Lukáš 22
1 Přibližoval se pak svátek přesnic, kterýž slove velikanoc.
Amo esoha Agi Yisidi Hame Sali Lolo Nasu eso da gadenei ba: i. Amo Lolo Nasu dio eno da Baligisu Lolo Nasu.
2 I hledali přední kněží a zákonníci, kterak by jej vyhladili; nebo obávali se lidu.
Gobele Salasu Hina dunu amola Sema Olelesu dunu da Yesu medole legemusa: logo hogoi helelalu, be ilia da dunu huluane iliba: le beda: ne, wamowane hogosu.
3 Tedy vstoupil satan do Jidáše, přijmím Iškariotského, kterýž byl z počtu dvanácti.
Amanoba, Sa: ida: ne da Yudase Isaga: liode (Yesu Ea ado ba: su dunu fagoyale fi ganodini esalebe dunu) amo ea dogo ganodini aligila sa: i.
4 A on odšed, mluvil s předními kněžími, a s úředníky, kterak by ho jim zradil.
E da asili, gobele salasu hina dunu amola Debolo Diasu ouligisu hina dunu ilima gilisili, Yesu hohonomu logo hogoi helei.
5 I zradovali se, a smluvili s ním, že mu chtí peníze dáti.
Ilia da hahawane bagade ba: i. Amo hou hamoi ba: loba, ilia da ema muni imunu sia: i.
6 I slíbil, a hledal příhodného času, aby ho jim zradil bez zástupu.
Yudase e da “defea” sia: i. Amalalu, dunu huluane mae ba: ma: ne, wamowane, e Yesu hohonone, gobele salasu amola Debolo Diasu sosodo aligisu dunu ilia ouligisu dunuma ima: ne, logo hogoi helei.
7 Tedy přišel den přesnic, v kterémž zabit měl býti beránek.
Amanoba, Agi Yisidi Hame Sali Lolo Nasu eso doaga: i. Amo esoga, Isala: ili fi da Baligisu sibi mano medole legesu.
8 I poslal Petra a Jana, řka: Jdouce, připravte nám beránka, abychom jedli.
Amaiba: le, Yesu da Bida amola Yone asunasi. E da elama amane sia: i, “Ninia manusa: , ali da Baligisu Lolo manusa: hahamoma!”
9 A oni řekli mu: Kde chceš, ať připravíme?
Ela bu adole ba: i, “Ania da habi hahamoma: bela: ?”
10 On pak řekl jim: Aj, když vcházeti budete do města, potkáť vás člověk, dčbán vody nesa. Jdětež za ním do domu, do kteréhož vejde.
E bu adole i, “Alia da moilaiga doaga: sea, dunu da hano di gaguli ahoanebe ba: mu. Ema fa: no bobogele, e golili dabe logo amoga alia golili sa: ima.
11 A díte hospodáři toho domu: Vzkazuje tobě Mistr: Kde jest síň, kdež budu jísti beránka s učedlníky svými?
Diasu edama amane sia: ma, ‘Olelesu Dunu da dima agoane sia: siba: Na amola Na ado ba: su dunu gilisili Baligisu lolo manusa: , diasu olema.’
12 A onť vám ukáže večeřadlo veliké podlážené. Tam připravte.
Amasea, e da gadodili sesei bagade diala amo ganodini liligi bagade dialebe, alima olemu. Amo diasuga alia Lolo manusa: momagema!”
13 I odšedše, nalezli, jakž jim pověděl, a připravili beránka.
Ela da asili, Yesu Ea adoi defelewane ba: i. Amalalu, ela da Baligisu Lolo Manu hahamoi.
14 A když přišel čas, posadil se za stůl, a dvanácte apoštolů s ním.
Lolo Nasu amoha doaga: loba, Yesu amola Ea ado ba: su dunu da gilisili lolo manusa: , ha: i nasu fafai beba: le fi.
15 I řekl jim: Žádostí žádal jsem tohoto beránka jísti s vámi, prvé než bych trpěl.
Yesu da ilima amane sia: i, “Na da fa: no se nabimuba: le, amo Baligisu Lolo Nasu, Na amola dili gilisili manusa: , Na da bagadewane hanai galu.
16 Nebo pravímť vám, žeť ho již více nebudu jísti, ažť se naplní v království Božím.
Bai Na da dilima sia: sa. Amo nanu, Na da guiguda: bu hame manu. Gode Ea Hinadafa Hou da dafawane doaga: sea, dilia da amo Lolo Nasu ea bai noga: le dawa: mu. Amo esoga fawane ninia da gilisili bu manu.”
17 A vzav kalich, a díky činiv, řekl: Vezměte jej a dělte mezi sebou.
Amalalu, faigelei waini hano di lale, Godema nodone sia: ne gadole, E amane sia: i, “Lale, enoma enoma sagoma.
18 Nebo pravím vám, žeť nebudu píti z plodu vinného kořene, ažť království Boží přijde.
Na da dilima sia: sa. Na da fa: no amo waini hame manu. Gode Ea Hinadafa Hou da dafawane doaga: beba: le fawane, Na da bu manu.”
19 A vzav chléb, a díky činiv, lámal a dal jim, řka: To jest tělo mé, kteréž se za vás dává. To čiňte na mou památku.
Amalalu, E da agi ga: gi lale, Godema nodone sia: ne gadole, fafa: ga: ne, ilima sagoi. E amane sia: i, “Amo da Na da: i hodo dilima i dagoi. Na hou dawa: ma: ne moma.”
20 Takž i kalich, když bylo po večeři, řka: Tento kalich jest ta nová smlouva v mé krvi, kteráž se za vás vylévá.
Amo nanu, e da waini hano lale, amane sia: i, “Amo waini hano dili manusa: faigelei ganodini sogasali, da sema gaheabolo Na maga: me da sogadigimuba: le, Na da agoane hamosa.
21 Ale aj, ruka zrádce mého se mnou za stolem.
Be Na hohonomu dunu da guiguda: , ani gilisili ha: i naha esala.
22 A Syn zajisté člověka jde, tak jakž jest uloženo, ale běda člověku tomu, kterýž ho zrazuje.
Gode da amo logo fodoiba: le, Dunu Egefe da bogomu. Be Dunu Egefe Ea hohonosu dunu da se baligili nabimu!”
23 Tedy oni počali vyhledávati mezi sebou, kdo by z nich byl, kterýž by to měl učiniti.
Amalalu, “Nowa da Yesu hohonoma: bela: ?” ilia agoane gilisili sia: dasu.
24 Stal se pak i svár mezi nimi, kdo by z nich zdál se býti největší.
Yesu Ea ado ba: su dunu da gilisili sia: dala, ilia da nowa dunu ea hou da baligili bagade amo dawa: beba: le, sia: ga gegei.
25 On pak řekl jim: Králové národů panují nad nimi, a kteříž moc mají nad nimi, dobrodincové slovou.
Be Yesu da ilima amane sia: i, “Gode Ea hou hame lalegagui dunu, ilia hina bagade dunu da ilima gasa fi bagade hina hou hamosa. Ilia hina bagade da dunu huluane ilima fidisu dunu gala, hina bagade ilisu da amane sia: sa.
26 Ale vy ne tak. Nýbrž kdož největší jest mezi vámi, budiž jako nejmenší, a kdož vůdce jest, jako sloužící.
Be amo hou dilia da hamedafa hamomu. Dilima bisili ahoasu dunu da fa: no misunu dunu agoane hamomu da defea. Amola hina dunu da fonobahadi asaboi hawa: hamosu dunu agoane hamomu da defea.
27 Nebo kdo větší, ten-li, kterýž sedí, čili ten, kterýž slouží? Zdali ne ten, kterýž sedí? Ale já mezi vámi jsem jako ten, kterýž slouží.
Nowa dunu ea hou da baligili bagadela: ? Dunu e da fili ha: i nanebe, amo ea hou da baligili bagadela: ? O hawa: hamosu dunu da ema aowasu hamosa - nowa ea hou da baligili bagadela: ? Dunu e da fili ha: i nanebe, amo ea hou da baligili bagade. Be Na da hawa: hamosu dunu ea hou agoane dilima hawa: hamonana.
28 Vy pak jste ti, kteříž jste v mých pokušeních se mnou zůstali.
Na da se nabawane lalu. Dilia amola da Na hame fisi.
29 A jáť vám způsobuji, jakož mi způsobil Otec můj, království,
Na Ada da Nama ouligisu hou i dagoi. Amo defelewane, Na da dilima ouligisu hou iaha.
30 Abyste jedli a pili za stolem mým v království mém, a seděli na stolicích, soudíce dvanáctero pokolení Izraelské.
Dilia da Na Hinadafa Hou ganodini, Na Lolo Nasu amoga ha: i manu galebe. Dilia da fisu ida: iwane amoga fili, Isala: ili fi fagoyale ilima ouligisu hou hamomu.
31 I řekl Pán: Šimone, Šimone, aj, satan vyprosil, aby vás tříbil jako pšenici.
“Saimone! Saimone! Nabima! Ifabi ouligisu dunu da widi noga: i amo gisiga afafabe defele, Sa: ida: ne da dima dafama: ne olelesu hou dima ado ba: ma: ne, Gode da logo doasi dagoi.
32 Ale jáť jsem prosil za tebe, aby nezhynula víra tvá. A ty někdy obrátě se, potvrzuj bratří svých.
Be Saimone! Dia dafawaneyale dawa: su hou da mae dafama: ne, Na da Godema sia: ne gadoi dagoi. Di da Godema bu sinidigisia, dia fi dunu ilima gasa ima: ne, fidima.”
33 A on řekl jemu: Pane, s tebou hotov jsem i do žaláře i na smrt jíti.
Bida e bu adole i, “Hina! Di da se dabe iasu diasuga asili bogosea, defea, na amola ani galu masunusa: momagei dagoi!”
34 On pak dí: Pravím tobě, Petře, nezazpíváť dnes kohout, až prvé třikrát zapříš, že neznáš mne.
Be Yesu E amane sia: i, “Bida! Na dima sia: sa! Wali gasia, di da hidadea, ‘Yesu na hame dawa: ,’ udiana agoane sia: sea, fa: no gagala ga: be nabimu.”
35 I řekl jim: Když jsem vás posílal bez pytlíka, a bez mošny, a bez obuvi, zdali jste v čem nedostatek měli? A oni řekli: V ničemž.
Amalalu, Yesu Ea ado ba: su dunu ilima amane adole ba: i, “Dilia muni salasu, esa amola emo salasu mae gaguiwane Na dili asunasiba: le, dilia da liligi hameba: le, se nabasu ba: bela: ?” Ilia bu adole i, “Ninia da se hame nabi.”
36 Tedy dí jim: Ale nyní, kdo má pytlík, vezmi a též i mošnu; a kdož meče nemá, prodej sukni svou, a kup sobě.
Yesu da ilima sia: i, “Defea! Be wali, nowa da muni salasu galea, amo gaguli masa - esa amola. Nowa da gegesu gobihei hame galea, ea abula bidi lale, muni lai amoga gegesu gobihei bidi lamu da defea.
37 Nebo pravím vám, že se ještě to písmo naplniti musí na mně: A s nešlechetnými počten jest. Nebo ty věci, kteréž svědčí o mně, konec berou.
Gode Sia: Dedei Buga ganodini, sia: da amane dedei diala, ‘E amola wadela: i hou hamosu dunu da gilisili se dabe iasu lai,’ amo sia: da Na hou olelebeba: le, dafawane ba: mu.”
38 Oni pak řekli: Pane, aj, dva meče teď. A on řekl jim: Dostiť jest.
Amalalu, ilia da amane sia: i, “Hina! Ba: ma! Gegesu gobihei bagade aduna gala.” Be Yesu E bu adole i, “Eno mae sia: ma! Dagoi!”
39 A vyšed, šel podlé obyčeje svého na horu Olivovou, a šli za ním i učedlníci jeho.
Amalalu, diasu fisili, Ea hamonanusu hou defele, E da Olife Goumiga asili, Ea ado ba: su dunu amola ili sigi asi.
40 A když přišel na místo, řekl jim: Modlte se, abyste nevešli v pokušení.
Ea musa dawa: i sogebi amoga doaga: le, E da amane sia: i, “Dilima dafama: ne ado ba: su hou mae ba: ma: ne, Godema sia: ne gadoma.”
41 A sám vzdáliv se od nich, jako by mohl kamenem dohoditi, a poklek na kolena, modlil se,
Amalalu, E da Ea ado ba: su dunu fisili, E da igi loboga galagai amo ea defei E asili, muguni bugili, Godema sia: ne gadoi.
42 Řka: Otče, chceš-li, přenes kalich tento ode mne, ale však ne má vůle, ale tvá staň se.
E amane sia: i, “Ada! Di hanai galea, amo se nabasu faigeleiga di, amo Na mae moma: ne sia: ma! Be Na hanai liligi hame, Dia hanai liligi fawane Na da hamomu.”
43 I ukázal se jemu anděl s nebe, posiluje ho.
Amalalu, E da a: igele dunu Ea dogo denesima: ne misi, ba: i dagoi.
44 A jsa v boji, horlivěji se modlil. I učiněn jest pot jeho jako krůpě krve tekoucí na zemi.
E da se bagade nababeba: le, ha: giwane sia: ne gadoi. Ea finimu da maga: me osoboga dadibi agoai ba: i.
45 A vstav od modlitby, a přišed k učedlníkům, nalezl je, ani spí zámutkem.
Amalalu, sia: ne gadolalu, E wa: legadole, Ea ado ba: su dunu ilima bu asili, ili golai dialebe ba: i. Bai ilia da da: i dioi bagade ba: i.
46 I řekl jim: Co spíte? Vstaňte a modlte se, abyste nevešli v pokušení.
E da ilima amane sia: i, “Dilia da abuliba: le golai dianabela: ? wa: legadole, dili dafama: ne olelesu amo ganodini dasa: besa: le, Godema sia: ne gadoma.”
47 A když on ještě mluvil, aj, zástup, a ten, kterýž sloul Jidáš, jeden ze dvanácti, šel napřed, a přiblížil se k Ježíšovi, aby jej políbil.
Yesu E sia: nanoba, dunu bagohame da Ema doaga: musa: misi. Yudase (Yesu Ea ado ba: su dunu fagoyale amoga dunu afae) e da bisili misini, Yesu nonogomusa: misi.
48 Ježíš pak řekl jemu: Jidáši, políbením Syna člověka zrazuješ.
Be Yesu da ema amane sia: i, “Yudase! Di da Na nonogobega, Dunu Egefe hohonoma: bela: ?”
49 A vidouce ti, kteříž při něm byli, k čemu se chýlí, řekli jemu: Pane, budeme-liž bíti mečem?
Yesu Ea ado ba: su dunu da fa: no misunu hou dawa: beba: le, Yesuma amane sia: i, “Ninia gegesu gobiheiga gegema: bela: ?”
50 I udeřil jeden z nich služebníka nejvyššího kněze, a uťal ucho jeho pravé.
Amola Eaado ba: su dunu afae da gobele salasu hina dunu ea udigili hawa: hamosu dunu amo ea ge damuni fasi.
51 A Ježíš odpověděv, řekl: Nechtež až potud. A dotek se ucha jeho, uzdravil jej.
Be Yesu E amane sia: i, “Yolema! Dagoi!” E da ge damui dunu ea ge digili ba: loba, ea ge da bu madelagilisili bahoi ba: i.
52 I dí Ježíš těm, kteříž přišli na něho, předním kněžím a úředníkům chrámu a starším: Jako na lotra vyšli jste s meči a s kyjmi.
Amalalu, gobele salasu hina dunu, Debolo Diasu ouligisu hina dunu, asigilai dunu amola dunu huluane ilia Yesu E gagula misi, ilima Yesu E amane sia: i, “Na da wamolasu dunu dilia dawa: beba: le, dilia gegesu gobihei amola ogoma gaguliwane, Na gagumusa: misibala: ?
53 Ješto na každý den býval jsem s vámi v chrámě, a nevztáhli jste rukou na mne. Ale totoť jest ta vaše hodina, a moc temnosti.
Na da nini gilisili eso huluane Debolo Diasu ganodini esalu, be dilia da Na hamedafa gagulaligi. Be defea! Wali da dilia ilegei eso. Wali da gasi hina dunu ea gasa lai eso.”
54 I javše jej, vedli, a uvedli do domu nejvyššího kněze. Petr pak šel za ním zdaleka.
Amalalu, ilia da Yesu gaguli, gobele salasu hina dunu ea diasuga hiouginana asi. Bida da fa: nodafa bobogei.
55 A když zanítili oheň u prostřed síně, a posadili se vůkol, sedl Petr mezi ně.
Mabe dunu da gobele salasu hina ea diasu gagoi ganodini lalu didili, amo gadenene housa fibiba: le, Bida amola fi galu.
56 A uzřevši ho jedna děvečka, an sedí u ohně, a pilně naň pohleděvši, řekla: I tento byl s ním.
Amalalu, hawa: hamosu a: fini da Bida hadigi ganodini esalebe ba: loba, ema ha: giwane sosodolalu, amane sia: i, “Amo dunu amola Yesu, ela gilisili lalu!”
57 On pak zapřel ho, řka: Ženo, neznám ho.
Be Bida da amane sia: i, “Uda! Na da amo dunu hame dawa: !”
58 A po malé chvíli jiný, vida jej, řekl: I ty z nich jsi. Petr pak řekl: Ó člověče, nejsem.
Fonobahadi esalu, eno dunu da Bida ba: beba: le, amane sia: i, “Di amola da Yesu Ea na: iyado dunu!” Be Bida amane sia: i, “Abola! Na da Ea na: iyado hame!”
59 A potom asi po jedné hodině jiný potvrzoval, řka: V pravdě i tento s ním byl, nebo také Galilejský jest.
Fa: no, eno dunu da gasawane sia: i, “Amo dunu da dafawane Yesu amola gilisili lalu. Bai E da Ga: lili dunu!”
60 I řekl Petr: Člověče, nevím, co pravíš. A hned, když on ještě mluvil, kohout zazpíval.
Be Bida da bu adole i, “Dunu! Dia sia: be go da na hame dawa: !” E da sia: nanoba, gagala gawali ga: be nabi.
61 I obrátiv se Pán, pohleděl na Petra. I rozpomenul se Petr na slovo Páně, kterak jemu byl řekl: Že prvé než kohout zazpívá, třikrát mne zapříš.
Amalalu, Yesu da beba: le, Bida ba: i. Yesu E musa: sia: i, “Wali gasia, di da hidadea, ‘Yesu na hame dawa: !’ udiana agoane sia: beba: le, fa: no gagala ga: be nabimu,” amo sia: Bida bu dawa: i.
62 I vyšed ven Petr, plakal hořce.
Amaiba: le, e da gadili asili, bagadewane dinanu.
63 Muži pak ti, kteříž drželi Ježíše, posmívali se jemu, tepouce ho.
Sosodo ouligisu dunu amo da Yesu gagui, ilia da Ema habosesele oufesega: nu fasu.
64 A zakrývajíce ho, bili jej v tvář, a tázali se ho, řkouce: Prorokuj, kdo jest, kterýž tebe udeřil?
Ea mae ba: ma: ne, ilia abulaga si dofoga: le, Ema gadele amane adole ba: i, “Di nowa fabaiyale ba: la: loma!”
65 A jiného mnoho, rouhajíce se, mluvili proti němu.
Ilia da habosesesu sia: eno bagohame Ema sia: i.
66 A když byl den, sešli se starší lidu a přední kněží a zákonníci, a vedli ho do rady své,
Hadigibi galu, asigilai dunu, gobele salasu hina dunu amola Sema Olelesu dunu huluane gilisibiba: le, ilia Gasolo Gilisisu dunu ilima fofada: musa: , Yesu oule misi.
67 Řkouce: Jsi-li ty Kristus? Pověz nám. I dí jim: Povím-li vám, nikoli neuvěříte.
Ilia da Ema amane adole ba: i, “Di da Mesaiala: ? Ninima adoma!” Be E da ilima bu adole i, “Na da adole iasea, dilia da dafawaneyale hame dawa: mu.
68 A pakli se vás co otíži, neodpovíte mi, ani nepropustíte.
Na amolawane da dilima adole ba: sea, dilia da hame adole imunu.
69 Od této chvíle Syn člověka sedne na pravici moci Boží.
Be wahawinini, Dunu Egefe da Gode Gasa Bagadedafa amo Ea lobodafadili fibi ba: mu.”
70 I řekli všickni: Tedy jsi ty Syn Boží? On pak řekl jim: Vy pravíte, nebo já jsem.
Amalalu, ilia huluane sia: i, “Amaiba: le, Di da Gode Egefedafala: ?” Yesu E bu adole i, “Na da Gode Egefedafa dilia da dafawane sia: sa!”
71 A oni řekli: Což ještě potřebujeme svědectví? Však jsme sami slyšeli z úst jeho.
Ilia amane sia: i, “Ninia ba: su dunu eno hame hogomu. Ninisu ea lafidili sia: nabi dagoi!”
