Holy Bible Aionian Edition® ~ Czech---Czech-Bible-Kralicka ~ Luke Chapter 24

< Lukáš 24 >

1 Prvního pak dne po sobotě velmi ráno šly k hrobu, nesouce vonné věci, kteréž byly připravily, a některé jiné s nimi.

Pathienni jîng, inmâna, nupangngeiin mirimhoi an sin hah chôiin thâna an sea.

2 I nalezly kámen odvalený od hrobu.

Thân kotbâia lung hah inluoipai sân an va mua.

3 A všedše, nenalezly těla Pána Ježíše.

Hanchu, an lûta, ania, Pumapa Jisua ruok chu mu khâi mak ngei.

4 I stalo se, když ony se toho užasly, aj, muži dva postavili se podlé nich v rouše stkvoucím.

Mahan mulungjîngin an indinga, harenghan, mi inik puon chek insilin an kôla an juong indinga.

5 Když se pak ony bály, a sklonily tváři své k zemi, řekli jim: Co hledáte živého s mrtvými?

Nupangngei han rolo innîkin nuoia an inbok raka, anni han an kôma, “Ithomo mi ring hah mithingei lâia nin irok?

6 Neníť ho tuto, ale vstalť jest. Rozpomeňte se, kterak mluvil vám, když ještě v Galilei byl,

Hin om khâi maka, ânthoinôk zoi. Galilee rama a om lâia nin kôma ai ti ngei hah riettit roi.

7 Řka: Že Syn člověka musí vydán býti v ruce hříšných lidí, a ukřižován býti, a v třetí den z mrtvých vstáti.

Miriem Nâipasal hih mi nunsie ngei kuta ipêk nîng a ta, jêmdel an ta, a sûnthum nîn a ringin inthoi nôk a tih” an tia.

8 I rozpomenuly se na slova jeho.

Hanchu, nupangngei han ai ti ngei hah an rietsuok nôka,

9 A navrátivše se od hrobu, zvěstovaly to všecko těm jedenácti i jiným všechněm.

thân renga an kîra, neinun omtie ngei chu ruoisi sômleikhat ngei le midangngei an rila.

10 Byly pak Maria Magdaléna a Johanna a Maria Jakubova, a jiné s nimi, kteréž vypravovaly to apoštolům.

Nupangngei hah Mary Magdalene, Joanna, le Mary, Jacob nungei anni. Anni le nupang adang an kôma omngei han tîrtonngei hah an ril ani.

11 Ale oni měli za bláznovství slova jejich, a nevěřili jim.

Ania nupangngei chongril hah, chongkâmboi an tia, taksôn mak ngei.

12 Tedy Petr vstav, běžel k hrobu, a pohleděv do něho, uzřel prostěradla, ana sama leží. I odšel, divě se sám v sobě, co se to stalo.

Nikhomrese, Peter chu ân thoilita, thân tieng a tâna, ân kûna, rosom puon injuot tiloi chu ite dang mu maka. Hanchu, neinun omtie ngei kamâmin in tieng a kîr nôk zoi.

13 A aj, dva z nich šli toho dne do městečka, kteréž bylo vzdálí od Jeruzaléma honů šedesáte, jemuž jméno Emaus.

Ma ni nanâk han Jisua jûi ngâi mi inik Emmau khuoa an sea, Jerusalem renga kilometer sômleikhat dôra la ani.

14 A rozmlouvali vespolek o těch všech věcech, kteréž se byly staly.

An ruonin neinun omtie ngei hah an misîra.

15 I stalo se, když rozmlouvali, a sebe se otazovali, že i Ježíš, přiblíživ se, šel s nimi.

Ha anga an chonga an misîr lâiin, Jisua lelên a hong nâia an kôma a lôna.

16 Ale oči jejich držány byly, aby ho nepoznali.

An mua chu riet minthâr mak ngei.

17 I řekl jim: Které jsou to věci, o nichž rozjímáte vespolek, jdouce, a jste smutní?

Ama'n an kôma, “Lampuia nin misîr hah ithurchi mini?” a tia. Hanchu mâi inngûi riemin an indinga.

18 A odpověděv jeden, kterémuž jméno Kleofáš, řekl jemu: Ty sám jsi z příchozích do Jeruzaléma, ještos nezvěděl, co se stalo v něm těchto dnů?

Hanchu, a riming Cleopas han a kôma, “Jerusalema sûnkhat vai mo no om? Sûntômte lei vuna neinun omtie ngei hah ni riet loi mo?” tiin a rekela.

19 Kterýmž on řekl: I co? Oni pak řekli jemu: O Ježíšovi Nazaretském, kterýž byl muž prorok, mocný v slovu i v skutku, před Bohem i přede vším lidem,

“I neinun mo?” a tia. “Nazareth Jisua chunga neinun tungngei hah; ha mi hah Pathien le mitin mindon khoma jâttinrêng ai ti le ai sin, racham inei dêipu ania,

20 Totiž kterak jej vydali přední kněží a knížata naše na odsouzení k smrti, i ukřižovali jej.

kin Ochaisingei le ruoipungeiin that rangin an pêka, an jêmdela.

21 My pak jsme se nadáli, že by on měl vykoupiti Izraele. Ale nyní tomu všemu třetí den jest dnes, jakž se to stalo.

Ama hah Isreal minjôk rang mi nîng a tih iti kin tûnga. Mapêna, ha anga neinun tungna hah avien hin a sûnthumni ani zoi.

22 Ale i ženy některé z našich zděsily nás, kteréž ráno byly u hrobu.

Kin champui nupang senkhat, jînga thân va en ngeiin kin mulung an minjînga.

23 A nenalezše tělo jeho, přišly, pravíce, že také vidění andělské viděly, kteříž praví, že by živ byl.

A ruok mu loiin an hongkîr nôka, vântîrton inlâr kin mua, a ring nôk zoi an ti, an hong tia.

24 I chodili někteří z našich k hrobu, a nalezli tak, jakž pravily ženy, ale jeho neviděli.

Hanchu, kin champui senkhat ngeiin thâna an va sea, nupangngei ti lam anghan an va mua, ama chu mu khâi mak ngei” an tia.

25 Tedy on řekl jim: Ó nesmyslní a zpozdilí srdcem k věření všemu tomu, což mluvili proroci.

Male, Jisua'n an kôma, “Amo ngei o, dêipungei neinuntin an lei rilngei hah idôra a iem innu mo nin ni?

26 Zdaliž nemusil těch věcí trpěti Kristus a vjíti v slávu svou?

Messiah han ha ngei murdi tuongin a roiinpuina ai lût rang nimak mo?” a tia

27 A počav od Mojžíše a všech proroků, vykládal jim všecka ta písma, kteráž o něm byla.

Hanchu, Jisua'n ama chungroi, Moses lekhabu renga dêipungei lei miziek lekhabungei a rilminthâr pe ngeia.

28 I přiblížili se k městečku, do kteréhož šli, a on potrh se, jako by chtěl dále jíti.

Hanchu, an sêna rang khuo an hong nâi zoia, Jisua hah la se bang rang angin a oma,

29 Ale přinutili ho, řkouce: Zůstaň s námi, nebo se již připozdívá, a den se nachýlil. I všel, aby s nimi zůstal.

Nikhomrese bâiin an sûra, “Kin kôma om ta roh, sûn aheka ajîng rang kêng ani zoi” an tia. Hanchu an kôma om rangin a se zoi.

30 I stalo se, když seděl s nimi za stolem, vzav chléb, dobrořečil, a lámaje, podával jim.

Hanchu, an kôma sâk rangin ânsung lâiin vâipôl a lâka, sat a vura, a khoia, a pêk ngeia.

31 I otevříny jsou oči jejich, a poznali ho. On pak odnesl se od nich.

Hanchu an mit a hong vâra, an rietminthâr zoia, hannirese, an mitmu renga ânmang nôk kelena.

32 I řekli vespolek: Zdaliž srdce naše v nás nehořelo, když mluvil nám na cestě, a když otvíral nám písma?

“Lampuia ei kôma, Mi chongpuia, lekhabungei mi rilminthâr pe lâia han mei a kâng angin om mak me mo?” tiin an inrekela.

33 A vstavše v tu hodinu, vrátili se do Jeruzaléma, a nalezli shromážděných těch jedenácte, a ty, kteříž s nimi byli,

Harenghan, an inthoia, Jerusalema an kîr nôka, ruoisi sômleikhat ngei le Adangngei lei intûp an va mua.

34 Ani praví: Že vstal Pán právě, a ukázal se Šimonovi.

“Pumapa chu ânthoinôk tatak; Simon kôma khom ânlâr zoi” an lei tia.

35 I vypravovali oni také to, co se stalo na cestě, a kterak ho poznali v lámání chleba.

Hanchu, ha inik ngei khom han, lampuia neinun omtie le vâipôl a khoia Pumapa an rietminthâr tie an rilminthâr ngei zoi.

36 A když oni o tom rozmlouvali, postavil se Ježíš u prostřed nich, a řekl jim: Pokoj vám.

Hanchu, mi inik ngei han an la ril lâitakin, harenghan Pumapa lele an lâia ândinga an kôma, “Nin chunga ratha'ngamna om rese” a tia.

37 Oni pak zhrozivše se a přestrašeni byvše, domnívali se, že by ducha viděli.

An jâminzal sabaka, khori an mûn an mindona.

38 I dí jim: Co se strašíte, a proč myšlení vstupují na srdce vaše?

Hanniresea, an kôma, “Ithomo nin mulung nin minjînga? Ithomo nin mulunga iem zoiloina nin inei?

39 Vizte ruce mé i nohy mé, já zajisté jsem ten. Dotýkejte se mne a vizte; neboť duch těla a kostí nemá, jako mne vidíte míti.

Ka kut, ke kephangei en ta u, keima nanâk hah ki ni hih! Ni tôn ungla, en roi, minin mu anghan khori'n taksa le ru nei mak” a tia.

40 A pověděv to, ukázal jim ruce i nohy.

Hanchu, mahah a ti zoiin chu, a kut le a kephangei a min en ngeia.

41 Když pak oni ještě nevěřili pro radost, ale divili se, řekl jim: Máte-li tu co k jídlu?

An râisân rai sikin taksôn thei kelen mak ngeia, an kamâm sabak lâiin an kôma, “Asâk ruo imokhat mo nan nei?” tiin a rekel ngeia.

42 A oni podali jemu kusu ryby pečené a plástu strdi.

Nga suong sai tangkhat an pêka.

43 A vzav, pojedl před nimi,

Alâka, an mu chungin a sâka.

44 A řekl jim: Tatoť jsou slova, kteráž jsem mluvil vám, ještě byv s vámi: Že se musí naplniti všecko, což psáno jest v zákoně Mojžíšově a v prorocích i v žalmích o mně.

Hanchu, an kôma, “Hi chongngei lele hih ani, nin kôma ko om lâia ku chungroi Moses Balam lekhabua miziek, Dêipungei miziek, Minpâkna labua miziek, a hongtung dik rang nangni ke lei ril ngâi hah,” a tia.

45 Tedy otevřel jim mysl, aby rozuměli písmům.

Hanchu, lekhabua ânziekngei an riet theina rangin an mulungrîlngei a mo-ong pe ngeia.

46 A řekl jim: Takť jest psáno, a tak musil Kristus trpěti, a třetího dne z mrtvých vstáti,

An kôma, “hi angin miziek ani, Messiah han dûk tuong a ta, sûnthum suole thina renga inthoi nôk a tih.

47 A aby bylo kázáno ve jménu jeho pokání a odpuštění hříchů mezi všemi národy, počna od Jeruzaléma.

Ama rimingin insîrna le nunsie ngâidamna thurchi Jerusalem renga namtin kôma misîr nîng a tih.

48 Vy pak jste svědkové toho.

Ha neinunngei murdi rietpuipu nin ni.

49 A aj, já pošli zaslíbení Otce svého na vás. Vy pak čekejte v městě Jeruzalémě, dokudž nebudete oblečeni mocí s výsosti.

Hanchu, ka Pa ânkhâm hah keima rengin nin chunga juongtîr ki tih, hannirese, chungtieng renga sinthotheina nin chunga a chum mâka chu khopuilien ha nin ngâk tit rang ani,” a tia.

50 I vyvedl je ven až do Betany, a pozdvih rukou svých, dal jim požehnání.

Hanchu, khopuilien renga Bethany dênin a ruoi ngeia, mahan a bân a phara, sat a vur ngeia.

51 I stalo se, když jim žehnal, bral se od nich, a nesen jest do nebe.

Ha anga sat a vur lâitakin, ânsenpui ngeia, ama chu invâna tuongin a om zoi.

52 A oni poklonivše se jemu, navrátili se do Jeruzaléma s radostí velikou.

Hanchu chubai an mûka, râisân takin Jerusalema an kîrnôk zoi.

53 A byli vždycky v chrámě, chválíce a dobrořečíce Boha. Amen.

Hanchu, Biekina Pathien kôma râisânchong rilin an zorangei murdi an mang zoi.

Go to > Bookmark / Concordance / Maps / Report Issue