Lukáš 22
1 Přibližoval se pak svátek přesnic, kterýž slove velikanoc.
Toomuh baanlo kuwaang Khopi romhoon kuh et menha ah thok suh saapoot rookli eta.
2 I hledali přední kněží a zákonníci, kterak by jej vyhladili; nebo obávali se lidu.
Romwah phokhoh nyia Hootthe Nyootte loong ah miloong ra echo erumta, erah thoidi neng ih Jisu ah hotsu ih tek haat suh chung rumta.
3 Tedy vstoupil satan do Jidáše, přijmím Iškariotského, kterýž byl z počtu dvanácti.
Eno Judas Iskerot sak ni Soitaan nopta, heh uh heliphante asih wanyi dung nawa esiit angta.
4 A on odšed, mluvil s předními kněžími, a s úředníky, kterak by ho jim zradil.
Eno Judas kah ano romwah phokhoh nyia Rangteenok apit nawa phokhoh loong jiinni Jisu ah mamet mokwaan korum angdoh se ah ih roongwaan kata.
5 I zradovali se, a smluvili s ním, že mu chtí peníze dáti.
Neng ah eroon ih rumta erah thoidi heh suh ngun hukot thun rumta.
6 I slíbil, a hledal příhodného času, aby ho jim zradil bez zástupu.
Judas ih uh erah thang etta eno Jisu ah mih suh lajat thukthang ih neng suh marah pootdoh japjoh koh ang ih thunta.
7 Tedy přišel den přesnic, v kterémž zabit měl býti beránek.
Toomuh baanlo phaksat kuwaang adoh Khopui romhoon suh saapsah tek haat rangwuung ah ethok ih taha.
8 I poslal Petra a Jana, řka: Jdouce, připravte nám beránka, abychom jedli.
Pitar nyia Joon suh Jisu ih amet baat nyu ano daapkaatta: “Kah ansih no Khopui romhoon kuwaang phaksat ah ban khookham kah ansih.”
9 A oni řekli mu: Kde chceš, ať připravíme?
“Maanah ban khookham kaat baat hali tih?” Nyi ih cheng nyuuta.
10 On pak řekl jim: Aj, když vcházeti budete do města, potkáť vás člověk, dčbán vody nesa. Jdětež za ním do domu, do kteréhož vejde.
Jisu ih ngaakbaatta, “Set samnuthung adoh wang ansih erah doh mih wasiit khamteng khap ah pi ano raaha rah chomui ansih. Erah wah ah marah nok adoh nop ah heh lilih ih roongwang ansih,
11 A díte hospodáři toho domu: Vzkazuje tobě Mistr: Kde jest síň, kdež budu jísti beránka s učedlníky svými?
eno nok changte asuh baat ansih: ‘Nyootte ih liita, Nokmong ah marah ah nga liphante nyia ngah ih Khopui romhoon phaksat phaksah theng rah ah?’
12 A onť vám ukáže večeřadlo veliké podlážené. Tam připravte.
Eno heh ih rangkhoh nah elongwah tongtheng thaatheng pan nokmong baat koh hansih, erah doh jaatrep ah ban khookham cho japtup ansih.”
13 I odšedše, nalezli, jakž jim pověděl, a připravili beránka.
Eno kah nyu ano erah ni Jisu ih mamet baatta erah jun ih japtup nyuuta, eno Khopui romhoon kuwaang phaksat ah songwaang kah nyuuta.
14 A když přišel čas, posadil se za stůl, a dvanácte apoštolů s ním.
Saapoot ah rookli ano, Jisu ih teebun ni heh kaamwah loong damdi roongtongta.
15 I řekl jim: Žádostí žádal jsem tohoto beránka jísti s vámi, prvé než bych trpěl.
Heh ih neng suh baatta, “Ngah ih sen damdoh arah Khopui romhoon phaksat ah maang chamnaang kang doh room phaksat suh rapne ih ramlang!
16 Nebo pravímť vám, žeť ho již více nebudu jísti, ažť se naplní v království Božím.
Ngah ih baat rumhala, arah phaksat ah Rangte Hasong mootkaat maang langlang babah uh takah we phaksah kang.”
17 A vzav kalich, a díky činiv, řekl: Vezměte jej a dělte mezi sebou.
Eno Jisu ih lookkep ah toonpi ano, Rangte suh lakookmi jengkhaap ah jeng ano liita, “Arah sen chamchi nah pheejok an.
18 Nebo pravím vám, žeť nebudu píti z plodu vinného kořene, ažť království Boží přijde.
Ngah ih baat rumhala Rangte Hasong maang thokthok ngah ih aadowa ih arah kham ah takah jokkang.”
19 A vzav chléb, a díky činiv, lámal a dal jim, řka: To jest tělo mé, kteréž se za vás dává. To čiňte na mou památku.
Erah lilih heh ih baanlo ah toonpi ano, Rangte suh lakookmi jengkhaap ah jeng ano, bunphiitta, eno neng suh koh rum ano liita, “Arah nga si, korumhala. Sen ih ngah toom samthun he ih korumhala.”
20 Takž i kalich, když bylo po večeři, řka: Tento kalich jest ta nová smlouva v mé krvi, kteráž se za vás vylévá.
Emamah phaksat lidi lookkep ah toon korum ano baatta, “Arah ah Rangte ena jengdang lookkep nga sih ih loop ha, erah sen raangtaan ih janla.”
21 Ale aj, ruka zrádce mého se mnou za stolem.
“Enoothong, sok an! Mih wasiit nga jootkotte wah ah amadi nga damdi teebun ni roongtong hala!
22 A Syn zajisté člověka jde, tak jakž jest uloženo, ale běda člověku tomu, kterýž ho zrazuje.
Mina Sah abah Rangte ih mamet chung ha erah jun ih tek ah, enoothong heh jootkotte ah raang ih tumthan ethih ang ah!”
23 Tedy oni počali vyhledávati mezi sebou, kdo by z nich byl, kterýž by to měl učiniti.
Eno neng jaachiichi ni chengmui rumta eme reete ah o lek ang koji eah.
24 Stal se pak i svár mezi nimi, kdo by z nich zdál se býti největší.
Heliphante loong ah neng dung ni Elong thoon o ah lek angkoji ih daanmui rumta.
25 On pak řekl jim: Králové národů panují nad nimi, a kteříž moc mají nad nimi, dobrodincové slovou.
Jisu ih neng suh baat rumta, “Rangnak mina loong luungwang ih neng noksong ah neng chaan nawa ih panha, eno erah pante loong ah ih neng jaat ah ‘Mina loong Joonte et chaang rumha.’
26 Ale vy ne tak. Nýbrž kdož největší jest mezi vámi, budiž jako nejmenší, a kdož vůdce jest, jako sloužící.
Enoothong sen bah erah loong likhiik lah ang theng; erah nang ih bah sengdung ni elongthoon angte wah ah loongtang nang ih ehin thoon likhiik jaatjaat angtheng, erah dam ih phansiitte ah laksuh ang arah likhiik jaatjaat angtheng.
27 Nebo kdo větší, ten-li, kterýž sedí, čili ten, kterýž slouží? Zdali ne ten, kterýž sedí? Ale já mezi vámi jsem jako ten, kterýž slouží.
Elongthoon ah o ah, phaksat satte kaangkookla ah tama epheekotte rah ah? Marah ekaangkook ela ju ang ah. Enoothong sengdung ni bah epheekotte wah ah ngah.
28 Vy pak jste ti, kteříž jste v mých pokušeních se mnou zůstali.
Nga phate tokdi sen loong ah nga damdam ih roongtong halan;
29 A jáť vám způsobuji, jakož mi způsobil Otec můj, království,
eno seng wah ih ngah suh mih mamet panthuk halang, erah likhiik sen suh uh emamah ih panthuk rumha.
30 Abyste jedli a pili za stolem mým v království mém, a seděli na stolicích, soudíce dvanáctero pokolení Izraelské.
Nga Hasong adoh sen ih teebun nah jok phaksah an, eno luungwang tongtheng adoh tong anno asih jaatnyi Ijirel noksong ah panthuk rumha.
31 I řekl Pán: Šimone, Šimone, aj, satan vyprosil, aby vás tříbil jako pšenici.
“Simoon, Simoon! Boichaat uh! Soitaan ih sen phate suh chaan echoh ela, ese ah ethih nawa danjat suh ah, phek phekte ih raan nawa hephaang kadande arah likhiik ah.
32 Ale jáť jsem prosil za tebe, aby nezhynula víra tvá. A ty někdy obrátě se, potvrzuj bratří svých.
Enoothong, Simoon, an raangtaan ih rangsoom esoom et hang, an tuungmaang nawa ladat raangtaan ih ah. Eno an nga reeko nah ngaak ho doh, anpho anno loong ah chosok etheng.”
33 A on řekl jemu: Pane, s tebou hotov jsem i do žaláře i na smrt jíti.
Pitar ih ngaakbaatta, “Teesu, ngah phaatak nah roongwang suh nyia eroong tek ih suh botseh banban ih tonglang!”
34 On pak dí: Pravím tobě, Petře, nezazpíváť dnes kohout, až prvé třikrát zapříš, že neznáš mne.
“Ngah ih baat hala, Pitar,” Jisu ih liita, niikja an ih ngah suh tajatkang ih lekjom maang jengjeng woh taweeka ang ah.”
35 I řekl jim: Když jsem vás posílal bez pytlíka, a bez mošny, a bez obuvi, zdali jste v čem nedostatek měli? A oni řekli: V ničemž.
Eno Jisu ih heliphante loong suh chengta, “Ngah ih sen loong ah ngun muh, khaak muh nyia lakhoop muh kaat thuk rum taha adi, tumjih tumjih di bootbe nih etan?” “Tabootbeeti,” neng ih ngaakbaat rumta.
36 Tedy dí jim: Ale nyní, kdo má pytlík, vezmi a též i mošnu; a kdož meče nemá, prodej sukni svou, a kup sobě.
Jisu ih liita, “Enoothong amadi, o mina di ngun nyia khaak jeela rah ih ehui jaatjaat et an; lang apah amukte ih an samsong ah sang uno esiit than reh uh.
37 Nebo pravím vám, že se ještě to písmo naplniti musí na mně: A s nešlechetnými počten jest. Nebo ty věci, kteréž svědčí o mně, konec berou.
Tumeah ngah ih baat rum hala Rangteele ni nga tiit ah amet raangha, ‘Heh ah ehuh eleek mina et thiik ah,’ erah ah amiisak jaatjaat ih ang raaha, tumeah nga tiit mathan raangthiinta loong ah amiisak ih epun totoh ih ra hala.”
38 Oni pak řekli: Pane, aj, dva meče teď. A on řekl jim: Dostiť jest.
Heliphante loong ah ih liita, “Sokthaak uh! Teesu, lang arah enyi je ah!” Heh ih ngaakbaatta. “Erah laaleh ang ah!”
39 A vyšed, šel podlé obyčeje svého na horu Olivovou, a šli za ním i učedlníci jeho.
Jisu samnuthung dowa saahoh dowa likhiik ih dokkhoom ano, Olip Kong ni wangta; eno heh damdi heliphante loong nep roong wangta.
40 A když přišel na místo, řekl jim: Modlte se, abyste nevešli v pokušení.
Heh kong adi thok ano, baat rumta, “Phate joonnaam ih naktoom jen han suh rangsoom nah tong an.”
41 A sám vzdáliv se od nich, jako by mohl kamenem dohoditi, a poklek na kolena, modlil se,
Eno heh ah neng re nawa jong ih liipat theng than haloot ni kah ano heh lakudi tong ano rangsoomta.
42 Řka: Otče, chceš-li, přenes kalich tento ode mne, ale však ne má vůle, ale tvá staň se.
“Ewah,” heh liita, “An thung ang ubah, nga chamjih rah an ih toonhaat ih weeuh. Enoothong nga thung jun lah angthang ih, an thung jun ju toom ang ah.”
43 I ukázal se jemu anděl s nebe, posiluje ho.
Eno rang nawa rangsah dong haano heh suh chaan ah kota.
44 A jsa v boji, horlivěji se modlil. I učiněn jest pot jeho jako krůpě krve tekoucí na zemi.
Heh ah rapne ih thungthet lamdi erong ih rangsoomta; heh ranglom ah sih datjanla likhiik ih hah ni datjanta.
45 A vstav od modlitby, a přišed k učedlníkům, nalezl je, ani spí zámutkem.
Rangsoom theng nawa toonchap ano, heliphante loong reeni ngaak kah adi, neng thungjoong nawa ih mokjup rum arah japtup kaatta.
46 I řekl jim: Co spíte? Vstaňte a modlte se, abyste nevešli v pokušení.
Heh ih neng suh liita, “Sen tume jup lan? Saat anno rangsoom an sen phate joonnaam nawa toom pui an.”
47 A když on ještě mluvil, aj, zástup, a ten, kterýž sloul Jidáš, jeden ze dvanácti, šel napřed, a přiblížil se k Ježíšovi, aby jej políbil.
Jisu ih erah baat rum adi miloong ah dong taha, Judas, heliphante asih wanyi dung dowa esiit angta ah ih siit rum ano wang rum taha. Judas ah ra haano Jisu ah chupphakta.
48 Ježíš pak řekl jemu: Jidáši, políbením Syna člověka zrazuješ.
Enoothong Jisu ih liita, “Judas, an ih Mina Sah ah chupphak lam ih tam jokoh uh?”
49 A vidouce ti, kteříž při něm byli, k čemu se chýlí, řekli jemu: Pane, budeme-liž bíti mečem?
Heliphante Jisu dam dowa loong ah ih tumjih ang baat ah ih sok rum ano, cheng rumta, “Teesu, seng ih senglang sengpah ah tam maak ih?”
50 I udeřil jeden z nich služebníka nejvyššího kněze, a uťal ucho jeho pravé.
Eno neng dung nawa wasiit ih Romwah phokhoh dah na jaawako ah dat dookta.
51 A Ježíš odpověděv, řekl: Nechtež až potud. A dotek se ucha jeho, uzdravil jej.
Enoothong Jisu ih liita, “Erah than chang ah!” Eno erah wah na ah taajoh ano deesiitta.
52 I dí Ježíš těm, kteříž přišli na něho, předním kněžím a úředníkům chrámu a starším: Jako na lotra vyšli jste s meči a s kyjmi.
Eno Jisu ih romwah phokhoh nyia rangsoomnok apit ni tongte nyia mihak phokhoh erah di heh joot kaatte loong asuh liita, “Sen loong ih ngah mimoong ang angdi kaatkaat lang apah damdi nih ra halan?
53 Ješto na každý den býval jsem s vámi v chrámě, a nevztáhli jste rukou na mne. Ale totoť jest ta vaše hodina, a moc temnosti.
Ngah Rangteenok ni saarookwih sen damdam kah ang tahang adi sen ih ngah takah thaak joh tahe nih. Enoothong rangnak ih pan halan saapoot ah thok ehala, amadi sen tumjih reeraangjih ah erah saapoot ah chang ela.”
54 I javše jej, vedli, a uvedli do domu nejvyššího kněze. Petr pak šel za ním zdaleka.
Neng ih Jisu ah khak ano Romwah phokhothoon nok ni siitwan rumta; eno Pitar ih haloot ni khoom ah ih neng lilih eta.
55 A když zanítili oheň u prostřed síně, a posadili se vůkol, sedl Petr mezi ně.
Taakkhuung laktung adi we bantak rumta adi, Pitar ah weekaang adi roongtong wangta.
56 A uzřevši ho jedna děvečka, an sedí u ohně, a pilně naň pohleděvši, řekla: I tento byl s ním.
Eno laksuh esiit minuh angta rah ih heh we ni roongtongta ah tup ano, heh jiinko ramram ih sok ano liita, “Arah mih rah uh Jisu damdi kah angta!”
57 On pak zapřel ho, řka: Ženo, neznám ho.
Eno Pitar ih daanta, “Minuh, ngah ih heh ah ejat uh tajatkang!”
58 A po malé chvíli jiný, vida jej, řekl: I ty z nich jsi. Petr pak řekl: Ó člověče, nejsem.
Eno amasah ritdi mih wasiit ih jat ano Pitar suh liita, “An uh neng damdi kah angkotu!” Pitar ih ngaakbaatta, “Jaaroh ngah tah ang kang!”
59 A potom asi po jedné hodině jiný potvrzoval, řka: V pravdě i tento s ním byl, nebo také Galilejský jest.
Koonta siit ritdi wahoh wasiit ih ramram we ih liita, “Etuuteejih tah angka arah mih rah Jisu damdi kah angta, tumeah heh uh Galili nok hah!”
60 I řekl Petr: Člověče, nevím, co pravíš. A hned, když on ještě mluvil, kohout zazpíval.
Eno Pitar ih we liita, “Jaaroh, ngah ih tajatkang an ih tumjih suh liihu rah ah!” Erah jengta damdam, woh ah weeta.
61 I obrátiv se Pán, pohleděl na Petra. I rozpomenul se Petr na slovo Páně, kterak jemu byl řekl: Že prvé než kohout zazpívá, třikrát mne zapříš.
Eno Teesu ah Pitar ko phangla ih ngaaksok kano Pitar ih ramram ih sokta, eno Pitar ih Teesu ih baatta rah dokthunta, “Niikja woh maang weeka doh an ih ngah suh tajatkang ih lekjom jeng uh eah.”
62 I vyšed ven Petr, plakal hořce.
Pitar ah dokkhoom kah ano rapne ih huung kata.
63 Muži pak ti, kteříž drželi Ježíše, posmívali se jemu, tepouce ho.
Heh bante miloong ah ih Jisu ah kaanju leh buh ih rumta.
64 A zakrývajíce ho, bili jej v tvář, a tázali se ho, řkouce: Prorokuj, kdo jest, kterýž tebe udeřil?
Neng ih heh mik ah loop rum ano cheng rumta, “O ih buh halu? Baat thaak he!”
65 A jiného mnoho, rouhajíce se, mluvili proti němu.
Erah damdi hejaat hejaat ih liirum leh kaanju et rumta.
66 A když byl den, sešli se starší lidu a přední kněží a zákonníci, a vedli ho do rady své,
Rang ah wuung ano, phokhoh mihak nyia romwah phokhoh, Hootthe nyootte loong lomkhoon rum ano, Jisu ah Ngoong awang dung ni siitwan rumta.
67 Řkouce: Jsi-li ty Kristus? Pověz nám. I dí jim: Povím-li vám, nikoli neuvěříte.
“Baat he,” “An ah Kristo tam ah?” Neng ih chengta. Heh ah ngaakjengta, “Ngah ih baat rum koha bah sen ih tabaam hanpi kan;
68 A pakli se vás co otíži, neodpovíte mi, ani nepropustíte.
eno ngah ih echeng et rum koha bah sen ih tabaam ngaakbaat ri.
69 Od této chvíle Syn člověka sedne na pravici moci Boží.
Adowa ih bah Mina Sah ah Rangte Elongthoon tongla jaawako adoh roongtong ah.”
70 I řekli všickni: Tedy jsi ty Syn Boží? On pak řekl jim: Vy pravíte, nebo já jsem.
Eno neng loongtang ih li rumta, erah ang abah, an ah, Rangte Sah tam anglu?” Heh ih ngaakbaatta, “Sen ih li hali aju ngah ah.”
71 A oni řekli: Což ještě potřebujeme svědectví? Však jsme sami slyšeli z úst jeho.
Eno neng ih liita, “Seng ih arah tokkhodoh jihoh haaki takah jamke! Seng na na ih heh jeng arah chaat ehi!”
