Lukáš 24
1 Prvního pak dne po sobotě velmi ráno šly k hrobu, nesouce vonné věci, kteréž byly připravily, a některé jiné s nimi.
Lyambape lyubha lya Jumapili, gubhapitengenenje kulikabhuli bhali bhajigelenje mauta ga nunjila gubhajenjilenje gala.
2 I nalezly kámen odvalený od hrobu.
Gubhaimenenje liganga lya ibhila palikabhuli pala linokolelwe kunyenje likabhuli.
3 A všedše, nenalezly těla Pána Ježíše.
Bhakajinjilanjeje nkati, bhangashiimananga shiilu sha Bhakulungwa a Yeshu.
4 I stalo se, když ony se toho užasly, aj, muži dva postavili se podlé nich v rouše stkvoucím.
Bhalinginji nkukanganigwanga ga genego, shangupe bhandunji bhabhli bhawetenje nngubho ya ng'anyima mbuti kumeta kwa nnjai, bhajimingene pa tome.
5 Když se pak ony bály, a sklonily tváři své k zemi, řekli jim: Co hledáte živého s mrtvými?
Bhanabhakongwe bhala gubhajogopenje, gubhatindibhekelenje mpaka shenyi pantaka. Penepo bhandunji bhala gubhaalugulilenje, “Kwa nndi nkwaaloleyanga bhabhakoto munkumbi gwa bhawilenje?
6 Neníť ho tuto, ale vstalť jest. Rozpomeňte se, kterak mluvil vám, když ještě v Galilei byl,
Bhakwapi apano, bhayushile. Nkumbushilanje shibhammalanjilenje pubhaliji ku Galilaya kuti,
7 Řka: Že Syn člověka musí vydán býti v ruce hříšných lidí, a ukřižován býti, a v třetí den z mrtvých vstáti.
inapinjikwa Mwana juka Mundu akamuywe mmakono ga bhandunji bhakwetenje yambi, bhankomelanje munshalabha na lyubha lya tatu shayushe.”
8 I rozpomenuly se na slova jeho.
Penepo bhanabhakongwe bhala, gubhakumbushilenje malobhe ga a Yeshu.
9 A navrátivše se od hrobu, zvěstovaly to všecko těm jedenácti i jiným všechněm.
Bhakabhujanganeje kukopoka kumakabhuli, gubhapite kwaalugulilanga ashimitume kumi na jumo bhala, na bhananji gene gowego.
10 Byly pak Maria Magdaléna a Johanna a Maria Jakubova, a jiné s nimi, kteréž vypravovaly to apoštolům.
Bhene bhapelekenje jene nganijo kwa ashimitume pubhalinginji, a Malia Magidalena, a Yowana na a Malia anyinabhabho a Yakobho, na bhanabhakongwe bhana bhubhalongenabhonji.
11 Ale oni měli za bláznovství slova jejich, a nevěřili jim.
Ikabheje bhapilikenenje bhala, bhangakulupalilanga pabha malobhe gala bhashinkubhoneka mbuti gangali mana.
12 Tedy Petr vstav, běžel k hrobu, a pohleděv do něho, uzřel prostěradla, ana sama leží. I odšel, divě se sám v sobě, co se to stalo.
Nkali nneyo, a Petili gubhajabhwile shibhutuka mpaka kulikabhuli. Bhakatepeje kuulumila nkati, gubhajibhwene shanda bhangashibhona shindu shina. Gubhaijabhulile akuno bhalipita kanganigwa ga yowe ikoposhele.
13 A aj, dva z nich šli toho dne do městečka, kteréž bylo vzdálí od Jeruzaléma honů šedesáte, jemuž jméno Emaus.
Lyubha lyolyo, bhandunji bhabhili munkumbi gwa bhaajiganywa bha a Yeshu, bhatendaga kwendangana kushijiji shimo shishemwa Emau, mwanja gwa maili shabha kukoposhela ku Yelushalemu.
14 A rozmlouvali vespolek o těch všech věcech, kteréž se byly staly.
Bhatendaga kungulushilanga gowe gakoposhele gala.
15 I stalo se, když rozmlouvali, a sebe se otazovali, že i Ježíš, přiblíživ se, šel s nimi.
Bhalinginji nkukunguluka a Yeshu bhayene gubhakoposhele, gubhailundile.
16 Ale oči jejich držány byly, aby ho nepoznali.
Ikabheje meyo gabhonji gashinkugubhikwa bhanaamanyanje.
17 I řekl jim: Které jsou to věci, o nichž rozjímáte vespolek, jdouce, a jste smutní?
Gubhaabhushiyenje, “Nkukungulushilanga nndi akuno nnikwendangana?” Gubhajimingene akuno bhainjikenje kumeyo.
18 A odpověděv jeden, kterémuž jméno Kleofáš, řekl jemu: Ty sám jsi z příchozích do Jeruzaléma, ještos nezvěděl, co se stalo v něm těchto dnů?
Jumo ashemwa Kileopashi gwabhajangwile, “Bhuli, pa Yelushalemu mmwe jikape mmajeni nkagugamanya gakoposhele kweneko agano mobha gano?”
19 Kterýmž on řekl: I co? Oni pak řekli jemu: O Ježíšovi Nazaretském, kterýž byl muž prorok, mocný v slovu i v skutku, před Bohem i přede vším lidem,
Na bhalabho gubhabhushiye, “Gei genego?” Bhalabhonji gubhaajangulenje, “Ngani ja a Yeshu Bhanashaleti. Bhenebho pubhaliji ankulondola, bhakwete mashili gamakulungwa, kwa malobhe gabho na itendi yabho pa meyo ga a Nnungu na pabhandu bhowe.
20 Totiž kterak jej vydali přední kněží a knížata naše na odsouzení k smrti, i ukřižovali jej.
Ashikalongolele bha bhaabhishila na ashikalongolele bhetu bhashinkwaakamulanga nikwaukumula bhabhulagwe, gubhaakomelelenje munshalabha
21 My pak jsme se nadáli, že by on měl vykoupiti Izraele. Ale nyní tomu všemu třetí den jest dnes, jakž se to stalo.
Ikabheje twakulupalile kuti bhenebho shibhajigombole Ishilaeli. Kupunda gene gowego, lelo lyubha lya tatu tandubhila pugatendeshe.
22 Ale i ženy některé z našich zděsily nás, kteréž ráno byly u hrobu.
Na kabhili bhanabhakongwe bhana bha munkumbi gwetu bhashikutuimuyanga. Bhashinkwendangana kulikabhuli lyambape,
23 A nenalezše tělo jeho, přišly, pravíce, že také vidění andělské viděly, kteříž praví, že by živ byl.
bhangashiimananga shiilu shabho. Gubhabhujengene gubhashitenje kuti bhashinkukoposhelwanga na ashimalaika bha kunnungu bhalugulenje kuti a Yeshu bhabhakoto.
24 I chodili někteří z našich k hrobu, a nalezli tak, jakž pravily ženy, ale jeho neviděli.
A Shaajetunji bhapitengene kulikabhuli gubhakong'ondelenje ibhalugulenje bhanabhakongwe ila, ikabheje bhangaabhonanga.”
25 Tedy on řekl jim: Ó nesmyslní a zpozdilí srdcem k věření všemu tomu, což mluvili proroci.
Kungai a Yeshu gubhaalugulilenje, “Pakubha mmanganya mmangumba nneyo na mitima jenunji jinatopa kukulupalila gowe galugwilwe na ashinkulondola bha a Nnungu!
26 Zdaliž nemusil těch věcí trpěti Kristus a vjíti v slávu svou?
Bhuli, a Kilishitu bhakapinjikweje kupotekwa, na kwa nneyo bhajinjile muukonjelo gwabho?”
27 A počav od Mojžíše a všech proroků, vykládal jim všecka ta písma, kteráž o něm byla.
Gubhaatalashiyenje gowe gaatayaga bhenebho, Mmajandiko kutandubhila a Musha mpaka ashinkulondola bhowe bha a Nnungu.
28 I přiblížili se k městečku, do kteréhož šli, a on potrh se, jako by chtěl dále jíti.
Bhakabhandishilanjeje shijiji shibhajendanganaga shila, a Yeshu gubhatendile mbuti bhanapunda kwenda mmujo.
29 Ale přinutili ho, řkouce: Zůstaň s námi, nebo se již připozdívá, a den se nachýlil. I všel, aby s nimi zůstal.
Ikabheje bhanganya bhala gubhaashondelesheyenje bhalinkutinji, “Ntame pano na uwe, pabha kunapilila, na shilo shinabhandishila.” Bhai, gubhajinjile nnyumba, gubhateminabhonji.
30 I stalo se, když seděl s nimi za stolem, vzav chléb, dobrořečil, a lámaje, podával jim.
Bhakatameje kulya nabhonji, gubhatolile nkate, gubhatendile eja kwa a Nnungu, gubhaugebhenye, gubhaapelenje.
31 I otevříny jsou oči jejich, a poznali ho. On pak odnesl se od nich.
Shangu meyo gabhonji gakutandanukaga, gubhaamanyinji, ikabheje bhenebho gubhaobhile pa meyo gabhonji.
32 I řekli vespolek: Zdaliž srdce naše v nás nehořelo, když mluvil nám na cestě, a když otvíral nám písma?
Bhai, gubhabhalanjilenenje, “Bhuli mitima jetu jikakolelaga nkwiinonyela, pubhatutalashiyaga Majandiko mumpanda mula?”
33 A vstavše v tu hodinu, vrátili se do Jeruzaléma, a nalezli shromážděných těch jedenácte, a ty, kteříž s nimi byli,
Gubhajabhulengenenje gene malanga pegala, gubhabhujengene ku Yelushalemu. Gubhaaimenenje bhaajiganywa kumi na jumo bhala, na bhandunji bhatemingene pamo
34 Ani praví: Že vstal Pán právě, a ukázal se Šimonovi.
bhalibheleketanga, “Kweli bhakulungwa bhayushile, bhaakoposhele a Shimoni.”
35 I vypravovali oni také to, co se stalo na cestě, a kterak ho poznali v lámání chleba.
Bhai, bhene bhaajiganywa bhabhili bhala gubhaalugulilenje gowe gaaimenenje mumpanda, na shibhashite kwaamanyanga a Yeshu nkugabhanya nkate.
36 A když oni o tom rozmlouvali, postavil se Ježíš u prostřed nich, a řekl jim: Pokoj vám.
Bhalinginji nkutalashiya genego a Yeshu bhayene gubhajimi pakati jabhonji, gubhaabhalanjilenje, “Ulele ubhe na mmanganya.”
37 Oni pak zhrozivše se a přestrašeni byvše, domnívali se, že by ducha viděli.
Gubhaimukenje na jogopa kujila bhakulibhonanga lioka.
38 I dí jim: Co se strašíte, a proč myšlení vstupují na srdce vaše?
Ikabheje a Yeshu gubhaabhalanjilenje, “Kwa nndi nnajogopanga? Kwa nndi nnakolanga lipamba mmitima jenunji?
39 Vizte ruce mé i nohy mé, já zajisté jsem ten. Dotýkejte se mne a vizte; neboť duch těla a kostí nemá, jako mne vidíte míti.
Nnolanje makono na makongono gangu, kuti ni nne namwene. Mmbapayanje mmonanje, pabha lioka lyangali shiilu na maupa malinga shinkumonanga shino.”
40 A pověděv to, ukázal jim ruce i nohy.
Bhakabheleketeje genego, Gubhaalangulenje makono na makongono gabho.
41 Když pak oni ještě nevěřili pro radost, ale divili se, řekl jim: Máte-li tu co k jídlu?
Bhangakulupalilanga kwa ligongo lya kwiinonyela na kanganigwa, a Yeshu gubhaabhushiyenje, “Pepano nkwetenje shalya shoshowe?”
42 A oni podali jemu kusu ryby pečené a plástu strdi.
Gubhaapelenje shipande sha shamaki jwa joka.
43 A vzav, pojedl před nimi,
Gubhatolile, nigubhatawine bhowe bhalikwaalolanga.
44 A řekl jim: Tatoť jsou slova, kteráž jsem mluvil vám, ještě byv s vámi: Že se musí naplniti všecko, což psáno jest v zákoně Mojžíšově a v prorocích i v žalmích o mně.
Kungai gubhaalugulilenje, “Gegano ni gunamalanjilenje punaliji pamo na mmanganya, kuti gowe gajandikwe ga nugula nne, Nshalia ja a Musha, na Ashinkulondola, na Shabhuli ganapinjikwa gatimilile.”
45 Tedy otevřel jim mysl, aby rozuměli písmům.
Penepo, gubhaapelenje lunda lwa kugamanya Majandiko.
46 A řekl jim: Takť jest psáno, a tak musil Kristus trpěti, a třetího dne z mrtvých vstáti,
Gubhaalugulilenje, “Ishijandikwa, kuti a Kilishitu shibhapotekwe na lyubha lya tatu shibhayushe.
47 A aby bylo kázáno ve jménu jeho pokání a odpuštění hříchů mezi všemi národy, počna od Jeruzaléma.
Na kuti, kwiipeta na kuleshelelwa kwa yambi shikulunguywe kupitila lina lyabho, kuumila ku Yelushalemu.
48 Vy pak jste svědkové toho.
Mmanganya ni mmaakong'ondela bha genega.
49 A aj, já pošli zaslíbení Otce svého na vás. Vy pak čekejte v městě Jeruzalémě, dokudž nebudete oblečeni mocí s výsosti.
Nnolanje, shinimpeleshelanje miadi ja Atati, ikabheje ntamangane pano, mpaka pushinimpeleshelanje mashili ga kopoka kunnungu.”
50 I vyvedl je ven až do Betany, a pozdvih rukou svých, dal jim požehnání.
Kungai gubhalongoyenje mpaka ku Bhetania, gubhajinwile makono gabho kunani, nigubhaajujilenje mboka.
51 I stalo se, když jim žehnal, bral se od nich, a nesen jest do nebe.
Akuno bhalikwaajujilanga mboka, gubhaaleshilenje, gubhatolilwe kunani kunnungu.
52 A oni poklonivše se jemu, navrátili se do Jeruzaléma s radostí velikou.
Gubhaatindibhalilenje, nigubhabhujilengene ku Yelushalemu bhalikwinonyelanga kwa kaje.
53 A byli vždycky v chrámě, chválíce a dobrořečíce Boha. Amen.
Gubhatemingenenje mobha gowe Nniekalu bhalikwainiyanga a Nnungu.
