Lukáš 20
1 I stalo se těch dnů v jeden den, když on učil lid v chrámě, a kázal evangelium, že přišli k tomu přední kněží a zákonníci s staršími.
Lyubha limo, a Yeshu pubhaliji bhalijiganya bhandu Nniekalu na lunguya Ngani ja Mmbone, ashikalongolele bha bhakulungwanji bha bhaabhishila na bhaajiganya bha shalia na bhanangulungwa gubhaikengene,
2 I řekli jemu: pověz nám, jakou mocí tyto věci činíš, aneb kdo jest ten, kterýž tobě tuto moc dal?
nigubhaabhushiyenje, “Ntubhalanjile! Genega punkutenda kwa mashili gashi na gani ampele?”
3 I odpověděv, řekl jim: Otížiť se i já vás na jednu věc; protož pověztež mi:
A Yeshu gubhaabhalanjilenje, “Numbe nne shinimmuyanje,
4 Křest Janův s nebe-li byl, čili z lidí?
mashili ga a Yowana ga bhatisha kugakopweshele kwa a Nnungu eu kubhandu?”
5 Oni pak uvažovali to mezi sebou, řkouce: Jestliže bychom řekli: S nebe, díť: Pročež jste tedy neuvěřili jemu?
Ikabheje bhalabhonji gubhabhalanjilenenje, “Tutendaga kugakoposhele kwa a Nnungu, bhalabho shibhatubhuye, ‘Pakuti mmangaakulupalilanga?’
6 Pakli díme: Z lidí, lid všecken ukamenuje nás; nebo cele tak drží, že Jan jest prorok.
Na tulugulaga kugakoposhele kubhandu, bhandunji bhowe shibhatukomanje na maganga, pabha bhowe bhanakulupalilanga kuti a Yowana pubhaaliji ankulondola.”
7 I odpověděli: Že nevědí, odkud byl.
Bhai, gubhajangulenje, “Tukakukumanya kugakoposhele kwei?”
8 I řekl jim Ježíš: Aniž já vám povím, jakou mocí toto činím.
A Yeshu gubhaabhalanjilenje, “Nkali nne ngammalanjilanga ingutenda ino ngutenda kwa mashili gakeni?”
9 I počal lidu praviti podobenství toto: Člověk jeden štípil vinici, a pronajal ji vinařům, a sám odšel přes pole na dlouhé časy.
A Yeshu gubhaatanjilenje bhandunji aluno lutango luno, “Bhandu bhamo bhashinkulima nngunda gwa mishabhibhu, nikwaapolekanga nngunda gula bhaalimanga, kungai gubhajabhwile mwanja kwenda kushilambo sha taliya, gubhalonjeye kweneko.
10 A v čas slušný poslal k těm vinařům služebníka, aby užitek z vinice dali jemu. Ti pak vinaři zmrskavše jej, pustili prázdného.
Mobha ga maneng'eno, gubhantumile ntumishi jwabho ajende kubhaalimanga bhala, akatole ndalo ya maneng'eno ga nngunda gwa mishabhibhu. Ikabheje bhaalimanga bhala gubhankomilenje ntumishi jula, gubhamminjilenje gwabhujile gwaayoyo.
11 I poslal druhého služebníka. Oni pak i toho zmrskavše a zohavivše, pustili prázdného.
Bhayene nngunda bhala bhakuntumaga ntumishi juna, ikabheje nneila peila gubhankomilenje na kuntokomaya, gubhamminjilenje gwaayoyo.
12 I poslal třetího. Ale oni i toho zranivše, vystrčili ven.
Gubhantumile kabhili ntumishi jwatatu, najwalakwe, gubhanng'uleyenje, gubhamminjilenje munngunda mula.”
13 Tedy řekl pán té vinice: Co učiním? Pošli svého milého syna. Snad když toho uzří, ustýdnou se.
Bhai bhayene nngunda bhala gubhaganishiye, “Shindende bhuli? ‘Shinintume mwanangu jwa jika jungumpinga peju, pana shibhanng'ishimunji.’
14 Ale vinaři uzřevše jej, rozmlouvali mezi sebou, řkouce: Tentoť jest dědic; poďte, zabíme jej, aby naše bylo to dědictví.
Bhaalimanga bhala bhakammonanjepe, gubhabhalanjilenenje, ‘Jweneju ni apinga tola ulishi. Bhai tummulaje, ulishi shigubhe gwetu.’
15 A vystrčivše jej ven z vinice, zamordovali. Což tedy učiní jim pán té vinice?
Bhai, gubhankwakwatilenje palanga nngunda gwa mishabhibhu gula, gubhammulegenje.” A Yeshu gubhabhushiye. “Bhai penepo bhayene nngunda bhala shibhaatendanje nndi bhene bhaalimangabho?
16 Přijde a vyhladí vinaře ty, a dá vinici jiným. To uslyšavše, řekli: Odstup to.
Shibhajiye nikwaabhulaganga bhaalimangabho na nngunda gwa mishabhibhugo shibhaapanganje bhaalimanga bhananji.” Bhandunji bhakapilikananjeje gene malobhego, gubhashitenje. “Nngabha, Inakoposhele nneyo!”
17 Ale on pohleděv na ně, řekl: Co jest pak to, což napsáno jest: Kámen, kterýmž pohrdli stavitelé, ten učiněn jest v hlavu úhelní?
Ikabheje a Yeshu gubhaalolinje, gubhaalugulilenje, “Bhai, gene Majandiko ga malombolelo gakwe nndi? ‘Liganga libhakanilenje bhaashenganga, Nnaino lishibha liganga likulu lya pa ndumba!’
18 Každý, kdož padne na ten kámen, rozrazí se; a na kohož by on upadl, potřeť jej.
Mundu jojowe agwilaga pantundu lyene ligangalyo apinga temekanga na linngwilaga mundu jojowe, lipinga kunkandaganya.”
19 I hledali přední kněží a zákonníci, jak by naň vztáhli ruce v tu hodinu, ale báli se lidu. Nebo porozuměli, že by na ně mluvil podobenství to.
Bhaajiganya bha Shalia na ashikalongolele bha bhakulungwanji bha bhaabhishila gwaapinjilenje kwaakamula palapepala, pabha bhamumanyinji kuti lwene lutangolo bhatanjilwenje ni bhobho pebho. Ikabheje bhatendaga kubhajogopanga bhandu.
20 Tedy střehouce ho, poslali špehéře, kteříž by se spravedlivými činili, aby ho polapili v řeči, a potom jej vydali vrchnosti a v moc hejtmanu.
Bhai, gubhaatumilenje bhandunji bhaitembilenje bhanguja, bhakaabhuyanje a Yeshu ibhuyo ya kwaatanjiya kwa malobhe gabho, nkupinga bhaakamulanje bhaapelekanje kwa ashikalongolele bha ukulungwa.
21 I otázali se ho, řkouce: Mistře, víme, že právě mluvíš a učíš, a nepřijímáš osoby, ale v pravdě cestě Boží učíš.
Bhai, bhatumilwenje bhala gubhaabhushiyenje a Yeshu, “Mmajiganya, tumumanyi mmwe nnabheleketa na kujiganya indu ya uguja na mwangali luagu, mmwe nnajiganya indu ya a Nnungu ipinjikwa bhandu bhatendanje.
22 Sluší-li nám daň dávati císaři, čili nic?
Bhuli, ni alali uwe kulipa koli kwa a Kaishali eu nngabha?”
23 Ale porozuměv chytrosti jejich, dí jim: Co mne pokoušíte?
Ikabheje a Yeshu gubhang'amwile kuti bhanakwaatejelanga, nigubhaabhalanjilenje,
24 Ukažte mi peníz. Čí má obraz a nápis? I odpověděvše, řekli: Císařův.
“Nnangulanje dinali. Bhuli, aji pishaji na gajandikwe pantundu jakwega ni ga keni?” Nigubhaajangwilenje, “Ga a Kaishali.”
25 On pak řekl jim: Dejtež tedy, co jest císařova, císaři, a co jest Božího, Bohu.
A Yeshu nigubhaabhalanjilenje, “Bhai, ili ya a Kaishali mwaapanganje a Kaishali na ya a Nnungu mwaapanganje a Nnungu.”
26 I nemohli ho za slovo popadnouti před lidem, a divíce se odpovědi jeho, umlkli.
Bhangakombolanga kwaakamula kwa gene gaabhelekete palugwinjili gala. Nigubhakanganigwenje majangulo gabho, gubhatemingenenje ilili.
27 Přistoupivše pak někteří z saduceů, (kteříž odpírají býti vzkříšení, ) otázali se ho,
Kungai Ashimashadukayo bhalugulanga kuti bhawilenje bhakayukanga, gubhaaishilenje a Yeshu nikwaabhuya,
28 Řkouce: Mistře, Mojžíš napsal nám: Kdyby bratr něčí umřel, maje manželku, a umřel by bez dětí, aby ji pojal bratr jeho za manželku, a vzbudil símě bratru svému.
bhalinkutinji, “Mmajiganya, a Musha bhashinkutujandishila kuti nkulu mundu awaga nikunneka jwankongwe nshitenga gwangali kunkolela bhana, inapinjikwa mpwakwe ajinjile majumba, kupinga ankolele bhana nkulugwe.
29 I bylo sedm bratří, a první pojav ženu, umřel bez dětí.
Bhai, gene mobhago bhashinkupagwanga bhangwendo shabha bha nyumba jimo. Jwa lielo jula gwalombile na gwawile gwangali kuleka mwana.
30 I pojal druhý tu ženu, a umřel i ten bez dětí.
Jwabhili jula gwajinjile majumba, na jwalakwe gwawile gwangali kukola mwana,
31 Potom třetí pojal ji, též i všech těch sedm, a nezůstavivše dětí, zemřeli.
na jwatatu ni nneila peila. Nkubho gula nibha gula mpaka bhowe shabha bhala gubhawilenje gwangali kukolela bhana.
32 Nejposléze po všech umřela i ta žena.
Kungai na jwankongwe jula gwawile.
33 Protož při vzkříšení, kterého z nich bude ta žena, poněvadž sedm jich mělo ji za manželku?
Bhuli, pushibhayukanje, jwankongwejo shabhe nkagwe gani? Pabha ashinkulombwa na bhowe shabha bhala.”
A Yeshu gubhaabhalanjilenje, “Bhandunji bha gegano mobha gano bhanalombanga na lombwa, (aiōn g165)
35 Ale ti, kteříž hodni jmíni budou dosáhnouti onoho věku a vzkříšení z mrtvých, ani se ženiti nebudou ani vdávati. (aiōn g165)
Ikabheje bhene shibhayukanje nibhalanganishiwa nndamo ja gene mobhago, bhakalombanga wala bhakalombwanga. (aiōn g165)
36 Nebo ani umírati více nebudou moci, andělům zajisté rovni budou. A jsou synové Boží, poněvadž jsou synové vzkříšení.
Na shibhabhanganje mbuti ashimalaika bha a Nnungu na bhana bha a Nnungu bhakawanganga kabhili, pabha bhashiyuywanga.
37 A že mrtví vstanou z mrtvých, i Mojžíš ukázal při onom kři, když nazývá Pána Bohem Abrahamovým, a Bohem Izákovým, a Bohem Jákobovým.
Ikabheje, ga yuywa bhawilenje, nkali a Musha nneila peila bhakong'ondele Mmajandiko. Ga shitekete shakolelaga moto shila, bhanakwaashema Bhakulungwa kuti a Nnungu bha a Bhulaimu na bha a Ishaka na bha a Yakobho.
38 Bůhť pak není mrtvých, ale živých, nebo všickni jsou jemu živi.
Bhai, bhenebho nngabha a Nnungu bha bhawilenje, ikabhe a Nnungu bha bhakotonji, pabha kwa bhenebho bhowe bhakotonji.”
39 Tedy odpověděvše někteří z zákonníků, řekli: Mistře, dobře jsi pověděl.
Bhaajiganya bhananji bha Shalia gubhashitenje, “Mmajiganya nshijangula ukoto kaje.”
40 I nesměli se jeho na nic více tázati.
Na bhandunji bhala bhangalinganga kwaabhuya kabhili.
41 Řekl pak jim: Kterak praví Krista býti synem Davidovým?
A Yeshu gubhaabhalanjilenje, “Ni kwa bhuli bhanabheleketanga kuti a Kilishitu ni bha shipinga sha a Daudi?
42 A sám David praví v knize žalmů: Řekl Pán Pánu mému: Seď na pravici mé,
Pabha bhayene a Daudi bhanabheleketa nshitabhu sha Mbeembela, ‘BHAKULUNGWA bhashinkwaalugulila Bhakulungwa bhangu, Ntame kunkono gwangu gwa nnilo
43 Ažť položím nepřátely tvé v podnož noh tvých?
Mpaka pushinaabhikanje ashaamagongo ajenunji palibhatila makongono genu.’”
44 Poněvadž David jej Pánem nazývá, i kterakž syn jeho jest?
Ibhaga a Daudi bhakwaashema bhenebho, Bhakulungwa bhai, shibhabhe bhuli bhana bhabho?
45 I řekl učedlníkům svým přede vším lidem:
Akuno bhandu bhowe bhalikwapilikanishiyanga a Yeshu gubhaalugulilenje bhaajiganywa bhabho.
46 Varujte se zákonníků, kteříž rádi chodí v krásném rouše, a milují pozdravování na trzích a přední stolice v školách, a první místo na večeřích.
“Mwiiteiganje na bhaajiganya bha Shalia inakwaanonyelanga pita jimajima akuno bhali bhawalilenje majoo. Inakwaanonyelanga kukomaywa mummbala ya ushiya indu na tama mwiitengu ya mmujo mmashinagogi.
47 Kteříž zžírají domy vdovské pod zámyslem dlouhé modlitby. Tiť vezmou těžší odsouzení.
Kwa ugulumba, bhanakwaatolelanga bhanabhakongwe bha shitenga indu yabhonji, bhalikwiitembanganga kuti bhanguja, bhalikwaajuganga a Nnungu kwa leupya. Bhene bhanganyabho shibhaukumulwanje kupunda bhananji.”
