Lukáš 21
1 A pohleděv, uzřel bohaté, kteříž metali dary své do pokladnice.
Pogledavši pa gor, videl je bogatine, da mečejo darove svoje v zakladnico.
2 Uzřel pak i jednu vdovu chudičkou, ana uvrhla tam dva šarty.
Videl je pa tudi eno vdovo ubogo, da je vrgla dva vinarja.
3 I řekl: V pravdě pravím vám, že vdova tato chudá více než všickni uvrhla.
Ter reče: Resnično vam pravim, da je ta uboga vdova vrgla več od vseh:
4 Nebo všickni tito z toho, což jim zbývalo, dali dary Bohu, tato pak z své chudoby všecku živnost svou, kterouž měla, uvrhla.
Kajti vsi ti so vrgli od obilnosti svoje v dar Bogu, a ta je od uboštva svojega vrgla ves živež svoj, kterega je imela.
5 A když někteří pravili o chrámu, kterak by kamením pěkným i okrasami ozdoben byl, řekl:
In ko so nekteri pravili za tempelj, da je olepšan z lepim kamenjem in dragocenostmi, reče:
6 Nač se to díváte? Přijdouť dnové, v nichž nebude zůstaven kámen na kameni, kterýž by nebyl zbořen.
Prišli bodo dnevi, ko od tega, kar vidite, ne bo ostal kamen na kamenu, kteri ne bi razpadel.
7 I otázali se ho, řkouce: Mistře, kdy to bude? A které znamení, když se to bude míti státi?
In vprašajo ga, govoreč: Učenik, kedaj pa bo to? in kaj bo znamenje, kedar se ima to zgoditi?
8 On pak řekl: Vizte, abyste nebyli svedeni. Nebo mnozí přijdou ve jménu mém, řkouce: Já jsem, a čas se blíží. Protož nepostupujte po nich.
On pa reče: Varujte se, da vas ne premotijo! kajti veliko jih bo prišlo v ime moje, in porekó: Jaz sem! in: Čas se je približal! Ne hodite torej za njimi.
9 Když pak uslyšíte o válkách a různicech, nestrachujte se; neboť musí to prvé býti, ale ne i hned konec.
Kedar boste pa slišali vojske in vstaje, ne uplašite se; kajti to se mora najprej zgoditi: ali konca ne bo precej.
10 Tehdy pravil jim: Povstaneť národ proti národu, a království proti království.
Tedaj jim je pravil: Vstal bo narod na narod, in kraljestvo na kraljestvo;
11 A země třesení veliká budou po místech, a hladové, a morové, hrůzy i zázrakové s nebe velicí.
In veliki potresi bodo po krajih in lakote in kuge, groza in znamenja velika bodo na nebu.
12 Ale před tím přede vším vztáhnou ruce své na vás, a protiviti se budou, vydávajíce vás do škol a žalářů, vodíce k králům a k vládařům pro jméno mé.
A pred vsem tem bodo položili roke svoje na vas, in preganjali vas bodo in izdajali v shajališča in ječe, in vodili pred kralje in poglavarje, za voljo imena mojega.
13 A toť se vám díti bude na svědectví.
A to vam se bo zgodilo na pričevanje.
14 Protož složtež to v srdcích svých, abyste se nestarali, kterak byste odpovídati měli.
Položite torej v srce svoje, da ne skrbite naprej, kako se boste zagovarjali;
15 Jáť zajisté dám vám ústa a moudrost, kteréž nebudou moci odolati, ani proti ní ostáti všickni protivníci vaši.
Kajti jaz vam bom dal usta in modrost, kterej ne bodo mogli nasprotovati, ne upirati se vsi nasprotniki vaši.
16 Budete pak zrazováni i od rodičů a od bratří, od příbuzných i od přátel, a zmordují některé z vás.
Izdajali vas bodo pa tudi roditelji in bratje in sorodniki in prijatelji, in nektere od vas bodo umorili.
17 A budete v nenávisti u všech pro jméno mé.
In sovražili vas bodo vsi za voljo imena mojega.
18 Ale ani vlas s hlavy vaší nikoli nezahyne.
Pa las z glave vam ne bo poginil.
19 V trpělivosti své vládněte dušemi svými.
H potrpljenjem svojim pridobivajte duše svoje.
20 Když pak uzříte obležený od vojska Jeruzalém, tehdy vězte, žeť se přiblížilo zkažení jeho.
Kedar boste pa videli, da Jeruzalem oblega vojska, tedaj vedite, da se je približalo razdejanje njegovo.
21 Tehdy ti, kdož jsou v Judstvu, utíkejte k horám, a kdo u prostřed něho, vyjděte, a kteří v končinách, nevcházejte do něho.
Tedaj naj, kteri so v Judeji, odbežé na gore: in kteri so sredi njega, izidejo naj na polje; in kteri so na polji, naj ne hodijo va-nj.
22 Neboť budou dnové pomsty, aby se naplnilo všecko, což psáno jest.
Kajti ti dnevi bodo dnevi maščevanja, da se izpolnijo vsa pisma.
23 Ale běda těhotným a těm, kteréž kojí v těch dnech. Neboť bude dav veliký v této zemi, a hněv nad lidem tímto.
Gorjé pa nosečim in doječim v tistih dnéh; kajti velika nadloga bo na zemlji, in jeza nad tem narodom.
24 I padati budou ostrostí meče, a zjímaní vedeni budou mezi všecky národy, a Jeruzalém tlačen bude od pohanů, dokudž se nenaplní časové pohanů.
In padali bodo od ostrice meča, in gonili jih bodo v sužnost po vseh narodih, in Jeruzalem bodo gazili pogani, dokler se ne izpolnijo časi poganov.
25 I budouť znamení na slunci a na měsíci i na hvězdách, a na zemi ssoužení národů, nevědoucích se kam díti, když zvuk vydá moře a vlnobití,
In znamenja bodo v solncu, in mesecu in zvezdah, in narodom na zemlji žalost od obupa, šuma morskega in valovja;
26 Tak že zmrtvějí lidé pro strach a pro očekávání těch věcí, kteréž přijdou na všecken svět. Nebo moci nebeské pohybovati se budou.
Ludjé bodo mrli od strahu in pričakovanja tega, kar ima na zemljo priti: kajti sile nebeške se bodo pregibale.
27 A tehdyť uzří Syna člověka, an se béře v oblace s mocí a slavou velikou.
In tedaj bodo ugledali sina človečjega, da gre na oblaku z veliko močjó in slavo.
28 A když se toto počne díti, pohleďtež a pozdvihnětež hlav svých, proto že se přibližuje vykoupení vaše.
Ko se bo pa to jelo goditi, ozrite se gor in povzdignite glave svoje, ker se približuje odrešenje vaše.
29 I pověděl jim podobenství: Patřte na fíkový strom i na všecka stromoví.
In pové jim priliko: Poglejte smokvo in vse drevje.
30 Když se již pučí, vidouce to, sami to znáte, že blízko jest již léto.
Kedar vidite, da je uže pognalo, sami véste, da je pomlad uže blizu.
31 Takž i vy, když uzříte, ano se tyto věci dějí, vězte, že blízko jest království Boží.
Tako tudi vi, ko boste videli, da se to godí, védite, da je blizu kraljestvo Božje.
32 Amen pravím vám, že nepomine věk tento, až se všecko stane.
Resnično vam pravim, da ne bo prešel ta rod, dokler se vse ne zgodí.
33 Nebe a země pominou, ale slova má nepominou.
Nebo in zemlja bosta prešla, a besede moje ne bodo prešle.
34 Pilně se pak varujte, aby snad nebyla obtížená srdce vaše obžerstvím a opilstvím a pečováním o tento život, a v náhle přikvačil by vás ten den.
Varujte se pa, da vam ne otežajo srca s požrešnostjo in pijanstvom in skrbmí tega sveta, in vam ne pride ta dan iznenada.
35 Nebo jako osídlo přijde na všecky, kteříž přebývají na tváři vší země.
Kajti prišel bo kakor zanka na vse, kteri prebivajo na lici vse zemlje.
36 Protož bděte, všelikého času modléce se, abyste hodni byli ujíti všech těch věcí, kteréž se budou díti, a postaviti se před Synem člověka.
Čujte torej vsak čas, in molite, da bi bili vredni ubežati vsemu temu, kar se ima zgoditi, in pred sinom človečjim stati.
37 I býval ve dne v chrámě, uče, ale v noci vycházeje, přebýval na hoře, kteráž slove Olivetská.
In po dnevi je učil v tempeljnu; a po noči je izhajal prenočevat na goro, ktera se imenuje Oljska.
38 A všecken lid na úsvitě přicházel k němu do chrámu, aby ho poslouchal.
In dohajalo je vse ljudstvo zgodaj k njemu v tempelj poslušat ga.
