Lukáš 20
1 I stalo se těch dnů v jeden den, když on učil lid v chrámě, a kázal evangelium, že přišli k tomu přední kněží a zákonníci s staršími.
Ikatula luhiku lung'wi, u Yesu naukuamanyisa eantu mihekalu nukuaela ulukani, Eatongeli neakulu nealimu ailagilo ekalongola palung'wi neanyampala.
2 I řekli jemu: pověz nám, jakou mocí tyto věci činíš, aneb kdo jest ten, kterýž tobě tuto moc dal?
Aaligitilye, Ekumuela, kuele kwa utawalake ukitumae makani aya?”
3 I odpověděv, řekl jim: Otížiť se i já vás na jednu věc; protož pověztež mi:
Nung'wenso wikaasukilya akaaela, Nunene ga kumukolya iswali mbeli,
4 Křest Janův s nebe-li byl, čili z lidí?
ubatizo wang'wa Yohana ite aupumie kilundene kang'wi muantu?
5 Oni pak uvažovali to mezi sebou, řkouce: Jestliže bychom řekli: S nebe, díť: Pročež jste tedy neuvěřili jemu?
Lakini akakikolya eenso kwa enso, ekalunga, anyakulunge, lepumie kilunde, ukukolya, ite mbona shungamumukue?
6 Pakli díme: Z lidí, lid všecken ukamenuje nás; nebo cele tak drží, že Jan jest prorok.
Anga kulunge aupumie kwanadamu eantu ehe akukua imagwe, kundogoelyo ehi amuhue kina u Yohana ae munyakidagu.”
7 I odpověděli: Že nevědí, odkud byl.
Ite ekamuela kina shangaaine kuna upumie.
8 I řekl jim Ježíš: Aniž já vám povím, jakou mocí toto činím.
U Yesu wikaaela, “Wala unene singa kumuila unyenyu kwa utawalake kituma emakani aya.
9 I počal lidu praviti podobenství toto: Člověk jeden štípil vinici, a pronajal ji vinařům, a sám odšel přes pole na dlouhé časy.
Auoe eantu mpyani eye, “Muntu ung'wi autemee mugunda wamezabibu, wikalekodisha kwa alemi amezabibu nawikalongola kesale kengeza kwa matungo ulepu.
10 A v čas slušný poslal k těm vinařům služebníka, aby užitek z vinice dali jemu. Ti pak vinaři zmrskavše jej, pustili prázdného.
Kumatungo naapangilwe, aeumutumile umitumi kumitumi wamezabibu, kina amupe esehemu ankali yamugunda wa mizabibu, lakini ealemi neamugunda wazabibu ekamuhita, ekamususha mekono metile.
11 I poslal druhého služebníka. Oni pak i toho zmrskavše a zohavivše, pustili prázdného.
Kuite akamutuma hange umitumi mungiza nung'wenso ekamuhita, akamutenda ibee nukumususha mekono metile.
12 I poslal třetího. Ale oni i toho zranivše, vystrčili ven.
Wikamutuma hange nuakatatu nenso ekamubepya nukumuguma kunzi.
13 Tedy řekl pán té vinice: Co učiním? Pošli svého milého syna. Snad když toho uzří, ustýdnou se.
Kuite umukola mugunda wikalunga, kutenda ule? Kumutuma ung'wane nenumuloilwe kuite akumuheshimu.
14 Ale vinaři uzřevše jej, rozmlouvali mezi sebou, řkouce: Tentoť jest dědic; poďte, zabíme jej, aby naše bylo to dědictví.
Lakini ealemi amizabibu naamuine, aeikoile eenso kwa enso ekalunga uyu yuyu musali, kumubulage kuite usali wakwe utule witu.
15 A vystrčivše jej ven z vinice, zamordovali. Což tedy učiní jim pán té vinice?
Ekamupumya kunzi amugunda wazabibu nukumubulaga ite umukola mugunda ukutenda ule?
16 Přijde a vyhladí vinaře ty, a dá vinici jiným. To uslyšavše, řekli: Odstup to.
Uzile uzeangameza ealemi amugunda wazabibu, naukuapa antu angiza umugunda nuanso.
17 Ale on pohleděv na ně, řekl: Co jest pak to, což napsáno jest: Kámen, kterýmž pohrdli stavitelé, ten učiněn jest v hlavu úhelní?
Lakini u Yesu wikaagoza, wekalunga, ite ulukani uluite lukete ndogoelyo ke? Igwe naalehile eazengi latula lamumpelompelo?
18 Každý, kdož padne na ten kámen, rozrazí se; a na kohož by on upadl, potřeť jej.
Kela umuntu nukugwa migulya igwe nelanso ukuunangwa ipande, ipande, lakini uyu nuekagwelwa lekumutula.”
19 I hledali přední kněží a zákonníci, jak by naň vztáhli ruce v tu hodinu, ale báli se lidu. Nebo porozuměli, že by na ně mluvil podobenství to.
Kuite eandeki neakulu amakuhani aeadumile nzela akumuamba matungo yayo yayo, alengile kina alungile empyani eye kunsoko ao. Lakini aeaogopile antu.
20 Tedy střehouce ho, poslali špehéře, kteříž by se spravedlivými činili, aby ho polapili v řeči, a potom jej vydali vrchnosti a v moc hejtmanu.
Ae amugozee nunda, ekatuma eakoelyi naeitendya kina antu neatai, ite alenge kulija ikosa kuhetubaakwe.
21 I otázali se ho, řkouce: Mistře, víme, že právě mluvíš a učíš, a nepřijímáš osoby, ale v pravdě cestě Boží učíš.
Neenso ekamukolya ekalunga, mwalimu, kuine kina ukutambula, nukumanyisa imakani atai nashanga akuilwa numtu wehi, lakini uewe wemanyisa etai kukeela Itunda.
22 Sluší-li nám daň dávati císaři, čili nic?
He taine usese kulepa ekodi kung'wa Kaisali ang'wi aa?
23 Ale porozuměv chytrosti jejich, dí jim: Co mne pokoušíte?
Lakini uyesu wikalenga umuntego wao, wekaaila,
24 Ukažte mi peníz. Čí má obraz a nápis? I odpověděvše, řekli: Císařův.
Ndagele edinali. Sula ang'wa nyenyu ekole migulya akwa? Ekalunga, ''Ang'wa Kaisali.''
25 On pak řekl jim: Dejtež tedy, co jest císařova, císaři, a co jest Božího, Bohu.
Nung'wenso wekaaela, kuite, mupi ukaisali, ni Tunda nakwe mupii.
26 I nemohli ho za slovo popadnouti před lidem, a divíce se odpovědi jeho, umlkli.
Eandeki neakulu neakuhani aeagila anga uhumi wa kukosela eke nuketambue ntongeela aantu. Ekakuelwa emasukilyo akwe, nashaatambue lehi.
27 Přistoupivše pak někteří z saduceů, (kteříž odpírají býti vzkříšení, ) otázali se ho,
Ang'wi amasadukayo ekamendela, awa kina etambula kina kutile anga uiuki.
28 Řkouce: Mistře, Mojžíš napsal nám: Kdyby bratr něčí umřel, maje manželku, a umřel by bez dětí, aby ji pojal bratr jeho za manželku, a vzbudil símě bratru svému.
Ekamukolya, ekalunga, ''Mwalimu umusa aukuandekie kina umuntu angawashilwe numunyandugu nukete umusungu nemugila anga ng'wana ite uhumile kumuhola umusungu wamunyandugu wakwe nukutuga nung'wenso kunso ang'wa kaka akwe.
29 I bylo sedm bratří, a první pojav ženu, umřel bez dětí.
Aakole anya ndugu saba nung'wandyo wekatena, akasha bila kuleka anga ng'wana,
30 I pojal druhý tu ženu, a umřel i ten bez dětí.
Nunyu nukabele ga.
31 Potom třetí pojal ji, též i všech těch sedm, a nezůstavivše dětí, zemřeli.
Nukatatu akamuhola uu, uuuu nuasaba shanga aulikile anga ana wikasha.
32 Nejposléze po všech umřela i ta žena.
Baadae umusungu nuanso, nung'wenso wikasha.
33 Protož při vzkříšení, kterého z nich bude ta žena, poněvadž sedm jich mělo ji za manželku?
Kuite kuiiuki ukutula musungu wang'wa nyenyu? kundogoelyoehi saba amutenile
Uyesu wikaaela, ''Eana aunkumbigulu etena nukutenwa. (aiōn g165)
35 Ale ti, kteříž hodni jmíni budou dosáhnouti onoho věku a vzkříšení z mrtvých, ani se ženiti nebudou ani vdávati. (aiōn g165)
Awa neagombigwe kupokela uiiuki nuashi nukingila muupanga wakalenakale shangaitena nukutenwa. (aiōn g165)
36 Nebo ani umírati více nebudou moci, andělům zajisté rovni budou. A jsou synové Boží, poněvadž jsou synové vzkříšení.
Kuite shanga ahumile kusha hange, kunso etula kina esawasawa neamalaeka na ana ang'wi Tunda, Ana auiki.
37 A že mrtví vstanou z mrtvých, i Mojžíš ukázal při onom kři, když nazývá Pána Bohem Abrahamovým, a Bohem Izákovým, a Bohem Jákobovým.
Lakini kuite eashi eiiuka, kuite Umusa aulagie pangwanso ku habali akehaka, pangwanso aumitangile Bwana kina Itunda wang'wa Ibrahimu ni Tunda wang'wa Isaka ni Tunda wang'wa yakobo.
38 Bůhť pak není mrtvých, ale živých, nebo všickni jsou jemu živi.
Apa nuanso singa Itunda waashi, inge wa awa neapanga, kunso ehi iikie kung'wakwe.
39 Tedy odpověděvše někteří z zákonníků, řekli: Mistře, dobře jsi pověděl.
Baadhi aantu ang'wamwalimu ilago akamusukilya, mwalimu, wasukilya Iza.
40 I nesměli se jeho na nic více tázati.
Shanga aeagemile kumukolya emaswale nemangiza, lukulu.
41 Řekl pak jim: Kterak praví Krista býti synem Davidovým?
Uyesu aakaela, ''kuneke eantu elunga kina ukristo ng'wa Daudi?
42 A sám David praví v knize žalmů: Řekl Pán Pánu mému: Seď na pravici mé,
Kundogoelyo Udaudi ung'wenso welunga muzabuli: Bwana aumuee ubwana ane: Ikie kumukono wane nuwakulela.
43 Ažť položím nepřátely tvé v podnož noh tvých?
Kuite nuaeke hanza eabe ane pihe amigulu anko.
44 Poněvadž David jej Pánem nazývá, i kterakž syn jeho jest?
Udaudi wikamitanga kristo, 'Bwana', Ite ikutuleka ule ng'wana wang'wa Daudi?
45 I řekl učedlníkům svým přede vším lidem:
Eantu ehe naamutegeeye wekaaela emanyisigwa akwe,
46 Varujte se zákonníků, kteříž rádi chodí v krásném rouše, a milují pozdravování na trzích a přední stolice v školách, a první místo na večeřích.
Ihugushi neaandiki, Nelowa kugenda nukutugala eng'wenda nealepu, naelowa kilamusha maaluku misoko nematuntu aheshima mumatekeelo, nemaeneo aeshima mukalamu.
47 Kteříž zžírají domy vdovské pod zámyslem dlouhé modlitby. Tiť vezmou těžší odsouzení.
Nenso ga eleza inyumba ya jane, niafanya elompa matungo malepu. Awa akusengilya ehukumu nkulu kukila.
