly obráceny naň.
Tegani phanglja o Lil, dija le e slugase thaj bešlo. Savore ani sinagoga dikhlje ane leste
21 I počal mluviti k nim: Že dnes naplnilo se písmo toto v uších vašich.
thaj o Isus lija te vaćarol lenđe: “Ađive pherdile kala lafura so akana šunden.”
22 A všickni jemu posvědčovali, a divili se libým slovům, pocházejícím z úst jeho, a pravili: Zdaliž tento není syn Jozefův?
Savore lestar vaćarde šukar thaj sesa zadivime gole šukar lafurencar so iklilo andaro leso muj thaj pučlje pe: “Naj li kava e Josifeso čhavo?”
23 I dí k nim: Zajisté díte mi toto podobenství: Lékaři, uzdrav se sám. Které věci slyšeli jsme, žes činil v Kafarnaum, učiň i zde v své vlasti.
O Isus vaćarda lenđe: “Čače tumen manđe ka vaćaren kaja poslovica: ‘Lekarona, sastar korkore tut!’ So šundam kaj ćerdan ano Kafarnaum, ćer i kate ane ćiro than kaj bariljan.”
24 I řekl jim: Amen pravím vám, žeť žádný prorok není vzácen v vlasti své.
Tegani vaćarda: “Čače vaćarav tumenđe, nijekh proroko naj manglo ane piro than kaj barilo.
25 Ale v pravdě pravím vám, že mnoho vdov bylo za dnů Eliáše v lidu Izraelském, když zavříno bylo nebe za tři léta a za šest měsíců, a když byl hlad veliký po vší zemi,
A čače vaćarav tumenđe: But romnja kase roma mule sesa ano Izrael ano vreme e Ilijaso kana o bršnd ni pelo trin berš thaj šov čhon thaj sasa baro bokhalipe pe sa i phuv.
26 Však Eliáš k žádné z nich není poslán, než toliko do Sarepty Sidonské k ženě vdově.
Al o Ilija ni sasa bičhaldo ni jekhaće lendar, sasa bičhaldo ki jekh džuvli kaso rom mulo ke abandžijengo foro Sarepta pašo Sidon.
27 A mnoho malomocných bylo v lidu Izraelském za Elizea proroka, a však žádný z nich není očištěn, než Náman Syrský.
Thaj but gubava sesa ano Izrael ko vreme e prorokoso e Jelisejeso. Thaj khoni lendar ni thodilo, nego thodilo o Neman o Sirijanco.”
28 I naplněni byli všickni v škole hněvem, slyšíce to.
Savore ani sinagoga pherdile holi kana kava šunde.
29 A povstavše, vyvedli jej ven z města, a vedli ho až na vrch hory, na níž město jejich bylo vzděláno, aby jej dolů sstrčili.
Uštile thaj tradije le avral taro foro. Inđarde le ko brego najuče kaj sasa ćerdo lengo foro te čhuden le odupral natele.
30 Ale on bera se prostředkem jich, ušel.
Al o Isus nakhlo maškar lende thaj đelo pe dromesa.
31 I sstoupil do Kafarnaum, města Galilejského, a učil je ve dny sobotní.
Pale gova o Isus ulilo ano Kafarnaum ano Galilejsko foro thaj sikada ko savato.
32 I divili se velmi učení jeho, nebo mocná byla řeč jeho.
E manuša čudisajle lese sikajimasa, golese kaj ane lese lafura sasa vlast.
33 Byl pak v škole člověk, mající ducha ďábelství nečistého. I zvolal hlasem velikým,
Gothe ani sinagoga sasa manuš ane kaste sasa o bilačho duxo thaj dija vika zurale:
34 Řka: Ach, což jest tobě do nás, Ježíši Nazaretský? Přišel jsi zatratiti nás? Znám tě, kdo jsi, že ten Svatý Boží.
“So manđe amendar, Isuse taro Nazaret? Aviljan li te uništi amen? Džanav ko san tu: Sveco e Devleso!”
35 I přimluvil jemu Ježíš, řka: Umlkniž a vyjdi od něho. A povrha jej ďábel mezi ně, vyšel od něho, a nic mu neuškodil.
O Isus pretisada le: “Phande ćo muj thaj iklji lestar!” Tegani o beng perada e manuše angle sa e manuša, iklilo lestar thaj khanči ni ćerda lese bilačhe.
36 I přišel strach na všecky, a rozmlouvali vespolek, řkouce: Jaké jest toto slovo, že v moci a síle přikazuje nečistým duchům, a vycházejí?
Ane savorende avili i dar thaj čudisajle thaj jekh averese vaćarde: “Savo si kava sikajipe! Ano autoritet thaj ano zuralipe vaćarol e bilačhe duxurenđe te ikljon thaj von ikljen!”
37 I rozcházela se o něm pověst po všelikém místě té okolní krajiny.
Thaj đelo o lafi lestar ane sa e pašutne thana.
38 Vstav pak ze školy, všel do domu Šimonova. Svegruše pak Šimonova trápena byla těžkou zimnicí. I prosili ho za ni.
O Isus uštilo gothar andari sinagoga thaj avilo ano čher e Simoneso. E Simonese sasuja sasa la bari jag thaj rodije lestar te sastarol la.
39 Tedy stoje nad ní, přimluvil zimnici, i přestala jí. A ona hned vstavši, posluhovala jim.
O Isus ačhilo paše late, pretisada e jagaće thaj i jag mukhlja la. Sigate uštili thaj služisada len.
40 Při západu pak slunce všickni, kteříž měli nemocné rozličnými neduhy, vodili je k němu, a on na jednoho každého z nich ruce vzkládav, uzdravoval je.
Kana pelo o kham, ande angle leste savoren saven sesa nasvale manuša tare dži jekh nasvalipe. Vov pe savorende čhuta pe vasta thaj sastarda len.
41 Od mnohých také ďábelství vycházela, křičící a říkající: Ty jsi Kristus, Syn Boží. Ale přimlouvaje, nedopouštěl jim mluviti; nebo věděli, že jest on Kristus.
Tare pherdo manuša iklile e benga thaj dije vika vaćarindoj: “Tu san o Čhavo e Devleso!” Al o Isus darada len te ma vaćaren khanikase golese kaj džanglje kaj si vov o Hrist.
42 A jakž byl den, vyšed, bral se na pusté místo. I hledali ho zástupové, a přišli až k němu, a zdržovali ho, aby neodcházel od nich.
Kana đivesajlo, o Isus iklilo thaj đelo ani pustinja. E manuša rodije le thaj avile leste thaj manglje te ačhaven le te ma džal lendar.
43 On pak řekl jim: I jinýmť městům musím zvěstovati království Boží; nebo na to poslán jsem.
Al o Isus vaćarda lenđe: “Trubul i ane avera forura te vaćarav o Lačho Lafi taro Carstvo e Devleso, golese kaj sem paše gova bičhaldo.”
44 I kázal v školách Galilejských.
Thaj ni ačhada te vaćarol ane sinagoge ani Judeja.
