Lukáš 2
1 I stalo se v těch dnech, vyšlo poručení od císaře Augusta, aby byl popsán všecken svět.
Zgodí se pa tiste dni, da izide povelje od cesarja Avgusta, naj se popiše ves svet.
2 (To popsání nejprvé stalo se, když vládařem Syrským byl Cyrenius.)
(To popisovanje prvo bilo je, ko je vladal v Siriji Cirenij.)
3 I šli všickni, aby zapsáni byli, jeden každý do svého města.
In šli so vsi, da se zapišejo, vsak v svoje mesto.
4 Vstoupil pak i Jozef od Galilee z města Nazarétu do Judstva, do města Davidova, kteréž slove Betlém, (proto že byl z domu a z čeledi Davidovy, )
Napoti se pa tudi Jožef iz Galileje, iz mesta Nazareta, v Judejo, v mesto Davidovo, ktero se imenuje Betlehem, (ker je bil iz hiše in rodovine Davidove, )
5 Aby zapsán byl s Marií, zasnoubenou sobě manželkou těhotnou.
Da se zapiše z Marijo zaročeno mu ženo, ktera je bila noseča.
6 I stalo se, když tam byli, naplnili se dnové, aby porodila.
Zgodí se pa, ko sta bila tam, da se izpolnijo dnevi, da porodí.
7 I porodila Syna svého prvorozeného, a plénkami ho obvinula, a položila jej v jeslech, proto že neměli místa v hospodě.
In rodí sina svojega prvenca, in povije ga v plenice, in položi ga v jasli: ker jima ni bilo prostora v gostilnici.
8 A pastýři byli v krajině té, ponocujíce, a stráž noční držíce nad svým stádem.
Bili so pa pastirji v tistem kraji, kteri so čuli in na ponočnih stražah bili pri čredi svojej.
9 A aj, anděl Páně postavil se podlé nich, a sláva Páně osvítila je. I báli se bázní velikou.
In glej, angelj Gospodov pristopi k njim, in slava Gospodova jih obsije; in uplašijo se z velikim strahom.
10 Tedy řekl jim anděl: Nebojtež se; nebo aj, zvěstuji vám radost velikou, kteráž bude všemu lidu.
Pa jim angelj reče: Ne bojte se! kajti glej, oznanjam vam veliko radost, ktera bo vsemu ljudstvu:
11 Nebo narodil se vám dnes spasitel, kterýž jest Kristus Pán, v městě Davidově.
Da vam se je rodil danes zveličar, kteri je Kristus Gospod, v mestu Davidovem.
12 A toto vám bude za znamení: Naleznete nemluvňátko plénkami obvinuté, ležící v jeslech.
In to vam bo znamenje: Našli boste dete povito, da leži v jaslih.
13 A hned s andělem zjevilo se množství rytířstva nebeského, chválících Boha a řkoucích:
In na hip se pokaže z angeljem množica nebeške vojske, kteri so Boga hvalili, govoreč:
14 Sláva na výsostech Bohu, a na zemi pokoj, lidem dobrá vůle.
Slava na višavah Bogu, in na zemlji mir; med ljudmi dobra volja.
15 I stalo se, jakž odešli od nich andělé do nebe, že ti pastýři řekli vespolek: Poďme až do Betléma, a vizme tu věc, kteráž se stala, o níž Pán oznámil nám.
In zgodí se, ko odidejo angelji od njih na nebo, pa rekó pastirji med seboj: Pojdimo do Betlehema, in poglejmo to reč, ki se je zgodila, ki nam jo je povedal Gospod.
16 I přišli, chvátajíce, a nalezli Marii a Jozefa, i to nemluvňátko ležící v jeslech.
In pridejo jadrno, in najdejo Marijo in Jožefa, in dete, da leží v jaslih.
17 A viděvše, rozhlašovali, což jim povědíno bylo o tom děťátku.
Videvši pa, povedó, kar jim je bilo rečeno za to dete.
18 I divili se všickni, kteříž slyšeli o tom, což jim bylo mluveno od pastýřů.
In vsi, kteri so slišali, začudijo se temu, kar so jim bili povedali pastirji.
19 Ale Maria zachovávala všecky věci tyto, skládajici je v srdci svém.
A Marija je vse te besede varovala, in zlágala jih je v srcu svojem.
20 I navrátili se pastýři, velebíce a chválíce Boha ze všeho, což slyšeli a viděli, tak jakž bylo jim povědíno.
In vrnejo se pastirji, slaveč in hvaleč Boga za vse, kar so slišali in videli, kakor jim je bilo povedano.
21 A když se naplnilo dní osm, aby obřezáno bylo to děťátko, i nazváno jest jméno jeho Ježíš, kterýmž bylo nazváno od anděla, prvé než se v životě počalo.
In ko se izpolni osem dnî, da dete obrežejo, pa mu dadó ime Jezus, ktero je bil imenoval angelj, predno se je še začel v telesu.
22 A když se naplnili dnové očišťování Marie podlé zákona Mojžíšova, přinesli jej do Jeruzaléma, aby ho postavili Pánu,
In ko se izpolnijo dnevi očiščevanja njenega, po postavi Mojzesovej, prineseta ga v Jeruzalem, da ga postavita pred Gospoda,
23 (Jakož psáno jest v zákoně Páně, že každý pacholík, otvíraje život, svatý Pánu slouti bude, )
(Kakor je pisano v postavi Gospodovej: "Vsak samec, kteri odprè maternico, posvetí naj se Gospodu,")
24 A aby dali obět, jakož povědíno jest v zákoně Páně, dvě hrdličky aneb dvé holoubátek.
In da dasta dar po tem, kar je rečeno v postavi Gospodovej: "Dve grlici ali dva golobiča."
25 A aj, byl člověk v Jeruzalémě, jemuž jméno Simeon. A člověk ten byl spravedlivý a nábožný, očekávající potěšení Izraelského, a Duch svatý byl v něm.
In glej, bil je človek v Jeruzalemu, kteremu je bilo ime Simeon, in ta človek je bil pravičen in pobožen, in čakal je tolažbe Izraelove, in Duh sveti je bil v njem.
26 A bylo jemu zjeveno od Ducha svatého, že neuzří smrti, až by prvé uzřel Krista Páně.
In razodel mu je bil sveti Duh, da ne bo videl smrti, dokler ne vidi Kristusa Gospoda.
27 Ten přišel, ponuknut byv od Ducha, do chrámu. A když uvodili rodičové Ježíše děťátko, aby učinili podlé obyčeje zákona při něm,
In pride v Duhu v tempelj. In ko prineseta roditelja otroka Jezusa, da storita za-nj po šegi postave,
28 Tedy on vzal jej na lokty své, i chválil Boha a řekl:
Pa ga on vzeme na naročje svoje, in zahvali Boga, in reče:
29 Nyní propouštíš služebníka svého, Pane, podlé slova svého, v pokoji.
Sedaj odpuščaš hlapca svojega, Gospod, po besedi svojej v miru:
30 Nebo viděly oči mé spasení tvé,
Ker so videle očí moje zveličanje tvoje,
31 Kteréž jsi připravil před oblíčejem všech lidí,
Ktero si pripravil pred obličjem vseh narodov;
32 Světlo k zjevení národům, a slávu lidu tvého Izraelského.
Luč za razsvetljenje poganov, in slavo naroda tvojega Izraelskega.
33 Otec pak a matka jeho divili se těm věcem, kteréž praveny byly o něm.
A Jožef in mati njegova sta se čudila temu, kar se je govorilo o njem.
34 I požehnal jim Simeon, a řekl Marii, matce jeho: Aj, položen jest tento ku pádu a ku povstání mnohým v Izraeli, a na znamení, kterémuž bude odpíráno,
In blagoslovi ju Simeon, in reče Mariji materi njegovej: Glej, ta je postavljen na pad in vstajenje mnogim v Izraelu, in za znamenje, kteremu se bo nasprotovalo:
35 (A tvou vlastní duši pronikne meč, ) aby zjevena byla z mnohých srdcí myšlení.
(A tebi samej bo pa prebodel meč dušo!) da se odkrijejo iz mnogih src misli.
36 Byla také Anna prorokyně, dcera Fanuelova z pokolení Asser. Ta se byla zstarala ve dnech mnohých, a živa byla s mužem sedm let od panenství svého.
In bila je prerokinja Ana, hči Fanuelova, od rodú Azerjevega: ta je bila zeló stara, in sedem let je bila živela z možem po devištvu svojem;
37 A ta vdova byla, v letech okolo osmdesáti a čtyřech, kteráž nevycházela z chrámu, posty a modlitbami sloužeci Bohu dnem i nocí.
In vdova okoli štiri in osemdesetih let, ktera ni odhajala od tempeljna, in je s postom in molitvami služila Bogu, noč in dan.
38 A ta v touž hodinu přišedši, chválila Pána, a mluvila o něm všechněm, kteříž čekali vykoupení v Jeruzalémě.
In ta ravno tisti čas pristopi, in hvalila je Gospoda, in govorila je o njem vsem, kteri so čakali odrešenja v Jeruzalemu.
39 Vykonavše pak všecko podlé zákona Páně, vrátili se do Galilee, do města svého Nazaréta.
In ko vse po postavi Gospodovej dopolnijo, vrnejo se v Galilejo, v mesto svoje Nazaret.
40 Děťátko pak rostlo, a posilovalo se v duchu, plné moudrosti, a milost Boží byla v něm.
A dete je rastlo, in krepčalo se je v duhu, in napolnjevalo se je modrosti; in milost Božja je bila ž njim.
41 I chodívali rodičové jeho každého roku do Jeruzaléma na den slavný velikonoční.
In hodila sta roditelja njegova vsako leto v Jeruzalem o velikonočnem prazniku.
42 A když byl ve dvanácti letech, a oni vstupovali do Jeruzaléma, podlé obyčeje toho dne svátečního,
In ko mu je bilo dvanajst let, in sta bila šla v Jeruzalem po navadi praznika,
43 A když vykonali ty dni, a již se navracovali, zůstalo dítě Ježíš v Jeruzalémě, a nevěděli Jozef a matka jeho.
In sta dní dokončala, ko sta se onadva vračala, ostal je deček Jezus v Jeruzalemu. In tega ni vedel Jožef in mati njegova.
44 Domnívajíce se pak o něm, že by byl v zástupu, ušli den cesty. I hledali ho mezi příbuznými a mezi známými.
Misleč pa, da je pri druščini, prešla sta dan hodá, in iskala sta ga pri sorodnikih in pri znancih.
45 A nenalezše jeho, navrátili se do Jeruzaléma, hledajíce ho.
In ko ga nista našla, vrneta se v Jeruzalem, iskajoč ga,
46 I stalo se po třech dnech, že nalezli jej v chrámě, an sedí mezi doktory, poslouchaje jich, a otazuje se jich.
In zgodí se po treh dnéh, da ga najdeta v tempeljnu, da sedí sredi učenikov, ter jih posluša, in jih vprašuje.
47 A děsili se všickni, kteříž jej slyšeli, nad rozumností a odpovědmi jeho.
Čudili pa so se vsi, kteri so ga poslušali, razumu njegovemu in odgovorom njegovim.
48 A uzřevše ho, ulekli se. I řekla matka jeho k němu: Synu, proč jsi nám tak učinil? Aj, otec tvůj a já s bolestí hledali jsme tebe.
In ko ga ugledata, zavzemeta se; in reče mu mati njegova: Sin, kaj si nama storil tako? Glej, oče tvoj in jaz sva te z žalostjo iskala.
49 I řekl jim: Co, že jste mne hledali? Zdaliž jste nevěděli, že v těch věcech, kteréž jsou Otce mého, musím já býti?
Pa jima reče: Kaj, da sta me iskala? Nista li vedela, da moram biti v tem, kar je očeta mojega?
50 Ale oni nesrozuměli těm slovům, kteráž jim mluvil.
In ona nista razumela besede, ktero jima je rekel.
51 I šel s nimi, a přišel do Nazaréta, a byl poddán jim. Matka pak jeho zachovávala všecka slova ta v srdci svém.
Ter snide ž njima, in pride v Nazaret; in bil jima je pokoren. In mati njegova je varovala vse te besede v srcu svojem.
52 A Ježíš prospíval moudrostí, a věkem, a milostí, u Boha i u lidí.
In Jezus je napredoval v modrosti in rasti, in v milosti pri Bogu in ljudeh.
