Lukáš 24
1 Prvního pak dne po sobotě velmi ráno šly k hrobu, nesouce vonné věci, kteréž byly připravily, a některé jiné s nimi.
Mulugulu muno olusiku lwo kwamba olwo bhwoyo, nibhaja kumfwa, nibhaletaga ebhinu ebhilange bhinu bhaliga bhelabhile.
2 I nalezly kámen odvalený od hrobu.
Nibhasanga libhuyi liilingisibhwe kula na imfwa.
3 A všedše, nenalezly těla Pána Ježíše.
Nibhengila munda, Nawe bhatagusangilemo omubhili gwa Ratabhugenyi Yesu.
4 I stalo se, když ony se toho užasly, aj, muži dva postavili se podlé nich v rouše stkvoucím.
Jabhonekene ati, omwanya bhachatangangae ingulu yelyo, awonawo, bhanu bhabhili nibhemelegulu agati yebhwe bhafwae ebhifwalo bhyo kulabhyangila.
5 Když se pak ony bály, a sklonily tváři své k zemi, řekli jim: Co hledáte živého s mrtvými?
Abhagasi bhejuye obhubha bhenamishe obhusu bhwebhwe ansi, nibhabhabhwila abhagasi, “Kulwaki omumuyenja unu ali muhanga agati ya bhafuye?
6 Neníť ho tuto, ale vstalť jest. Rozpomeňte se, kterak mluvil vám, když ještě v Galilei byl,
Atalio anu, Tali asuluka! Mwichuke kutyo aikile nemwe anu aliga achali Galilaya,
7 Řka: Že Syn člověka musí vydán býti v ruce hříšných lidí, a ukřižován býti, a v třetí den z mrtvých vstáti.
naikati Omwana wa Adamu nibhusibhusi asosibhwe mumabhoko gabhanu the bhibhibhi na abhabwe, no lusiku lwa kasatu, asuluke lindi.”
8 I rozpomenuly se na slova jeho.
Abhagasi bhaliya nibhechuka emisango jae,
9 A navrátivše se od hrobu, zvěstovaly to všecko těm jedenácti i jiným všechněm.
nibhasubha okusoka kumfwa nibhabhabhwila emisango jona bhaliya ekumi na umwi na bhona.
10 Byly pak Maria Magdaléna a Johanna a Maria Jakubova, a jiné s nimi, kteréž vypravovaly to apoštolům.
Mbe Maliya na Magedalena, Jowana, Maliya nyila wa Yakobho, na bhagasi abhandi nibhasosha amagambo ganu ku ntumwa.
11 Ale oni měli za bláznovství slova jejich, a nevěřili jim.
Nawe omusango gunu nigubhonekana kuti gwa mujao kuntumwa, bhatabhekilisishe abhagasi abho.
12 Tedy Petr vstav, běžel k hrobu, a pohleděv do něho, uzřel prostěradla, ana sama leží. I odšel, divě se sám v sobě, co se to stalo.
Nolo kutyo Petelo nemuka, nabhilima okuja kumfwa, nasungulila nalola muchitulo, nalola lilimo lisanda lyenyele. Petelo nasubhayo nagenda ikewaye, nalugula niki chinu chabhonekana.
13 A aj, dva z nich šli toho dne do městečka, kteréž bylo vzdálí od Jeruzaléma honů šedesáte, jemuž jméno Emaus.
Mbe lola, abhabhili amwi yebhwe bhaliga nibhagenda mumusi gumwi gunu gwatogwaga Emau, chinu chaliga chili maili sitini okusoka Yelusalemu.
14 A rozmlouvali vespolek o těch všech věcech, kteréž se byly staly.
Nibhaloma abhene kwa bhene ingulu ya jinu jabhonekene.
15 I stalo se, když rozmlouvali, a sebe se otazovali, že i Ježíš, přiblíživ se, šel s nimi.
Njibhonekana ati, omwanya gunu bhalomaga nibhebhushaga amabhusho, Yesu nabheililako nibhabha amwi nage.
16 Ale oči jejich držány byly, aby ho nepoznali.
Nawe ameso gebhwe galiga gafundikiye bhatamumenyele.
17 I řekl jim: Které jsou to věci, o nichž rozjímáte vespolek, jdouce, a jste smutní?
Yesu nabhabhwila ati,”Niki chinu emwe abhabhili omulomelela akatungu kanu mulibhata?” Nibhemelegulu ao bhajubhile.
18 A odpověděv jeden, kterémuž jméno Kleofáš, řekl jemu: Ty sám jsi z příchozích do Jeruzaléma, ještos nezvěděl, co se stalo v něm těchto dnů?
Oumwi webhwe, lisina lyae Cleopa, nasubya naikati, “Enibhusha awe wenyele anu Yelusalemu unu utakumenya emisango jinu jabhonekene munsiku jinu?”
19 Kterýmž on řekl: I co? Oni pak řekli jemu: O Ježíšovi Nazaretském, kterýž byl muž prorok, mocný v slovu i v skutku, před Bohem i přede vším lidem,
Yesu nabhabhwila, “Nimagamboki ganu? nibhamusubhyati,”Nimisango ingulu ya Yesu Mnazareti, unu aliga ali mulagi, owobhutulo nebhikolwa na magambo imbele ya Nyamuanga na bhanu bhona.
20 Totiž kterak jej vydali přední kněží a knížata naše na odsouzení k smrti, i ukřižovali jej.
Nalwakutyo abhakulu bha bhagabhisi na bhatangasha bheswe kutyo bhamusosishe nibhamulamula okufwa no kumubhamba.
21 My pak jsme se nadáli, že by on měl vykoupiti Izraele. Ale nyní tomu všemu třetí den jest dnes, jakž se to stalo.
Nawe aliga nichiikanya ati omwene niwe kaja okubhata abhwelu Israeli. Yee, Kula nago gona, oli nilusiku lwa kasatu ganu gabhonekene.
22 Ale i ženy některé z našich zděsily nás, kteréž ráno byly u hrobu.
Nawe ona, amwi ya bhagasi okusoka mubhumwi bhweswe bhachilugusishe, bhejile bhabhao kumfwa katondo mulugulu.
23 A nenalezše tělo jeho, přišly, pravíce, že také vidění andělské viděly, kteříž praví, že by živ byl.
Bwejile bhabhulwa omubhili gwae, nibhaja, nibhaikati, bhalolele ebhilugusho bhya malaika bhanu bhaikile ati ali muanga.
24 I chodili někteří z našich k hrobu, a nalezli tak, jakž pravily ženy, ale jeho neviděli.
Amwi ya bhalume bhanu chaliga chinabho nibhagenda kumfwa, nibhasanga lwa kutyo abhagasi bhaikile. Nawe bhatamubhwene omwene.”
25 Tedy on řekl jim: Ó nesmyslní a zpozdilí srdcem k věření všemu tomu, což mluvili proroci.
Yesu nabhabhwila ati,”Emwe muli bhamumu na muna emyoyo misito ejokwikilisha jona jinu abhalagi bhaikile!
26 Zdaliž nemusil těch věcí trpěti Kristus a vjíti v slávu svou?
Enibhabhusha, aliga jitali bhusibhusi Yesu okunyansibhwa kwe misango ejo, no kwingila mwikusho lyae?”
27 A počav od Mojžíše a všech proroků, vykládal jim všecka ta písma, kteráž o něm byla.
Okwambila okusoka ku Musa na bhalagi bhona, Yesu nabhabhutabhutila emisango jinu jimwiile omwene mumandiko gona.
28 I přiblížili se k městečku, do kteréhož šli, a on potrh se, jako by chtěl dále jíti.
Bhejile bhachifogelela echijiji echo, chinu bhajamoga, Yesu nekolati achagendelela imbele.
29 Ale přinutili ho, řkouce: Zůstaň s námi, nebo se již připozdívá, a den se nachýlil. I všel, aby s nimi zůstal.
Nawe nibhamusinyilisha, nibhaikati, “Inyanja amwi neswe, kulwokubha jabhee kegolo no lusiku lwawa”. Kulwejo Yesu nengila nenyanja nabho.
30 I stalo se, když seděl s nimi za stolem, vzav chléb, dobrořečil, a lámaje, podával jim.
Jabhonekene ati, anu aliga enyanjile nabho nalya, agegele omukate, naguyana amabhando, nagubhutula, nabhayana.
31 I otevříny jsou oči jejich, a poznali ho. On pak odnesl se od nich.
Ameso gebhwe nigafumbulwa, nibhamusinyilisha, ao nao nabhulao imbele ya meso gebhwe.
32 I řekli vespolek: Zdaliž srdce naše v nás nehořelo, když mluvil nám na cestě, a když otvíral nám písma?
Nibhaikati abhene kwa bhene, “Emyoyo jeswe sanga jitali munda yeswe, omwanya gunu sanga naloma neswe munjila, omwanya gunu achifumbulila amandiko?”
33 A vstavše v tu hodinu, vrátili se do Jeruzaléma, a nalezli shromážděných těch jedenácte, a ty, kteříž s nimi byli,
Nibhemuka omwanya ogwoogwo, nibhasubha Yelusalemu. Nibhabhasila bhaliya ekumi naumwi bhekumanyishe amwi, nabhanu bhanu bhabhaga amwi nabho,
34 Ani praví: Že vstal Pán právě, a ukázal se Šimonovi.
Nibhaikati,”Ratabhugenyi asulukile chimali mali, namubhonekela Simoni.”
35 I vypravovali oni také to, co se stalo na cestě, a kterak ho poznali v lámání chleba.
Kulwejo nibhabhabhwila emisango jinu jabhonekene munjila, nakutyo Yesu abhabhonekee mukubheganya omukate.
36 A když oni o tom rozmlouvali, postavil se Ježíš u prostřed nich, a řekl jim: Pokoj vám.
Omwanya gunu bhalomaga amagambo ago, Yesu omwene nemelegulu agati yebhwe, nabhabhwila ati, “Omulembe gubhe kwemwe.”
37 Oni pak zhrozivše se a přestrašeni byvše, domnívali se, že by ducha viděli.
Nawe nibhobhaya nibhabhabhwila no bhubha, nibhetogela ati bhalola esabwa.
38 I dí jim: Co se strašíte, a proč myšlení vstupují na srdce vaše?
Yesu nabhabhwila ati, Kulwaki omusulumbala? Kulwaki omwibhusha mumiyo jemwe?
39 Vizte ruce mé i nohy mé, já zajisté jsem ten. Dotýkejte se mne a vizte; neboť duch těla a kostí nemá, jako mne vidíte míti.
Mulole amabhoko gani na magulu gani, kutyo alyanye. Munkunyeko namulole. Kulwokubha lisabwa litana nyama na mawa, lwakutyo omundola ninabhyo.”
40 A pověděv to, ukázal jim ruce i nohy.
Ejile amala okwaika kutyo, nabholesha amabhoko gae na magulu gae.
41 Když pak oni ještě nevěřili pro radost, ale divili se, řekl jim: Máte-li tu co k jídlu?
Anu bhaliga bhachali nobhukondelewe bhunu bhwaliga bhulimo no kulema okwilisha, no kulugula, Yesu nabhabhwila ati, “Enibhusha, muna echinu chona chona echokulya?”
42 A oni podali jemu kusu ryby pečené a plástu strdi.
Nibhamuyana echibhutu cha inswi inu yaliga yochewe.
43 A vzav, pojedl před nimi,
Yesu nachigega, nachilya imbele yebhwe.
44 A řekl jim: Tatoť jsou slova, kteráž jsem mluvil vám, ještě byv s vámi: Že se musí naplniti všecko, což psáno jest v zákoně Mojžíšově a v prorocích i v žalmích o mně.
Nabhabhwila ati, “Anu aliga nchali amwi nemwe, nabhabhwila gona ganu gandikilwe mubhilagilo bhya Musa na mubhalagi na Zaburi nibhusibhusi gakumile”
45 Tedy otevřel jim mysl, aby rozuměli písmům.
Neya negula ombwenge bhwebhwe, koleleki bhamenye amandiko.
46 A řekl jim: Takť jest psáno, a tak musil Kristus trpěti, a třetího dne z mrtvých vstáti,
Nabhabhwila ati, “Ati jandikilwe, Kristo nibhusibhusi anyansibhwe, nokusuluka lindi okusoka mubhafuye olusiku lwa kasatu.
47 A aby bylo kázáno ve jménu jeho pokání a odpuštění hříchů mezi všemi národy, počna od Jeruzaléma.
No kuta no kuswalililwa ebhibhibhi nibhusibhusi ilashwe kwa lisina lyae kumaanga gona, okwambila okusokelela Yelusalemu.
48 Vy pak jste svědkové toho.
Emwe muli bhabhambasi bha magambo ganu.
49 A aj, já pošli zaslíbení Otce svého na vás. Vy pak čekejte v městě Jeruzalémě, dokudž nebudete oblečeni mocí s výsosti.
Mulole, enibhasilila omulago gwa Rata want ingulu yemwe. Tali mulinde munu mumusi, okukinga anu mulifwafibhwa amanaga okusoka ingulu.
50 I vyvedl je ven až do Betany, a pozdvih rukou svých, dal jim požehnání.
Neya Yesu nabhatangasha anja okukinga okulebhelela Bethania. Nemusha amabhoko gae ingulu, nabhayana amabhando.
51 I stalo se, když jim žehnal, bral se od nich, a nesen jest do nebe.
Nibhonekana ati, omwanya gunu aliga nabhayana amabhando, abhasigile nagegwa ingulu okuja mulwile.
52 A oni poklonivše se jemu, navrátili se do Jeruzaléma s radostí velikou.
Kulwejo nibhamulamya, nibhasubha Yerusalemu na obhukondelewa bhunene.
53 A byli vždycky v chrámě, chválíce a dobrořečíce Boha. Amen.
Bhagendelee okubhamo muyekalu, nibhalamya Nyamuanga.
