Lukáš 22
1 Přibližoval se pak svátek přesnic, kterýž slove velikanoc.
Are tajin kaqeteqobꞌ loq ri nimaqꞌij rech kaxlan wa ri maj chꞌam rukꞌ, ubꞌiꞌnam Pascua.
2 I hledali přední kněží a zákonníci, kterak by jej vyhladili; nebo obávali se lidu.
Ri e kꞌamal taq bꞌe ke ri chꞌawenelabꞌ cho ri Dios pa kiwiꞌ ri winaq, xuqujeꞌ ri aꞌjtijabꞌ rech ri taqanik, kakaj kakisach uwach ri Jesús, rumal kakixiꞌj kibꞌ chikiwach ri winaq.
3 Tedy vstoupil satan do Jidáše, přijmím Iškariotského, kterýž byl z počtu dvanácti.
Are kꞌu ri Itzel xok pa ranimaꞌ ri Judas ubꞌiꞌnam Iscariote, jun chike ri kabꞌlajuj tijoxelabꞌ.
4 A on odšed, mluvil s předními kněžími, a s úředníky, kterak by ho jim zradil.
Ri Judas xeꞌ kukꞌ ri e kꞌamal taq kibꞌe ri e chꞌawenelabꞌ cho ri Dios pa kiwiꞌ ri winaq, xuqujeꞌ ri e kꞌamal taq bꞌe ke ri chajil rech ri Templo, chuchomaxik jas jeꞌ kubꞌan chujachik ri Jesús chike.
5 I zradovali se, a smluvili s ním, že mu chtí peníze dáti.
Xekiꞌkot kꞌut are xkita ri xbꞌix chike, xaq jeriꞌ xkichomaj uyaꞌik pwaq che ri Judas.
6 I slíbil, a hledal příhodného času, aby ho jim zradil bez zástupu.
Areꞌ xukꞌam ri pwaq, xuqujeꞌ xutzukuj jun qꞌotaj jawjeꞌ e maj wi winaq rech kujach ri Jesús.
7 Tedy přišel den přesnic, v kterémž zabit měl býti beránek.
Are xopan ri nimaqꞌij rech ri kaxlan wa ri maj chꞌam rukꞌ, che riꞌ xuqujeꞌ kakamisax ri chij rech ri Pascua.
8 I poslal Petra a Jana, řka: Jdouce, připravte nám beránka, abychom jedli.
Ri Jesús xuꞌtaq bꞌik ri Pedro xuqujeꞌ ri Juan, xubꞌij chike: Jix jiꞌsukꞌumaj apanoq ri jastaq ri kajawataj chaqe, rech kaqabꞌan ri waꞌim rech Pascua.
9 A oni řekli mu: Kde chceš, ať připravíme?
Ri tijoxelabꞌ xkita che: ¿Jawjeꞌ kaj wi la keꞌqabꞌana wi?
10 On pak řekl jim: Aj, když vcházeti budete do města, potkáť vás člověk, dčbán vody nesa. Jdětež za ním do domu, do kteréhož vejde.
Ri Jesús xubꞌij chike: Are kixok bꞌik pa ri tinimit, kikꞌulaj jun achi, rukꞌaꞌm jun qꞌebꞌal jaꞌ, chitereneꞌj bꞌik, kꞌa pa ri ja ri kopan wi.
11 A díte hospodáři toho domu: Vzkazuje tobě Mistr: Kde jest síň, kdež budu jísti beránka s učedlníky svými?
Kꞌa te riꞌ chita che ri ajchoqꞌe ri ja, kuta ri ajtij: “¿Jawjeꞌ kꞌo wi ri ja ri kinwikꞌowisaj wi ri Pascua kukꞌ ri nutijoxelabꞌ?”
12 A onť vám ukáže večeřadlo veliké podlážené. Tam připravte.
Kukꞌut riꞌ chiꞌwach jun nima ja ri kꞌo chikaj, sukꞌumatalik, chilaꞌ chibꞌana wi ri rekeqꞌij.
13 I odšedše, nalezli, jakž jim pověděl, a připravili beránka.
Ri e tijoxelabꞌ xebꞌe kꞌu pa ri tinimit, xeꞌkiriqa kꞌut ronojel jetaq ri xubꞌij ri Jesús chike. Xkibꞌan kꞌu ri rekeqꞌij rech ri Pascua.
14 A když přišel čas, posadil se za stůl, a dvanácte apoštolů s ním.
Are xopan ri qꞌotaj rech ri waꞌim, ri Jesús xtꞌuyiꞌ kukꞌ ri utijoxelabꞌ chwi ri mexa.
15 I řekl jim: Žádostí žádal jsem tohoto beránka jísti s vámi, prvé než bych trpěl.
Kꞌa te riꞌ xubꞌij chike: Sibꞌalaj nurayim loq utijik waꞌ we rekeqꞌij riꞌ iwukꞌ nabꞌe cho ri nukamikal.
16 Nebo pravímť vám, žeť ho již více nebudu jísti, ažť se naplní v království Božím.
Rumal kꞌa te kintij chi waꞌ junmul are kopan ri qꞌij rech ri ajawarem rech ri Dios.
17 A vzav kalich, a díky činiv, řekl: Vezměte jej a dělte mezi sebou.
Xukꞌam kꞌu ri qumubꞌal vino, xutyoxij che ri Dios, kꞌa te riꞌ xubꞌij: Chijacha chiꞌwach, chixqumunoq.
18 Nebo pravím vám, žeť nebudu píti z plodu vinného kořene, ažť království Boží přijde.
Qas tzij kinbꞌij chiꞌwe chi man kinqumuj ta chi na ri uwaꞌl uva, kꞌa pa ri qꞌij ri kape ri ajawarem rech ri Dios.
19 A vzav chléb, a díky činiv, lámal a dal jim, řka: To jest tělo mé, kteréž se za vás dává. To čiňte na mou památku.
Xuqujeꞌ xukꞌam ri kaxlan wa, are xtyoxitaj rumal che ri Dios xuya chike ri utijoxelabꞌ, xubꞌij: We kaxlan wa riꞌ are retwachil nubꞌaqil ri kajach na rumal iwe, chitijaꞌ che naꞌtabꞌal we.
20 Takž i kalich, když bylo po večeři, řka: Tento kalich jest ta nová smlouva v mé krvi, kteráž se za vás vylévá.
Are xtijtaj ri kirekeqꞌij, xukꞌam ri qumubꞌal xubꞌij: Are waꞌ retwachil ri kꞌakꞌ chomanik ri kabꞌantaj na pa ri nukikꞌel ri katixtobꞌ na rumal iwe.
21 Ale aj, ruka zrádce mého se mnou za stolem.
Chiwetaꞌmaj kꞌut chi kꞌo wukꞌ puꞌwiꞌ ri mexa ri uqꞌabꞌ ri kinjachow na.
22 A Syn zajisté člověka jde, tak jakž jest uloženo, ale běda člověku tomu, kterýž ho zrazuje.
Qas tzij ri Ukꞌojol ri Achi kajach na jetaq ri tzꞌibꞌatal loq, xa kꞌu kꞌax rech ri kajachow na.
23 Tedy oni počali vyhledávati mezi sebou, kdo by z nich byl, kterýž by to měl učiniti.
Ri tijoxelabꞌ kꞌut xkichapleꞌj utatabꞌeloꞌxik chibꞌil taq kibꞌ: ¿Jachin kabꞌanow na wa we riꞌ?
24 Stal se pak i svár mezi nimi, kdo by z nich zdál se býti největší.
Xuqujeꞌ kakitatabꞌela chibꞌil taq kibꞌ jachin ri nim ubꞌanik chikixoꞌl.
25 On pak řekl jim: Králové národů panují nad nimi, a kteříž moc mají nad nimi, dobrodincové slovou.
Ri Jesús kꞌut xubꞌij chike: Ri e taqanel pa kiwiꞌ ri e tinimit kakibꞌan kꞌax chike ri kiwinaq, xuqujeꞌ are keqꞌinomar pa kiwiꞌ ri winaq, kakibꞌij chi sibꞌalaj e utz, xa kꞌu man je ta riꞌ.
26 Ale vy ne tak. Nýbrž kdož největší jest mezi vámi, budiž jako nejmenší, a kdož vůdce jest, jako sloužící.
Man jeꞌ ta kꞌu riꞌ kixnoꞌjin ix, xane ri winaq ri karaj kux nim uqꞌij, rajawaxik kunitzꞌarisaj ribꞌ. Xuqujeꞌ ri karaj kataqanik are chuxoq patanijel.
27 Nebo kdo větší, ten-li, kterýž sedí, čili ten, kterýž slouží? Zdali ne ten, kterýž sedí? Ale já mezi vámi jsem jako ten, kterýž slouží.
Rumal ¿jachin ta kꞌu riꞌ ri nim uqꞌij? ¿La are ri winaq ri katꞌuyiꞌ chwi ri mexa o are ri kapatanijik? ¿La man kꞌu are nim uqꞌij ri katꞌuyiꞌ puꞌwiꞌ ri mexa? Pune jeriꞌ, in kꞌo in chiꞌxoꞌl che ipatanixik.
28 Vy pak jste ti, kteříž jste v mých pokušeních se mnou zůstali.
Ix kꞌut, ixkꞌolinaq wukꞌ pa ronojel ri kꞌaxkꞌolal ri wikꞌowisam.
29 A jáť vám způsobuji, jakož mi způsobil Otec můj, království,
Rumal kꞌu riꞌ kinya chiꞌwe ri jun ajawarem, jetaq ri xuya chwe in, ri tataxel.
30 Abyste jedli a pili za stolem mým v království mém, a seděli na stolicích, soudíce dvanáctero pokolení Izraelské.
Rech kixtꞌuyiꞌ na wukꞌ pa ri nuajawarem, xuqujeꞌ kixtꞌuyiꞌ pa ri jeꞌlik tem kiqꞌat tzij pa kiwiꞌ ri lajuj wok winaq aꞌj Israel.
31 I řekl Pán: Šimone, Šimone, aj, satan vyprosil, aby vás tříbil jako pšenici.
Simón, ri Itzel xatuto rech karetzꞌabꞌej awach, jetaq ri kakꞌulmataj rukꞌ ri tiriko.
32 Ale jáť jsem prosil za tebe, aby nezhynula víra tvá. A ty někdy obrátě se, potvrzuj bratří svých.
Xa kꞌu xinbꞌan chꞌawem paꞌwiꞌ rech man kattzaq ta pa ri akojobꞌal, xuqujeꞌ are kattzalij wukꞌ kaya kichuqꞌabꞌ ri awachalal.
33 A on řekl jemu: Pane, s tebou hotov jsem i do žaláře i na smrt jíti.
Xubꞌij ri Simón Pedro che: Rajawam nukꞌuꞌx kineꞌ ukꞌ la, pune keꞌ la pa ri cheꞌ, xuqujeꞌ we kakam la.
34 On pak dí: Pravím tobě, Petře, nezazpíváť dnes kohout, až prvé třikrát zapříš, že neznáš mne.
Ri Jesús xubꞌij: Pedro, kamik are majaꞌ katzitziriqiꞌn ri akꞌ, kawawaj na ubꞌixik oxibꞌ mul chi awetaꞌm nuwach.
35 I řekl jim: Když jsem vás posílal bez pytlíka, a bez mošny, a bez obuvi, zdali jste v čem nedostatek měli? A oni řekli: V ničemž.
Kꞌa te riꞌ xubꞌij ri Jesús chike konojel ri utijoxelabꞌ: Are xixintaq bꞌik, xinbꞌij chiꞌwe chi maj kꞌolibꞌal irajil kikꞌambꞌik, xuqujeꞌ maj ixajabꞌ kikꞌambꞌik, ¿la kꞌo kꞌu xajawataj chiꞌwe? Ri tijoxelabꞌ xkibꞌij: Man kꞌo taj.
36 Tedy dí jim: Ale nyní, kdo má pytlík, vezmi a též i mošnu; a kdož meče nemá, prodej sukni svou, a kup sobě.
Chanim kꞌut ri kꞌo yakbꞌal urajil chukꞌama bꞌik, je xuqujeꞌ ri kꞌo uchim, are kꞌu ri maj kꞌo rukꞌ chukꞌayij ri umanta chuloqꞌo jun usakꞌibꞌal.
37 Nebo pravím vám, že se ještě to písmo naplniti musí na mně: A s nešlechetnými počten jest. Nebo ty věci, kteréž svědčí o mně, konec berou.
Rumal kinbꞌij chiꞌwe chi kakꞌulmataj na ronojel ri tzꞌibꞌatal loq: Ri areꞌ xajilax chkixoꞌl ri e bꞌanal taq kꞌax. Tajin kꞌu kakꞌulmataj ri tzꞌibꞌatal loq chwij.
38 Oni pak řekli: Pane, aj, dva meče teď. A on řekl jim: Dostiť jest.
Ri tijoxelabꞌ xkibꞌij: Ajawxel, kꞌo kebꞌ sakꞌibꞌal qukꞌ. Ri Jesús xubꞌij chike: Xaqareꞌ laꞌ.
39 A vyšed, šel podlé obyčeje svého na horu Olivovou, a šli za ním i učedlníci jeho.
Xel bꞌik ri Jesús pa ri tinimit jetaq ri naqꞌatal che, xeꞌ pa ri juyubꞌ Olivos. Ri utijoxelabꞌ xeteriꞌ bꞌik ri chirij.
40 A když přišel na místo, řekl jim: Modlte se, abyste nevešli v pokušení.
Are xoꞌpan pa ri juyubꞌ, xubꞌij chike: Chibꞌana chꞌawem rech man kixtzaq ta pa ri mak.
41 A sám vzdáliv se od nich, jako by mohl kamenem dohoditi, a poklek na kolena, modlil se,
Ri Jesús kꞌut xutas apanoq ribꞌ chike ri utijoxelabꞌ, kꞌa te riꞌ xukiꞌk xubꞌan chꞌawem.
42 Řka: Otče, chceš-li, přenes kalich tento ode mne, ale však ne má vůle, ale tvá staň se.
Xubꞌij kꞌut: Tat, kꞌo ta bꞌa ne wi, kaj la man kinriq ta waꞌ we kꞌaxal riꞌ, xa kꞌu man in taj kabꞌan we, xane lal.
43 I ukázal se jemu anděl s nebe, posiluje ho.
Xukꞌut kꞌu ribꞌ jun ángel cho chuyaꞌik uchuqꞌabꞌ.
44 A jsa v boji, horlivěji se modlil. I učiněn jest pot jeho jako krůpě krve tekoucí na zemi.
Sibꞌalaj kꞌax kꞌu ri ranimaꞌ xubꞌan kꞌu chꞌawem rukꞌ chuqꞌabꞌ, sibꞌalaj xel kꞌu pa jaꞌ, ri jaꞌ ri xel che jer kꞌo ri utzatzal ri kikꞌ xtzꞌutuw pa ri ulew.
45 A vstav od modlitby, a přišed k učedlníkům, nalezl je, ani spí zámutkem.
Are xtoꞌtaj che chꞌawem, xtzalij kukꞌ ri utijoxelabꞌ, tajin kꞌu kewarik xubꞌuꞌriqaꞌ, rumal sibꞌalaj e qꞌiꞌtajinaq rumal ri bꞌis ri kakinaꞌo.
46 I řekl jim: Co spíte? Vstaňte a modlte se, abyste nevešli v pokušení.
Xubꞌij ri Jesús chike: ¿Jas che tajin kixwarik? Chixwaꞌjiloq, chibꞌana chꞌawem rech man kixtzaq ta pa mak.
47 A když on ještě mluvil, aj, zástup, a ten, kterýž sloul Jidáš, jeden ze dvanácti, šel napřed, a přiblížil se k Ježíšovi, aby jej políbil.
Kꞌa tajin na katzijon ri Jesús are xaq kꞌa teꞌ xoꞌpan sibꞌalaj e kꞌi winaq, nabꞌe bꞌik chikiwach jun chike ri tijoxelabꞌ ubꞌiꞌ Judas. Ri Judas xqet chuxukut ri Jesús, rech xutzꞌumaj.
48 Ježíš pak řekl jemu: Jidáši, políbením Syna člověka zrazuješ.
Ri Jesús xuta che ri Judas: ¿La rukꞌ jun tzꞌumanik kakꞌayij ri uKꞌojol ri Achi?
49 A vidouce ti, kteříž při něm byli, k čemu se chýlí, řekli jemu: Pane, budeme-liž bíti mečem?
Are kꞌu ri e tijoxelabꞌ ri kisutim rij ri Jesús, are xkilo ri tajin kakꞌulmatajik xkibꞌij: Ajawxel, ¿la utz kujchꞌoꞌjin rukꞌ sakꞌibꞌal?
50 I udeřil jeden z nich služebníka nejvyššího kněze, a uťal ucho jeho pravé.
Jun kꞌut chike ri tijoxelabꞌ xusakꞌij bꞌik ri wiqiqꞌabꞌ uxikin ri patanil re ri kinimal ri chꞌawenel cho ri Dios chikiwach ri winaq.
51 A Ježíš odpověděv, řekl: Nechtež až potud. A dotek se ucha jeho, uzdravil jej.
Ri Jesús xubꞌij chike: Chiya chilaꞌ. Xuchap kꞌu ri uxikin ri achi, xukunaj.
52 I dí Ježíš těm, kteříž přišli na něho, předním kněžím a úředníkům chrámu a starším: Jako na lotra vyšli jste s meči a s kyjmi.
Kꞌa te riꞌ xubꞌij chike ri e kꞌamal taq kibꞌe ri e chꞌawenelabꞌ cho ri Dios pa kiwiꞌ ri winaq, chike ri e chajil taq ri Templo rech ri Dios, xuqujeꞌ chike ri e kꞌamal taq kibꞌe ri winaq, ri xuꞌlik chuchapik. ¿La in jun elaqꞌom kꞌut che ri kixpe chinuchapik rukꞌ sakꞌibꞌal rachiꞌl cheꞌ?
53 Ješto na každý den býval jsem s vámi v chrámě, a nevztáhli jste rukou na mne. Ale totoť jest ta vaše hodina, a moc temnosti.
Xinkꞌojiꞌ ya ronojel qꞌij iwukꞌ pa ri Templo, maj ya jun xutzaq uqꞌabꞌ chwij, xa kꞌu xopan ri qꞌotaj are ri qꞌequꞌmal kabꞌan rech.
54 I javše jej, vedli, a uvedli do domu nejvyššího kněze. Petr pak šel za ním zdaleka.
Xkichap kꞌu ri Jesús, xkikꞌam bꞌik cho rachoch ri ki kinimaꞌqil ri chꞌawenel cho ri Dios pa kiwiꞌ ri winaq. Ri Pedro kꞌut utereneꞌm ri Jesús, xa kꞌu naj kꞌo wi kan che.
55 A když zanítili oheň u prostřed síně, a posadili se vůkol, sedl Petr mezi ně.
Xkikuch jun qꞌaqꞌ cho ri ja, konojel xkimulij kibꞌ chirij, ri Pedro xtꞌuyiꞌ xuqujeꞌ kukꞌ.
56 A uzřevši ho jedna děvečka, an sedí u ohně, a pilně naň pohleděvši, řekla: I tento byl s ním.
Xa kꞌu kꞌo jun aj ikꞌ xrilo chi tꞌuyul qaj ri Pedro kukꞌ, kꞌo xukaꞌyej xubꞌij che: Waꞌ we achi riꞌ rachiꞌl xuqujeꞌ ri Jesús.
57 On pak zapřel ho, řka: Ženo, neznám ho.
Ri Pedro kꞌut xrawaj ubꞌixik, xubꞌij: Ixoq, man wetaꞌm ta in uwach ri achi riꞌ.
58 A po malé chvíli jiný, vida jej, řekl: I ty z nich jsi. Petr pak řekl: Ó člověče, nejsem.
Man naj ta qꞌotaj ikꞌowinaq are xpe chi jun achi, xubꞌij che ri Pedro: At xuqujeꞌ at kachiꞌl. Ri Pedro xubꞌij: Achi, man e wachiꞌl ta in.
59 A potom asi po jedné hodině jiný potvrzoval, řka: V pravdě i tento s ním byl, nebo také Galilejský jest.
Are xikꞌow jun hora, kꞌo chi jun achi xubꞌij che ri Pedro: Waꞌ we achi riꞌ rachiꞌl ri Jesús, aj Galilea xuqujeꞌ.
60 I řekl Petr: Člověče, nevím, co pravíš. A hned, když on ještě mluvil, kohout zazpíval.
Ri Pedro xubꞌij: Achi man wetaꞌm ta in jas riꞌ tajin katzijoj rij. Qas che ri qꞌotaj ri xutzalij uwach ri tzij, xtzitziriqiꞌn ri amaꞌ akꞌ.
61 I obrátiv se Pán, pohleděl na Petra. I rozpomenul se Petr na slovo Páně, kterak jemu byl řekl: Že prvé než kohout zazpívá, třikrát mne zapříš.
Are kꞌu ri Ajawxel xtzalqꞌomijik, xukaꞌyej ri Pedro. Xnaꞌtaj kꞌu che ri Pedro jas ri bꞌiꞌtal che rumal ri Ajawxel: Kꞌamajaꞌ na katzitziriqiꞌn ri akꞌ are kawowaj uqꞌalajisaxik nuwach oxibꞌ mul.
62 I vyšed ven Petr, plakal hořce.
Xel kꞌu loq chilaꞌ xutzoqopij jun bꞌisobꞌal laj roqꞌej.
63 Muži pak ti, kteříž drželi Ježíše, posmívali se jemu, tepouce ho.
Ri achyabꞌ kꞌut ri e chajininaq ri Jesús xkichapleꞌj uchꞌayik xuqujeꞌ utzeꞌxik uwach.
64 A zakrývajíce ho, bili jej v tvář, a tázali se ho, řkouce: Prorokuj, kdo jest, kterýž tebe udeřil?
Xkichꞌuq ri ubꞌoqꞌoch, kꞌa te riꞌ kakita che: Chariqaꞌ jachin xatchꞌayowik.
65 A jiného mnoho, rouhajíce se, mluvili proti němu.
Je xuqujeꞌ sibꞌalaj kꞌi kꞌax taq tzij xkibꞌij che.
66 A když byl den, sešli se starší lidu a přední kněží a zákonníci, a vedli ho do rady své,
Are xsaqirik, xkimulij kibꞌ konojel ri e kꞌamal taq bꞌe ke ri tinimit, ri e kꞌamal taq kibꞌe ri e chꞌawenelabꞌ cho ri Dios pa kiwiꞌ ri winaq, je xuqujeꞌ ri aꞌjtijabꞌ rech ri taqanik, xkikoj kichuqꞌabꞌ chi keꞌ ri Jesús chkiwach ri e qꞌatal taq tzij.
67 Řkouce: Jsi-li ty Kristus? Pověz nám. I dí jim: Povím-li vám, nikoli neuvěříte.
Xkibꞌij kꞌu che: chabꞌij chaqe we at ri, ri at Cristo. Ri Jesús, xubꞌij: Pune kinbꞌij chiꞌwe, riꞌ man kinikoj taj.
68 A pakli se vás co otíži, neodpovíte mi, ani nepropustíte.
We ta kinbꞌan xuqujeꞌ kꞌotbꞌal chiꞌ chiꞌwe, man kitzalij ta riꞌ uwach.
69 Od této chvíle Syn člověka sedne na pravici moci Boží.
Xa kꞌu kamik riꞌ ri uKꞌojol ri Achi katꞌuyiꞌ na pa ri uwiqiqꞌabꞌ ri Dios, ri kwinel che ronojel.
70 I řekli všickni: Tedy jsi ty Syn Boží? On pak řekl jim: Vy pravíte, nebo já jsem.
Konojel kꞌu ri winaq junam xkibꞌij: ¿La at kꞌut at ukꞌojol ri Dios? Ri Jesús xubꞌij: Ix xixbꞌinik.
71 A oni řekli: Což ještě potřebujeme svědectví? Však jsme sami slyšeli z úst jeho.
Ri winaq kꞌut xkibꞌij: ¿La kaꞌjawataj kꞌu na winaq rech kakiqꞌalajisaj chaqe ri xubꞌij? Uj xqata rukꞌ ri qaxikin ri xubꞌij rukꞌ ri uchiꞌ.
