< Lukáš 22 >

1 Přibližoval se pak svátek přesnic, kterýž slove velikanoc.
Ya dupen n ki pia dabinli jaanma, yaama n yi mi pendima jaanma, den nagini.
2 I hledali přední kněží a zákonníci, kterak by jej vyhladili; nebo obávali se lidu.
Bi kopadicianba yudanba leni li balimaama bangikaaba den lingi ban baa tieni maama ki kpa Jesu, kelima bi den jie ku niligu.
3 Tedy vstoupil satan do Jidáše, přijmím Iškariotského, kterýž byl z počtu dvanácti.
Sutaani den kua Jesu pali nni, wani ban go yi yua Isikalioto, yua n den tie bi piiga n niliediba siiga yendo.
4 A on odšed, mluvil s předními kněžími, a s úředníky, kterak by ho jim zradil.
O den gedi ki ban juogi leni bi kopadicianba yudanba leni U Tienu diegu jiidi kaaba yudanba wan baa tieni maama ki janbi Jesu, ki teni ban cuo o.
5 I zradovali se, a smluvili s ním, že mu chtí peníze dáti.
Bi pala den mani boncianla, bi den niani o ke bi baa teni o i ligi.
6 I slíbil, a hledal příhodného času, aby ho jim zradil bez zástupu.
O den tuo ki ji ya lingi wan baa baa ya folu ki janbi Jesu ki teni ba ke ku niligu ki bani.
7 Tedy přišel den přesnic, v kterémž zabit měl býti beránek.
Ya dupen n ki pia dabinli jaanma dana siiga, lan den bili ban kodi mi pendima jaanma pebiga ya daali den pundi.
8 I poslal Petra a Jana, řka: Jdouce, připravte nám beránka, abychom jedli.
Jesu den soani Pieli leni Jan ki yedi ba: “Gedi mani ki ban ŋanbi ti po mi pendima jaanjiema tin je.”
9 A oni řekli mu: Kde chceš, ať připravíme?
Bi den buali o: “A bua tin ŋanbi ma le?”
10 On pak řekl jim: Aj, když vcházeti budete do města, potkáť vás člověk, dčbán vody nesa. Jdětež za ním do domu, do kteréhož vejde.
O den goa ki yedi ba: “Diidi mani, yi ya kua u dogu nni ya yogunu, yi baa tuogi o joa ke o bugi li ñincuali. Yin ŋoadi o mani ki ban kua wan baa kua ya diegu nni,
11 A díte hospodáři toho domu: Vzkazuje tobě Mistr: Kde jest síň, kdež budu jísti beránka s učedlníky svými?
ki yedi li kani diedaano: 'Canbaa yedi a daa: Mini leni n ŋoadikaaba n baa je mi pendima jaanjiema ya candieli nni ye le?
12 A onť vám ukáže večeřadlo veliké podlážené. Tam připravte.
O baa waani yi li dietuadili, yaali n yaba ke yaala n dagidi kuli ye lienni. Yin ŋanbi mani lankani.”
13 I odšedše, nalezli, jakž jim pověděl, a připravili beránka.
Bi den gedi ki ban sua ke li bonla kuli tie nani wan waani ba maama. Bi den ŋanbi mi pendima jaanjiema.
14 A když přišel čas, posadil se za stůl, a dvanácte apoštolů s ním.
U yogunu n den pundi Jesu den kali u saajekaanu kani, wani leni bi tondiba.
15 I řekl jim: Žádostí žádal jsem tohoto beránka jísti s vámi, prvé než bych trpěl.
O den yedi ba: “N den bua ŋali boncianla ki taani leni yi ki je ya pendima jaanjiema tie na ŋali ki daa laa fala.
16 Nebo pravímť vám, žeť ho již více nebudu jísti, ažť se naplní v království Božím.
Kelima n kadi ki waani yi ke n kan go je ma ŋali man baa tieni ki dudi U Tienu diema nni.”
17 A vzav kalich, a díky činiv, řekl: Vezměte jej a dělte mezi sebou.
Lani o den taa ki tadiñokaaga ki tuondi U Tienu ki yedi: “Yi kuli n ga mani li bonñokaala na ki boagidi.
18 Nebo pravím vám, žeť nebudu píti z plodu vinného kořene, ažť království Boží přijde.
N yedi yi moala liiga, n kan go ño duven, ŋali U Tienu diema n baa cua ya yogunu.”
19 A vzav chléb, a díky činiv, lámal a dal jim, řka: To jest tělo mé, kteréž se za vás dává. To čiňte na mou památku.
O go den taa dupen ki tuondi U Tienu ki cabidi ki teni ba ki yedi: “Line n tie n gbannandi min puni yaadi yipo. Ya tiendi mani yeni ki ya tiadi npo.”
20 Takž i kalich, když bylo po večeři, řka: Tento kalich jest ta nová smlouva v mé krvi, kteráž se za vás vylévá.
Ban den dini ki gbeni, o den taa ki tadiñokaaga ki teni ba ki yedi: “Ya bonñokaala n tie na tie n soama yaama n wuli yi po ki teni ke U Tienu ŋantaadipaano kua.
21 Ale aj, ruka zrádce mého se mnou za stolem.
Ama diidi mani, yua n baa janbi nni ya nuu n taani ki ye leni nni u saajekaanu na.
22 A Syn zajisté člověka jde, tak jakž jest uloženo, ale běda člověku tomu, kterýž ho zrazuje.
O joa Bijua caa nani nani lan diani ki bili opo maama. Ama fala baa ye leni ya nilo n baa janbi o.”
23 Tedy oni počali vyhledávati mezi sebou, kdo by z nich byl, kterýž by to měl učiniti.
Bi den cili ki buali bi yaba, bi siiga yua n baa tieni laa bonla.
24 Stal se pak i svár mezi nimi, kdo by z nich zdál se býti největší.
Mi niama moko den fii bi siiga ke bi bua ki bandi bi siiga yua n cie bi kuli.
25 On pak řekl jim: Králové národů panují nad nimi, a kteříž moc mají nad nimi, dobrodincové slovou.
Jesu den yedi ba: “I nilanbuoli badiba die ba leni u paalu, yaaba n mabindi ba mo teni ke bi yi ba bi nitodikaaba.
26 Ale vy ne tak. Nýbrž kdož největší jest mezi vámi, budiž jako nejmenší, a kdož vůdce jest, jako sloužící.
Lan da tie yeni yi ya kani. Ama, yi siiga yua n cie yi kuli n tua nani ki bonwaaga yeni, yua n tugi li yuli mo n tua nani o naacemo yeni.
27 Nebo kdo větší, ten-li, kterýž sedí, čili ten, kterýž slouží? Zdali ne ten, kterýž sedí? Ale já mezi vámi jsem jako ten, kterýž slouží.
Hme n cie o yua, yua n kaa u saajekaanu kani ki baa je bi, bi yua n tendi mi jiema? Yua n kaa ki baa je kaa? Ama mini wani n ye yi siiga nani yua n tendi mi jiema yeni.
28 Vy pak jste ti, kteříž jste v mých pokušeních se mnou zůstali.
Yinba, yi tie yaaba n den juuni ki ye leni nni n biigima kuli nni ki pundi ŋali moala.
29 A jáť vám způsobuji, jakož mi způsobil Otec můj, království,
Lanyaapo nani n Baa n bili ke n baa ke n baa je li bali maama, n moko bili ke li baa tua yi po yeni
30 Abyste jedli a pili za stolem mým v království mém, a seděli na stolicích, soudíce dvanáctero pokolení Izraelské.
ke yi baa ti yaa di ki go ñu n saajekaanu kani n diema nni, ki kaa i balikalikaani po, ki jia Isalele piiga n buoliedi buudi.”
31 I řekl Pán: Šimone, Šimone, aj, satan vyprosil, aby vás tříbil jako pšenici.
Jesu go den yedi: “Simono, Simono, diidi, Sutaani den mia ke wan baa u sanu ki yagi yi kuli nani ban yagini ŋalikama maama yeni.
32 Ale jáť jsem prosil za tebe, aby nezhynula víra tvá. A ty někdy obrátě se, potvrzuj bratří svých.
De n mia U Tieni apo ke a dandanli n da gbali. A ya ti lebidi ki guani n kani ŋan ya paagidi a kpiiba pala.”
33 A on řekl jemu: Pane, s tebou hotov jsem i do žaláře i na smrt jíti.
Pieli den goa ki yedi o: “N daano, n bogini ki baa ye leni a baa li kpaadi dieli po leni mi kuuma po kuli.”
34 On pak dí: Pravím tobě, Petře, nezazpíváť dnes kohout, až prvé třikrát zapříš, že neznáš mne.
Jesu den yedi o: “Pieli, n waani a, dinla ñiagu ŋali ke ku kootongu daa mua, a baa nia taalima taa ke ŋaa bani nni.”
35 I řekl jim: Když jsem vás posílal bez pytlíka, a bez mošny, a bez obuvi, zdali jste v čem nedostatek měli? A oni řekli: V ničemž.
Lani Jesu den buali bi kuli: “Min den soani yi ke yii kubi ligiboagili, kaa kubi sancenboagili leni cacaadi yeni, yi den luo liba bi?” Bi den yedi o: “Liba kuli.”
36 Tedy dí jim: Ale nyní, kdo má pytlík, vezmi a též i mošnu; a kdož meče nemá, prodej sukni svou, a kup sobě.
O den yedi ba: “Ama moala liiga, yua n pia ligiboagili, wan taa li, yua n pia sancenpoagili wani mo n taa li, yua n kaa pia jugisiega wan kuadi o kpalibu ki da.
37 Nebo pravím vám, že se ještě to písmo naplniti musí na mně: A s nešlechetnými počten jest. Nebo ty věci, kteréž svědčí o mně, konec berou.
Kelima n yedi yaala n diani npo kuli baa tieni ki dudi: 'Bi den coadi ki taani o leni bi nikpaba.' Li baa tieni ki dudi moala.”
38 Oni pak řekli: Pane, aj, dva meče teď. A on řekl jim: Dostiť jest.
Bi den yedi o: “Ti daano, diidi ki le, jugisiemu lie ye ne.” O den yedi ba: “Li dagidi.”
39 A vyšed, šel podlé obyčeje svého na horu Olivovou, a šli za ním i učedlníci jeho.
Jesu den ñani ki gedi olife tiidi juali po nani wan yen maani ki ca maama. O ŋoadikaaba den yegi leni.
40 A když přišel na místo, řekl jim: Modlte se, abyste nevešli v pokušení.
Wan den pundi li kani, o den yedi ba: “Ya jaandi mani ke yin da ti kua mi tulinma nni.”
41 A sám vzdáliv se od nich, jako by mohl kamenem dohoditi, a poklek na kolena, modlil se,
Lani, o den piadi bi kani nani o nilo n baa lugidi li tanli lin baa ya bianu, ki gbaani ki jaandi ki tua:
42 Řka: Otče, chceš-li, přenes kalich tento ode mne, ale však ne má vůle, ale tvá staň se.
“N Baa, a ya tuo, ŋan ñani n kani ya tadiñokaaga n tie na min da ño, de lan da tua mini ka n bua yaala, kali fini n bua yaala.”
43 I ukázal se jemu anděl s nebe, posiluje ho.
Laa yogunu maleki den ñani tanpoli ki doagidi opo o yuli.
44 A jsa v boji, horlivěji se modlil. I učiněn jest pot jeho jako krůpě krve tekoucí na zemi.
Li paboancianli den kubi o ke o jaandi ki pugidi. O manmanñima den tua nani mi soama yeni ki condi tiipo.
45 A vstav od modlitby, a přišed k učedlníkům, nalezl je, ani spí zámutkem.
Wan den jaandi ki gbeni, o den guani o ŋoadikaaba kani ki sua ke bi goagoa kelima bi paboanli po.
46 I řekl jim: Co spíte? Vstaňte a modlte se, abyste nevešli v pokušení.
O den yedi ba: “Be n teni ke yi goa? Fii mani ki ya jaandi ke yin da kua mi tulinma nni.”
47 A když on ještě mluvil, aj, zástup, a ten, kterýž sloul Jidáš, jeden ze dvanácti, šel napřed, a přiblížil se k Ježíšovi, aby jej políbil.
Jesu n da den maadi, ku niligu den cua, ke ban yi yua Judasa, bi piiga n niliediba siiga yendo, ye bi liiga. O den nagini Jesu ki baa gobini o.
48 Ježíš pak řekl jemu: Jidáši, políbením Syna člověka zrazuješ.
Jesu den yedi: “Judasa, a baa gobini o Joa Bijua yeni ki janbi o?”
49 A vidouce ti, kteříž při něm byli, k čemu se chýlí, řekli jemu: Pane, budeme-liž bíti mečem?
Yaaba n den ye leni Jesu n den laa yaala n baa tieni, bi den buali o ki yedi: “Ti daano, tin pedi ba mu jugisiemu bi?”
50 I udeřil jeden z nich služebníka nejvyššího kněze, a uťal ucho jeho pravé.
Bi siiga yendo den pedi ki joandi bi kopadicianba bado naacemo jientubili.
51 A Ježíš odpověděv, řekl: Nechtež až potud. A dotek se ucha jeho, uzdravil jej.
Jesu den yedi: “cedi mani yeni.” O den sii o joa yeni tubili ki paagi li.
52 I dí Ježíš těm, kteříž přišli na něho, předním kněžím a úředníkům chrámu a starším: Jako na lotra vyšli jste s meči a s kyjmi.
Lani Jesu den yedi bi kopadicianba yudanba leni U Tienu diegu jiidikaaba yudanba leni bi nikpeliba, bani yaaba n den taani ki cua ki baa cuo o: “Yi cua ki kukubi mu jugisiemu leni yi jiani nani yi lingi o sanjialo yeni?
53 Ješto na každý den býval jsem s vámi v chrámě, a nevztáhli jste rukou na mne. Ale totoť jest ta vaše hodina, a moc temnosti.
Min den ye leni yi daali kuli U Tienu diegu nni, yii den cuo nni, ama moala yi ji pia folu ke li biigili paaciamu mo n die.”
54 I javše jej, vedli, a uvedli do domu nejvyššího kněze. Petr pak šel za ním zdaleka.
Bi den cuo jesu ki gedini bi kopadiciaba bado diegu nni. Pieli den ŋua foagima.
55 A když zanítili oheň u prostřed síně, a posadili se vůkol, sedl Petr mezi ně.
Ban den cuoni mi fantama u luolu siiga, ki taani ki ka ki yie, pieli den kali leni ba.
56 A uzřevši ho jedna děvečka, an sedí u ohně, a pilně naň pohleděvši, řekla: I tento byl s ním.
Yaa jafanba n tuuni ku diegu yeni niinni siiga yendo den laa o ke o ka mi fantama kani, ki noanli o ki yedi: “O joa na moko den ye leni o.”
57 On pak zapřel ho, řka: Ženo, neznám ho.
Pieli den nia ki yedi o: “A-a, pua ne, mii bani o.”
58 A po malé chvíli jiný, vida jej, řekl: I ty z nich jsi. Petr pak řekl: Ó člověče, nejsem.
Lan yen waamu, nitoa den laa o ki yedi: “A moko tie bi niba yeni siiga yua yo?” Pieli den goa ki yedi: “A-a mii tie.”
59 A potom asi po jedné hodině jiný potvrzoval, řka: V pravdě i tento s ním byl, nebo také Galilejský jest.
Lan den waagi waamu, nitoa moko den ñi ki yedi o: “Moamoani lige, o joa na moko den ye leni o, kelima o tie Galile yua yo.”
60 I řekl Petr: Člověče, nevím, co pravíš. A hned, když on ještě mluvil, kohout zazpíval.
Pieli den goa ki yedi o: “A-a, mii bani ŋan maadi yaala.” Lanyogunu ŋali ke o daa maadi ku kootongu den mua.
61 I obrátiv se Pán, pohleděl na Petra. I rozpomenul se Petr na slovo Páně, kterak jemu byl řekl: Že prvé než kohout zazpívá, třikrát mne zapříš.
O Diedo den jigidi ki diidi Pieli. Pieli ji den tiadi wani o Diedo n yedi o ya maama na: “Ku naa ñiagu, ŋali ke ku kootongu daa mua, a baa nia taalima taa ke ŋaa bani nni.”
62 I vyšed ven Petr, plakal hořce.
O den ñani ki ban mua leni li paboanli.
63 Muži pak ti, kteříž drželi Ježíše, posmívali se jemu, tepouce ho.
Yaaba n den kubi Jesu den ñuadi o ki pua o
64 A zakrývajíce ho, bili jej v tvář, a tázali se ho, řkouce: Prorokuj, kdo jest, kterýž tebe udeřil?
ki fini o nunga li cabili ki tua: “Hme pua ŋa? Bandi o.”
65 A jiného mnoho, rouhajíce se, mluvili proti němu.
Bi go den sugidi o sugitoadi boncianla.
66 A když byl den, sešli se starší lidu a přední kněží a zákonníci, a vedli ho do rady své,
Lan den yendi, Jufinba cancannikpeliba taancianli, lani n tie bi kopadicianba yudanba leni li balimaama bangikaaba leni bi nikpeliba, den taani ki gedini Jesu bi taanli kani ki yedi o:
67 Řkouce: Jsi-li ty Kristus? Pověz nám. I dí jim: Povím-li vám, nikoli neuvěříte.
“A ya tie U Tienu n gandi yua, ŋan waani ti.” Jesu den goa ki yedi ba: “N ya waani yi la yi kan dugi n maama po.
68 A pakli se vás co otíži, neodpovíte mi, ani nepropustíte.
N ya buali yi liba mo, yi kan guani nni pu.
69 Od této chvíle Syn člověka sedne na pravici moci Boží.
De moala liiga, o Joa Bijua baa yaaka u paaciamu kuli daano U Tienu jienu po.”
70 I řekli všickni: Tedy jsi ty Syn Boží? On pak řekl jim: Vy pravíte, nebo já jsem.
Bi kuli den yedi o: “Lanwani, a tie U Tienu Bijua yo?” O den goa ki yedi ba yinba yiba n yedi, n tie wane.”
71 A oni řekli: Což ještě potřebujeme svědectví? Však jsme sami slyšeli z úst jeho.
Lanyaapo bi den yedi biyaba: “siedinba ki go tie tiladi. Tinba tiba ti gbadi la o ñoabu nni.”

< Lukáš 22 >