Lukáš 21
1 A pohleděv, uzřel bohaté, kteříž metali dary své do pokladnice.
Na nakhlo but palo adava, o Isus vazdinđa plo šero hem dikhlja sar o barvale manuša čhivena pumare pare ani e hramesiri kutija zako čediba.
2 Uzřel pak i jednu vdovu chudičkou, ana uvrhla tam dva šarty.
Ađahar dikhlja hem jekha čorora udovica sar čhivela samo duj najtikore kovanice.
3 I řekl: V pravdě pravím vám, že vdova tato chudá více než všickni uvrhla.
Tegani phenđa: “Čače vaćerava tumenđe, akaja čorori udovica čhivđa više sarijendar.
4 Nebo všickni tito z toho, což jim zbývalo, dali dary Bohu, tato pak z své chudoby všecku živnost svou, kterouž měla, uvrhla.
Adalese so sare akala dinde oto buderi so isi len, a oj, kojai čorori, dinđa sa so inola zako živiba.”
5 A když někteří pravili o chrámu, kterak by kamením pěkným i okrasami ozdoben byl, řekl:
I sar nesave učenici vaćerena ine adalestar sari o Hram šukar ukrasime šuže bare barencar hem e daronencar savei posvetime e Devlese, o Isus phenđa:
6 Nač se to díváte? Přijdouť dnové, v nichž nebude zůstaven kámen na kameni, kterýž by nebyl zbořen.
“Ka avel o dive kad oto sa akava so dikhena naka ačhol ni bar upro bar. Đijekh ka ovel peravdo.”
7 I otázali se ho, řkouce: Mistře, kdy to bude? A které znamení, když se to bude míti státi?
I on pučle e Isuse: “Učitelju, kad adava ka ovel? Savo znako ka mothoj amenđe da ka ovel adava?”
8 On pak řekl: Vizte, abyste nebyli svedeni. Nebo mnozí přijdou ve jménu mém, řkouce: Já jsem, a čas se blíží. Protož nepostupujte po nich.
A o Isus phenđa: “Dikhen te na oven hovavde. Adalese so but džene ka aven ano mlo anav vaćerindoj: ‘Me injum o Hrist’ hem: ‘Alo paše o kraj akale vremesoro.’ Ma džan palo lende!
9 Když pak uslyšíte o válkách a různicech, nestrachujte se; neboť musí to prvé býti, ale ne i hned konec.
A kad šunena zako mariba hem zako pobune, ma te daran. Adalese so prvo adava valjani te ovel, ali nane odmah o kraj.”
10 Tehdy pravil jim: Povstaneť národ proti národu, a království proti království.
Tegani phenđa lenđe: “Jekh nacija ka uštel upri aver nacija hem jekh carstvo upro aver carstvo.
11 A země třesení veliká budou po místech, a hladové, a morové, hrůzy i zázrakové s nebe velicí.
Ko but thana ka oven bare zemljotresija, bokhalipe hem zaraze. Ka mothoven pe čudesna znakija ko nebo savendar o manuša ka daran.
12 Ale před tím přede vším vztáhnou ruce své na vás, a protiviti se budou, vydávajíce vás do škol a žalářů, vodíce k králům a k vládařům pro jméno mé.
Ali angleder so sa adava te ovel, ka dolen tumen hem ka progoninen tumen, ka legaren tumen ko sudo ano sinagoge hem ko phandlipe, ka legaren tumen anglo carija hem anglo vladarija, hem sa adava zbog mande.
13 A toť se vám díti bude na svědectví.
Adava ka ovel tumenđe te šaj svedočinen lenđe mandar.
14 Protož složtež to v srdcích svých, abyste se nestarali, kterak byste odpovídati měli.
Adalese zapamtinen: ma pripreminen tumen angleder save lafencar ka braninen tumen.
15 Jáť zajisté dám vám ústa a moudrost, kteréž nebudou moci odolati, ani proti ní ostáti všickni protivníci vaši.
Adalese so me ka dav tumen mudrost hem lafija ko save nijekh tumaro protivniko naka šaj te irini lafi.
16 Budete pak zrazováni i od rodičů a od bratří, od příbuzných i od přátel, a zmordují některé z vás.
A ka izdajinen tumen čak hem tumare dada hem o daja, tumare phralja, tumari familija hem tumare amala; hem nesaven tumendar ka mudaren.
17 A budete v nenávisti u všech pro jméno mé.
I sare ka mrzinen tumen zbog mande,
18 Ale ani vlas s hlavy vaší nikoli nezahyne.
ali ni jekh bal tumare šerestar naka perel.
19 V trpělivosti své vládněte dušemi svými.
Adaleja so ka ačhoven verna, ka dobinen o večno dživdipe.”
20 Když pak uzříte obležený od vojska Jeruzalém, tehdy vězte, žeť se přiblížilo zkažení jeho.
O Isus phenđa hem akava: “I kad ka dikhen sar o Jerusalim opkolime e vojskendar, te džanen da alo lesoro vreme te ovel uništime.
21 Tehdy ti, kdož jsou v Judstvu, utíkejte k horám, a kdo u prostřed něho, vyjděte, a kteří v končinách, nevcházejte do něho.
Tegani okola kola živinena ani e judejakiri regija nek našen ko gore. Okola kola živinena ano Jerusalim nek ikljon avri, a kolai ko polje, te na đerdinen ani diz.
22 Neboť budou dnové pomsty, aby se naplnilo všecko, což psáno jest.
Adalese so adala ka oven o dive oti e Devlesiri kazna, te pherđol sa soi pisime ano Sveto lil.
23 Ale běda těhotným a těm, kteréž kojí v těch dnech. Neboť bude dav veliký v této zemi, a hněv nad lidem tímto.
Jao e khamnjenđe hem okolenđe kola dena čuči ko adala dive! Adalese so bari nevolja ka ovel upri phuv hem e Devlesiri holi ka perel upro akava narodo.
24 I padati budou ostrostí meče, a zjímaní vedeni budou mezi všecky národy, a Jeruzalém tlačen bude od pohanů, dokudž se nenaplní časové pohanů.
Nesave olendar ka oven mudarde mačeja, a avera ka oven legarde ko ropstvo maškaro sa o nacije. O Jerusalim ka ovel gazime e manušendar oto avera nacije sa đikote na nakhela lengoro vreme.”
25 I budouť znamení na slunci a na měsíci i na hvězdách, a na zemi ssoužení národů, nevědoucích se kam díti, když zvuk vydá moře a vlnobití,
O Isus phenđa hem akava: “I ka oven čudna znakija ko kham, ko masek hem ko čerenja, a ki phuv o nacije naka džanen so te ćeren oti dar zbog adava so o more ka ćerel glasna zvukija hem bare talasija.
26 Tak že zmrtvějí lidé pro strach a pro očekávání těch věcí, kteréž přijdou na všecken svět. Nebo moci nebeské pohybovati se budou.
O manuša ka meren oti dar hem oto adžićeriba o bišukaripe savo avela ki phuv, adalese so o zoralipa e nebosere ka oven potresime.
27 A tehdyť uzří Syna člověka, an se béře v oblace s mocí a slavou velikou.
Tegani sare ka dikhen man, e Čhave e manušesere, sar avava upro oblako ano zoralipe hem ani bari slava.
28 A když se toto počne díti, pohleďtež a pozdvihnětež hlav svých, proto že se přibližuje vykoupení vaše.
A kad sa adava ka počini te ovel, terđoven ko pre bizi dar hem vazden tumare šere adalese soi paše tumaro spasenje.”
29 I pověděl jim podobenství: Patřte na fíkový strom i na všecka stromoví.
Tegani o Isus phenđa lenđe akaja priča: “Dikhen i smokva ili bilo savo aver kaš.
30 Když se již pučí, vidouce to, sami to znáte, že blízko jest již léto.
Kad dikhena da ikljona listija upro leste, korkore džanen dai paše o linaj.
31 Takž i vy, když uzříte, ano se tyto věci dějí, vězte, že blízko jest království Boží.
Ađahar hem tumen kad dikhena da ovela sa adava, te džanen dai o carstvo e Devlesoro paše.
32 Amen pravím vám, že nepomine věk tento, až se všecko stane.
Čače vaćerava tumenđe, akaja generacija naka nakhel đikote sa adava na ovela.
33 Nebe a země pominou, ale slova má nepominou.
O nebo hem i phuv ka nakhen, ali mle lafija nikad naka nakhen.”
34 Pilně se pak varujte, aby snad nebyla obtížená srdce vaše obžerstvím a opilstvím a pečováním o tento život, a v náhle přikvačil by vás ten den.
I o Isus phenđa lenđe: “Arakhen tumen te na oven zaokupirime pibnaja, mačojbnaja hem akale dživdipnasere brigencar i te resel tumen otojekhvar adava dive.
35 Nebo jako osídlo přijde na všecky, kteříž přebývají na tváři vší země.
Adalese so adava dive ka avel sar zamka upro sa o manuša ki phuv.
36 Protož bděte, všelikého času modléce se, abyste hodni byli ujíti všech těch věcí, kteréž se budou díti, a postaviti se před Synem člověka.
Adalese oven džangale hem stalno molinen te šaj nakhaven sa adava so valjani te ovel hem te terđoven anglo Čhavo e manušesoro.”
37 I býval ve dne v chrámě, uče, ale v noci vycházeje, přebýval na hoře, kteráž slove Olivetská.
Diveja o Isus sikaj ine ano Hram, a raćaja ikljola ine tari diz hem džala te nakhaj i rat ki gora vičimi e Maslinakiri.
38 A všecken lid na úsvitě přicházel k němu do chrámu, aby ho poslouchal.
I sa o manuša rano sabaleja džana ine ko Hram te šunen le.
