< Lukáš 23 >

1 Tehdy povstavši všecko množství jich, vedli jej ku Pilátovi.
And the whole multitude of them arose, and led him to Pilate.
2 A počali naň žalovati, řkouce: Tohoto jsme nalezli, an převrací lid, a brání daně dávati císaři, pravě se býti Kristem králem.
And they began to accuse him, saying, We found this [man] perverting the nation, and forbidding to give tribute to Cesar, saying, that he himself is Christ a king.
3 Pilát pak otázal se ho, řka: Jsi-liž ty král ten Židovský? A on odpověděv, řekl jemu: Ty pravíš.
And Pilate asked him, saying, Art thou the King of the Jews? And he answered him and said, Thou sayest [it].
4 I dí Pilát předním kněžím a zástupům: Žádné viny nenalézám na tomto člověku.
Then said Pilate to the chief priests, and [to] the people, I find no fault in this man.
5 Oni pak více se silili, řkouce: Bouříť lid, uče po všem Judstvu, počav od Galilee až sem.
And they were the more fierce, saying, He stirreth up the people, teaching throughout all Judea, beginning from Galilee to this place.
6 Tedy Pilát uslyšav o Galilei, otázal se, byl-li by člověk Galilejský.
When Pilate heard of Galilee, he asked whether the man was a Galilean.
7 A když zvěděl, že by byl z panství Heródesova, poslal jej k Heródesovi, kterýž také v Jeruzalémě byl v ty dni.
And as soon as he knew that he belonged to Herod's jurisdiction, he sent him to Herod, who himself was also at Jerusalem at that time.
8 Heródes pak uzřev Ježíše, zradoval se velmi. Nebo dávno žádal viděti jej, proto že mnoho o něm slýchal, a nadál se, že nějaký div uzří od něho učiněný.
And when Herod saw Jesus, he was exceeding glad: for he had been for a long time, desirous to see him, because he had heard many things of him; and he hoped to see some miracle done by him.
9 I tázal se ho mnohými řečmi, ale on jemu nic neodpovídal.
Then he questioned with him in many words; but he answered him nothing.
10 Stáli pak přední kněží a zákonníci, tuze na něj žalujíce.
And the chief priests and scribes stood and vehemently accused him.
11 A pohrdna jím Heródes s svým rytířstvem, a naposmívav se jemu, oblékl jej v roucho bílé, i odeslal zase ku Pilátovi.
And Herod with his troops set him at naught, and mocked [him], and arrayed him in a gorgeous robe, and sent him again to Pilate.
12 I učiněni jsou přátelé Pilát s Heródesem v ten den. Nebo před tím nepřátelé byli vespolek.
And the same day Pilate and Herod were made friends together; for before they were at enmity between themselves.
13 Pilát pak svolav přední kněží a úřadné osoby i lid,
And Pilate, when he had called together the chief priests, and the rulers, and the people,
14 Řekl jim: Dali jste mi tohoto člověka, jako by lid odvracel, a aj, já před vámi vyptávaje se ho, žádné viny jsem nenalezl na tom člověku v tom, což na něj žalujete.
Said to them, Ye have brought this man to me, as one that perverteth the people: and behold, I, having examined [him] before you, have found no fault in this man, touching those things of which ye accuse him;
15 Ano ani Heródes; nebo odeslal jsem vás k němu, a aj, nic hodného smrti nestalo se jemu.
No, nor yet Herod: for I sent you to him; and lo, nothing worthy of death is done to him:
16 Protože potrestaje, propustím ho.
I will therefore chastise him, and release [him].
17 Musil pak propouštívati jim jednoho v svátek.
(For of necessity he must release one to them at the feast.)
18 Protož zkřiklo spolu všecko množství, řkouce: Zahlaď tohoto, a propusť nám Barabáše.
And they cried out all at once, saying, Away with this [man], and release to us Barabbas:
19 Kterýž byl pro bouřku nějakou v městě učiněnou a pro vraždu vsazen do žaláře.
(Who, for a certain sedition made in the city, and for murder, was cast into prison.)
20 Tedy Pilát opět mluvil, chtěje propustiti Ježíše.
Pilate therefore, willing to release Jesus, spoke again to them.
21 Oni pak vždy volali, řkouce: Ukřižuj ho, ukřižuj.
But they cried, saying, Crucify, crucify him.
22 A on potřetí řekl jim: Což pak zlého učinil tento? Žádné příčiny smrti nenalezl jsem na něm. Protož potresce, propustím ho.
And he said to them the third time, Why, what evil hath he done? I have found no cause of death in him; I will therefore chastise him, and let [him] go.
23 Oni pak předce dotírali křikem velikým, žádajíce, aby byl ukřižován. A rozmáhali se hlasové jejich i předních kněží.
And they were urgent with loud voices, requiring that he might be crucified: and the voices of them, and of the chief priests prevailed.
24 Pilát pak přisoudil, aby se naplnila žádost jejich.
And Pilate gave sentence that it should be as they required.
25 I propustil jim toho, kterýž pro bouřku a vraždu vsazen byl do žaláře, za něhož prosili, ale Ježíše vydal k vůli jejich.
And he released to them him that for sedition and murder had been cast into prison, whom they had desired; but he delivered Jesus to their will.
26 A když jej vedli, chytivše Šimona nějakého Cyrenenského, jdoucího s pole, vložili na něj kříž, aby nesl za Ježíšem.
And as they led him away, they laid hold upon one Simon a Cyrenian, coming out of the country, and on him they laid the cross, that he might bear [it] after Jesus.
27 I šlo za ním veliké množství lidu i žen, kteréž plakaly a kvílily ho.
And there followed him a great company of people, and of women, who also bewailed and lamented him.
28 A obrátiv se k nim Ježíš, dí: Dcery Jeruzalémské, neplačte nade mnou, ale raději samy nad sebou plačte a nad svými dětmi.
But Jesus turning to them, said, Daughters of Jerusalem, weep not for me, but weep for yourselves, and for your children.
29 Nebo aj, dnové jdou, v nichž řeknou: Blahoslavené neplodné, a břicha, kteráž nerodila, a prsy, kteréž nekrmily.
For behold, the days are coming, in which they shall say, Blessed [are] the barren, and the wombs that never bore, and the breasts which never nourished infants.
30 Tehdyť počnou říci k horám: Padněte na nás, a pahrbkům: Přikrejte nás.
Then shall they begin to say to the mountains, Fall on us; and to the hills, Cover us.
31 Nebo poněvadž na zeleném dřevě toto se děje, i co pak bude na suchém?
For if they do these things in a green tree, what will be done in the dry?
32 Vedeni pak byli i jiní dva zločinci, aby spolu s ním byli ukřižováni.
And two others, [who were] malefactors, were led with him to be put to death.
33 A když přišli na místo, kteréž slove popravištné, tu jej ukřižovali, i ty zločince, jednoho na pravici, druhého pak na levici.
And when they had come to the place which is called Calvary, there they crucified him, and the malefactors; one on the right hand, and the other on the left.
34 Tedy Ježíš řekl: Otče, odpusť jim, neboť nevědí, co činí. A rozdělivše roucho jeho, metali los.
Then said Jesus, Father, forgive them: for they know not what they do. And they parted his raiment, and cast lots.
35 I stál lid, dívaje se. A posmívali se jemu knížata s nimi, řkouce: Jinýmť spomáhal, nechať pomůže sám sobě, jestliže on jest Kristus, ten Boží zvolený.
And the people stood beholding. And the rulers also with them derided [him], saying, He saved others; let him save himself, if he is Christ the chosen of God.
36 Posmívali se pak jemu i žoldnéři, přistupujíce a octa podávajíce jemu,
And the soldiers also mocked him, coming to him, and offering him vinegar,
37 A říkajíce: Jsi-li ty král ten Židovský, spomoziž sám sobě.
And saying, If thou art the King of the Jews, save thyself.
38 A byl také i nápis napsaný nad ním, literami Řeckými a Latinskými a Židovskými: Tento jest král Židovský.
And a superscription also was written over him, in letters of Greek, and Latin, and Hebrew, THIS IS THE KING OF THE JEWS.
39 Jeden pak z těch zločinců, kteříž s ním viseli, rouhal se jemu, řka: Jsi-li ty Kristus, spomoziž sobě i nám.
And one of the malefactors, who were hanged, railed on him, saying, If thou art Christ, save thyself and us.
40 A odpověděv druhý, trestal ho, řka: Ani ty se Boha nebojíš, ješto jsi v témž potupení?
But the other answering, rebuked him, saying, Dost not thou fear God, seeing thou art in the same condemnation?
41 A my zajisté spravedlivě, nebo hodnou pomstu za skutky své béřeme, ale tento nic zlého neučinil.
And we indeed justly; for we receive the due reward of our deeds: but this man hath done nothing amiss.
42 I dí Ježíšovi: Pane, rozpomeň se na mne, když přijdeš do království svého.
And he said to Jesus, Lord, remember me when thou comest into thy kingdom.
43 I řekl mu Ježíš: Amen pravím tobě, dnes budeš se mnou v ráji.
And Jesus said to him, Verily I say to thee, This day shalt thou be with me in paradise.
44 A bylo okolo hodiny šesté. I stala se tma po vší zemi až do hodiny deváté.
And it was about the sixth hour, and there was a darkness over all the land until the ninth hour.
45 I zatmělo se slunce, a opona chrámová roztrhla se napoly.
And the sun was darkened, and the vail of the temple was rent in the midst.
46 A zvolav Ježíš hlasem velikým, řekl: Otče, v ruce tvé poroučím ducha svého. A to pověděv, umřel.
And when Jesus had cried with a loud voice, he said, Father, into thy hands I commend my spirit: and having said thus, he expired.
47 A viděv centurio, co se stalo, velebil Boha, řka: Jistě člověk tento spravedlivý byl.
Now when the centurion saw what was done, he glorified God, saying, Certainly this was a righteous man.
48 A všickni zástupové, přítomní tomu divadlu, hledíce na to, co se dálo, tepouce prsy své, navracovali se.
And all the people that came together to that sight, beholding the things which were done, smote their breasts, and returned.
49 Stáli pak všickni známí jeho zdaleka, hledíce na to, i ženy, kteréž byly přišly za ním z Galilee.
And all his acquaintance, and the women that followed him from Galilee, stood afar off beholding these things.
50 A aj, muž jménem Jozef, jeden z úřadu, muž dobrý a spravedlivý,
And behold, [there was] a man named Joseph, a counselor: [and he was] a good man, and a just:
51 Kterýž byl nepovolil radě a skutku jejich, z Arimatie města Judského, kterýž také očekával království Božího;
(The same had not consented to the counsel and deed of them) [he was] of Arimathea, a city of the Jews; who also himself waited for the kingdom of God.
52 Ten přistoupiv ku Pilátovi, vyprosil tělo Ježíšovo.
This [man] went to Pilate, and begged the body of Jesus.
53 A složiv je, obvinul v kment, a pochoval je v hrobě vytesaném, v kterémž ještě nikdy nebyl žádný pochován.
And he took it down, and wrapped it in linen, and laid it in a sepulcher that was hewn in stone, in which man was never before laid.
54 A byl den připravování, a sobota se začínala.
And that day was the preparation, and the sabbath drew on.
55 Šedše pak také za ním ženy, kteréž byly s Ježíšem přišly z Galilee, pohleděly na hrob, a kterak pochováno bylo tělo jeho.
And the women also, who came with him from Galilee, followed after, and beheld the sepulcher, and how his body was laid.
56 Vrátivše se pak, připravily vonné věci a masti, ale v sobotu odpočinuly, podlé přikázaní.
And they returned, and prepared spices and ointments; and rested on the sabbath, according to the commandment.

< Lukáš 23 >