Lukáš 23
1 Tehdy povstavši všecko množství jich, vedli jej ku Pilátovi.
In vstavši vsa množica njih, odpeljejo ga k Pilatu.
2 A počali naň žalovati, řkouce: Tohoto jsme nalezli, an převrací lid, a brání daně dávati císaři, pravě se býti Kristem králem.
In začnó ga tožiti, govoreč: Tega smo našli, da odvrača ljudstvo, in brani cesarju davek dajati, in pravi, da je on Kristus kralj.
3 Pilát pak otázal se ho, řka: Jsi-liž ty král ten Židovský? A on odpověděv, řekl jemu: Ty pravíš.
A Pilat ga vpraša, govoreč: Ti si kralj Judovski? On pa odgovarjajoč, reče mu: Ti praviš.
4 I dí Pilát předním kněžím a zástupům: Žádné viny nenalézám na tomto člověku.
In Pilat reče vélikim duhovnom in ljudstvu: Na tem človeku ne nahajam nobene krivice.
5 Oni pak více se silili, řkouce: Bouříť lid, uče po všem Judstvu, počav od Galilee až sem.
Oni so pa še bolj silili, govoreč: Ljudstvo punta, učeč po vsej Judeji, počenši od Galileje do sém.
6 Tedy Pilát uslyšav o Galilei, otázal se, byl-li by člověk Galilejský.
Pilat pa, slišavši Galilejo, vpraša, če je ta človek Galilejec.
7 A když zvěděl, že by byl z panství Heródesova, poslal jej k Heródesovi, kterýž také v Jeruzalémě byl v ty dni.
In ko zvé, da je izpod oblasti Herodove, pošlje ga k Herodu, kteri je tudi bil te dní v Jeruzalemu,
8 Heródes pak uzřev Ježíše, zradoval se velmi. Nebo dávno žádal viděti jej, proto že mnoho o něm slýchal, a nadál se, že nějaký div uzří od něho učiněný.
Herod pa ugledavši Jezusa, razveseli se zeló; kajti uže davno ga je želel videti, ker je bil veliko o njem slišal: in nadejal se je, da bo videl kakošen čudež od njega.
9 I tázal se ho mnohými řečmi, ale on jemu nic neodpovídal.
In vpraševal ga je veliko rečî; ali on mu ni ničesar odgovarjal.
10 Stáli pak přední kněží a zákonníci, tuze na něj žalujíce.
A véliki duhovni in pismarji so stali, in trdo so ga tožili.
11 A pohrdna jím Heródes s svým rytířstvem, a naposmívav se jemu, oblékl jej v roucho bílé, i odeslal zase ku Pilátovi.
A zasramotivši ga Herod z vojaki svojimi, in nasmejavši mu se, obleče mu belo oblačilo, in pošlje ga nazaj k Pilatu.
12 I učiněni jsou přátelé Pilát s Heródesem v ten den. Nebo před tím nepřátelé byli vespolek.
In ta dan sta se Pilat in Herod sprijaznila med seboj; kajti poprej sta se bila sovražila.
13 Pilát pak svolav přední kněží a úřadné osoby i lid,
A Pilat sklicavši vélike duhovne in starešine in ljudstvo,
14 Řekl jim: Dali jste mi tohoto člověka, jako by lid odvracel, a aj, já před vámi vyptávaje se ho, žádné viny jsem nenalezl na tom člověku v tom, což na něj žalujete.
Reče jim: Pripeljali ste mi tega človeka, da odvrača ljudstvo; in glej jaz sem ga pred vami izprašal, in nobene krivice nisem našel na tem človeku v tem, za kar ga tožite.
15 Ano ani Heródes; nebo odeslal jsem vás k němu, a aj, nic hodného smrti nestalo se jemu.
Pa tudi Herod ne; kajti poslal sem vas bil k njemu, in glej, nič ni storil, kar bi bilo smrti vredno.
16 Protože potrestaje, propustím ho.
Bičal ga bom torej in izpustil.
17 Musil pak propouštívati jim jednoho v svátek.
Moral je pa na vsak praznik velikonočni, izpustiti jim enega jetnika;
18 Protož zkřiklo spolu všecko množství, řkouce: Zahlaď tohoto, a propusť nám Barabáše.
Ali vse ljudstvo zavpije, govoreč: Vzemi tega, izpustí pa nam Baraba!
19 Kterýž byl pro bouřku nějakou v městě učiněnou a pro vraždu vsazen do žaláře.
(Kteri je bil za voljo neke vstaje, ktera je bila v mestu, in za voljo umora vržen v ječo.)
20 Tedy Pilát opět mluvil, chtěje propustiti Ježíše.
Pilat jih torej zopet ogovorí, hoteč izpustiti Jezusa.
21 Oni pak vždy volali, řkouce: Ukřižuj ho, ukřižuj.
Oni so pa vpili: Križaj ga! križaj!
22 A on potřetí řekl jim: Což pak zlého učinil tento? Žádné příčiny smrti nenalezl jsem na něm. Protož potresce, propustím ho.
In reče jim v tretje: Kaj pa je ta hudega storil? Nič smrti vrednega nisem našel na njem; bičal ga bom torej in izpustil.
23 Oni pak předce dotírali křikem velikým, žádajíce, aby byl ukřižován. A rozmáhali se hlasové jejich i předních kněží.
A oni so tiščali va-nj z velikim vpitjem, zahtevajoč, naj se razpnè na križ; in zmagovalo je vpitje njihovo in vélikih duhovnov.
24 Pilát pak přisoudil, aby se naplnila žádost jejich.
In Pilat razsodi, naj se zgodí, kar tirjajo.
25 I propustil jim toho, kterýž pro bouřku a vraždu vsazen byl do žaláře, za něhož prosili, ale Ježíše vydal k vůli jejich.
In izpustí jim tega, kteri je bil za voljo vstaje in umora v ječo vržen, za kogar so prosili; a Jezusa izročí njih volji.
26 A když jej vedli, chytivše Šimona nějakého Cyrenenského, jdoucího s pole, vložili na něj kříž, aby nesl za Ježíšem.
In ko so ga odpeljali, zgrabijo nekega Simona Cirenejca, kteri je šel s polja, in zadenejo mu križ, naj ponese za Jezusom.
27 I šlo za ním veliké množství lidu i žen, kteréž plakaly a kvílily ho.
Šla je pa za njim velika množica ljudstva, in žén, ktere so jokale in tarnale za njim.
28 A obrátiv se k nim Ježíš, dí: Dcery Jeruzalémské, neplačte nade mnou, ale raději samy nad sebou plačte a nad svými dětmi.
Obrnivši se pa Jezus k njim, reče: Hčeri Jeruzalemske, ne jokajte za menoj, nego za seboj jokajte in za otroci svojimi;
29 Nebo aj, dnové jdou, v nichž řeknou: Blahoslavené neplodné, a břicha, kteráž nerodila, a prsy, kteréž nekrmily.
Kajti glej, prišli bodo dnevi, ko porekó: Blagor nerodovitnim, in telesom, ktera niso rodila, in prsom, ktera niso dojile!
30 Tehdyť počnou říci k horám: Padněte na nás, a pahrbkům: Přikrejte nás.
Tedaj bodo jeli praviti goram: Padite na nas! in gričem: Pokrijte nas!
31 Nebo poněvadž na zeleném dřevě toto se děje, i co pak bude na suchém?
Kajti če se s sirovim lesom tako dela, kaj bo s suhim?
32 Vedeni pak byli i jiní dva zločinci, aby spolu s ním byli ukřižováni.
Peljali so pa ž njim vred tudi dva druga, razbojnika, da ju umoré.
33 A když přišli na místo, kteréž slove popravištné, tu jej ukřižovali, i ty zločince, jednoho na pravici, druhého pak na levici.
In ko pridejo na mesto, ktero se imenuje Črepinjek, križajo tu njega, in razbojnika, enega na desno, a drugega na levo.
34 Tedy Ježíš řekl: Otče, odpusť jim, neboť nevědí, co činí. A rozdělivše roucho jeho, metali los.
A Jezus je govoril: Oče! odpusti jim; saj ne vedó, kaj delajo. Deleč pa obleko njegovo, vržejo kocko.
35 I stál lid, dívaje se. A posmívali se jemu knížata s nimi, řkouce: Jinýmť spomáhal, nechať pomůže sám sobě, jestliže on jest Kristus, ten Boží zvolený.
In stalo je ljudstvo, in gledalo je. Zasmehovali so ga pa ž njimi tudi starešine, govoreč: Drugim je pomogel; naj pomore sebi, če je ta Kristus, izvoljenec Božji.
36 Posmívali se pak jemu i žoldnéři, přistupujíce a octa podávajíce jemu,
Posmehovali so mu se pa tudi vojaki, in pristopali so in podajali mu ocet,
37 A říkajíce: Jsi-li ty král ten Židovský, spomoziž sám sobě.
In govorili so: Če si ti kralj Judovski, pomagaj si!
38 A byl také i nápis napsaný nad ním, literami Řeckými a Latinskými a Židovskými: Tento jest král Židovský.
Bil je pa tudi napis nad njim napisan z Grškimi in Latinskimi in Hebrejskimi pismeni: Ta je kralj Judovski.
39 Jeden pak z těch zločinců, kteříž s ním viseli, rouhal se jemu, řka: Jsi-li ty Kristus, spomoziž sobě i nám.
A eden od razbojnikov, ktera sta visela, preklinjal ga je, govoreč: Če si ti Kristus, pomagaj sebi in nama!
40 A odpověděv druhý, trestal ho, řka: Ani ty se Boha nebojíš, ješto jsi v témž potupení?
Odgovarjajoč pa drugi, pretil mu je, govoreč: Ali se tudi ti ne bojiš Boga, ko si sam tako obsojen?
41 A my zajisté spravedlivě, nebo hodnou pomstu za skutky své béřeme, ale tento nic zlého neučinil.
In midva sicer sva po pravici objosena; kajti prejela sva po delih svojih, kar sva zaslužila: ta pa ni nič hudega storil.
42 I dí Ježíšovi: Pane, rozpomeň se na mne, když přijdeš do království svého.
In govoril je Jezusu: Spomeni se me, Gospod, kedar prideš v kraljestvo svoje.
43 I řekl mu Ježíš: Amen pravím tobě, dnes budeš se mnou v ráji.
In reče mu Jezus: Resnično ti pravim, danes boš z menoj v raji.
44 A bylo okolo hodiny šesté. I stala se tma po vší zemi až do hodiny deváté.
Bilo je pa okoli šeste ure, in tema nastane po vsem svetu do devete ure.
45 I zatmělo se slunce, a opona chrámová roztrhla se napoly.
In solnce otemní, in zagrinjalo tempeljna se pretrga na dvoje.
46 A zvolav Ježíš hlasem velikým, řekl: Otče, v ruce tvé poroučím ducha svého. A to pověděv, umřel.
In zaklicavši Jezus z močnim glasom, reče: Oče! v roke tvoje izročam dušo svojo. In rekši to, izdahne.
47 A viděv centurio, co se stalo, velebil Boha, řka: Jistě člověk tento spravedlivý byl.
Videvši pa stotnik, kar se je zgodilo, hvalil je Boga, govoreč: Zares, ta človek je bil pravičen.
48 A všickni zástupové, přítomní tomu divadlu, hledíce na to, co se dálo, tepouce prsy své, navracovali se.
In vse ljudstvo, ktero se je bilo sešlo to gledat, ko so videli, kaj se godí, vrnejo se, trkajoč na prsi svoje.
49 Stáli pak všickni známí jeho zdaleka, hledíce na to, i ženy, kteréž byly přišly za ním z Galilee.
Stali so pa od daleč vsi znanci njegovi, in žene, ktere so bile ž njim prišle iz Galileje, ter so gledali.
50 A aj, muž jménem Jozef, jeden z úřadu, muž dobrý a spravedlivý,
In glej, mož po imenu Jožef, svetovalec, mož dober in pravičen,
51 Kterýž byl nepovolil radě a skutku jejich, z Arimatie města Judského, kterýž také očekával království Božího;
(Ta se ni bil vjemal ž njih svetom, in njih dejanjem) iz Arimateje, mesta Judovskega, kteri je tudi sam pričakoval kraljestva Božjega:
52 Ten přistoupiv ku Pilátovi, vyprosil tělo Ježíšovo.
Ta pristopi k Pilatu, in zaprosi truplo Jezusovo.
53 A složiv je, obvinul v kment, a pochoval je v hrobě vytesaném, v kterémž ještě nikdy nebyl žádný pochován.
In sneme ga, in zavije ga v platno, in položí ga v grob iztesan, v kterem še nikoli nobeden ni bil položen.
54 A byl den připravování, a sobota se začínala.
In dan je bil petek, in svitala je sobota.
55 Šedše pak také za ním ženy, kteréž byly s Ježíšem přišly z Galilee, pohleděly na hrob, a kterak pochováno bylo tělo jeho.
Šle so pa za njim tudi žene, ktere so bile ž njim prišle iz Galileje, in ogledale so grob, in kako je položeno truplo njegovo.
56 Vrátivše se pak, připravily vonné věci a masti, ale v sobotu odpočinuly, podlé přikázaní.
Vrnivši se pa, pripravijo dišav in mire; in v soboto odpočijejo, po zapovedi.
