Lukáš 24
1 Prvního pak dne po sobotě velmi ráno šly k hrobu, nesouce vonné věci, kteréž byly připravily, a některé jiné s nimi.
E no primeiro dia da semana, muito de madrugada, foram estas, e algumas outras com elas, ao sepulcro, levando as especiarias que tinham preparado.
2 I nalezly kámen odvalený od hrobu.
E acharam já a pedra revolvida do sepulcro.
3 A všedše, nenalezly těla Pána Ježíše.
E, entrando, não acharam o corpo do Senhor Jesus.
4 I stalo se, když ony se toho užasly, aj, muži dva postavili se podlé nich v rouše stkvoucím.
E aconteceu que, estando elas perplexas por isto, eis que pararam junto delas dois varões, com vestidos resplandecentes.
5 Když se pak ony bály, a sklonily tváři své k zemi, řekli jim: Co hledáte živého s mrtvými?
E, estando elas muito atemorizadas, e abaixando o rosto para o chão, eles lhes disseram: Porque buscais o vivente entre os mortos?
6 Neníť ho tuto, ale vstalť jest. Rozpomeňte se, kterak mluvil vám, když ještě v Galilei byl,
Não está aqui, porém já resuscitou. lembrai-vos como vos falou, estando ainda na Galiléia,
7 Řka: Že Syn člověka musí vydán býti v ruce hříšných lidí, a ukřižován býti, a v třetí den z mrtvých vstáti.
Dizendo: convém que o Filho do homem seja entregue nas mãos de homens pecadores, e seja crucificado, e ao terceiro dia ressuscite.
8 I rozpomenuly se na slova jeho.
E lembraram-se das suas palavras.
9 A navrátivše se od hrobu, zvěstovaly to všecko těm jedenácti i jiným všechněm.
E, voltando do sepulcro, anunciaram todas estas coisas aos onze e a todos os demais.
10 Byly pak Maria Magdaléna a Johanna a Maria Jakubova, a jiné s nimi, kteréž vypravovaly to apoštolům.
E eram Maria Magdalena, e Joanna, e Maria, mãe de Thiago, e as outras que com elas estavam, que diziam estas coisas aos apóstolos.
11 Ale oni měli za bláznovství slova jejich, a nevěřili jim.
E as suas palavras lhes pareciam como desvario, e não as creram.
12 Tedy Petr vstav, běžel k hrobu, a pohleděv do něho, uzřel prostěradla, ana sama leží. I odšel, divě se sám v sobě, co se to stalo.
Pedro, porém, levantando-se, correu ao sepulcro, e, abaixando-se, viu só os lenços ali postos; e retirou-se, admirando consigo aquele caso.
13 A aj, dva z nich šli toho dne do městečka, kteréž bylo vzdálí od Jeruzaléma honů šedesáte, jemuž jméno Emaus.
E eis que no mesmo dia iam dois deles para uma aldeia, que distava de Jerusalém sessenta estádios, cujo nome era Emaus;
14 A rozmlouvali vespolek o těch všech věcech, kteréž se byly staly.
E iam falando entre si de todas aquelas coisas que haviam sucedido.
15 I stalo se, když rozmlouvali, a sebe se otazovali, že i Ježíš, přiblíživ se, šel s nimi.
E aconteceu que, indo eles falando entre si, e perguntando-se um ao outro, o mesmo Jesus se aproximou, e ia com eles;
16 Ale oči jejich držány byly, aby ho nepoznali.
Mas os olhos deles estavam retidos para que o não conhecessem.
17 I řekl jim: Které jsou to věci, o nichž rozjímáte vespolek, jdouce, a jste smutní?
E ele lhes disse: Que palavras são essas que, caminhando, trocais entre vós, e porque estais tristes?
18 A odpověděv jeden, kterémuž jméno Kleofáš, řekl jemu: Ty sám jsi z příchozích do Jeruzaléma, ještos nezvěděl, co se stalo v něm těchto dnů?
E, respondendo um, cujo nome era Cleophas, disse-lhe: És tu só peregrino em Jerusalém, e não sabes as coisas que nela tem sucedido nestes dias?
19 Kterýmž on řekl: I co? Oni pak řekli jemu: O Ježíšovi Nazaretském, kterýž byl muž prorok, mocný v slovu i v skutku, před Bohem i přede vším lidem,
E ele lhe disse: quais? E eles lhe disseram: As que dizem respeito a Jesus Nazareno, que foi varão profeta, poderoso em obras e palavras diante de Deus e de todo o povo:
20 Totiž kterak jej vydali přední kněží a knížata naše na odsouzení k smrti, i ukřižovali jej.
E como os principais dos sacerdotes, e os nossos príncipes o entregaram à condenação de morte, e o crucificaram:
21 My pak jsme se nadáli, že by on měl vykoupiti Izraele. Ale nyní tomu všemu třetí den jest dnes, jakž se to stalo.
E nós esperávamos que fosse ele o que remisse Israel; mas agora, sobre tudo isso, é já hoje o terceiro dia desde que essas coisas aconteceram:
22 Ale i ženy některé z našich zděsily nás, kteréž ráno byly u hrobu.
Ainda que também algumas mulheres dentre nós nos maravilharam, as quais da madrugada foram ao sepulcro;
23 A nenalezše tělo jeho, přišly, pravíce, že také vidění andělské viděly, kteříž praví, že by živ byl.
E, não achando o seu corpo, voltaram, dizendo que também tinham visto uma visão de anjos, que dizem que ele vive:
24 I chodili někteří z našich k hrobu, a nalezli tak, jakž pravily ženy, ale jeho neviděli.
E alguns dos que estão conosco foram ao sepulcro, e acharam ser assim como as mulheres haviam dito; porém a ele não o viram.
25 Tedy on řekl jim: Ó nesmyslní a zpozdilí srdcem k věření všemu tomu, což mluvili proroci.
E ele lhes disse: O néscios, e tardos de coração para crer tudo o que os profetas disseram!
26 Zdaliž nemusil těch věcí trpěti Kristus a vjíti v slávu svou?
Porventura não convinha que o Cristo padecesse estas coisas e entrasse na sua glória?
27 A počav od Mojžíše a všech proroků, vykládal jim všecka ta písma, kteráž o něm byla.
E, começando de Moisés, e de todos os profetas, explicava-lhes em todas as escrituras o que dele estava escrito.
28 I přiblížili se k městečku, do kteréhož šli, a on potrh se, jako by chtěl dále jíti.
E chegaram à aldeia para onde iam, e ele fez como quem ia para mais longe.
29 Ale přinutili ho, řkouce: Zůstaň s námi, nebo se již připozdívá, a den se nachýlil. I všel, aby s nimi zůstal.
E eles o constrangeram, dizendo: Fica conosco, porque já é tarde, e já declinou o dia. E entrou para ficar com eles.
30 I stalo se, když seděl s nimi za stolem, vzav chléb, dobrořečil, a lámaje, podával jim.
E aconteceu que, estando com eles à mesa, tomando o pão, o abençoou, e partiu-o, e lho deu.
31 I otevříny jsou oči jejich, a poznali ho. On pak odnesl se od nich.
Abriram-se-lhes então os olhos, e o conheceram, e ele desapareceu-lhes.
32 I řekli vespolek: Zdaliž srdce naše v nás nehořelo, když mluvil nám na cestě, a když otvíral nám písma?
E disseram um para o outro: Porventura não ardia em nós o nosso coração quando, pelo caminho nos falava, e quando nos abria as escrituras?
33 A vstavše v tu hodinu, vrátili se do Jeruzaléma, a nalezli shromážděných těch jedenácte, a ty, kteříž s nimi byli,
E na mesma hora, levantando-se, tornaram para Jerusalém, e acharam congregados os onze, e os que estavam com eles,
34 Ani praví: Že vstal Pán právě, a ukázal se Šimonovi.
Que diziam: Resuscitou verdadeiramente o Senhor, e já apareceu a Simão.
35 I vypravovali oni také to, co se stalo na cestě, a kterak ho poznali v lámání chleba.
E eles lhes contaram o que lhes acontecera no caminho, e como deles foi conhecido no partir do pão.
36 A když oni o tom rozmlouvali, postavil se Ježíš u prostřed nich, a řekl jim: Pokoj vám.
E, falando eles destas coisas, o mesmo Jesus se apresentou no meio deles, e disse-lhes: Paz seja convosco.
37 Oni pak zhrozivše se a přestrašeni byvše, domnívali se, že by ducha viděli.
E eles, espantados e atemorizados, pensavam que viam algum espírito.
38 I dí jim: Co se strašíte, a proč myšlení vstupují na srdce vaše?
E ele lhes disse: Porque estais perturbados, e porque sobem tais pensamentos aos vossos corações?
39 Vizte ruce mé i nohy mé, já zajisté jsem ten. Dotýkejte se mne a vizte; neboť duch těla a kostí nemá, jako mne vidíte míti.
Vede as minhas mãos e os meus pés, que sou eu mesmo: apalpai-me e vede; pois um espírito não tem carne nem ossos, como vêdes que eu tenho
40 A pověděv to, ukázal jim ruce i nohy.
E, dizendo isto, mostrou-lhes as mãos e os pés.
41 Když pak oni ještě nevěřili pro radost, ale divili se, řekl jim: Máte-li tu co k jídlu?
E, não o crendo eles ainda por causa da alegria, e maravilhados, disse-lhes: Tendes aqui alguma coisa que comer?
42 A oni podali jemu kusu ryby pečené a plástu strdi.
Então eles apresentaram-lhe parte de um peixe assado, e um favo de mel.
43 A vzav, pojedl před nimi,
O que ele tomou, e comeu diante deles.
44 A řekl jim: Tatoť jsou slova, kteráž jsem mluvil vám, ještě byv s vámi: Že se musí naplniti všecko, což psáno jest v zákoně Mojžíšově a v prorocích i v žalmích o mně.
E disse-lhes: São estas as palavras que vos disse estando ainda convosco: Que convinha que se cumprisse tudo o que de mim estava escrito na lei de Moisés, e nos profetas, e nos salmos.
45 Tedy otevřel jim mysl, aby rozuměli písmům.
Então abriu-lhes o entendimento para compreenderem as escrituras.
46 A řekl jim: Takť jest psáno, a tak musil Kristus trpěti, a třetího dne z mrtvých vstáti,
E disse-lhes: Assim está escrito, e assim convinha que o Cristo padecesse, e ao terceiro dia resuscitasse dos mortos;
47 A aby bylo kázáno ve jménu jeho pokání a odpuštění hříchů mezi všemi národy, počna od Jeruzaléma.
E em seu nome se pregasse o arrependimento e a remissão dos pecados, em todas as nações, começando por Jerusalém.
48 Vy pak jste svědkové toho.
E destas coisas sois vós testemunhas.
49 A aj, já pošli zaslíbení Otce svého na vás. Vy pak čekejte v městě Jeruzalémě, dokudž nebudete oblečeni mocí s výsosti.
E eis que sobre vós envio a promessa de meu Pai: ficai, porém, vós na cidade de Jerusalém, até que do alto sejais revestidos de poder.
50 I vyvedl je ven až do Betany, a pozdvih rukou svých, dal jim požehnání.
E levou-os fora, até Bethania; e, levantando as suas mãos, os abençoou.
51 I stalo se, když jim žehnal, bral se od nich, a nesen jest do nebe.
E aconteceu que, abençoando-os ele, se apartou deles e foi elevado ao céu.
52 A oni poklonivše se jemu, navrátili se do Jeruzaléma s radostí velikou.
E, adorando-o eles, tornaram com grande júbilo para Jerusalém.
53 A byli vždycky v chrámě, chválíce a dobrořečíce Boha. Amen.
E estavam sempre no templo, louvando e bendizendo a Deus. amém.
