< Lukáš 20 >

1 I stalo se těch dnů v jeden den, když on učil lid v chrámě, a kázal evangelium, že přišli k tomu přední kněží a zákonníci s staršími.
Acunüng, khaw mhmüp mat cun Temple k'uma khyang he jah mthei lü thangkdaw a pyen k'um üng, ktaiyü ngvai he la thum ksing he cun axüngvai he am law u lü,
2 I řekli jemu: pověz nám, jakou mocí tyto věci činíš, aneb kdo jest ten, kterýž tobě tuto moc dal?
Jesuh üng, “Jah mtheha, ia ana am na pawh ni? U naw hina ana aning pet ni?” tia ami kthäh.
3 I odpověděv, řekl jim: Otížiť se i já vás na jednu věc; protož pověztež mi:
Acunüng, Jesuh naw jah msang lü, “Kei pi mat ka ning jah kthäh khai na msang u;
4 Křest Janův s nebe-li byl, čili z lidí?
“Johan naw baptican a jah petnak thei hin Mhnam üngka aw? Khyang üngka aw?” a ti.
5 Oni pak uvažovali to mezi sebou, řkouce: Jestliže bychom řekli: S nebe, díť: Pročež jste tedy neuvěřili jemu?
Acunüng, amimät he ami mlung k’uma, “Mhnam üngka mi ti üng pi, ‘ivai Johan am nami kcangnak ni?’ ti hlü ve.
6 Pakli díme: Z lidí, lid všecken ukamenuje nás; nebo cele tak drží, že Jan jest prorok.
“Khyang üngka mi ti üng pi khyang avan naw Johan cun sahmaa ami ksinga kyase, lung am jah vawi hlü ve u,” tia ngai kyuki he.
7 I odpověděli: Že nevědí, odkud byl.
Acunüng, msang u lü, “Hawia ka ni ti am ksing ve üng,” ami ti.
8 I řekl jim Ježíš: Aniž já vám povím, jakou mocí toto činím.
Acunüng Jesuh naw, “Kei pi ua ana am ka pawh ni ti am ning jah mtheh hlü veng,” a ti.
9 I počal lidu praviti podobenství toto: Člověk jeden štípil vinici, a pronajal ji vinařům, a sám odšel přes pole na dlouhé časy.
Acunüng, khyang he üng hina msuimcäpnak a jah mtheh, “Khyang mat naw capyit ngvawng pyanki, k’äih khai he üng jah khah hüt lü athuknaka khawa di law khaia citki.
10 A v čas slušný poslal k těm vinařům služebníka, aby užitek z vinice dali jemu. Ti pak vinaři zmrskavše jej, pustili prázdného.
“Acunüng, capyit kbih vai a kha law üng amäta hama capyit ktheih kbit khaia a m'ya mat ngvawng ngängki hea veia a jah tüih. Cunsepi avang he ngängki he naw acuna m’ya cun kpai u lü a jünga ami tüih be.
11 I poslal druhého služebníka. Oni pak i toho zmrskavše a zohavivše, pustili prázdného.
“Acunüng, a m'ya akce mat ami veia a tüih be kce, ngvawng ngängki he naw, kpai u lü, ngkekhyakei khaia pawhki he naw, a jünga ami tüih be.
12 I poslal třetího. Ale oni i toho zranivše, vystrčili ven.
“Acunüng, akce m'ya mat ami veia tüi be se acun pi aktäa ngkhe khaia kpai u lü kpunga ami tawn.
13 Tedy řekl pán té vinice: Co učiním? Pošli svého milého syna. Snad když toho uzří, ustýdnou se.
“Acunüng, ngvawng mah naw, ‘Ikba ka pawh khai? Ka capa ka jawngnak bawi tüi süm vang, ani ta leisawng hman khai he ni,’ a ti.
14 Ale vinaři uzřevše jej, rozmlouvali mezi sebou, řkouce: Tentoť jest dědic; poďte, zabíme jej, aby naše bylo to dědictví.
“Cunsepi, ngvawng ngängki he naw ami na hmuh la, ‘Hin hin khawh mkhawm khaia khyang ni, mi hnim vai, acunüng a khawh mi ka na khai,’ tia, ami ceng.
15 A vystrčivše jej ven z vinice, zamordovali. Což tedy učiní jim pán té vinice?
“Acunüng, capyit ngvawng üngka naw kpunga nawt u lü ami hnim. Acunüng capyit ngvawng mah naw ikba jah pawh law khai aw?
16 Přijde a vyhladí vinaře ty, a dá vinici jiným. To uslyšavše, řekli: Odstup to.
“Ngvawng mah law lü, ngvawng ngängki he jah hnim lü ngvawng pi khyang kce he üng jah pe khai,” a ti. Acunüng, acun ami ngjak la, “Acukba ta am kya khai,” ami ti.
17 Ale on pohleděv na ně, řekl: Co jest pak to, což napsáno jest: Kámen, kterýmž pohrdli stavitelé, ten učiněn jest v hlavu úhelní?
Cunsepi, Jesuh naw jah teng lü, “Hina ngthu ng’yuki hin i ni? ‘Sawngsaki he naw ami yawka lung cun, avana kthaka kyäp law säihki ni’ ti hin.
18 Každý, kdož padne na ten kámen, rozrazí se; a na kohož by on upadl, potřeť jej.
“Upi, acuna lunga khana kyaki cun yawp khai, Upi acuna lung naw a kyaksih cun mvuta mhmüi khai,” a ti.
19 I hledali přední kněží a zákonníci, jak by naň vztáhli ruce v tu hodinu, ale báli se lidu. Nebo porozuměli, že by na ně mluvil podobenství to.
Acunüng, thum ksing he la ktaiyü ngvai he naw man u lü, ami kutnak vaia ami bü te, khyang he ami jah kyühei; msuimcäpnak a pyen cun, amimi jah mkat lü, a pyen ti ami ksinga phäha kyaki.
20 Tedy střehouce ho, poslali špehéře, kteříž by se spravedlivými činili, aby ho polapili v řeči, a potom jej vydali vrchnosti a v moc hejtmanu.
Acunüng, Jesuh naw, ngthu a pyen law msawk man u lü, Romah Empero veia ami khyak vaia phäha, k’äih tele u lü mcih khai hea khyang kdawa kba awmkia khyang he ami jah tüih.
21 I otázali se ho, řkouce: Mistře, víme, že právě mluvíš a učíš, a nepřijímáš osoby, ale v pravdě cestě Boží učíš.
Amimi naw Jesuh üng, “Saja aw, cang yekia ngthu pyen lü na jah mtheiki, u am hngalang na lü akcanga Pamhnama lama ngthu na jah mthei khawiki ti kami ksingki;
22 Sluší-li nám daň dávati císaři, čili nic?
“Romah bawi üng ngcawn kami ngcawn hin ngkawiki aw,” Am ngkawiki aw?” tia ami kthäh.
23 Ale porozuměv chytrosti jejich, dí jim: Co mne pokoušíte?
Cunsepi, Jesuh naw ami hleihlak jah ksing lü,
24 Ukažte mi peníz. Čí má obraz a nápis? I odpověděvše, řekli: Císařův.
“Tangka mat na mhmuh law ua, ua müihmai la ua ngming ni a ng’yuk?” a ti. Acunüng, amimi naw, “Romah Bawi” ami ti.
25 On pak řekl jim: Dejtež tedy, co jest císařova, císaři, a co jest Božího, Bohu.
Jesuh naw, “Acunüng Romah Bawia ka cun Romah Bawi üng pe u lü, Pamhnama ka cun Pamhnam üng pe ua,” a ti.
26 I nemohli ho za slovo popadnouti před lidem, a divíce se odpovědi jeho, umlkli.
Acunüng, khyang hea ma ngthu a pyen msawk, ami man vai i am hmu u; a jah msangnak cun aktäa kyüh u lü ä msimsawt u lü awmki he.
27 Přistoupivše pak někteří z saduceů, (kteříž odpírají býti vzkříšení, ) otázali se ho,
Acunüng, thawhnak be am ve, tikiea Saduke avang he, Jesuha veia law u lü,
28 Řkouce: Mistře, Mojžíš napsal nám: Kdyby bratr něčí umřel, maje manželku, a umřel by bez dětí, aby ji pojal bratr jeho za manželku, a vzbudil símě bratru svému.
“Saja aw, Mosi naw a yuknak üng, khyang naw am ca lü a khyu a thih tak üng angsawn am a dütnak vaia, a bena naw a khäm be vai tia awmki.
29 I bylo sedm bratří, a první pojav ženu, umřel bez dětí.
“Ajana ngbengna khyüh awmki he. Akcük säih khyu mahki am ca lü thiki.
30 I pojal druhý tu ženu, a umřel i ten bez dětí.
“Acunüng, anghnginak naw a khäm be,
31 Potom třetí pojal ji, též i všech těch sedm, a nezůstavivše dětí, zemřeli.
Acunüng akthumnak naw a khäm be, acunkba bäa akhyühnak cäpa ami khäm be te am ca u lü avan naw ami thih tak.
32 Nejposléze po všech umřela i ta žena.
“Akdüta nghnumi pi thiki.
33 Protož při vzkříšení, kterého z nich bude ta žena, poněvadž sedm jich mělo ji za manželku?
“Ami van khyüh naw ami khyunak. Acunakyase, thawhnak bea mhmüp üng, ua khyua kya hlüki ni?” ami ti.
34 A odpovídaje, řekl jim Ježíš: Synové tohoto věku žení se a vdávají. (aiōn g165)
Acunüng Jesuh naw, jah msang lü, “Hina khawmdek khyang he ngkhyungla u lü awmki he; (aiōn g165)
35 Ale ti, kteříž hodni jmíni budou dosáhnouti onoho věku a vzkříšení z mrtvých, ani se ženiti nebudou ani vdávati. (aiōn g165)
cunsepi, tuha thinak üngka naw tho be ngkawikia ngaikyuki he cun ä ngkhyungla be u lü, khyu ca vaia pi am ngpeei kyu be u lü; (aiōn g165)
36 Nebo ani umírati více nebudou moci, andělům zajisté rovni budou. A jsou synové Boží, poněvadž jsou synové vzkříšení.
“Athiha pi am thi be thei ti u, khankhawngsä hea mäih law u lü, thihnak üngka naw ami thawh bea phäha Pamhnama ca hea kyaki he.
37 A že mrtví vstanou z mrtvých, i Mojžíš ukázal při onom kři, když nazývá Pána Bohem Abrahamovým, a Bohem Izákovým, a Bohem Jákobovým.
“Mosi naw, akthi he tho be khai he ti lü saksiki. Cangcim üng kpyapa däinak pyen lü, ‘Pamhnam cun Abrahama Pamhnam, Isaka Pamhnam, Jakopa Pamhnam’ tia pyenki.
38 Bůhť pak není mrtvých, ale živých, nebo všickni jsou jemu živi.
“Pamhnam cun akthi hea Mhnama am kya, akxüng hea Mhnama kyaki. Ania phäha avan xüngki he ni,” a ti.
39 Tedy odpověděvše někteří z zákonníků, řekli: Mistře, dobře jsi pověděl.
Thum ksing avang naw msang u lü, “Saja aw, cang veki,” ami ti.
40 I nesměli se jeho na nic více tázati.
Acunkäna ipi am ami kthäh be theia phäha kyaki.
41 Řekl pak jim: Kterak praví Krista býti synem Davidovým?
Acunüng, Jesuh naw, “Ikba Mesijah cun Davita capa, ami ti thei ni?
42 A sám David praví v knize žalmů: Řekl Pán Pánu mému: Seď na pravici mé,
“Davit amät naw Mküinaka ng’äi üng pyen lü, ‘Bawipa naw ka Bawipa veia pyen lü: ‘Ka kpat da ngawa,
43 Ažť položím nepřátely tvé v podnož noh tvých?
Na ye he na khawkunga ka jah tak law vei däa, ka kpat da ngawa’ a ti.
44 Poněvadž David jej Pánem nazývá, i kterakž syn jeho jest?
“Acukba Davit naw Mesijah üng, ‘Bawipa aw’ a ti üng ikba a mjükphyüia kya thei khai ni?” a ti.
45 I řekl učedlníkům svým přede vším lidem:
Acunüng, khyang he avana ngjaka, axüisaw hea veia,
46 Varujte se zákonníků, kteříž rádi chodí v krásném rouše, a milují pozdravování na trzích a přední stolice v školách, a první místo na večeřích.
“Thum ksing he jah cäiei na u; amimi cun suisak aksaü suisa u lü ngtaw hü vai jawngnaki he, jawihtuknaka leisawngnak am nghnukset kyu, Sinakoka ngawhnak kdaw ami yah vai la pawia akdaw säiha hmün ami yah vai ngjahlüki he,
47 Kteříž zžírají domy vdovské pod zámyslem dlouhé modlitby. Tiť vezmou těžší odsouzení.
hmeinu hea khawhthem eiaw u lü, ami im jah yutei u lü, khyanga jah hmuha khawvei ktaiyüki he. Ami khamei vai akse säh ni,” a ti.

< Lukáš 20 >